Pivo v Akci a René Costache

Žlutý kapesník - The Yellow Handkerchief
Film USA, 2008
Režie: Udayan Prasad
Předloha: Pete Hamill (povídka)
Scénář: Erin Dignam
Nezávislé road movie o trojici smolařů cestujících ve starém kabrioletu hurikánem zpustošenou Louisianou. Tři lidé s odlišnými životními osudy, kteří si na cestu přináší vlastní trápení a bolesti na duši. Brett - postarší chlápek, který po šesti letech opustil bránu louisianského státního vězení (zvaného Angola). Gordy - mladík podivín, kterému nikdo nerozumí. Krásná a opuštěná patnáctka Martine. Každý z nich po něčem touží a určitě nečeká, že to najde na téhle cestě po jihu USA.
První rozhovor propuštěného trestance Bretta na svobodě:
SERVÍRKA: "Dáte si něco?"
BRETT: "Jo, pivo, prosím."
SERVÍRKA: "Coors, Heineken?"
BRETT: "Jakékoliv."

Děvče ze sirkárny
Finsko / Švédsko, 1990
Režie + Scénář: Aki Kaurismäki
Hrdinka toužící po lásce a osud, který nepřeje romantickým snům.
V osmdesátých letech se ve Finsku často mluvilo o tom, že problémem finského filmu je nedostatek dobrých námětů. Kaurismäkiho tehdy napadlo, že podkladem pro dobrý námět se může stát například obyčejná sirka: Kde se vyrábějí sirky? – Nejspíš v nějaké továrně. – A kdo je tam vyrábí? – Snad nějaké děvče. – A kam jde děvče po práci? – Možná domů. – Co na něj doma čeká? – Možná úchylný otec. Rozvinutím tohoto elementárního dějového řetězce vzniká na konci drama téměř antických rozměrů. Snímek obsahuje, i na Kaurismäkiho tvorbu, mimořádně málo replik, první zazní až po devíti minutách filmu:
"Jedno malé pivo."
(Česká televize)
ZDROJ: www.csfd.cz
Jenom upřesním, že první věta, která ve filmu zazní je: "Malé pivo." a když opomenu repliku: "Jídlo.", tak poslední slova filmu zní: "Velké pivo." ...

Perličky z komedie Vesničko má středisková.
Zřejmě každá větší česká vesnice má svého dobráckého řidiče Pávka, „momentálně“ zaostalého Otíka, rozšafného pana doktora, hypochondra s vidinou krematoria „v Pelhřimově“, žárlivého Turka s nevěrnou manželkou i snobské chalupáře z Prahy.
Jednu z nejoblíbenějších českých komedií Vesničko má středisková (1985) zná sice každý, ale když ji reprízují v televizi, ujít si ji nechá jen málokdo.
I v Japonsku znají sedmý schod.
Točilo se v Křečovicích na Benešovsku, kde najdete nejen hřbitov, na kterém je mimochodem pochován skladatel Josef Suk, ale také chalupu, kde bydlel Otík, i dům, který chtěl namalovat rostlinář Kunc (Oldřich Vlach, 78). Je tu dokonce i brána JZD Křečovice, která vznikla nově hlavně kvůli turistům.
Hospoda, ze které se ozve slavná hláška: „Chlapi, nelejte to pivo z oken, podívejte se, jak vypadám…“ je bohužel už několik let zavřená.
Vesnička se promítala s úspěchem v řadě evropských zemí i v zámoří a byla dokonce nominována na Oscara. A byla tak populární, že když byl Zdeněk Svěrák v Japonsku, jeho hostitel mu přinesl pivo a otevřené mu je podával se slovy: „Promiňte, ale obávám se, že není ze sedmého schodu.“ 
ZDROJ: www.super.cz

Evžen Jegorov ve filmu Vesničko má středisková

Jsme národ Švejků? Haškův fenomén stále žije
Praha – Z románu Jaroslava Haška o vojáku Josefu Švejkovi se stal nadnárodní fenomén. Těžko říct, zdali jeho „buřičský“ tatíček tušil, že se kniha stane nejpřekládanějším dílem v historii české literatury. Spisovatel sice zemřel již 3. ledna 1923, avšak ani po takové době neutuchají diskuze o tzv. „švejkování“ či o „národu Švejků“. Česko je v těchto názorech rozděleno na dva nesmiřitelné tábory – máme postavičku milovat, či nenávidět?

Protiválečnou satiru Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války Hašek nestihl dokončit, přesto mu sepsaná tetralogie posmrtně vynesla celosvětový úspěch. Na mušku si totiž bere žalostné poměry panující v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku a chaos panující v atmosféře počínající války.
 
"Kéž bychom byli národem Švejků…
Jaroslav Hašek… protože Švejk je vynikající v tom, že je chytrý, a přitom to nedává najevo. Vypadá, že je hloupý, ale přitom je vlastně chytrý. I v situacích, které jsou mezní, zachovává klid, převahu a vnitřní chytrost. Dokáže prohlédnout věci na dno. K tomu je ale třeba vzdělání i zvláštní obratnosti, které mi říkáme odborně mystifikace, tedy uvedení v omyl." /literární historik a haškolog Radko Pytlík/

Vulgární, pivní a ostudný
Z literární postavy, jíž Josef Lada vtiskl kreslenou podobu, se stal symbol českého národního charakteru, což v některých lidech dodnes vzbouzí značnou nevoli. S vlastnostmi růžolícího vojáka totiž souvisí předstírání vlastní hlouposti, simulantství, lenošství anebo vypočítavé pokrytectví. Alespoň tak na dílo nahlížejí ti, jež odmítají umístit vedle pojmu „češství“ rovnítko s údajně pohodlným, pivním, a navíc zbabělým národem. Vykreslení švejkovského lidu coby lidu povrchního a nehrdinského vnímají současní kritici coby prvek devalvace. Ostatně nejsou jediní.

"Švejk není Švejk, Švejk je všechno kolem.
Švejk je jenom část Haškova humoru a recese. Jeho dílo obsahuje i obsáhlý Dakameron humoru a satiry, Strana mírného pokroku to je dalších asi 400 stran a mnoho dalších povídek. Švejk ovšem začal žít vlastním životem, každý v tom vidí něco jiného." /Richard Hašek, vnuk Jaroslava Haška./

Zastání mají totiž také v minulosti, namátkou konkrétně u spisovatelů Viktora Dyka a Jaroslava Durycha, kteří o výtvoru svého kolegy nehovořili příliš lichotivými slovy. Literární vědec Pavel Janoušek z Ústavu pro českou literaturu souhlasí s jejich přesvědčením, že Švejk je považován za kultovní mýtus, aniž by se někdo doopravdy zamyslel, proč tomu tak je. Studenti podle jeho slov knihu již dávno odepsali a příběh znají spíše z filmů.  

Obava z vnímání Čechů jako vulgárního národa bez špetky sebeúcty však může podle některých přesahovat i do zahraničí a neustálým vyžíváním se ve švejkovství tyto pomluvy prý Češi ještě více přiživují, což má za následek ztrátu jejich vážnosti. 

Dílu se mimo prohnilé charakteristiky hlavního hrdiny vyčítají i ony růžové brýle, s nimiž je pohlíženo na útrapy 1. světové války. Pocit zkázy nebo konec civilizace, jež boje přinesly, údajně spisovatel přehlíží. Z jeho pohledu vypadá tragická událost jako jeden velký „mejdan“, což Haškovi zazlívají nejen historici.  

Švejk na filmovém plátně
Byla jen otázka času, kdy se po knize vrhnou první filmaři a převedou ji na plátno. Jako jeden z prvních tak učinil režisér Karel Lamač, který v roce 1926 naservíroval hned dva díly s Karlem Nollem v hlavní roli. O pár let později se k němu přidal Martin Frič, jehož verze se Sašou Rašilovem st. patří k téměř neuváděným, avšak stále ceněným. Kompletní kopie filmu se totiž nedochovala a snímek nemá ani hodinu. V roce 1954 následovaly epizodky loutkového filmu Jiřího Trnky a o dva roky později nejznámější klasika s Rudolfem Hrušínským, kterou zfilmoval Karel Steklý.

Laskavě a s nadhledem 
Sociologové si kladou otázku, proč se tedy se zdánlivě nelichotivým Švejkem s oblibou nepřestáváme ztotožňovat. Někteří jsou toho názoru, že obrana proti mocenské přesile v tomto případě vystoupila z literární fikce a stala se skutečností. Ať už se jedná o švejkování za normalizace, tedy vymezení se vůči nepříteli, kterému se nebylo možno postavit se zbraní v ruce, nebo kdykoliv během marných bojů s byrokracií či se soudy. Z pojmu „švejkovina“ se tak stalo vše, co se sice tváří vážně, ale ve finále to vyzní jako karikatura. 

Dílo Jaroslava Haška však nachází tedy také zastánce, pro něž tlouštík v dobrém symbolizuje ironii, satiru, lidskost i laskavost. Nebere se příliš vážně a na svět pohlíží vlídnýma očima. Ve světě literárních hrdinů přináší určité osvěžení – pryč s dokonalými hrdiny, kteří se pro dobro věci vrhnou ze skály. Švejk se svým chováním blíží obyčejným lidem, protože ne každý může býti hrdina… 

Milovníci Švejka také upozorňují na to, že spisovatel přišel s nadčasovou lidskou typografií, která se dá aplikovat na společnost 21. století, což je důvod toho, proč jeho fenomén žije i po devadesáti letech. Švejkování neberou nutně hanlivě už vzhledem ke Švejkově popularitě za hranicemi. 

S humorem sobě vlastním vytvořil rodák z Prahy kultovní postavičku, ať již chceme, nebo ne. Polemiky o tom, zdali jsou Češi národ Švejků, tedy zřejmě nikdy zcela neutichnou. 

ZDROJ: AUTOR: Kristina Bílá, 3. 1. 2013, ct24.ceskatelevize.cz

https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1125817-jsme-narod-svejku-haskuv-fenomen-stale-zij

© Josef Lada

Nová podmínka v britských hospodách.

Pokud neřeknete své jméno, nedostanete pivo.
Návštěvníci anglických hospod budou muset při objednávce uvést obsluze své jméno, jinak se piva nedočkají. Neužijí si ani živých vystoupení či postávání u baru. Podrobnosti týkající se chystaného otevření gastronomických podniků ve středu 24. 6. 2020 podle agentury Reuters oznámila britská vláda. Podle kabinetu má opatření pomoci vysledovat případné šíření koronavirové nákazy a zabránit vzniku lokálních ohnisek.
ZDROJ: echo24.cz

Světový trumpetista Laco Deczi vzpomíná na malíře Libora Fáru:

"Skvělej výtvarník a velikej kámoš – byl takovej dlouhej, důstojnej a koktal. Na sobě měl celý život pořád stejný kostkovaný sako, a hlavně takový řeči!"
Ukázka z knihy Laco Déczi – totálně vytroubený mozek (napsal Tomáš Poláček)
Kam jste chodívali pít?
Nejčastěji k Netukům na Vinohradech, což byla naše centrála kousek od budovy rozhlasu, kde jsme vždycky prochlastali výplatu.
Fára bydlel kousek a jednou říká: „Budeš spát u mě, snídani dostaneš do postele, takovej ko-komfort jsi ještě nezažil, to bude jak pětihvězdičkovej ho-hotel.“ Tak dobrý.
Vyšlápli jsme k němu do posledního patra a klíček nešlo zastrčit do zámku, protože ta jeho stará ho měla ze druhé strany. Takže zvonil a ježibaba vylezla: „Ty seš zase nalitej, dobytku, a ještě sem přivedeš toho ožralýho Slováka?“ vytlačila mě, zabouchla dveře a já šel jako obvykle spát na nádraží Těšnov...
Fára byl absolutně náš člověk, měl rád jazz, kvůli tomu koktání jsme mu říkali Jean Cocteau: „Po-po-pomocná sílo, pojď sem!“ říkal číšníkům, kteří ho trochu znali, objednal si „Ho-ho-holandské zátiší“ a oni mu přinesli malý pivo a velkej rum.
Ale chodívali jsme chlastat taky do Blatničky – postávali u výčepu, bavili se o Cliffordovi nebo Coltranovi, a najednou se k nám přifařil takovej čurák: „O čem to kecáte?“ Odsekli jsme, že o muzice, a on hned: „Člověče, já teď poslouchal novou Vondráčkovou a...“ A Libor ho hned přerušil: „Pojď sem blíž!“ Chytl ho za hlavu a říká: „Tohle není hlava – to je operetka.“ Génius! Nic takovýho nevymyslíš!
Laco Deczi - totálně vytroubený mozek (živý rozhovor), AUTOR: Tomáš Poláček

Světový trumpetista Laco Deczi vzpomíná na herce Miloše Kopeckého:

Ukázka z knihy Laco Déczi – totálně vytroubený mozek (napsal Tomáš Poláček)

Richard Muller je taky opravdu nemocnej.
Ten ať se jde zahrabat, ale Kopecký, to byl proti němu někdo. Sice tak trochu kurva lakomá, ale komediant jako svině, těžká figurka. Já s Kopeckým zažil takovou srandu! On měl asi dvacetiletou blondýnu Helenu, pěkná buchta, byli jsme u nich v Dejvicích, sedělo se, kecalo, a ta holka měla třináctiletého bráchu, kterému Kopecký říká: "Vezmi džbán a šupito pro pivo!"
Kluk přikývl, "dobře, pane Kopecký", ale zastavil se ve dveřích:
"Jenže já nemám žádný peníze!"
A Kopecký jen uznal "Tak to nemůžeš jít pro pivo." Takhle on ti byl lakomej, museli jsme se složit, ale jinak strašně chytrej frajer, a ta jeho elegantní chůze, a ty jeho holky! On se dostal tak daleko, že když nějakou opustil, tak si šla ta nebožačka stěžovat jeho manželce, že jí Miloš nechce, a manželka je chlácholila - no uznej, nebylo to veliký? Neuvěřitelný!

Laco Deczi - totálně vytroubený mozek (živý rozhovor), AUTOR: Tomáš Poláček

"Budu mít vlastní pivo! Pivo Laco Deczi! V Pivovar Národní mě uvaří jako polotmavou pšenici na počest našeho koncertu 27. 6. 2017!"
trumpetista Laco Deczi

Máte sám pivo rád?
"Dřív jsem ho píval hodně, dnes už tolik ne. A asi nejvíc to z Plzně. V Americe ale pivo nepiju – tam je hrozný!"
světový trumpetista Laco Deczi

(Laco Deczi: Mít pivovar, nehraju jazz - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, 19.5.2011 - Radek Strnad, Hynek Verner)

Co říkáte na to, že se probouzí k životu v Čechách pivovárky rodinného typu? Svědčí to o dobrém podnikatelském zázemí, či víc o nadšení?
"Bude to tím zázemím. Ty lidi pořád něco vymýšlejí a dělají – a tak to má být. Já hrál i v Německu, tři roky jsem žil v Berlíně, ale stejně si myslím, že české pivo je nejlepší na světě. To německý je takový tvrdý, český ale měkký – žádný jiný ve světě na něj nemá! Jen jedno pivo bylo dobré, to když jsme hráli v bavorském městě Hof kousek od českých hranic. Bylo podobný českému… I nejhorší české pivo je totiž stokrát lepší, než to nejlepší americké."
světový trumpetista Laco Deczi

(Laco Deczi: Mít pivovar, nehraju jazz - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, 19.5.2011 - Radek Strnad, Hynek Verner)

Chtěl byste mít pivovárek?
"Chtěl, ale to už bych pak v životě nemohl hrát, protože to je strašná práce. Jsou to machři, kteří zasvětili celý život pivu a nemá se tam kdo z jiné branže cpát. My hráli v Plzni, za městem byl malej pivovárek bývalého sládka, vařil nepasterizovaný pivo. Na koncert tam přišlo 500 lidí, my tam pak s kapelou ty piva koštovali – a byly senzační."
světový trumpetista Laco Deczi

(Laco Deczi: Mít pivovar, nehraju jazz - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, 19.5.2011 - Radek Strnad, Hynek Verner)

Pivo o kterém mluvíte – Purkmistr – se i ústeckého Jarmarku v sobotu zúčastní. Takže se opět setkáte…
Tak na to se už moc těším, to je bezvadný!
světový trumpetista Laco Deczi

(Laco Deczi: Mít pivovar, nehraju jazz - EXKLUZIVNÍ ROZHOVOR, 19.5.2011 - Radek Strnad, Hynek Verner)

Sladovnická.
Z výborné moučky sladové
Sladinká teče šťáva,
A chmel z dobrého plemene
Jí hořkosti dodává.
Jen buďte v práci pilní;
Hoj, chaso, vesele;
Po várce nás posilní
Pivečko z plného korbele.
J. Erben, České Zpěvy 1856, č. 308.

Chmelíčku, chmeli, chmeli zelený
Bez tebe, chmelíčku, pivíčko není.

28. 6. 2020 - Německo, Berlín
Fotbalista Kroos má za pomoc Brémám slíbených 1678 bas piva.
Fotbalista Felix Kroos z Unionu Berlín byl zahlcen zprávami fanoušků Brém, kde dříve hrával, kteří mu vyjadřovali vděčnost za sobotní vítězství 3:0 nad Düsseldorfem. Díky němu se totiž Werder vyhnul přímému sestupu a bude mít šanci uchovat si bundesligovou příslušnost v baráži.
"Tak jsem si přečetl všechny zprávy od fanoušků Werderu. Aktuální stav: 1678 bas piva a 5467 vyznání lásky (většinou mužských)! Díky za to," uvedl na twitteru Kroos.

Mladší bratr mistra světa a hvězdy Realu Madrid Toniho Kroose hrál za Brémy v letech 2010-2016. Werder v závěrečném bundesligovém kole deklasoval 6:1 Kolín nad Rýnem, k úniku z předposledního místa v tabulce však potřeboval pomoc Unionu Berlín. Vedle Kroose se na vítězství nováčka nad Düsseldorfem podílel další bývalý hráč Brém Anthony Ujah, jenž dokonce skóroval.
www.sport.cz

Beze vší poezie - Nahoru po schodišti dolů band 
Tady je můj svět...
v tom černým pisoáru
a mně se líbí, jak se celej točí
Když večer přijde pár notoriků k báru
těch smutnejch duší, co jen vkročí, hned místo slz tu močí
První chodívá jeden šílenec, kterej si myslí, že je princem dánským
pak chlouba místních děvkařů
a holka, kterou nechal milenec, takže si plete dámskej hajzl s pánským
a potom kvanta metařů
Jo, jo, jo, jo, jo,
tady se žije
jo, jo, jo, jo, jo,
beze vší poezie
A mraky zneuznanejch básníků
a melancholickej vojín z Nitry
a sem tam tuhá postava tažená párem silnejch číšníků.
A tak poznávám lidi skrze litry
a poznatků je záplava
Jo, jo, jo, jo, jo,
tady se žije
jo, jo, jo, jo, jo,
beze vší poezie
Rytiny na zdech
a vůně desinfekce
páchnoucí kisny
syčej jako zmije 
Tady je můj svět
a vocaď se mi nechce!
Tady se močí, zvrací, žije beze vší poezie.
Jo, jo, jo, jo, jo,
tady se žije
jo, jo, jo, jo, jo,
beze vší poezie

Vondrák: Nákazu (covid-19) šíří nezodpovědnost, horníci chodí na pivo, testům se část vyhýbá.
„Situace je u nás složitá. Dobrá zpráva je ale ta, že většina nakažených je bezpříznakových. Hospitalizovaných lidí je jen 28,” řekl v pondělí odpoledne moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO).
Důvodem šíření nákazy ve Slezsku je podle něj zejména to, že lidé nedodržují karanténu. Například havíři si rádi zajdou na pivo a pak se vir v restauraci rozšíří na další lidi. Nebo jdou lidé do práce, i když mají lehké příznaky jako rýmu či zvýšenou teplotu.
Testování někteří bojkotují.
„Apelujeme proto na zaměstnavatele, aby své zaměstnance v karanténě kontrolovali a uplatňovali sankce. Problém máme nyní i s tím, že nám někteří horníci nepřišli na testy. Vyzvali jsme proto vedení OKD, aby zajistilo, aby se jejich zaměstnanci nechali otestovat,“ upozornil hejtman.
ZDROJ: 29.6. 2020  19:41, Denisa Doležalová, Právo, www.novinky.cz

 Vítejte v Absurdistánu, tam kde se ve znaku nosí proslulá hlavička pštrosí

Maďar: Je potřeba horníkům sebrat ranní pivo o šesté.
ZDROJ: 30.6. 2020, 17:01 – Praha, Jan Menšík, Novinky - www.novinky.cz
"Ano. Byl jsem velký odpůrce časových oken, i proto, že se to špatně vysvětluje. Ale právníci nám opakovaně tvrdili, že to jinak nejde. Pokud jde o šestou hodinu ráno a toho posunutí na Karvinsku, je to z důvodu, že horníci, kteří kolem 6:00 vyfárají, si chodí hromadně sednout do hospody na pivo. Oni čekat dvě hodiny nebudou, takže se minimalizuje, že se v hospodě virus případně nerozšíří."
epidemiolog a vedoucí resortní pracovní skupiny pro rozvolňování (COVID 19) Rastislav Maďar

 Vítejte v Absurdistánu, tam kde se ve znaku nosí proslulá hlavička pštrosí

Ještě jsme nevyhráli. Lidé kašlou na karanténu, nemocní chodí do práce a na pivo.
29.6.2020, PETR BROULÍK, www.patriotmagazin.cz
Jsem-li nemocný, nejdu na pivo, nejdu do práce a nepojedu nikam autobusem.
Dalším problémem je, že řada lidí, kteří mají nařízenou karanténu, ji nedodržují. „Lidé jsou neodpovědní, procházejí se po okolí nebo dokonce navštěvují restaurační zařízení. Vím, že je situace těžká, ti lidé mají těžkou práci a pocit, že si musejí dát to pivko. Chtěl bych znovu apelovat na zaměstnavatele lidí, kteří jsou v karanténě, aby kontrolovali, zda opravdu v té karanténě jsou,“ vyzval hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
Hlavní hygienička kraje Pavla Svrčinová řekla, že nedisciplinovanost lidí je značná. „Zjišťujeme, že značné množství lidí chodilo do práce, byť měli příznaky nemoci jako je ztráta čichu, rýma, zvýšenou teplotu. To dnes už všichni lidé znají, přesto jdou do práce. Měli by zůstat doma a jejich lékař by je měl poslat na odběr. Lidé tuto nemoc podceňují. Našli jsme i tři nemocné osoby jedné firmy, u nichž jsme zjistili, že předtím odjely na firemní večírek mimo kraj. Sjela se tam spousta lidí z celé republiky a jeden z nich byl nemocný covid-19. A už se nákaza šíří po celé republice. Každý by si měl říci: jsem-li nemocný, nejdu s kamarády na pivo, nejdu do práce a nepojedu nikam autobusem,“ varuje Pavla Svrčinová.

ZDROJ: PETR BROULÍK, www.patriotmagazin.cz

 Vítejte v Absurdistánu, tam kde se ve znaku nosí proslulá hlavička pštrosí

Zahrádky a firemní večírky. Za šíření viru může hornické „pivo po šichtě“
Za nárůstem případů koronaviru na Karvinsku stojí také neukázněnost nakažených lidí, kteří ignorují příznaky. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a hlavní hygienička Jarmila Rážová. Výtky potvrzuje i hornický odborář.
Podle Aleše Štětky, místopředsedy Sdružení hornických odborů, byla opatření ve firmě nastavená dostatečně přísně. „Problém je ale v chování pracovníků, kteří chodí po šichtě na pivo. A nejenom pracovníci z OKD, ale i dalších firem na Karvinsku. 200 lidí sedí na zahrádce, sundají roušky a pijí pivo,“ popsal Štětka.
ZDROJ: www.seznamzpravy.cz

  Vítejte v Absurdistánu, tam kde se ve znaku nosí proslulá hlavička pštrosí

Postup hygieniků při řešení koronaviru na Karvinsku prověří policie.
Ostravští hygienici budou musel obhájit svůj postup při řešení nákazy koronavirem na Karvinsku. Trestní oznámení pro šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti na ně podává ekologická organizace Greenpeace.
Organizace se také vymezila proti tvrzení hygieniků a zástupců kraje, podle kterých za šířením nemoci stojí nezodpovědnost horníků, kteří i s příznaky chodí na pivo nebo do práce. Označuje to jako snahu přenést odpovědnost ze spolupachatele na oběť.
„Na pivo už chodí celá země a nevšiml jsem si, že by kvůli tomu vznikala tak obří ohniska nákazy jako na dolech OKD. Zcela zjevně souvisejí s těžbou v podzemí. Když jsme podali trestní oznámení na OKD, začali se nám ozývat horníci,“ sdělil tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek s tím, že podle horníků je hygienici nechali na holičkách.
ZDROJ: 1. července 2020 - 12:30, www.idnes.cz
Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/koronavirus-trestni-oznameni-greenpeace-hygienici-okd-dul-darkov-covid-19.A200701_112044_ostrava-zpravy_zah

Středula: Zdraví horníků nebylo prioritou
4.7. 2020, 9:05, Jan Martinek, Právo
Na nic připraveni nebyli, situaci hrubě podcenili a evidentně měli jiné priority, než je zdraví zaměstnanců, tak hodnotí pro Právo reakci společnosti OKD na rozšíření nákazy koronavirem v dolech na Karvinsku předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Podle vás tedy nebylo správné povolit na Karvinsku otevření hospod až v osm ráno, aby tam horníci nechodili na šestou?
Ale to přece vůbec není o hospodách! To je naprosto irelevantní. Zde jsou dva rozdílné světy, jeden za branou továrny a jiný uvnitř. A tam byla situace nesmírně podceněná. Lidé, co pracují v dolech mají společné šatny, sprchy, veškerá zařízení k očistě. Navíc při těžké práci ve vedru a vlhku či v těžních výtazích jsou nějaké roušky nebo půldruhametrové odstupy nesmyslné. Nikoho to nezajímalo a výsledek se dostavil – rychlé šíření viru. S tím žádné „pivko v šest ráno“ nemělo co dělat.
Jasně převládly ekonomické zájmy nad zdravím lidí, což jsme celou dobu kritizovali. Musel jsem se usmát, když jsem četl, že se na Karvinsku čekalo na ministra zdravotnictví, přitom orgány měly dávno konat.
ZDROJ: www.novinky.cz

Hlavní chyba se stala před měsícem. Doly se měly zavřít daleko dřív, říká Vondrák
ZDISLAVA POKORNÁ, 5.7. 2020, 13:00, www.seznamzpravy.cz
Podle moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka se koronavirová situace na Karvinsku horší. Zjevně podle něj došlo k selhání, na viníky ale ukazovat nechce.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tvrdí, že hlavní problém je především v nedodržování opatření ze strany horníků. Hlavní hygienička Jarmila Rážová pak v tomto týdnu uvedla, že pracovníci OKD chodili na pivo a večírky. Souhlasíte, že za problémem je zčásti neopatrnost některých pracovníků OKD?
"Neopatrnost pracovníků jsem zmiňoval i já, takže s panem ministrem souhlasím. Já jsem samozřejmě kritizován za to, že jsem situaci dával za vinu horníkům. Ale já jim za to nedávám odpovědnost, oni samozřejmě měli být informováni, že nesmějí nikam chodit. A také jim mělo být řečeno, že pokud nemají výsledky testů, tak mají být doma v karanténě. To jim ale nikdo neřekl. To je velké selhání. Na druhou stranu – kdo jim to měl říct? Krajská hygiena, nebo OKD?"

 Vítejte v Absurdistánu, tam kde se ve znaku nosí proslulá hlavička pštrosí

Nejdelší jízda (The Longest Ride)
Film USA, 2015
Režie: George Tillman Jr.
Předloha: Nicholas Sparks (bestseller)
Scénář: Craig Bolotin
Jezdec rodea Luke (Scott Eastwood) potká vysokoškolačku milující umění Sophii (Britt Robertson). Čeká je osudové setkání s Irou (Alan Alda), jehož dojemné vzpomínky na vlastní manželství se stanou mladému páru inspirací a jednou provždy změní jejich životy.
Slaďoučká Britt Robertson, slaďoučký Eastwood junior, slaďoučký filmeček. Skvělá kamera dokonale zachycuje svět amerického rodea a zuřivé býky, kteří jediní nejsou ve filmu slaďoučcí.
Kapka hořkosti (pro změnu) je v téhle filmové pozvánce na pivo:
"Luk"
"Sofie"
"Moc mě těší Sofie. A můžu tě na něco pozvat?"
"Ale dneska jsi vyhrál, ne? To já bych tě měla pozvat na pivo."
"Ne, odkud jsem se to nenosí."
"Dobře, pojď."

Základ rodiny (The Family Stone)
Film USA 
Scénář + Režie: Thomas Bezucha
Vánoční příběh (nejen) o tom, kolik dobra může způsobit několik vypitých piv...

Pivovary vylily do kanálu miliony piv.

Zmar zlatavého moku hlídali celníci.
ZDROJ: www.e15.cz, Daniel Novák, 3. června 2020, 07:00
Dvouměsíční koronavirové uzávěře podlehly podle zjištění deníku E15 desítky tisíc hektolitrů piva. V přepočtu na půllitry jde o miliony piv. Hospodští a restauratéři museli sudy a tanky vyměnit ještě před otevřením restaurací, pivovary je pak za asistence celníků ekologicky zlikvidovaly. 
„Pivo v sudech a v tancích, které během uzavření hospod expirovalo, je podle legislativy nutné ekologicky zlikvidovat. Celkový objem bude v řádu nízkých desítek tisíc hektolitrů. Zároveň hospodám veškeré pivo, které během nuceného uzavření projde, zdarma kompenzujeme,“ sdělil obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz. Náklady na výměnnou operaci nekomentoval. 
„Díky tomu, že se opatření nakonec uvolnila o něco dříve, než bylo původně plánováno, jsme nakonec stahovali méně piva. Byly to nižší jednotky tisíc hektolitrů. Pokud bylo sudové pivo po expiraci, bylo jej nutné stáhnout a zlikvidovat,“ řekla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. 
Také smíchovský pivovar hospodským pivo zdarma vyměnil a na své náklady udělal první sanitaci trubek a výčepů. Celkové výdaje včetně slev na první objednávky vyčíslil Staropramen na desítky milionů korun. 
V Brně vypustili pivovarníci do kanálu 14 tisíc litrů piva odčerpaného z hospodských tanků. „Postupně zde bude likvidováno i další pivo, které měly některé podniky nakoupeno v KEG sudech. Daňový subjekt tak bude mít nárok na vrácení příslušné částky spotřební daně,“ uvedla mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková. Přestože jméno pivovaru celníci nezveřejnili, je z fotografií publikovaných brněnským celním úřadem zřejmé, že to bylo Starobrno ze skupiny Heineken. 
„Zatím jsme stále v procesu vracení sudového piva od zákazníků a závozů nových sudů. Řádově ale zatím můžeme mluvit o stovkách hektolitrů. Pivo našim zákazníkům měníme zdarma,“ sdělila mluvčí Heinekenu Dita Vašíčková.

Další z velkých pivovarských skupin Pivovary Lobkowicz nechala otázky na objem zlikvidovaného piva bez odpovědi.

Vnitřní části restaurací jsou otevřené od 25. května, zavřené byly od 14. března.   
Více na https://www.e15.cz/byznys/potraviny/pivovary-vylily-do-kanalu-miliony-piv-zmar-zlataveho-moku-hlidali-celnici-1370238

Pivo v kanálu znamená smutek, ale naštěstí šlo hlavně o Starobrno, Staropramen a Plzeň. Takže ten smutek není až tak velký. R.C. 

Neprodané pivo našlo nové využití, do kanálu nemusí.
ZDROJ: www.novinky.cz, 7.7. 2020
V Belgii se hospody a bary uzavřely 13. března. Ze dne na den tak měly pivovary problém s odbytem uvařeného piva, které mnohdy místo půllitrů končilo v kanálech. Omezit takové plýtvání se rozhodlo několik belgických pivovarů, které se zapojily do nového projektu a z nespotřebovaného piva vyrábí nový druh alkoholu, informoval server Brussels Times.
Výsledkem spolupráce je produkt s názvem „Smells like Brussels Spirit”, který vznikl ze směsi zhruba 1000 litrů piva z různých pivovarů. Jedná se o vypálený alkohol, který se podobá ginu či peketu (tradiční belgická ovocná brandy).
Alkohol nyní bude k dispozici v zapojených pivovarech a ve vybraných belgických barech, kde se barmani budou snažit vytvořit originální drinky z nového produktu.

Palm Springs
Film USA, 2020
Režie: Max Barbakow
Scénář: Andy Siara

"Takže jsem se vlastně už dávno rozhodnul - vzdát to. A přestal jsem v tom hledat smysl, protože jedinej způsob jak v tomhle žít, je cenit si faktu, že na ničem nezáleží."
"Jakej je teda smysl života?"
"No, my vlastně nemáme jinou možnost než žít... Takže si myslím, že tvoje nejlepší možnost je naučit se žít v utrpení."
"Takže my nemůžeme umřít?"
"Ne, smyčka začne od začátku. Možná tady je způsob jak se zabít, ale ještě jsem na něj nepřišel. A to jsem spáchal hodně sebevražd. Tak moc..."
"Ne, ne. Musím se z toho dostat."
Tohle je text dialogu z filmové scény, která končí sebevraždou mladého páru v rychle jedoucím autě. Poslední filmová věta před filmovou smrtí zní:
"Můžeme celou tuhle část přeskočit a jít na pivo. Víš? Nebo ne, to je jedno..."

Pivní puč
Pivní či pivnicový puč byl neúspěšný pokus o nacistický státní převrat v Německu, který se odehrál v bavorském Mnichově od večera 8. listopadu do brzkých ranních hodin 9. listopadu 1923.
8. listopadu 1923 nechal Adolf Hitler obklíčit měšťanský pivovar Bürgerbräukeller v Mnichově, kde se konala schůze představitelů bavorských elit (mj. Gustav von Kahr, Otto von Lossow, Hans von Seisser). Hitler se po boku generála Ericha Ludendorffa zúčastnil schůze. Když s projevem začal Kahr, vrhl se Hitler k pódiu s vytaženým revolverem a do pivovaru vtrhla i jeho jednotka SA, která jen čekala na povel. Během chvilky si Hitler získal podporu u davu, ale nepovedlo se mu naklonit si ani pomocí slibů, lichotek a poté i hrozeb na svou stranu hlavní vůdce, aby se přidali k „pochodu na Berlín“ a pomohli mu svrhnout tehdejší německou vládu. Se zfanatizovaným davem poté vyrazil do ulic v centru Mnichova, kde se mu ale postavila policie. Hitler vyhrožoval zastřelením rukojmí, a tak velitel policistů ustoupil. Pochod pokračoval, ale ještě se mu postavil Michael von Godin, který vedl „zelené policisty“ a ani nevyjednával, rovnou vydal rozkaz k palbě. Několik účastníků bylo zastřeleno.
V důsledku krachu celé akce byla NSDAP rozpuštěna. Hitler sám byl zatčen dva dny po střelbě a postaven před soud. Místo pěti let, ke kterým byl odsouzen, si ale nakonec odseděl necelých devět měsíců ve věznici v Landsbergu. Za asistence Rudolfa Hesse tam sepsal své dílo Mein Kampf. Jeho první svazek věnoval památce padlých pučistů, kteří byli v dobách Třetí říše uctíváni jako mučedníci.
ZDROJ: WIKIPEDIE https://cs.wikipedia.org/wiki/Pivn%C3%AD_pu%C4%8D

DOKTOR ROBERT MOUDR BYL PŘEDLOHOU PRO POSTAVU DOKTORA SKRUŽNÉHO Z FILMU VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ (1985).
„Jeď do Pelhřimova, prohlídni si krematorium, ať víš, do čeho jdeš!“ Snad každý zná postavu MUDr. Karla Skružného v podání Rudolfa Hrušínského nejstaršího (†73). Objevila se ve filmu Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela a scenáristy Zdeňka Svěráka.
Málokdo však ví, že Svěrák svéráznou postavu napsal podle žijícího lékaře MUDr. Roberta Moudra (†66) z Nového Rychnova na Pelhřimovsku. „Panu Svěrákovi o mém tatínkovi tehdy vyprávěl zdejší zubař doktor Jindřich Štolfa a hostinský z nedaleké Vyskytné Josef Matějka,“ prozradil Aha! syn Vratislav Moudra (68). Ten stále žije ve vile, kde do roku 1981 tatínek ordinoval.
Opravdu se kochal
„Pane doktore, vy jste se zase kochal!“ prohlásil ve filmu nad havarovanou škodovkou zasněného lékaře řidič Karel Pávek v podání Mariána Labudy (†73). „Tak to v tom filmu skutečně sedělo,“ míní starostka Nového Rychnova Iva Reichová. „Můj taťka tehdy jezdil s náklaďákem v družstvu a nejednou ho tahal z příkopu,“ dodává starostka. Ta si ho, jako dvanáctileté děvče, pamatuje jako vysokého přísného pána.
Nesnášel simulanty
„Táta miloval poezii, dokonce na magnetofon si nahrával básně Antonína Sovy, které sám přednášel,“ říká syn Vratislav. „Kochal se tou krásnou krajinou Vysočiny neustále, i při jízdě autem,“ dodal syn zamyšleně. Do Nového Rychnova doktor Moudr přišel v roce 1947 po svém 1,5letém působení v pelhřimovské nemocnici. Místní ho měli rádi, přestože nesnášel simulanty. V čekárně dnes už zaniklého zdravotního střediska visela jeho fotografie až do roku 2010.
Ženský ho milovaly, on miloval pivo a karty
„Ženský po něm šly. Jedna za ním lezla po okapové rouře až do patra. Pak jí pomáhal dolů za pomoci přistaveného žebříku,“ vzpomínal syn. Podle jeho slov táta miloval pivo a v hospodě ve Vyskytné, kde měl druhou ordinaci, pravidelně hrál karty. Za pacientem však bez řečí šel třeba o půlnoci. „On v té hospodě občas i ordinoval. Byl obrovskou osobností, která už léčila jen svým příchodem k pacientovi,“ usmíval se Vratislav. Volba herce Hrušínského prý byla dokonalá.
ZDROJ: 
https://www.msn.com/cs-cz/news/other/n%C3%A1m%C4%9Bt-pro-roli-hru%C5%A1%C3%ADnsk%C3%A9ho-73-ve-vesni%C4%8Dce-takhle-vypadal-opravdov%C3%BD-doktor-skru%C5%BEn%C3%BD/ar-BB16U48V?ocid=msedgntp#image=BB16U1Et|1

Pivaři v Ostravě nesouhlasili s covidovou zavíračkou, nastoupila policie
19.7. 2020, PRÁVO
Hlavně křikem protestovalo v sobotu v noci asi 50 hostů pivnice Assen v ostravské části Jih proti uzavření hospody. Ta totiž musela kvůli pátečnímu mimořádnému opatření hygieniků ukončit prodej piva a alkoholu hodinu před půlnocí, což se lidem nelíbilo.
Pivaři proto začali v ulici U Hrůbků vykřikovat a dělat nepořádek. „Po 23. hodině jsme byli na oznámení přivoláni před restauraci, oznámení se týkalo rušení nočního klidu, oznamovatelka se zmínila, že tam je kolem 50 osob,“ nastínila policejní mluvčí Zlatuše Viačková.
Na místo nepokojů se sjeli nejen policisté z místního obvodního oddělení, ale i speciální pořádková jednotka. „Ty osoby se postupně rozešly, policisté zjistili, že nedošlo k žádnému zranění ani škodě na majetku,“ popsala mluvčí s tím, že důvodem ke křiku hostů bylo uzavření pivnice. „Ti lidé v ní do té doby seděli a nelíbilo se jim, že musí být zavřená. Tak křičeli, dělali nepořádek, výtržnosti. Policisté proto museli vášně uklidňovat.“
ZDROJ: 
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/pivari-v-ostrave-nesouhlasili-s-covidovou-zavirackou-nastoupila-policie-40330948#seq_no=3&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=sEkQHKnTYZG-202007191821&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

"No jo no - je to pivař no. Ale když ho má ráda..."
Bobule
Komedie ČR, 2008
Scénář: Tomáš Bařina, Rudolf Merkner
Režie:T. Bařina

Prahou jezdí pivní vlak. Cestovatelská klubovna láká nevšedními zážitky.
26. 7. 2020, 13:07, Novinky
Každou středu jezdí Prahou Pojízdná klubovna, kterou pro Pražany organizuje skupina brněnských nadšenců do cestování. Nevšední jízdu vlakem si mohou lidé zpříjemnit nejen vyprávěním svých cestovatelských zážitků, ale také hudbou nebo točeným pivem „za brněnské ceny”.
„Pojízdná klubovna je místo, kde se setkávají cestovatelé, dají si pivko, popovídají si o nových dobrodružstvích nebo o tom, kam jim teď zrušili letenku, zahrajou si na kytaru a jdou zase domů,“ popisuje myšlenku spoluorganizátor Albert Fikáček z Vlak Fest, který pořádá vlaková dobrodružství po Česku i zahraničí.
K uvolněné a přátelské atmosféře přispívá kromě hraní na kytaru také nabídka občerstvení, ve které nechybí třeba nakládaný hermelín, utopenec, ale ani víno či točené pivo.
Vytvořit v Praze klubovnu právě na kolejích se organizátoři projektu rozhodli zejména proto, aby ušetřili za drahý nájem v centru města. „Vagónek jsem koupil za 300 tisíc a lokomotivu za 290 tisíc, což je na provozuschopný vůz super cena." popisuje Albert Fikáček.
ZDROJ: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prahou-jezdi-pivni-vlak-cestovatelska-klubovna-laka-nevsednimi-zazitky-40331406

NA KARVINSKÉM MOŘI KARVINSKÉ PIVO.
Dočkali jste se! Od dnešního dne (31.7. 2020) je pro vás na Karvinském moři připraveno také občerstvení. Na čepu je jedenáctka Larische či Kofola. Nechybí ani další nealko nápoje, například i ochucený Birell. Na grilu si můžete pochutnat na hovězím burgeru, klobásce či grilovaném hermelínu.
Stánek bude na moři vždy v pátky, soboty a neděle (pokud bude hezky). Provozovatelem je Karvinský pivovar.
ZDROJ: Karviná ŽIJE

Za nevhodné chování si dva emuové vysloužili zákaz vstupu do hospody.
Dostat zákaz vstupu do oblíbeného podniku může leckoho zabolet. Stejnou situaci nyní prožívají dva emuové, australští nelétaví ptáci, které kvůli špatnému chování už nepustí do hospůdky v odlehlé vesničce Yaraka v Queenslandu. Podnik ohraničuje provaz, přes který se ptáci nedostanou, píše server Metro.
Zvířata pojmenovaná Carol a Kevin byla místními zachráněna z opuštěného hnízda a vylíhla se pomocí elektrické dečky. Hospodský podniku Yaraka Hotel Chris Gimblett uvedl, že se však emuové v nedávné době naučili chodit do podniku, když zjistili, jak zdolat schody. „Nechceme, aby se stali štamgasty podniku. Jakmile se dostanou dovnitř, chovají se docela hrozně,“ postěžoval si Gimblett. „Když uvnitř kálejí, není to příliš vhodné. A to je největší problém, protože kálejí dost často.“
„Jakmile se emuové bojí, běží rovně, ale koukají se za sebe, takže nevědí, kam míří. A v těchto situacích dochází k chaosu,“ doplnil hospodský.
Personál podniku před vchod umístil provaz s cedulí, na které se píše, že zvědaví ptáci byli z hospody vykázáni za špatné chování. Lidem je pak dáno na vědomí, že nemají zapomenout zabezpečit vstup, jakmile projdou.
Emuové ale prý čekají, až jednou někdo zapomene, aby se mohli dostat znovu dovnitř. „Zatím tuhle válku vyhráváme,“ řekl Gimblett.
ZDROJ: 1.8. 2020, Novinky (www.novinky.cz)

V Česku se vylévalo pivo do kanálů. Australané z něj udělali účinný pohon.
Ve chvíli, kdy australská vláda v březnu uzavřela „kohoutky“ australským barům a restauracím, způsobila obrovské ztráty také tamním pivovarům. Tisíce hektolitrů piva totiž prošly svou minimální trvanlivostí a byly doslova na vyhození.
Místo klasického vylévání do odpadu ale v Jižní Austrálii pro zkažené pivo našli jiné užití. Pivo začalo pohánět čistírnu odpadních vod Glenelg.
Ta leží na západ od hlavního města Adelaide a v posledních měsících přeměnila miliony litrů nepoužitého piva z místních pivovarů na energii z obnovitelných zdrojů.
Zařízení mísí organický průmyslový odpad s čistírenským kalem za účelem výroby bioplynu, který se pak přeměňuje na elektřinu, jež pohání celé zařízení. Obvykle produkuje dostatek bioplynu, který zajistí asi 80 procent jeho energetických potřeb.
Nedávný příliv piva však zvýšil produkci energie na novou úroveň a dosáhl 654 megawatthodin za jediný měsíc, uvedla Lisa Hannantová, vedoucí výroby a zpracování ve společnosti SA Water.
„Přidáním přibližně 150 000 litrů prošlého piva týdně jsme v květnu vygenerovali rekordních 355 200 metrů krychlových bioplynu a dalších 320 000 metrů krychlových v červnu, což je dost pro napájení asi 1200 domů,“ vysvětlila Hannantová pro CNN.
Vysoká kalorická hodnota alkoholu a množství tepla uvolněného během spalování ho činí „dokonalým“ pro proces anaerobního trávení, dodala.
ZDROJ: www.seznamzpravy.cz
Autor článku: Karolína Štuková

Český ležák je nápoj bohů, říká odborník. Ve špatném pivu ucítíte i ponožky
„Je to práce, která si vybírá své lidi,“ říká Tomáš Brányik, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, jedné z nejstarších vědecko-výzkumných institucí na území České republiky a ve střední Evropě. Povídali jsme si s ním o technologii výroby piva a unikátní sbírce biologických kultur kvasinek, které archivují historii, současnost a budoucnost pivovarnické práce.
Ve světě máme pověst největších konzumentů piva, alespoň co do přepočtu vypitých litrů na hlavu. Přitom ale, pokud jde o druhy piva, je to u nás dost bída. Opravdu si tu pověst národa pivařů zasloužíme?
Nesouhlasím, nabídka už není tak jednotvárná, jak byla. Velcí i malí nabízí jiné pivní styly než jenom spodně kvašená piva. To, že je lidi nechtějí pít ve velkém, je jiná. Ale já sám se jim ani nedivím. Rád ochutnám ze zvědavosti něco jiného, když potřebuji změnu, a pak se zase rychle vrátím k českému ležáku, který je nejvíc pitelný. Má dokonale vyváženou plnost, obsah alkoholu, říz a hořkost. Je osvěžující a nepřestává mě bavit. To neumí stout, IPA ani ale.
Prodělala výroba piva v posledních dekádách nějakou opravdu zásadní změnu?
Po změně režimu došlo postupně k velkému množství technologických změn, ze kterých ne všechny našly uplatnění ve všech pivovarech. Kdo a co použil/nepoužil, záleželo na daných okolnostech, majitelích a zvolené strategii při budování značky.
Například?
Mezi ty nejvýznamnější určitě patří zavedení kvašení a dokvašování v tzv. cylindrokónických tancích, místo kvašení v otevřených kádích a dokvašování v ležáckých tancích. Dále se rozšířilo vaření a kvašení vysokostupňových mladin (tzv. HGB technologie, z anglického high gravity brewing) a s tím související použití speciálních kvasinek a úpravy stupňovitosti piva před plněním (ředění). Velké množství inovací se zavedlo také v oblasti inženýrských sítí, které umožňují snížit spotřebu energie a vody při výrobě piva.
Co se prosím skrývá pod tajuplným názvem RIBM č. 655?
RIBM je zkratka anglického názvu VÚPS, tj. Research Institute of Brewing and Malting, a číslo je identifikátor naší sbírky. Máme ve sbírce tradiční české kmeny kvasinek a celou řadu zahraničních. Každý si pro zamýšlený pivní styl má z čeho vybrat.
Já si naivně myslel, že se pracuje jen se dvěma druhy kvasinek – S. ceravisiae a S. pastorianus, ne?
Saccharomyces je rodový název, stejně jako u člověka Homo. Pivovarské kvasinky se dělí na spodně kvasící S. pastorianus a svrchně kvasící S. cerevisiae, kde to druhé latinské slovo je název druhu…
A kmeny? To jako že kvasinky jsou třeba v každém pivovaru sice příbuzné, ale odlišné?
Současní lidé jsou Homo sapiens sapiens, je nás kolem sedmi miliard a každý je jiný. Proč by tedy všechny kvasinky S. pastorianus měly být stejné? Jelikož nejsou, jednotlivé kmeny patřící pod stejný druh označujeme písmenky a čísly, které jim dáváme v mikrobiologických sbírkách, kde jsou uchovávány obvykle zmražené v tekutém dusíku. Liší se mezi sebou relativně málo, třeba vyšší/nižší schopností tvořit nějakou chuťově významnou látku, rychleji kvasit, lépe/hůř sedimentovat. A to může být z technologického hlediska významný rozdíl.
Můžete prosím uvést konkrétní kmen kvasinek vztažený k určitému pivovaru?
Kmen označovaný v naší sbírce jako RIBM č. 2 je z Budějovického Budvaru, je typický vyšší tvorbou esterů a vyšších alkoholů. Kmen RIBM č. 95 je německého původu, ale je taky velmi vhodný pro české ležáky. Je hluboko prokvašující a dává piva s čistým senzorickým profilem. Oba tyto kmeny se používají v celé řadě pivovarů v Česku.
Co vlastně mohou kvasinky z hlediska výsledného produktu ovlivnit?
Kvasinky během kvašení tvoří etanol a oxid uhličitý, dále tvoří chuťově významné látky, odstraňují látky, které v hotovém pivu nechceme, a chrání pivo před oxidací. Toto vše dělají v souladu se svojí povahou, genetickou dispozicí, což právě můžeme ovlivnit výběrem kmene, vše v reakci na podmínky vytvořené naší laskavou péčí, což patří k úkolům sládků.
Ty kvasinky si tak užitečně ale nepočínají vždycky, že?
Záleží na podmínkách, za kterých je používáme. To je teplota, provzdušnění mladiny, koncentrace a složení mladiny. A také na způsobu, jak se k nim mezi jednotlivými nasazeními chováme.
Takže specifické kmeny kvasinek jsou tak trochu tím kamenem mudrců, který mění slad a vodu na zlato?
Výběr kmene kvasinek a jejich kondice, říká se jí fyziologický stav, mají výrazný vliv na chuť a kvalitu produktu. Chuť piva ale samozřejmě ovlivní taky kvalita surovin, receptura a technologické podmínky výroby. Kvasinky jsou tudíž důležité, ale pokud se někde jinde udělá velká chyba, jenom kvasinky to nezachrání. Klíčová je taky čistota kvasinek. Jejich mikrobiální kontaminace má obvykle na výslednou chuť piva velmi negativní dopad.
Pojí se s nějakým biologickým vzorkem v archivu zajímavý příběh? 
Při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích na Kroměřížsku byly nalezeny lahve se zbytky více než sto let starého piva. Na mikrobiologickém oddělení VÚPS se z lahví izolovala DNA mikroorganismů a zjistila se přítomnost několika druhů Saccharomyces. Je tedy zřejmé, že nepoužívali čistou kulturu, ale složení bych nazval celkem přijatelným. Z lahví se dokonce povedlo izolovat i živé mikroorganismy, a to rodu Dekkera, která je i dnes součástí mikrobiálních konsorcií spontánně fermentovaných piv ve stylu lambic, geuze, kriek. Tuto kvasinku máme v naší sbírce. Nu, a v současné době pracujeme na izolaci kvasinek ze starých pivních sklepů. Výsledky jsou natolik zajímavé, že tyto kmeny chceme patentovat, a tudíž k tomu nesmím víc prozradit.
Jak se to prosím má s genetickou původností různých kmenů kvasinek? Co třeba stěhování národů a stěhování kmenů kvasinek…
Vzhledem k tomu, že až do konce 19. století se v pivovarství nepoužívaly čisté kultury a zcela chyběly metody identifikace kmenů, je studium vývoje dnešních průmyslových kmenů spojené až s vývojem moderních molekulárně-biologických metod. Má se za to, že dnešní stovky pivovarských kmenů mají původ v několika předcích, které staří sládkové selektovali a šlechtili. Aniž by přesně věděli, jaký užitek tím přináší budoucím generacím. Ve střední Evropě se uvádí dvojí původ dnešních průmyslových kmenů, a to jako česká (žatecká) a bavorská (frohberg) linie. Ty jsou vzájemně velmi podobné, ale už se výrazněji liší od britských a amerických linií.
Dá se vyčíslit jakou finanční hodnotu mají vzorky ve vašem archivu? Nebo je jejich hodnota spíše nefinanční, řekněme biologická, kulturní?
Některé pivovary nám za uchování svých čistých kmenů platí, takže hodnotu takové kultury kvasinek a práce kolem ní lze měřit penězi. Také máme grant od ministerstva zemědělství na udržování sbírky pivovarských kvasinek. Je to takový genofond průmyslových kmenů, který je k dispozici všem pivovarníkům. VÚPS má kromě komerčních a výzkumných aktivit taky svoje nadčasové poslání podporovat a rozvíjet tento krásný obor.

A mohu si od vás, třeba za poplatek, nechat namnožit nějakou takovou mikrobiální kulturu? Třeba proto, abych si doma uvařil pivo specifického chuťového ladění?
Můžete si od nás koupit jakýkoliv kmen z veřejné části sbírky. Dodáme vám ho v malém množství na pevné živné půdě, kvasinky dodáváme i pomnožené v mladině, a dva vybrané kmeny i jako lisované, kterými lze rovnou zakvasit mladinu. Poskytneme vám i základní specifikaci kvasinek (stupeň prokvašení, schopnost sedimentace, optimální teplotu, toleranci k etanolu a základní senzorickou vlastnost). Jak budou v konkrétním pivovaru „šlapat“, je však komplexní otázka, výsledné pivo ovlivňuje kromě kvasinek více faktorů. Znám příklady, kdy stejný kmen kvasinek ve dvou různých pivovarech dává velmi odlišné výsledky, a to i v rámci jednoho stylu, jmenovitě světlého ležáku. Řekl bych, že existuje něco jako „mikroklima“ pivovaru, což je souhrn všech vlivů působících na kvasinky.
Lákalo by vás osobně, „uvařit si“ s těmi správnými kvasinkami a věrným postupem nějaké opravdu historické pivo?
Poslední várku jsem si doma uvařil načasovanou na příchod svého syna, kterému bylo letos šest let. Až budu mít v důchodu zase čas, určitě budu experimentovat. Ale jestli pomýšlíte na nějaké egyptské starověké pivo, tak to mě příliš neláká.
Pročpak ne?
Já jsem chemik. Své kvalifikační práce jsem psal v oboru biotechnologie. Historií piva jsem se nikdy nezabýval. Nicméně odhadoval bych, že tato historická piva s dnešním pivem neměla moc společného. Kvašení probíhalo spontánně nebo pomocí nějakého „kvasu“, chlazení neměli vůbec a chmel nepoužívali.
Co jsou prosím divoké kvasinky a jaký potenciál v sobě skrývají? Překvapí nás?
Divoké kvasinky překvapují často a nepříjemně. Pojmem „divoké“ nebo „cizí“ kvasinky jsou popisovány kvasinky jiné nežli kulturní pivovarské kvasinky. Způsobují nežádoucí změny chuti a aromatu piva, zastavení kvašení, nebo naopak hlubší prokvašení, než je žádoucí. V případě spontánně kvašených piv mohou být součástí mikrobiálního konsorcia. Nic převratného od nich neočekávám. To neplatí obecně o využití netradičních mikroorganismů v pivovarství. To je oblast moderní a nabízí zajímavé možnosti. Nedávno jsme testovali vinařské a probiotické kvasinky v pivovarském procesu s velmi zajímavými výsledky.

Ne každý má na degustování jazýček...
Říká se: „Tisíc lidí, tisíc chutí“. Takže by se skoro mohlo zdát marné je nějak evidovat a měřit. Vy ale přesně to v senzorické a analytické laboratoři děláte. Proč?
V pivu můžete měřit několik stovek látek, ale i když vyjádříte jejich přesné koncentrace, neuchopíte zcela spolehlivě komplexní senzorický vjem tohoto nápoje. Proto se musí ochutnávat.
To zní jako docela zábavná věda...
K senzorické analýze se dnes přistupuje jako k vědní disciplíně, má svá pravidla a vyhodnocuje se statistickou analýzou. Výsledky jsou pak reprodukovatelné přesto, že každý může mít svoji preferenci. Na VÚPS máme profesionální senzorickou laboratoř a panel asi patnácti trénovaných degustátorů. Podobné senzorické týmy mají i ve většině středních a ve všech větších pivovarech, ale my na VÚPS máme jediný nezávislý senzorický tým v republice, který pracuje celoročně.
K čemu je to dobré?
Můžeme dělat senzorická hodnocení komerční i výzkumná. Prostě pivovar, který chce vědět nezávislý názor na svůj produkt nebo srovnání svého produktu s konkurencí, si u nás objedná senzorické hodnocení a my si můžeme dovolit říct zcela otevřeně, co si o jejich pivu myslíme.
Je těžké stát se profesionálním ochutnavačem, degustátorem?
V našem senzorickém panelu máme kolem patnácti lidí a než si ji/ho do panelu vybereme, musí absolvovat naše senzorické semináře, na konci kterých je zkouška. Úspěšné složení zkoušky je základní podmínka. A i pak je schopnost degustátorů neustále ověřována a zpětně hodnocena. Když se ukáže, že na to někdo nemá, nebo se jeho výkony zhorší, je přeřazen mezi náhradníky, nebo je z panelu vyřazen.
Zvládne se to naučit každý?
Degustační schopnosti se dají tréninkem rozvíjet, ale skutečně ne každý na to má jazýček. Tady bych upozornil, že degustace není opíjení se. Naopak, když je vzorků hodně a degustátor začne cítit vliv alkoholu, měl by s degustací přestat, protože se jeho úsudek zhoršuje. Náš panel degustuje minimálně jednou za týden, a protože bych na to neměl čas pravidelně se účastnit, ani jsem se nepokusil dostat se mezi ně.
Jaké odchylky chuťových vlastností jsou u piva mezní?
Degustace piva je zvláštní v tom, že se u piva nehledají pozitivní deskriptory. Zejména v případě ležáku bychom slovní zásobu pozitivních deskriptorů vyčerpali velmi rychle. Byly by to výrazy jako plná chuť, svěžest, hořkost a tím bychom skončili. Proto se na chuť ležáku jde opačně. Hodnotí se vady a jejich intenzita.
Co se od degustátora tedy očekává?
Školený hodnotitel musí zaprvé umět zhodnotit vyváženost základních složek, tedy zejména plnosti, řízu, hořké, sladké a kyselé chuti. Dále musí umět popsat základní chutě, jako je sladová, karamelová, kvasničná. Dále musí umět identifikovat vady, respektive chutě a vůně. A ti nejlepší z degustátorů musí umět vyvodit původ vad. Třeba špatný technologický krok, surovinu, kontaminaci…
Takže co mohu cítit z nedobrého piva?
Měl byste rozpoznat například diacetyl, fenol, dimethylsulfid připomínající kukuřičnou chuť, banánovou chuť, vůni kyseliny isovalerové připomínající propocené ponožky a kyseliny máselné, připomínající dětské zvratky. A také vady světelné, fekální, sirovodík, oxidační, papírovou, po černém rybízu, kovovou, sherry, medovou, plesnivou, zemitou, koženou a další. Důležité je si uvědomit, že některé z těchto aromat jsou přirozenou součástí určitých typů piv, ale do jiných nepatří.
Když se z piva a jeho organoleptických vlastností stane práce, nevymizí pak z člověka postupně láska k dobrému pivu?
Nikoho do senzorického panelu nenutíme, ale taky jsme nikdy neměli nedostatek zájemců. Tato práce si vybírá své lidi, které to baví. Mezi vzorky mají možnost ochutnat úžasná piva, a těch je většina. Někdy je ale taky potkávám a říkají, že to bylo děsné. Obvykle se jedná o první experimentální piva, třeba z nových nebo netradičních surovin. Prostě chvíli trvá, než se to vychytá. Obecněji řečeno, neznám nikoho na VÚPS, komu by přestalo pivo chutnat proto, že o něm ví víc než průměrný spotřebitel.
Do hospody se chodit nebojíte?
Naopak, když v hospodě řeknu, kde pracuji, začnou padat otázky. A i když se často opakují, beru to jako poslání pivovarské osvěty. Informovaný, a tudíž náročný konzument totiž svojí volbou vytváří tlak na výrobce, aby udrželi vysokou kvalitu. V této souvislosti nespoléháme jenom na hospodské povídání a snažíme se šířit pivovarskou gramotnost i formou degustačních večerů pro laickou veřejnost. Mluvíme tam o tajemství chuti piva a účastníci si vyzkouší základy senzorické analýzy.
O Evropské unii se někdy nehezky hovoří jako o „až příliš“ jednotící instituci. Platí to i v oblasti piva? Je možné, že se pod záplavou nařízení a vyhlášek ztratí regionální originalita a převládne univerzální „europivo“?
Věřím, že se tak nestane, protože další výjimečností domácího pivovarství je existence chráněného zeměpisného označení „České pivo“, které vymezilo a legislativně ukotvilo to, co je specifické na českém pivu. Díky němu si česká piva zachovala svůj jedinečný charakter a vysokou kvalitu.
Jak se má pít pivo, aby opravdu chutnalo?
Na to neexistuje jednotný návod. Člověk se má řídit pocity. V lednu jsem po fotbale zašel na jedno. Pivo mi ovšem přišlo velmi studené a začal jsem si sklo ohřívat dlaněmi. Pan vrchní si toho všiml a přinesl mi ponorný ohříváček. A to v té hospodě ani nejsem štamgastem. No není to nádhera?!
Jaká je, podle Vás, budoucnost piva? Bude z něj ještě někdy uctívaný nápoj bohů?
Proč bude? Pivo je přece nápoj bohů! Zejména v této zemi, která dovedla nejrozšířenější a nejpitelnější pivní styl, světlý ležák českého typu, k dokonalosti. České pivo je fenomén svojí kvalitou a pitelností. Závidí nám ho celý svět. A unikátní je i česká pivovarská komunita.

⇒
prof. Ing. Tomáš Brányik, Ph.D  je známý odborník a pedagog, který je od července 2019 ředitelem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s.
Souběžně také působí na Ústavu biotechnologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde přednáší předměty bioinženýrství, procesy a operace v pivovarském průmyslu.
Ve svém výzkumu se věnuje zejména problematikám tvorby mikrobiálních biofilmů, stabilizaci pivní pěny a použití netradičních kvasinek v pivovarství.

Autoři: pro iDNES.cz, Radomír Dohnal
Zdroj: https://www.idnes.cz/xman/rozhovory/rozhovor-pivo-kvasinky-kultura-vyzkumny-ustav-pivovarsky-a-sladarsky-tomas-branyik.A200810_155558_xman-styl_taj

To já zrozená z nemocných básníků
z tichých vět po nocích utkaná
To já zrozená není mi do smíchu
když mám být pod cenou prodaná
Kdo vás obléká do šatů svatebních
holky mý ztracený ztracený
Ženich spí na růži až někam pod kůži
se můj strach do klína schovává
To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na placku
směju se po stěnách cizincům
Pavlína Jíšová, Pavel Lohonka Žalman, Tonda Hlaváč - Já, písnička

Toto nie je obyčajný zápas
Chcel som iba vyzvať stého chlapa
Posilnený cesnakom a pivom
Oproti mne posadil sa život
Zápasime celú noc aj vo dne
Zatiaľ je to stále nerozhodné
Na rukách nám vystúpili žily
Chce ma zlomiť, ale to sa, chce ma zlomiť, ale to sa, chce ma zlomiť, ale to sa mýli, môj život.
Pretláčanie so životom - autor textu Boris Filan

Tej kráske na pražskom orloji
odkážte že o ňu vôbec nestojím
nech si ďalej máta na veži
ja verím že budem stále žiť
Nech si na mňa čaká každý deň
ja jej na to rande nikdy neprídem
Pozývam vás všetkých na pivo
Kašlem na smrť - verím na život
Smrtka na pražskom orloji - autor textu Boris Filan

Josef Bláha: Do 11 let neuměl česky, na sklonku života se nevzdal své neřesti.
Tmavým srostlým obočím a jižanským temperamentem v sobě Josef Bláha nezapřel geny z matčiny strany; jeho maminka pocházela z dnešního Slovinska, kde herec rovněž strávil své dětství. Do svých 11 let, kdy se s rodinou přestěhoval do Písku, ani neuměl česky. Začátky v Čechách proto pro něho nebyly jednoduché, bojoval s novým jazykem a zvláště s hláskou "ř". Bláhovi později přesídlili do Prahy, kde mladý Josef objevil kouzlo divadla. Přidal se k ochotnickému spolku a rodičům oznámil, že se chce stát hercem. 
Bláhův profesní život byl spojen především s Vinohradským divadlem, kde působil po čtyři dekády. Zde se také poznal s Vlastimilem Brodským, který se stal jeho blízkým kamarádem. Spojoval je zejména podobný smysl pro humor a recesi. Často si společně dělali legraci z fanoušků, kteří za nimi přicházeli do šatny pro autogramy: sehrávali před nimi natolik věrohodné hádky, že lidé vyděšeně utíkali pryč. Bláhova tvář vešla ve známost na konci 60. let díky roli inspektora Brůžka v kriminálním seriálu Hříšní lidé města pražského. Od té doby se zařadil mezi televizní a filmové stálice a během života si zahrál v celé padesátce filmů. Typově se hodil do rolí přísných šéfů i dobráckých taťků, v 80. letech ho režisér Polák často obsazoval do filmů a seriálů pro děti. Přestože nikdy nehrál zrovna svůdníky, na ženy působil Josef Bláha jako magnet. Mezi kolegy se šuškalo, že se potají dívá za každou sukní, a spekulovalo se dokonce o jeho románku s Ivou Janžurovou. K nelibosti manželky si později našel mladší milenku, se kterou byl v kontaktu až do své smrti. Mimomanželský poměr nijak neskrýval, a zvykla si na něj i jeho žena.
Na smrtelné posteli pivo a rum.
Posledních pět let života Bláhu sužovala rakovina jícnu, v posledním stadiu už nemohl ani jíst a tekutiny mohl konzumovat jen s pomocí brčka. Manželka se o něj v těchto těžkých chvílích starala a dopřávala mu i jeho milované pivo. V prosinci roku 1994 Bláha náhle ochrnul na polovinu těla a musel do nemocnice. "Tam jsme mu ještě s maminou nosili lahvičky rumu, a krátce potom na svatého Mikuláše zemřel," vzpomínal jeden z jeho synů. V době smrti bylo Bláhovi 70 let.
ZDROJ: https://www.kafe.cz/celebrity/josef-blaha-zivotopis-20200905.html

Tak už se tedy nebudeme za nocí toulávat
A oba pořád milujeme, a bude pořád srdce plát
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajery, já budu tiše pít
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajery, já budu tiše pít
Tak už se tedy nebudeme za nocí toulávat
Tebe to stejně nebavilo a já to vlastně nemám rád
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajery, já budu tiše snít
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajery, já budu tiše snít
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajera, já budu tiše hnít
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajera, já budu tiše, já budu tiše
Nakreslím na zem pruh křídou, rozdělíme si byt
Ty budeš čekat na frajera, já budu tiše...hnít

Konec nočních toulek
Pro kapelu Jasná páka na album Černá deska napsal text písně výtvarník Karel Haloun

Inseminační stanice - Romantická
Další ráno v cizim bytě, asi sem pil svědomitě
Co ta holka vedle mě, netváří se dojemně
Asi chtěla romantiku, já ved jenom polemiku
Jestli vodka nebo rum, poblil jsem jí celej dům
Jediná romantika - pivo, holky a muzika - to si dopřávej!
Pogovat dokud si živ, šest rumů a deset piv a pak šuline vstávej!
No to byla zase noc, prdel jak z velikonoc
V krvi čtyry promile a kde je noční košile?
Vedle borec bez trenek, i když milej navenek
Já nevim jak mu řeknu, že bez piva brzo leknu.
Venku svítá novej den a mě volá pivní gen
Bůh dává abych bral, no tak co bych se s tim sral?
Vždyť mě čeká hospoda, vševobecná pohoda
Je tady ta ze včera a já nejsem posera
Co mě dneska večer čeká, snad najdu volnýho fleka
A nežli budu na káry, prolezu všechny báry.
Snad tam bude zas ten sekáč, co mi včera vyžral pekáč
Já nechci spletený labutě, hnedka vlítnem na kutě.

Inseminační stanice - Europatok
Zapomněl's jak pivo chutná,
zapomněl jsi, jakej má říz.
Zapomněl jsi, jak je pěna hutná,
protože se vaří pro peníz.

Podívej se kolem sebe,
co ti to pingl na stůl dál.
Ňáký hnusný Euro pivo
do kterýho Němec načůral.
snad jednou se vyplní ten,
nejenom můj, každodenní sen
pivo bude zase český
poctivý a řízný jako křen.
Zapomněls jak pivo chutná,
zapomněl jsi, jakej má říz.
Zapomněl jsi, jak je pěna hutná,
protože se vaří pro peníz.
Vraťte se zpět do počátků,
co Franta v boudě kázaval.
Pak měl plný sladový
doufal, že snad bude žít dál
žádnej cukr do piva a žádný vodou ředění
a proč by měl obchoďák určovat dobu ležení.
Zapomněl's jak pivo chutná,
zapomněl jsi, jakej má říz.
Zapomněl jsi, jak je pěna hutná,
protože se vaří pro peníz.

Inseminační stanice - Český holky, český pivo 
Každý ráno u postele – pivo
Po něm tělo jak z ocele – pivo
Nejlepší je český – pivo
Je to dar nebeský – pivo

A k pivu patří – holky
V punku samý hezký – holky
Nejlepší sou český – holky
A žádný homolky
Český holky, český pivo
Fotbal a v hospodách živo
Punkrocková muzika
A žádná politika
To jo, to jo, to jo, to beru
To jo, to jo, to jo, v každym směru
Nedělní kultura – fotbal
Klobása za búra – fotbal
Už jako malej s tátou – fotbal
V neděli na desátou – fotbal

Na fotbale vždycky je – pivo
Je s nim si to užijem – pivo
Nejlepší je český – pivo
Je to dar nebeský
To jo, to jo, to jo, to beru
To jo, to jo, to jo, v každym směru

Bordelmamá Trčková ze Světáků. Manžel jí toleroval nevěry, kolegyně herečce záviděly vysoké honoráře
Třiačtyřicet let byla jednou z opor Národního divadla, na jehož jevišti ztvárnila desítky nezapomenutelných postav - excelovala například jako Lady Chilternová v Ideálním manželovi či Phoebe Riceová v Komikovi. Ovšem většina má Jiřinu Šejbalovou (17. 9. 1905 – 23. 8. 1981) spojenou především s filmem a televizí.
Její životní rolí na stříbrném plátně byla stárnoucí Klára Rýdlová v mimořádně působivém dramatu Vlčí jáma (1957). Za její ztvárnění dokonce aspirovala i na hlavní cenu na MFF v Benátkách, tehdy ji ale o jediný hlas porazila italská hvězda Sophia Loren. Nicméně Šejbalová si z festivalu odvezla alespoň speciální medaili. Herečka se do paměti filmových diváků zapsala také jako přičinlivá bordelmamá Trčková ve slavné komedii Světáci (1969).
Ženy ji moc nemusely, protože na ni žárlily. Zato muži jí leželi u nohou. Přestože byla šťastně provdaná za advokáta Jaroslava Pipka, občas se „zapomněla“ s nějakým kolegou – traduje se, že to bylo například se Zdeňkem Štěpánkem. Tolerantní manžel jí to ale neměl za zlé. Terčem závisti se staly i její vysoké honoráře. Na konci 60. let brala Šejbalová v Národním divadle 5100 korun, přitom průměrná mzda činila tehdy necelých 1500 korun. Některé kolegyně zase poukazovaly na to, že za éry režiséra Karla Dostala nebylo snad hry, ve které by „Šejbalka“ neúčinkovala, a také se zlobily, že právě ona jde z jedné hlavní role do druhé.
Protože často hrála nejrůznější potvory a manipulativní ženské, diváci si mysleli, že je taková i v soukromí. To ale nebyla pravda, Šejbalová byla přátelská a společenská. Ráda chodila do obyčejných pražských hospůdek a povídala si se štamgasty a řemeslníky. S většinou z nich si i tykala.
Hvězdné manýry ji přišly draho. S hvězdnými manýrami měla totiž vlastní hořkou zkušenost, která se jí pořádně vymstila. Svého času očekávala od jistého zazobaného ctitele luxusní kožich k Vánocům, a když jí místo něj přišly elegantní dlouhé rukavice, rozlítila se a vyhodila je do koše. Nazítří jí obdivovatel zavolal a očekával velkou pochvalu – do každého z prstů rukavic vložil totiž pečlivě srolovanou pětitisícovou bankovku. Když Šejbalová zjistila, že vyhodila 50 tisíc korun, běžela rukavice hledat. Jenže už bylo pozdě…
Také přátelé a kolegové vzpomínali na Jiřinu Šejbalovou jako na báječnou kamarádku a kuchařku. Často je také s manželem zvala na dobré jídlo. Hodovalo se u nich doma v Praze, a ještě častěji na chatě na Sázavě.
Skvělá herečka, od jejíhož narození letos uplyne 115 let, hrála ve filmech téměř do konce svého života. Zemřela na rakovinu v roce 1981.
ZDROJ: www.super.cz

„Odpradávna byla hospoda zdrojem informací, kde jste se všechno dozvěděli a všechno jste sehnali,“
Pavel Hančil se v hospodské kultuře pohybuje už od svých 18 let a za tu dobu založil a provozoval na 60 hospod po celém Česku. V roce 2015 se rozhodl, že jeho rodné město kromě wellness centra a zámku potřebuje také pořádný gastro svatostánek, a založil v Bruntálu minipivovar Hasič, ve které si vaří vlastní pivo. 

ZDROJ: forbes.cz, Autor článku: Klára Elšíková  

© Josef Lada

„Hostinský se buď upije, rozvede, nebo všechno prohraje. Rozhodně to ale musí dělat srdcem, jinak ať to vůbec nedělá,“
Pavel Hančil se v hospodské kultuře pohybuje už od svých 18 let a za tu dobu založil a provozoval na 60 hospod po celém Česku. V roce 2015 se rozhodl, že jeho rodné město kromě wellness centra a zámku potřebuje také pořádný gastro svatostánek, a založil v Bruntálu minipivovar Hasič, ve které si vaří vlastní pivo. 

ZDROJ: forbes.cz, Autor článku: Klára Elšíková  

„První hospoda, ve které jsem pracoval, se jmenovala Bruntálské Roští. Poté, co jsem se učil flambovat a kostit kuřata a pod jménem školy vyhrál několik soutěží, jsem najednou v osm ráno točil piva a naléval tuzemáky. Na druhou stranu jsem takových hospod prošel deset a díky tomu poznal všechny z Bruntálu i okolí,“ směje se Hančil, který si následně udělal pedagogické minimum a začal vyučovat na bruntálském učilišti.
Pavel Hančil se v hospodské kultuře pohybuje už od svých 18 let a za tu dobu založil a provozoval na 60 hospod po celém Česku. V roce 2015 se rozhodl, že jeho rodné město kromě wellness centra a zámku potřebuje také pořádný gastro svatostánek, a založil v Bruntálu minipivovar Hasič, ve které si vaří vlastní pivo.

 ZDROJ: forbes.cz, Autor článku: Klára Elšíková  

Čeští pivaři si přijdou na své, tisícovky restaurací se na ně těší
České pivovary si i letos podobně jako v minulých letech připravily na Dny českého piva speciály, které nabídnou tisícovky restaurací. Slavnosti piva budou trvat od středy 23. září 2020 do konce měsíce.
„Od 23. do 30. září mohou zákazníci ochutnat v několika tisících hospodách limitované várky pivních speciálů, které pro ně uvařily pivovary a minipivovary při příležitosti oslav svátku sv. Václava, patrona českého piva,” uvádí Český svaz pivovarů. Pivovary také vyzývají zákazníky, aby přišli podpořit čepované pivo a restaurace. Začátkem října pak bude chtít svaz zveřejnit svou vizi k záchraně české gastronomie. „Česká hospoda byla, je a věříme, že i v budoucnu zůstane centrem společenského života ve městech i na vesnicích. Když se lidé koncem května vraceli po třech měsících do hospod, uváděli jako hlavní důvod své první návštěvy touhu potkat se s kamarády, posedět s rodinou a přáteli,” řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

ZDROJ: www.novinky.cz

Bitvu zvládl, teď je čas na oslavy, regeneraci, povolení tréninkové morálky.

David Dvořák o víkendu vyhrál svůj druhý zápas v UFC, na body porazil Jordana Espinosu, domácího zástupce MMA. Osmadvacetiletý český bojovník nyní může čekat posun v žebříčku UFC.
Po zápase jste nehovořil bezprostředně pro média, jaký byl přesný důvod?
Měl jsem cut pod okem a hodně pomlácenou nohu, na kterou jsem se nemohl vůbec postavit. Když to organizátoři viděli, vzali mě rovnou do sanitky a odvezli na vyšetření. Všechna dopadla dobře, žádné vážné zranění nemám.
Takže přišel čas slavit...
Přesně. Oslava proběhla v týmovém duchu, ještě se k nám připojil s přáteli Tomáš Nosek, který hraje NHL. Bylo to moc fajn. Večeře, pivko, poseděli jsme a pokecali, všechno na pohodu. Vyzkoušel jsem taky kasino, kde jsem si podruhé zahrál. Prohrál jsem pět dolarů, a to mi bohatě stačilo (smích).
ZDROJ: www.sport.cz 21. 9. 2020

Zavíračka v jedenáct, poslední objednávka v deset, smlouvají u Prymuly pivovary
Uzavření podniků ve 22:00, které prosazuje nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) bude znamenat ztrátu až 30 % denních tržeb, upozornila v úterý výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová. Svaz chce kompromis, ve 22:00 by se přijímaly poslední objednávky a restaurace by musely být zavřené do 23:00.
Svaz také žádá ministerstvo, aby zveřejnilo data, zda konkrétně hospody a restaurace, nikoliv kluby a noční bary, představují epidemiologické riziko.
Za první polovinu roku evidují podle Ferencové restaurace a hospody akumulovanou ztrátu tržeb za 30 miliard korun.
Většina provozovatelů ve ztrátě
„I bez tohoto nového opatření zakončí většina provozovatelů letošní rok ztrátou v řádu stovek tisíc až jednotek milionů korun. Proto apelujeme na ministerstvo zdravotnictví, aby diskutovalo o připravovaných opatřeních se zástupci sektoru a pokusilo se najít kompromisní řešení, které zajistí ochranu obyvatel před dalším šířením nemoci covid-19 a současně umožní přežít podnikatelům v pohostinství letošní rok,” dodala ředitelka.
Uzavření restaurací až ve 23:00 by podle ní bylo tímto kompromisem.
ZDROJ: www.novinky.cz, ČTK (Úterý 22. 9. 2020, 17:03)

Pivní mozol, milánek, nácek, pivas, pupek, cejcha, vana či panděro. V České republice má zvětšené břicho skutečně řadu expresivních či hovorových označení a nutno přiznat, že také řadu majitelů.

O čem je kniha Zaniklé příběhy podhostýnských pohostinství?
Čtenářům předkládám skutečné příběhy, které se již nikdy nebudou, a ani nemohou opakovat. Jde o příběhy hospůdek, restaurací, občerstvení, stánků, bufetů a podobných zařízení, které jsou z podhostýnska, v minulosti byly ohodnoceny na Pajzly.cz a už nejsou v provozu. Jsou tam ale i výjimky, kdy dané zařízení sice ještě funguje, avšak buďto už pod jiným názvem, anebo pod jiným provozovatelem, kvůli čemuž se občerstvovna opravdu zcela změnila.
Autor knihy Zaniklé příběhy podhostýnských pohostinství: Dalibor Zela

Psaní a pití mě vždy bavilo. Myslím, že nejsem divnej; někdo se vrtá v autech, někdo se potí v posilovně, já prostě sepisuju příběhy z hospod. A taky chodím rád po horách, po Hostýnkách, k výletu přece patří zastávka na občerstvení. K tomuto mě přivedl můj táta, na něho už jen s láskou vzpomínám, už nikdy si spolu to pivko nevypijeme.
Autor knihy Zaniklé příběhy podhostýnských pohostinství: Dalibor Zela

Chcete říct, že jste lásku k pivu, potažmo k výčepnímu prostředí, zdědil po otci?
Můj táta Jaroslav pěstoval turistiku, já jsem ale záhy zjistil, že je to jen víceméně zástěrka, jak si udělat žízeň, spojit příjemné s užitečným, pokochat vnitřnosti i oči výhledy na okolní přírodu při přechodu z jednoho restauračního zařízení do druhého. Každý výšlap začínal nebo končil v hospodě na Tesáku, ta je má nejoblíbenější.
Máte na mysli tu starou restauraci se spoustou vlaječek, kterou zná snad každý, kdo byl někdy pod Hostýnem?
Ano, to je ona. V knize je o ní také zmínka.
Hned po vstupu do legendární hospody jako byste se vrátili v čase o několik desetiletí zpět. Mixtura dojmů, pachů, vůní i zápachů byla uchvacující a hned vás vytáhne z reality i obav všedních dní. Onen exkrementní odér zatuchlosti tlejícího dřeva, spolu s pocitem a povědomím o tisících příběhů, které se udály za dob dávno minulých, tak v letech posledních, odér z kuchyně…tato směsice pavůní všechny určitě dostane do mírně schizofrenní nálady, lehké letargie a hlavně silné nostalgie…
Málokdo si ale pamatuje, že hned vedle fungovalo také venkovní posezení U Michala, které je dnes už minulostí. A to je právě předmětem Vaší knihy o zaniklých hostincích.
Ano, já jsem totiž zjistil, že těch náleven, kde jsem prožil mládí, první lásky a první ožíračky, je už mnoho zavřených nebo změněných. Hrozně mě to vzalo, ale vzpomínky zůstaly. Napadlo mě sepsat o takových hospodách příběhy, které se už nebudou opakovat. Jak název knihy napovídá, nejedná se o zaniklé hospody, ale o zaniklé příběhy. Hospoda možná dodnes stojí na stejném místě, ale má jiného provozovatele, případně funguje pod stejným jménem, ale má jiného ducha a píše už nový příběh.
Autor knihy Zaniklé příběhy podhostýnských pohostinství: Dalibor Zela

Přestože jste častým hostem v pohostinství, na ožungra (jak se tady na Valašsku hezky říká ochmelkům) rozhodně nevypadáte…
Pravidelné návštěvy pohostinství nemusí být nutně známkou ochmelství, a tak to je i u mě. „V hospodě je líp než na světě,“ tak zní sice motto mé knihy, ale mým cílem nebylo stát se anonymním alkoholikem, nýbrž zmapovat podhostýnskou hospodskou scénu, což se mi snad podařilo. V rámci archivační činnosti najdete v knize i dobové snímky, byť nepříliš kvalitní. Fotky interiérů už většinou neexistují, takže pokud je někdo vlastní v soukromém albu a chtěl by se podělit o vzpomínky, rád je uvítám třeba v dalším vydání. To je moje výzva. Každý byl už někdy v hospodě, takže kdo si pamatuje nějaké hospodské historky, ať se mi přihlásí. Příběhy budou s postupem času jen a jen atraktivnější.
Autor knihy Zaniklé příběhy podhostýnských pohostinství: Dalibor Zela

Pivo Pilsner Urquell bylo a je charakteristické nižším obsahem alkoholu, tj. "jen" 4, 4 %, což vyplývá z nižšího prokvašení piva. Extrakt původní mladiny se mění, zatímco v roce 1972 byl 12, 08% hmotnosti, v roce 2006 již musel být méně než 12%, protože Pilsner Urquell ležák byl u Celní správy veden jako 11%, a v roce 2011 byl u vzorku v průzkumu MF DNES zjištěno 11, 69% EPM. (ZDROJ: Wikipedie)
Plzeňský Prazdroj obhajoval kvalitu svého piva i u soudu. Krajský soud v Plzni vedl v roce 2011 řízení, ve kterém občanské sdružení Za poctivou plzeňskou dvanáctku podalo žalobu na označení světlého ležáku Pilsner Urquell jako dvanáctistupňového piva. Vadilo mu, že dvanáctka údajně není dvanáctka, ale pouhá jedenáctka, což prokazují i laboratorní testy. Jednání soudu bylo po třech hodinách odročeno a o půl roku později skončila soudní pře bez rozsudku. Obě strany, Plzeňský Prazdroj a sdružení Za poctivé české pivo, uzavřely dohodu o mimosoudním urovnání sporu.
„V roce 1898 jsme nechali zaregistrovat ochrannou známku Pilsner Urquell právě proto, že už tehdy jsme byli podrobeni útokům konkurence a ostatním na trhu. Již od této doby naše pivo označujeme jako ležák. Nikde nepíšeme nic o dvanáctce a když se podíváme na výsledky švýcarské analýzy z roku 1897, tedy rok předtím, než jsme si nechali tuto ochrannou známku registrovat, vidíme, že stupňovitost byla 11, 84. To jsou parametry, které doteď dodržujeme,“ říká vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodává, že plzeňská dvanáctka se od roku 1897 vaří podle původní receptury.

⇒

Dnes mi zase jeden "znalec plzně" (jak sám sebe označil), který "má pivo jako koníček" (jak sám uvedl) vyprávěl o tom, jak je plzeňské celosvětovým měřítkem dvanáctistupňových ležáků. Když jsem mu řekl, že je to paradox, protože ani 12° EPM nemá, tak jsem byl podroben útrpnému vysvětlení, že jsem blbej, protože plzeňská dvanáctka musí být už z principu dvanáctkou, když to má v názvu. Oponoval jsem, že na etiketě PU nic o EPM (extrakt původní mladiny) není, že tam je jen obsah alkoholu a ten je na 12° pivo hodně nízký. Opět mi bylo vysvětleno, že jsem blbej a jako bonus (za moji blbost) jsem zdarma získal malou přednášku o úžasné plzeňské vodě a zvláštních kvasinkách.
Co dodat? Že Pilsner Urquell není dvanáctka ví každý poučenější. Někde jsem dokonce vyčetl, že pod 12° EPM klesl i ležák Budvar. Budějovičtí pivovarníci (stejně jako plzeňský Berka) hlásají, že nikdy nic nezměnili a vaří postaru. A "znalci plzně" jsou pro mě spíš pivní analfabeti a pivní neznalci. Už jsem se setkal se "znalcem plzně" vysokoškolákem-technikem, pro kterého byla plzeň světová špička. Potkal jsem "znalce plzně" bratry kamioňáky, kteří označili plzeň za nejlepší pivo na světě. Zažil jsem "znalce plzně" padesátiletého chlapa, který myslel, že Plzeňský Prazdroj a Pilsner Urquell jsou dva různé pivovary a další a další. Setkání se "znalcem plzně" vždycky bolí...

PLZEŇ piju občas taky - když v hospodě není jiná volba a nemám na výběr. V plzeňské tankovně U Vávry v Českém Těšíně sice mají na čepu ještě Radegast a černého Kozla, ale to už raději to plzeňské.

Jedno jediné pivo stálo důchodce stejně jako ojeté auto
Protože nepodstoupil test na koronavirus, měl důchodce Henry McCarthy po návratu na ostrov Guernsey z britské pevniny zůstat na 14 dní v karanténě. Seniora však přemohla touha po zlatavém moku a byl přistižen v hospodě u pinty piva. Kvůli pokutě ve výši 5000 guernseyských liber (149 500 korun) to lidé na sociálních sítích označili jako nejdražší pintu v britské historii.
Ostrov Guernsey, druhý největší z normanských ostrovů ležících v Lamanšském průlivu, je britskou korunní dependancí, což znamená že si do jisté míry upravuje svou politiku. Karanténa vás po návratu čeká tak jako tak. Týdenní, pokud máte s sebou negativní test na koronavirus, případně test po příletu podstoupíte, jinak dokonce dvoutýdenní. Devětasedmdesátiletý Henry McCarthy, který se 11. září domů na ostrov vracel ze Skotska, kde vždy část roku bydlí s rodinou, si vybral 14denní variantu. Když však přijela druhý den McCarthyho zkontrolovat policie, zjistila, že důchodce není doma a jeho auto je pryč. Policisté objevili staříka sedět u baru v prázdné hospodě Crabby Jack’s. Před sebou měl rozpitou pintu piva a mužům zákona nevrle sdělil, že v hospodě sedí asi hodinu. Policisté namítli, že by se měl izolovat. „Izoluju se, protože tu sedím sám,“ odsekl jim muž, dopil si pivo a vydal se z hospody. „Co to s váma sakra je, lidi?“ měl senior ještě křiknout směrem k policistům s tím, že se posledního půl roku izoloval dost už ve Skotsku.
Soudce neměl slitování
McCarthy se vrátil domů, kde strávil zbytek karantény, a posléze se vydal na policejní stanici, kde byl zatčen. Tento týden probíhalo s nešťastným důchodcem soudní líčení. „Myslet si, že se můžete izolovat v hospodě, je nesmyslné a, upřímně řečeno, ubohé,“ nebral si servítky soudce Graeme McKerrell. Soudce potrestal McCarthyho pokutou ve výši 5000 guernseyských liber (149 500 korun, guernseyská libra má pevně svázaný kurz s britskou librou 1 : 1). McCarthy rovněž zůstane ve vazbě, dokud nezaplatí 1500 liber, a zbytek musí být zaplacen do posledního pracovního dne v listopadu.
Podle důchodcova advokáta však jeho klient nemá prakticky žádné úspory a většinu penze využije na každoroční cestování za rodinou do Skotska. Pinta piva v prázdné hospodě tedy vyšla starého muže pořádně draho.
ZDROJ: 5. 10. 2020, 11:01, Tomáš Andres Skoupý, Novinky

A eště že je sobota a neděla,
to možeme si v knajpě davat do těla
A každy spravny štamgast vi kde misto ma,
eště zavolame Jarkovi jak se ma.

Crrr-crrr
Prosim, tady operátor. Co pro vás mohu udělat?
Ty kura, spoj mě s Jarynem.
A s kterym Jarynem myslíte ale?
Toš s našim Jarynem, bardem Ostravskym.
Á vy myslíte s Jarkem Nohavicou. Moment.
Crr-crr
No prosim, tady Jaryn Nohavica.
Kura Jaryne, si to ty?
A s kym mluvim prosim vás?
Tu je Fero. S celou partyjou sedime u Vegasa, Jaryne přiď na jedno, co? Jaryne!
Nevim, nevim...
A jak se vlastně máš?
Mam se dobře, dobře sa to něřika,
bo lidi zaviděju aj toho žigulika.
A seru vam na pivo, nazdar, těší mě,
bo ja mam čajovnu v Českym Těšíně.

Je tu kura černá ďura,
až se moje srdce svira.
Když faram dolu,
tak se stmiva.
Když nahoru, tak sa rozedniva.
A kyž na oběd nima chleba,
na uhli dam kusek syra.
Zapiju to vodou z Ostravice,
co by ta moja roba eště chtěla vice.
Asi ji dám palicou do palice...
Kryštof - Ostravská bajka (úryvek z textu písně)

Příjemná servírka v restauraci za barem:
"Příjdeš mi lehce ve stresu. Jak ti můžu pomoct? Co takhle sklenka Chardonnay?"
Hubie - týpek před barovým pultem:
"Abych byl upřimný. Nepiju pivo."
Hubieho Halloween (Hubie Halloween)
Film USA 2O2O
Scénář: Tim Herlihy, Adam Sandler
Dobrosrdečný, ale trochu bázlivý Hubie není v Salemu moc oblíbený. Když se ale na Halloweena začnou dít strašidelné věci, rozhodne se ve svém městečku zjednat pořádek.

Flekovské nebude jen černé.
„Po 177 letech se naše nabídka pozmění a světlé pivo doplní na čepu naši černou třináctku. Zároveň si tím chceme připomenout sto let od okamžiku, kdy Václav Brtník odkoupil podíly ostatních vlastníků a stal se jediným majitelem,“ říká jednatel a spolumajitel pivovaru Ivo Brtník, potomek někdejšího legendárního sládka. 
Světlá varianta se v jednom z nejstarších českých pivovarů objeví poprvé od roku 1843, kdy se s vařením tmavého piva U Fleků začalo. Její základ tvoří dva druhy světlého sladu, plzeňský a mnichovský. „Chmel jsme použili stejný jako u tmavé třináctky, žatecký poloraný červeňák. Světlá třináctka je ale o něco hořčí, protože ho tam máme víc,“ vysvětluje sládek pivovaru Michael Adamík. Pivo je vařené klasickým způsobem na dva rmuty, doba ležení činí šest týdnů.
Zdroj: 
9. září 2020  13:45 www.idnes.cz
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/u-fleku-pivo-svetle-special-zari-svatovaclavske.A200908_133441_ekonomika_ven

⇒

Covid zbořil tradici U Fleků. Tmavý ležák doplní v nejstarším českém minipivovaru světlá třináctka
Nejstarší minipivovar v Česku řeší krizi s propadem tržeb snahou přilákat domácí klientelu. Končí historie jediného a unikátního tmavého ležáku. Od pátku ho doplní světlá třináctka. Před 177 lety se začal psát v pražském pivovaru U Fleků jeden z milníků české pivní historie. Pivovar začal vařit tmavé pivo, které jako jediné pivo v nabídce přetrvalo až dodnes. Právě dneškem tato tradice končí. Tmavá třináctka od Fleků je pojem, který fungoval v posledních desetiletích doma i v cizině jako nejlepší reklama. I díky tomu, že pro pivovar to byla výlučná značka. Dnes poprvé tmavý 13stupňový ležák, na nějž se sjížděli turisté z celého světa, doplní Čechy žádaná světlá, také 13stupňová verze. Takzvaný Svatováclavský ležák. „Míříme tím na českou klientelu. Pivovary u nás se stále víc a víc prezentují pestrou a rozmanitou nabídkou a já měl v hlavě nápad na rozšíření nabídky už nějaký čas. Pokusíme se tím oživit i nabídku v čase, kdy celá Praha trpí propadem turistů, hlavně těch zahraničních,“ vysvětluje důvody „pivní revoluce“ sládek u Fleků Michael Adamík. Je prapravnukem sládka Václava Brtníka, který pivovar před sto lety koupil a jehož rodina jej vlastní dodnes.
Zdroj: 
25. ZÁŘÍ 2020 5:00 www.lidovky.cz
https://www.lidovky.cz/relax/pivo-a-pivovary/covid-zboril-tradici-u-fleku-nejstarsi-minipivovar-konci-s-tmavym-lezakem-varil-ho-177-let.A200924_193936_ln-pivo_liam

Napij se, kotě, zůstaň vzhůru celou noc
Se vším, co bys mohla udělat
Co neuděláš, ale mohla bys
Kým bys mohla být, to nikdy neuvidíš
Sliby které si jenom dáváš
Napij se se mnou a zapomeň na tíhu dní
Jen mě poslechni, bude ti líp
A odežeň je, výjevy uvízlé v tvojí hlavě
Lidé, kterými jsi bývala, kterými už nechceš být
Štvali tě, postrkovali a nechovali se jak bys chtěla
Já je umlčím
Napij se kotě, podívej se na hvězdy
Mezi bary tě znova políbím
Kde tě vídávám s rukama ve vzduchu
Čekajíc až si mě konečně všimneš
Dej si se mnou ještě sklenku a budeš mou
Zůstaneme v ústraní, hluboko ve tvém srdci
Daleko od ostatních, tam tě mám nejraději
Zapomeneme spolu
Na lidi, kterými jsi bývala, kterými už nechceš být
S kterýma už se nechceš stýkat
Štvali tě, utlačovali a nechovali se jak bys chtěla
Já je umlčím...
Elliott Smith - Between The Bars (Mezi bary)

Restauratér jednoduchým trikem obešel vládní nařízení
Obejít epidemiologická opatření vlády se podařilo britskému restauratérovi, který ve svém baru v Prestonu začal k pití nabízet také jídlo zdarma. Ani to mu ale u úřadů neprošlo, a tak se ke slovíčku zadarmo muselo přidat ještě „skoro”, uvádí Daily Mail. 
Minulý víkend začal šestatřicetiletý Andy MacDonald nabízet ve svém baru Ships and Giggles kuře s hranolky zdarma. V Prestonu a celém hrabství Lancashire totiž začala platit třetí úroveň lockdownu, která mimo jiné vystavuje stopku barům, které nenabízí ve svém menu jídlo.
Restauratér ale ani s novou vychytávkou neuspěl. Od úterý musel změnit nabídku jídla zdarma na zpoplatněnou, hosté přesto hluboko do kapsy sahat nemusejí. Jídlo je totiž za jednu penny. „Je to směšné. Abychom udrželi náš podnik, nabídli jsme lidem, kteří na tom nejsou teď zrovna nejlépe, jídlo k pití zdarma. I to nám ale úřady zakázaly,” diví se nařízení MacDonald. Ten nyní plánuje další víkend nabízet místo kuřat burgery, hostům rezervuje stůl na dvě hodiny, aby nedocházelo k opíjení. Alkoholický nápoj je totiž v rámci opatření možní podávat pouze hostům, kteří si objednají jídlo. „Kdo chce a může si to dovolit, zaplatí nám za jídlo víc. Kdo si to teď dovolit nemůže, dostane ho skoro zadarmo. My potřebuje zase udržet náš podnik otevřený, bojujeme ze všech sil,” dodává MacDonald.
ZDROJ: 24. 10. 2020 7:05, Jakub Štěpánek, Novinky - https://www.novinky.cz/muzi/clanek/restaurater-jednoduchym-trikem-obesel-vladni-narizeni-40340213#dop_ab_variant=0&dop_req_id=Xc98p2OxQP0-202010240645&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Nejlepší ležák vaří v Holbě
Nejvýznamnější degustační soutěž roku – České pivo roku 2020, vyhlásila za nejlepší světlý ležák pivo Holba Premium a další dvě piva Pivovaru Holba stanula na stupních vítězů v dalších kategoriích. Letos je to tak pro Holbu už třetí velký úspěch na soutěžích.
Nejsledovanější kategorií soutěže České pivo roku 2020 je každoročně – Světlý ležák. Už v loňském roce Pivovar Holba obsadil se svým ležákem Holba Premium druhou příčku a letos byl výsledek ještě o stupeň lepší, čímž degustátoři potvrdili stabilní mimořádně vysokou kvalitu tohoto piva.
„Máme obrovskou radost z toho, že se naše piva dlouhodobě drží na předních příčkách prestižních degustačních soutěží. Je to jen dalším důkazem toho, že v Jeseníkách dlouhodobě vaříme jedinečné pivo z těch nejlepších regionálních surovin,“ komentoval úspěchy v soutěži Ing. Luděk Reichl, sládek Pivovaru Holba.
Dalším úspěšným reprezentantem Pivovaru Holba se stalo pivo Holba Šerák. Světlý ležák s nahořklou jemně chmelovou chutí a vydatným řízem potvrdil své výsadní postavení v rámci značky Holba a v kategorii 11% světlých ležáků skončil na třetím místě. Vlajková loď Pivovaru Holba si tak letošním bronzem připsala již své 10. ocenění z největších tuzemských a zahraničních soutěží a zároveň dokázala, že stále patří k nejúspěšnějším a nejoblíbenějším pivům značky Holba. V kategorii nealkoholických piv získalo bronzovou medaili Holba Horské byliny nealko. Nealkoholická piva se těší velkému nárůstu zájmu a tím i konkurence, a proto každý úspěch v této kategorii opravdu potěší.
Soutěž pořádal Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským letos už po dvacáté.
Úspěšný rok Pivovaru Holba
Vítězné medaile ze soutěže České pivo roku 2020 nejsou jediným letošním úspěchem pivovaru, které si svým poctivým pivem vysloužil. Holba Premium, ležák příjemně jantarové barvy, si například na své konto letos již připsal ocenění za bronzovou příčku v mezinárodní soutěži World Beer Awards 2020 v kategorii Lager Classic Pilsener. Pivovar Holba zabodoval v létě s Holbou Premium také na domácí půdě, když získal titul Regionální potravina Olomouckého kraje 2020 v kategorii alkoholických a nealkoholických nápojů.
Pivovar Holba tak opět dokázal, že si svým ryzím pivem z hor umí získat nejen náročné degustátory v porotách mezinárodních soutěží, ale díky zdrojům výjimečných místních surovin – vody, ječmene i chmele, které jeho pivu propůjčují nezaměnitelný charakter, dělá věhlas i svému kraji. Hanušovický Pivovar Holba ukazuje, že když se pivo dělá poctivě lokálně, slaví pak úspěch také globálně.
ZDROJ: 26. 10. 2020, 0:05, Pivovar Holba, Komerční článek
https://www.novinky.cz/komercni-clanky/clanek/nejlepsi-lezak-vari-v-holbe-40339722
Já už to tvrdím dlouho. Ležáky z Hanušovic jsou mnohem lepší než věhlasný ležák z Plzně. V létě roku 2015 mi spadla brada po uhašení žízně Holbou v jednom nejmenovaném Česko-Těšínském podniku (la Cascada - hotel​ Central, Český Těšín). Tenkrát jsem si poprvé naplno uvědomil, že Holba je chutnější, než Pilsner Urquell. Nevím, z jaké várky jsem toho dne pivo dostal, možná to byla extra várka pro nějakou světovou soutěž a možná taky ne. Od toho srpnového dne roku 2015, patří Holba k mým oblíbeným PRŮMYSLOVÝM pivovarům a není to jen kvůli Švejdíkovi, Rudišovi a Nebelovi. 

Něžný barbar: Všichni tři hrdinové zemřeli za podivných okolností
Film Něžný barbar vznikl na motivy autobiograficky laděné knihy spisovatele Bohumila Hrabala. Figurují v ní tři postavy – on a jeho dva kamarádi, Boudník a Bondy. Všichni tři však zemřeli za podivných okolností. Skoro to vypadalo, jako by odchod z tohoto světa plánovali společně. Je něco takového možné?
Dělník umělec 
Prvním z party byl Vladimír Boudník. Vyučil se nástrojářem, poté byl totálně nasazen. Po válce se uchytil v ČKD jako dílenský rýsovač. Po večerech se však z něj stal skutečný umělec. Buď maloval na zdi ve svém okolí, nebo vytvářel na strojích díla, řadící se do explosionalismu, což byl umělecký směr, který sám založil. 
Jeho skon byl bizarní stejně jako on sám. Údajně pil jen pivo a po troškách uzobával chleba. Snažil se prožívat utrpení na všech frontách, neboť před svou smrtí trpěl těžkou uměleckou krizí. Našli ho oběšeného na klice. Sebevražda? Nešťastná náhoda? Historik umění Jindřich Chalupecký nabídl jiné vysvětlení: „Šlo o strangulaci, přiškrcení, což je jednou z praktik sebeukájení.“
Pozvání ze záhrobí 
Jako druhý zemřel spisovatel Bohumil Hrabal. Tohoto významného spisovatele není nutno dlouze představovat. Stal se nejpřekládanějším autorem 20. století. Spousta jeho románů byla přenesena na stříbrné plátno. Kupříkladu Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Skřivánci na niti či Slavnosti sněženek. 
Hrabal nezemřel doma, ale v Nemocnici na Bulovce. Po smrti své manželky to s ním začalo jít z kopce. Uzavřel se do sebe a dny trávil se svými kočkami na chatě. Když vypadl z pátého patra nemocnice, rozdělili se lidé na dva tábory. Jedni tvrdili, že šlo o nehodu, když krmil holuby. Profesor Dungl však tvrdil, že šlo o sebevraždu. Hrabal byl ten den bez nálady a tvrdil, že ho k sobě na hřbitov zve jeho kamarád Karel Hlaváček. Lékař musel odjet na poradu, ale slíbil mu, že si o tom promluví. Když se vracel zpět, viděl už jen, jak prozaikovo tělo padá tři metry od něj na cestu.
Upálil se
Jako poslední zemřel Zbyněk Fišer alias Egon Bondy. Ten se věnoval básním, próze a filozofii. Byl také velkou inspirací pro český underground. Když se rozdělilo Československo, naštval se a odstěhoval do Bratislavy. K jeho skonu přispěla cigareta. Usnul a cigaretu upustil na pyžamo, to se po chvíli vznítilo.  
V nemocnici svým zraněním podlehl. Ve své závěti však dříve napsal, že nechce, aby byla jeho smrt medializována. Dle jeho přátel a rodiny se jednou pokusil o sebevraždu, což bylo zřejmě zapříčiněno užíváním drog a pobytem na psychiatrii. Lehl si tehdy na koleje a usnul. Jenomže když se probudil, zjistil, že je výluka a vlaky jezdí po druhé koleji.

AUTOR: Kamil Šivák - 3. listopadu 2020
ZDROJ: https://www.lifee.cz/tv-a-filmy/nezny-barbar-vsichni-tri-hrdinove-zemreli-za-podivnych-okolnosti_159145.html

Psí vojáci - Bílá a studená
Bílá a studená
přišla mi říct
že všechny moje
že všechny moje
mejdany příští
nás vezmou
k čertu
a až si kleknem
hlavou proti větru
příde k nám smrt
příde k nám smrt
Přichází
a zírá
Nechtěl bych
aby umíraly holky
a zvláště ne hlavou dolů
zvláště ne hlavou dolů
aby k čertu letěly
jen aby jen aby jen aby
se mnou u baru seděly
a pak a pak a pak a pak
bysme šli spolu
k bílýmu čertu
k bílýmu stolu

Z alba Nalej čistého vína pokrytče

Psí vojáci - Kabátky děravý

Chlap oslovil ženu
Bylo to v baru
Když to nepřeženu
Oba chtěli změnu
Po pár panácích
A bílejch vín
Měl ruku v klíně
A vypadal neholeně
Přemejšlel o tom víně
Až tak ho dostala
Ona měla radost
K tanci ho vyzvala
Tančil jak ďábel
Ona jak ďáblice
Město si ťukalo
Na čelo ulice
Odešli spolu
Kabátky děravý
Co bylo dál
Se nikdo nedoví
Ach, přejme jim to
Dvou lidem z baru
Snad jsou šťastní
Jak nudle ve vývaru
Číšník si koupe
Prsty ve fernetu
Nenechá dokončit
Ani větu

V kraji se ve velkém pije doma. Prim hraje Ostrava, strážníci zasahují denně
Zavřené hospody – zvýšený prodej alkoholu v obchodech – domácí popíjení – bujaré oslavy – rušení nočního klidu – zvýšený počet zásahů městské policie. I takový řetězec přinesla současná koronavirová doba.
Kdo v poslední době zavítal do supermarketů a dalších obchodů s potravinami, nemohl si nevšimnout, že kromě jídla zákazníci do nákupních vozíků ve velkém dávají také alkohol. A nejsou žádní troškaři. Domů si odvážejí basy piv, lahve vína i tvrdého alkoholu, včetně luxusních značek. Jde o reakci na vládní protikoronavirová opatření, která mimo jiné přinesla zavření barů, restaurací, hospod a dalších zařízení. Pití se tak přesunulo do soukromí domovů.
Obchodníci v celé České republice hlásí nárůst prodeje alkoholu o desítky procent. Moravskoslezský region v tomto směru patří k premiantům.
„Zaznamenali jsme nárůst prodeje alkoholu, zejména u piva a vína. Ten nárůst je poměrně markantní,“ uvedla mluvčí řetězce Globus Lutfia Volfová. Podobný trend nastal i na jaře během první vlny pandemie.
„V létě, když přišlo uvolnění, byl prodej stejný jako v jiné roky. Nyní znovu evidujeme nárůst prodeje alkoholu, a to kvůli zavřených restauracím,“ dodala Volfová. Alkohol se kupuje i v neděli, přestože jsou velké obchody zavřené. Lidé pro něj míří na čerpací stanice, které nemají omezený provoz.
V rámci kraje Ostrava vede
Že se alkohol nakupuje ve velkém, mohou potvrdit i policisté a strážníci, kteří stále častěji vyjíždějí kvůli rušení nočního klidu. V rámci Moravskoslezského kraje mají nejvíce práce v Ostravě, kde denně řeší několik výtržností.
„V souvislosti s kontrolou vládních nařízení strážníci Městské policie Ostrava zaznamenali v poslední době při výkonu služby nové trendy. Jedná se o nárůst počtu případů rušení nočního klidu, spojených často s konzumací alkoholu,“ uvedl mluvčí strážníků Jindřich Machů s tím, že během října hlídky řešily bezmála 150 takových událostí. Vloni jich za stejné období evidovaly necelých sto.
Naopak ubylo výjezdů k opilým lidem na veřejnosti. „Příčinu těchto nových trendů strážníci přičítají uzavření restaurací spojeného se zákazem vycházení. Mnozí lidé tak častěji konzumují alkoholické nápoje ve svých bytech,“ dodal Machů.
ZDROJ: 5.11. 2020 https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/v-kraji-se-ve-velkem-pije-doma-prim-hraje-ostrava-straznici-zasahuji-denne-20201.html

„zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ 
Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let (rukopis 1981, vydáno 2003)

Jaromír Nohavica - Hospoda U mámy
V hospodě U mámy je pořád plno
rameno na rameni my věční štvanci
sedáme u stolů a srdce nám trnou
my básníci studenti mužici kněží i branci
Paní Maruška z výčepu zná nás všechny jménem
pomněnky kvetou jí na halence
k obědu nosí nám klobásky s křenem
a k večeři pivo a dva rumy a čtyři utopence
V hospodě U mámy
známý či neznámý
před námi za námi
o to tu nejde
v hospodě U mámy
jak hory s horami
tak tady člověk s člověkem
se sejde
V záclonách zažloutlých jako to pivo
sluneční paprsek krásně se láme
a venku za okny děje se život
a my tolik nádherných smutének za krkem máme
Pan vrchní Kopecký v deset zvedne židle
drobnýma zachrastí a sklo začne sbírat
a my se vracíme zpět do života bydlet
a malinko opilí zkoušíme se podepírat
V hospodě U mámy
známý či neznámý
před námi za námi
o to tu nejde
v hospodě U mámy
jak hory s horami
tak tady člověk s člověkem
se sejde

Mladíci důvtipně obešli vládní nařízení a zašli do restaurace na pivo
Jak se dá i během lockdownu posedět s přáteli a dopřát si pár piv? S velmi důvtipným plánem přišla skupina mladíků z irského Dublinu. Na momentálně platná opatření vyzráli muži jednoduchým trikem – zakoupením letenky.
Přestože neměli muži v úmyslu nastoupit do letadla, za necelých 10 eur (270 korun) získali přístup na letiště. Letištní restaurace a bary jsou totiž jedny z mála zařízení, která mají momentálně povoleno provozovat svou činnost a zákazníci mohou jídlo a pití konzumovat přímo na místě.
V Irsku sice platí až do 1. prosince zákaz shromažďování, a to jak ve vnitřních, tak vnějších prostorách, takže restaurace jsou nuceny nabízet nápoje a jídlo pouze s sebou. Výjimkou jsou právě provozovny na letištích.
Mladíci se neváhali svým originálním nápadem pochlubit na Facebooku: „Když jsou všechny hospody zavřené a jediné místo, kde vás obslouží, je letiště, prostě si koupíte letenku za pár eur (ačkoli nikam nepoletíte) a dáte si pivo tam.“
Mluvčí dublinského letiště v rozhovoru pro deník The Irish Sun naznačil, že takovéto chování je v rozporu s letištními předpisy a hrozí za něj postih. „Vláda dala jasně najevo, že provoz letišť je i v případě úplného lockdownu nezbytný a možnost zakoupit si jídlo a pití je nutnou součástí letištního servisu pro cestující,“ uvedl.
„Pokud se čtveřice podrobila bezpečnostní prohlídce nikoli za účelem cestování, ale pouze proto, aby mohli využít občerstvovacích zařízení, mohlo by to být považováno za přestupek se soudní dohrou,“ dodal mluvčí.
Mladí milovníci piva se dočkali rozporuplných reakcí online. Někteří kvitovali jejich nápad s nadšením a ocenili především jejich kreativitu, jiní poukazovali na nezodpovědnost v době pandemie.
ZDROJ: 10.11.2020, 14:55, Jakub Štěpánek, Novinky
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/mladici-duvtipne-obesli-vladni-narizeni-a-zasli-do-restaurace-na-pivo-40341831#dop_ab_variant=1&dop_req_id=KHzJiaZ9VZO-202011101446&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Beskydský šerpa (52) vynesl na Radhošť 256 kilogramů těžký náklad!
​Rekordní pivní náklad 256 kg vynesl Zdeněk Pácha z Bašky u Frýdku-Místku z Pusteven až k soše Radegasta.
Trasu zdolal za 3 hodiny a 5 minut. Svůj rekordní zápis věnoval pivovaru Radegast, který v tomto roce slaví 50 let od uvaření první várky piva.
Úspěšnému pokusu předcházel tvrdý trénink a poctivá příprava dvaapadesátiletého beskydského šerpy.
„Nejtěžší bylo, abych se vždy nějak rozešel, pak už to šlo. Nebylo to jednoduché, proto jsem moc rád, že jsem k soše Radegasta došel,“ říká Zdeněk Pácha, šerpa z Bašky na Frýdecko-Místecku.
Rekordman nakonec zvládl odnést na zádech 227 kilogramů plechovkového piva Radegast Ratar na speciální téměř třímetrové dřevěné konstrukci vážicí dalších 29 kilogramů.
Celkem vynesl na 1250metrové trase s 90metrovým převýšením náklad 256 kilogramů. Rekordní počin „Vynesení nejtěžšího nákladu k soše Radegasta“ bude zapsán i do České knihy rekordů, kterou spravuje Agentura Dobrý den.
„Vydat se s takovým nákladem piva na zádech k soše Radegasta je něco, co zvládne jen ten největší bojovník. Mimořádný počin si zaslouží mimořádně hořkou odměnu, takže panu Páchovi za jeho skvělý výkon dáme pivo Radegast Ratar ve stejné hmotnosti, jakou k soše vynesl,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast.
ZDROJ: 10.11.2020, JAROSLAV BAĎURA, www.patriotmagazin.cz
https://www.patriotmagazin.cz/beskydsky-serpa-52-vynesl-na-lysou-256-kilogramu-tezky-naklad?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=458900&dop_req_id=oMbha6WIPMP-202011111739&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Němá je ryba – vody to chyba
Kdyby v pivu plavala, určitě by zpívala

Psí vojáci - Jen se tak projdi po městě
Jen se tak projdi po městě
Podívej se támhle a pak támhle
Třeba si něco i kup
Jeď tramvají a dívej se
Dávej pozor kam šlapeš
Támhle maj párek v rohlíku
a vedle by sis mohla dát pivo
Ale radši tam nechoď, fakt
neblbni, nechoď tam
Kdybys jela metrem
musíš si koupit lístek
a je tam průvan
Choď si po tom městě
Plno sekáčů čeká jen na tebe
Kup si cigarety
Nebo di klidně do kina
ale hlavně, prosím tě,
hlavně se přitom všem
nevotáčej za sebe
Kdo ví co za tebou
chodí za příšery...

Mig 21 - Hej kámo

hej kámo to je den
zdejchni se z práce jdeme ven
dáme si jednu za rohem, 
radši dvojitou

dyť je to porád dokola
šéf má tě v práci za vola
jako kočka s myší
si tam s tebou hrajou jen a lžou

tak co (hej) 
tak se jde pít (tak co, hej)
tančit (hej) tančit a pít (jó)
chytni kámo chytni sklenku svou
jestli taky život je tvou touhou

rány ať nebolej
a než ti šrouby povolej
tak dolej volej 
hej buď mazanej, jó

tak dolej volej

hej kámo vo co gou
kdo asi nemá problém se starou
hlavně jí nechtěj nechtěj měnit za mladou
a přestaň vo tom mlít 

radši rozvsviť se jak lucerna
jestli je ti nevěrná
tak koukej radši tančit
nebo do mrtva se zlít

hej kámo klidně lež
ale nehraj na mě že mrtvej seš
a jestli mrtvej seš 
tak ještě nevěš hlavu svou

jistě maj v nebi taky bar
ty tam budeš superstar
vždyť holky co tam tancujou
taky mrtvý jsou

tak pojď...

Bedna od whisky - Miki Ryvola

Dneska už mě fóry ňák nejdou přes pysky,
Stojím s dlouhou kravatou na bedně vod whisky,
Stojím s dlouhým vobojkem jak stájovej pinč,
tu kravatu, co nosím, mi navlík' soudce Lynč.
Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.
Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Billem a chlastal by tam Ben.
Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.
Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.
Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny, ať na cestu se dám.
Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zůstane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.
Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!

Neuvěřitelná drzost. Bojovník MMA vypil během zápasu pivo, dal mu ho fanoušek
Touha byla větší, a tak všechny překvapil. Při galavečeru FFC 40 v Peru neudržel žízeň na uzdě brazilský zápasník MMA Paulo Bananada Silva. Po prvním kole vylezl na pletivo, natáhl se a řekl si jednomu fanouškovi o pivo. Párkrát polkl a šel dál bojovat. Vydržel všechna tři kola po pěti minutách, nakonec ale na body prohrál s Jonny Iwasakim.
Dehydratace, doplnění minerálů, nebo prostě jen žízeň, drzost, hloupost. Stalo se, čtyřiatřicetiletý Brazilec si svůj devětatřicátý zápas vylepšil. Vzhledem k počtu duelů v kleci určitě nebojoval s nervozitou, ale přemohla ho pivní touha.
Po prvním kole si Iwasaki sednul na stoličku a komunikoval s trenéry. Soupeř chvíli přecházel u pletiva, pak ukázal na fanouška v přední řadě, který mu vyhověl, podal mu své pivo.
Teprve po pár locích začal Brazilec komunikovat s trenéry, kteří si nebrali servítky. Podle serveru thesun.co.uk ho jeden z koučů musel usměrnit a vyslal mu jasný vzkaz, že takto se sportovec při zápase nechová.
ZDROJ: https://www.sport.cz/ostatni/bojove-sporty/clanek/1146996-neuveritelna-drzost-bojovnik-mma-vypil-behem-zapasu-pivo-dal-mu-ho-fanousek.html

29. září 2019 09:38 - Praha

Bojovníci se rozhodli pro nekompromisní řešení. Brno zažilo uragán v kleci
Deset zápasů v kleci, které sedmkrát skončily v prvním kole! Takový scénář nabídli zápasníci MMA na brněnské akci Oktagon 18. Osmnáct chlapů a dvě ženy.
Jeden ze zápasů vyhrál polský pivař.
Daniel Dittrich a Kamil Minda, zápas těžkých vah. Tento souboj trval dvě minuty. Polák Minda naložil Dittrichovi na zemi. Čech se pokusil o kop na hlavu, ten se však ukázal osudovým, pak se totiž dostal na podlahu oktagonu a blížil se jeho konec. „Nyní si dám pivo, to mám rád. Rád bych zápasil v Okagonu a získal pás," řekl po zápase vítěz s přezdívkou King Kong.
ZDROJ: lik, jab, Sport.cz 
https://www.sport.cz/ostatni/bojove-sporty/clanek/1858379-bojovnici-se-rozhodli-pro-nekompromisni-reseni-brno-zazilo-uragan-v-kleci.html

Rebelující hospoda v Praze má opět otevřeno
Pražská policie ve čtvrtek v podvečer narazila na otevřenou restauraci v pražských Kunraticích. Uvnitř nalezla třináct lidí, některým rozdala pokuty. Majitel restaurace přesto plánuje nechat restauraci otevřenou i v pátek. Se svými hosty podepisuje dohody o provedení práce.
„Včera u nás došlo k tomu, že jsme otevřeli restauraci. Rozhodl jsem se tak na základě jednání našich vládních činitelů, kteří nás dlouhodobě šikanují a ohýbají nám záda,“ říká majitel otevřené restaurace Šeberák Jakub Olbert.
Žádné další kroky podle svých slov majitel nepodniká, restauraci ale zavřít neplánuje. Vládní nařízení o uzavření provozoven restaurací chce obcházet tím, že se svými hosty uzavírá pracovní smlouvy.
„Každý člověk, který k nám přijde a chce se u nás občerstvit, s námi musí uzavřít dohodu o provedení práce. To je zákonná věc, kterou tu respektujeme,“ říká Olbert. „Dnes nám městská policie řekla, že kdo bude mít platnou smlouvu, tak v restauraci být může. Kdo platnou smlouvu nemá, tak nesmí,“ dodal majitel.
Hosty tak do provozovny pouští až ve chvíli, kdy se stanou pracovníky restaurace. „Tak první hosté, hurá. S každým jsme podepsali dohodu o provedení práce. Bohužel jsme se po několika pivech nedohodli na výši odměny. Tudíž odchází a přijdou zítra na další jednání,“ napsal včera podnik na svých facebookových stránkách. V pátek po poledni bylo podle redaktora Novinek uvnitř podniku zhruba 10 lidí.
Na místo přijeli už včera večer policisté, kteří pak během řešení celé situace uzavřeli přístupovou cestu, aby se do restaurace nedostali další lidé. „Uvnitř policisté ztotožnili třináct lidí. Na místě bylo uloženo několik pokut a jednání většiny účastníků pak bude řešit příslušný správní orgán,” uvedl včera večer policejní mluvčí Jan Rybanský.
V průběhu dneška pak přijelo k otevřené restauraci několik dalších policejních hlídek, které na místě pokaždé ztotožnili nově příchozí. „Kromě majitele zvažujeme i nahlášení hostů k přestupkovému řízení. Uzavírání pracovních smluv vnímáme jako obcházení státních orgánů,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.
Na facebookové stránce restaurace vyzývá majitel další podniky, aby otevřely své dveře zákazníkům. Zahájit provoz po vzoru Jakuba Olberta už plánuje například Bar Restart v Uherském Brodu.
ZDROJ: 27.11.2020, 16:31 – Praha, Natálie Lošková, Novinky
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/rebelujici-hospoda-v-praze-ma-opet-otevreno-40343577#dop_ab_variant=0&dop_req_id=Et8IlZGrvS2-202011271558&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

V Uherském Brodě otevřeli bar přeměněný v agitační středisko
Hospodu Restart bar otevřeli v sobotu odpoledne navzdory koronavirovým opatřením v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku. Nikoliv však jako restauraci, ale jako agitační středisko na podporu nově vznikající politické strany Občanský odpor. Chtějí tak bojovat za svobodu podnikání. Právu to řekl provozovatel zmíněného zařízení Tomáš Weintritt.
Otevřeno bude podle něj denně od 15:00 do 22:00 hodin. „Každý, kdo má zájem může přijít, vyslechnout si naše názory a případně podepsat petici za to, abychom byli uznáni jako politická strana. Podaří-li se nám sesbírat potřebný počet podpisů, vstoupíme do politiky. Hodláme se prostě postavit proti odpírání svobody podnikání a jakékoliv svobody ovládané covid hysterií. Proto se nehodláme omezovat nařízeními vlády, která porušují základní ústavní práva České republiky,“ prohlásil Weintritt.
Případných postihů za nerespektování vládních nařízení se nebojí. „Bojím se pouze toho, že tu nebude svoboda, že o ni přijdou moje děti,“ zdůraznil.
Na místo těsně před otevřením dorazila i policejní hlídka. „Zeptali se, proč jsme otevřeli, co se tady bude dít, já jim to vysvětlil a oni odešli. Asi to přednesou nadřízeným a pak se možná ještě vrátí, nevím. Já jim slíbil, že tady nebudou opilci, že tu bude pořádek. Kdo si něco bude chtít dát, toho ale obsloužím. Ve Sněmovně se poslanci také občerstvují,“ podotkl Weintritt.
Za hodinu se v „baru“, kde panovala poklidná atmosféra, objevila asi desítka lidí. Petici podepsali čtyři. Vrátili se tam i policisté. Po diskuzi s provozovatelem ty, co byli uvnitř, legitimovali a poté opět odešli. „Vyzvali mě, ať zavřu s tím, že porušuji krizový zákon. To jsem odmítl s tím, že nic neporušuji. Pokud mi to úředně zavřou, naznačili mi to, podám na ně žalobu a zítra otevřu znovu. Takže asi se tak budeme přetahovat,“ řekl Právu ještě Weintritt.
ZDROJ: 28.11. 2020, 16:54, Petr Marek, Právo
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/v-uherskem-brode-otevreli-bar-premeneny-v-agitacni-stredisko-40343625#dop_ab_variant=0&dop_req_id=vX0dd1fEQMT-202011281747&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Koupil si pivo a při odchodu nechal dýško 66 tisíc
Minulou neděli hospoda Nighttown v americkém Clevelandu přivítala hosty naposledy. Kvůli šířící se pandemii ji majitel Brendan Ring dobrovolně uzavřel. Ještě předtím se však dočkal překvapení v podobě muže, který přišel do hospody a objednal si jediné pivo. Pak požádal o účet a majiteli doslova vyrazil dech.
Poté, co muž mlčky dopil pivo v hodnotě 7 dolarů (zhruba 150 korun), mávnutím poprosil o účet. „Rozdělte se s obsluhou,“ dodal ještě poté, co zaplatil, a odešel.
Majitel se podíval na účet a ztuhl. „Podíval jsem se na účet a zjistil jsem, že dýško dělalo 3000 dolarů (zhruba 66 tisíc korun, pozn. red.),“ napsal Ring na svém facebookovém účtu své restaurace. Ring vyběhl ven za mužem, aby ho upozornil, že se spletl. Spokojený zákazník mu vysvětlil, že o omyl se v tomto případě nejednalo. „Uvidíme se, až znovu otevřete,“ rozloučil se. „Mohl bych ho jmenovat, ale myslím, že by to nechtěl. Ale já i mí číšníci jsme hluboce vděční za toto velké a vřelé gesto,“ dodal ještě Ring.
ZDROJ: 29.11. 2020, 12:18 hod., Novinky
https://www.novinky.cz/koktejl/clanek/koupil-si-pivo-a-pri-obchodu-nechal-dysko-66-tisic-40343658#dop_ab_variant=0&dop_req_id=lI4Z8DdrNZk-202011291447&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=5&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Jedna z nejvýš položených hospod v Česku otevře, tratí sedm milionů
Jedna z nejvýše položených restaurací v Česku na Luční boudě na hřebenech Krkonoš ve čtvrtek opět otevře. Lidé se na boudě ve výšce 1410 metrů nad mořem budou moci opět i ubytovat. „Ztráty boudy z dosavadního uzavření jdou do milionů korun,“ řekla spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová.
Opětovné otevření restaurací a hotelů od čtvrtka schválila vláda, když snížila stupeň rizika protiepidemického systému ze čtvrtého na třetí. Restaurace musely z nařízení vlády uzavřít 14. října, ubytovací zařízení jsou pro turisty zavřená od 22. října.
Nával turistů od čtvrtka nečeká. „Chceme ale, aby lidé, kteří vyrazí na hřebeny, měli kde se ohřát a dát si čaj nebo polévku,“ řekla. Kapacita 100 míst v restauraci by podle ní měla být pro nynější období začátku prosince dostatečná. Na rozdíl od jiných bud v Krkonoších měla Luční bouda vždy trvalý provoz i v mezisezonách a na jaře a na podzim nezavírala. To až letos na jaře a následně v říjnu změnila vládní proticovidová opatření. Dosud se turisté mohli na Luční boudě dočkat pouze občerstvení přes okénko. „Když někdo zazvonil, tak jsme se hostům snažili vyjít vstříc,“ řekla. Pro turisty na hřebenech bylo na boudě otevřené WC a kdo byl na túře v nouzi, mohl se ve vestibulu boudy třeba převléci do suchého oblečení. V minulých letech bouda ročně obsloužila asi 300 000 návštěvníků, včetně návštěvníků restaurace a bufetu.
S nuceným uzavřením restaurací a hotelů, jak je letos dvakrát nařídila vláda, Sovová nesouhlasí. „Vláda se měla zaměřit na ochránění rizikových skupin, především seniorů v různých sociálních zařízeních,“ míní hoteliérka. Ztrátu Luční boudy z jarního uzavření odhadla na 3,6 milionu korun, z podzimního uzavření bude ztráta zřejmě obdobná. Sovová je také spolumajitelkou hřebenové Labské boudy. Labská bouda by měla restauraci i ubytovací část otevřít 26. prosince.
Luční bouda je jednou z nejvýše položených horských chat ve střední Evropě. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších ve výšce 1410 metrů nad mořem.
Luční bouda se nachází na jednom z nejvzácnějších míst Krkonošského národního parku, na plošině pod Luční (1555 metrů) a Studniční (1554 metrů) horou, s výhledem na nejvyšší českou horu - Sněžku (1602 metrů). Chata na svém místě stojí od poloviny 17. století a byla to hlavně zemědělská usedlost, kde se však již od začátku 19. století konaly kulturní akce a nejrůznější oslavy pro obyvatele hor. Roku 1914 byla dokončena přestavba, která umožňovala ubytování v několika noclehárnách. Chata v roce 1938 vyhořela, stávající podoba je z roku 1940, kdy ji pro své potřeby opravila německá armáda.
ZDROJ: ČTK, SEZNAM ZPRÁVY, 30.11. 2020, 10:41
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nejvyse-polozena-restaurace-v-cr-na-lucni-boude-opet-otevre-131713#dop_ab_variant=0&dop_req_id=1TmN7UaIRXY-202011301135&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz