Česká republika = pivní pupek světa.
Česká republika - pivní pupek světa.
Češi s oblibou říkají, že zahraniční pivo není dobré. Na svých cestách "do světa" ochutnají pivko a už se těší až prohlásí slavnou repliku: "Není to Plzeň" ("Na Radegast to nemá", "zlatý Kozel", "Starobrno mi tu bude chybět" "Fuj, to je hnus" apod.) V Chorvatsku vaří patoky, v Bulharsku vaří patoky, ve Španělsku vaří patoky, v Řecku vaří patoky, v Polsku vaří patoky a ve všech ostatních prázdninových destinacích "světa" prodávají taky patoky. Jsou to samozřejmě kecy - tzv. europivo je všude podobně fádní a nudné. Tragikomické je hodnocení zahraničních piv od chlapa, který byl nejdál v krajském městě (jednou v životě). V okresním městě byl třikrát za život vyřizovat občanku a v hlavním městě nebyl nikdy ("Na co taky?"). Takový člověk ale přesně ví, že v USA čepují "strašné patoky".
Pivovarům se v Česku daří, minipivovarů u nás neustále přibývá. Dnes jich jsou po celé republice více než čtyři stovky. Poptávka po sládcích narůstá. Staří sládci odcházejí do důchodu, nebo obhospodařují několik pivovarů. Mladí sládci vycházejí ze škol, jejichž počet neustále narůstá, a získávají praxi. Možná i pár let bude trvat, než se z nich stanou samostatní a zodpovědní sládci. Mnoho sládků odchází do zahraničí. Ti mladší rovnou za zkušenostmi a samozřejmě větším výdělkem. Ti starší si jezdí hezky přivydělat, třeba do Polska nebo Ruska. Mnoho mladých sládků odcestuje do daleké Asie či na sever Evropy. Čeští sládkové jsou žádaní a jejich počet je nedostatečný. Počet českých sládků ve světě však narůstá. Slyšel jsem několik kolegů nadávat na "patoky" z polského pivovaru v Těšíně (Cieszyn). Kolegové samozřejmě netuší, že tam vařil (a možná stále vaří) pivo český sládek. Je velice pravděpodobné, že praxi nasbíral ve velkém českém pivovaru. Dokonce je pravděpodobné, že pracoval v kolegy milovaném nošovickém pivovaru Radegast, který je od Těšína co by kamenem dohodil. Tento český odborník, který se možná naučil vařit pivo v samotné baště europiva, teď vaří "patoky". Jak je to možné? Pivo vaří v Těšíně dobré. Dle mého názoru lepší, než jakýkoli kus z Nošovic a podobných českých europivovarů. Český buran to ale neví. Za A) Proto, že pivo z Těšína nikdy neochutnal a za B) Proto, že "polské pivo je hnus a hotovo". Česká republika je přece pivní pupek světa!!!
Polský a nošovický pivovar jsem uvedl jenom jako příklad. K sesmolení tohoto příspěvku jsem se přinutil po shlédnutí fotky z internetu, na které pózuje v moři jakýsi severomoravák s chorvatským pivem patřícím do nizozemského Heineken Group. Komentář pod fotkou zněl: "Chorvatské patoky. Už se těším na Radegast!!!" Takže chorvatský "patok" sommelierovi ze Severní Moravy samozřejmě nešmakuje. Připomněl mi jiného týpka, který spolu s manželkou nakukoval do mojí oblíbené hospůdky, ve které čepují až 12 pivních značek. Manželčin nápad posedět v útulné hospůdce byl rázně zamítnut se slovy: "Tady čepují samé patoky!" Sommelier č.2 totiž nikde neviděl logo Radegast a jiné české "patoky" pít přece nebude.(Jen pro pořádek, ten Radegast v Podkově mají.) Jasně, já mám taky svoje oblíbené značky, které upřednostňuji v širokém výběru dnešní doby pivu zaslíbené. Ale přesto se nevyhýbám experimentování. Řemeslně vyrobený LEŽÁČEK z minipivovaru to je dokonalost. Byla by škoda nesmočit rty v husté pěně svrchně kvašeného STOUTU. A báječný pocit, když nasaju do nozder ovocnou vůni INDIA PALE ALE, ten je k nezaplacení. Co takhle, třeba ze zvědavosti, ochutnat silné BELGICKÉ SPECIÁLY? A sklenička PŠENIČNÉHO PIVA před jídlem? To je radost. Lidi, vyzkoušejte i jiná SVRCHNĚ KVAŠENÁ PIVA, třeba se znova zamilujete. Za zkoušku to stojí, ne? Co ještě dodat? Snad jen hlášku z pěkného českého filmečku PUPENDO (Hřebejk, Šabach, Jarchovský):
Z prdele vykoukne malá, roztomilá tasemnička, rozhlídne se, zaleze zpátky a ptá se maminky:
"Maminko, maminko...co je to modrý, co tak krásně šplouchá? Šssss....šsss..."
a maminka říká: "To je moře, holčičko."
a tasemnička-holčička se ptá: "A co je to kulatý, krásně žlutý, co tak krásně hřeje?"
a vona říká: "To je sluníčko, pusinko.."
"A proč žijeme tady, maminko?"
"Protože náš domov je tady, tady v prdeli...víš?"
P.S. - Oblíbený pivovar severomoravských sommeliérů v současnosti vlastní japonský pivovarský koncern ASAHI.
P.S. 2 - Byl to šok, když jsem poprvé ochutnal svrchně kvašené pivo INDIA PALE ALE z minipivovaru. Coby synek, vyrůstající v socialistickém Československu, jsem léta popíjel standardní průmyslově vyráběné ležáky. A najednou jsem zažil šok, krásný šok! Stejně příjemný pocit jsem měl, když jsem prvně ochutnal nefiltrovaný, nepasterizovaný, živý ležák z minipivovaru. Dnes ty chvíle, kdy jsem poprvé pil řemeslně vyrobené živé pivo z minipivovaru, řadím mezi nejsilnější okamžiky v životě. První láska byla intenzivní, první sex byla dobrodružná adventura. Vůbec všechno pozitivní, co jsem prožil poprvé, bylo fajn. Jídlo je fajn (dodnes si vybavuju svoje první spaghetti), filmy jsou fajn, hudba v osmdesátkách byla boží (jo, jsem Husákovo dítě), sport + sportovní vítězství jsou taky fajn, knihy jsou skvělé, vůně jsou fajn, poznávat různá místa na zeměkouli může být fajn, mít děti je úžasné. K těmto jedinečným chvílím, zážitkům, vzpomínkám a pocitům řadím i první ochutnání rukodělného piva.