Citáty, popěvky a hlášky o pivu a hospodách 17
Zemřel Petr Hošek ze skupiny Plexis
Po krátké nemoci zemřel v pondělí ráno Petr Hošek, zakladatel, zpěvák a baskytarista skupiny Plexis. Bylo mu 55 let. Na sociálních sítích to uvedli jeho přátelé, Novinkám to potvrdil Jan Košař, manažer skupiny.
ZDROJ: 23.1. 2023, 11:22, Autor: Jaroslav Špulák, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-zemrel-petr-hosek-ze-skupiny-plexis-40420752
⇒
Zemřel Petr Hošek z Plexisu. Jak žil a co o tom sám říkal
Ve věku pětapadesáti let zemřel Petr Hošek, frontman skupiny Plexis, se kterou odehrál první koncert 11. srpna 1984. Před pěti lety - nedlouho po vážné dopravní nehodě, kterou utrpěla kapela cestou z koncertu - vyšel v magazínu Reportér článek, kde „Sid“ Hošek mluvil nejen o následcích havárie, ale také o dalších nehodách, hudebních začátcích i vztahu k alkoholu. Jak popisoval své životní momenty vlastními slovy? Článek z počátku roku 2018 jsme odemknuli k přečtení pro všechny.
Je to dávný zvyk – vždycky sedává na baru a vždycky na druhé stoličce zprava. Petr Hošek, známý též jako Mucho, případně Sid; jeden z pionýrů českého punku.
Pankáčem se stal na podzim roku 1982 (kdy coby patnáctiletý fracek navštívil v klubu 007 vůbec první koncert Visacího zámku) a pankáčem zůstává dodnes, srdcem i vizáží. Vizáž má dokonce démoničtější než kdy jindy – lebku mu půlí dlouhá a hluboká jizva.
„Dneska budu pít jenom slabý tambůrky,“ objednává si jedenáctku z královédvorského pivovaru Tambor. „Jo, Visáči pro mě byli důležití, koukal jsem na ně jako kráva. Do tý doby jsem znal jenom Abraxas, který jsem považoval za vrchol umění, a teď tohle!“
To já si objednávám dvacítku ze sokolovského pivovaru Permon. „Dobře děláš,“ schvaluje mi Hošek výběr, „je výborná, Permon šel poslední dobou strašně nahoru... Já ji nemůžu, kdybych se motal, hrozí nějakej pád, čili průser. A promiň, že se ti nedívám do očí – v tomhle sádrovým límci nemůžu otáčet hlavou...“
⇒
NEKONEČNÉ CHLEMTÁNÍ
Tušil jsem, že je schopen vypít řeku piva, ale i tak mi teď Hošek rozšíří zornice.
„Piju ho od puberty,“ říká bez emocí, „denně to bývá patnáct až dvacet piv.“
„Ne,“ přerušuju ho, „to není možný.“
„Je, fakt. Například v noci jich dám ve stavu polovědomí šest. Zajdu do kuchyně, asi jako spousta dalších lidí, kteří si chtějí dejme tomu kousnout do něčeho sladkýho, ale já sáhnu automaticky po pivu, no a po probuzení, čili kolem poledne, najdu pod postelí šest prázdných lahváčů; pro mě to je naprosto normální...“
Hošek spatří vzrůstající hrůzu v mých očích, pročež se zasměje, „ber to tak, že na druhou stranu vůbec nepiju tvrdej“, a vypráví story o tom, jak se k pivu dostal. „Ty víš,“ ptá se, „jaký byly moje první krůčky u bigbítu? Ne? Počátkem osmdesátek jsem dělal bedňáka u Abraxasu, spolu se mnou tam byl takovej týpek, říkali jsme mu Sysel, a ten by dal za pivo všechno. Pil sice desítku, ale v ohromným množství. Když jsme jeli s Abraxasem mimo Prahu, večer si lahváče vyskládal vedle nočního stolku, aby nemusel ani do ledničky, a já pak celou noc slyšel jeho chlemtání...“
⇒
„Jsem celkem v klidu,“ uklidňuje mě. „Velkej pokrok je už to, že nekoukám z postele do stropu, ale můžu si zajít sem do Zlejch časů na pivo. A s kapelou se taky brzo vrátíme, věřím tomu. Zpočátku třeba nezvládnu hrát na basu, a tak budu jen zpívat, ale Plexis tahle havárka nezničí...“
Sraz jsme měli ve tři odpoledne, teď je šest, lokál se začíná plnit. „Nejvyšší čas jít domů,“ říká Hošek, který se nechce mačkat. Doma si dá pár piv s dávnou přítelkyní Markétou (adiktoložkou, která skoro nepije!), poslechne si nějaký latinskoamerický jazz, pak bude dlouho spát a zítra vyrazí opět k Časům.
Když se loučíme, ještě si mimoděk sáhne na jizvu. „Možná,“ mrkne na mě, „bych se mohl živit strašením dětí.“ Pak chůzí robota zmizí v nuselské tmě.
ZDROJ:
Výňatky z článku: Zemřel Petr Hošek z Plexisu. Jak žil a co o tom sám říkal
Autor - TOMÁŠ POLÁČEK, 23. 1. 2023, REPORTÉR MAGAZÍN
https://reportermagazin.cz/a/inEi4/zemrel-petr-hosek-z-plexisu-jak-zil-a-co-o-tom-sam-rikal?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=883700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Petr Hošek
Foto - Lucie Levá
⇒
PLEXIS - Svět jsou bary
Znám pár lidí, jsou divný
Jenom sebe milujou
Jsou mně hrozně protivný
Život prostě ti žijou
Proč mám se s někým rvát
Když stačí akorát se smát
Zapomenout na sváry
Vždyť svět jsou jen báry
Zastavit káry a jít dál
Zapomenout na sváry
Vždyť svět jsou jen báry
Zastavit káry a jít dál
Hlavu mám plnou úletů
Proč bych se měl s někým bít
Strhnout z lahve vinětu
a můžem si v klidu pít
Proč mám se s někým se rvát
Když stačí akorát se smát
Tak nech to bejby bejt
Půjdem zase kousek dál
Můžem tady klidně lejt
další bary, další krám
Proč mám se s někým mám se rvát
Když stačí akorát se smát
⇒
" Sere mě bejt nasranej."
Petr Hošek - člen hudebních seskupení PLEXIS, Do řady!, Michael's Uncle, Našrot, Maradonna Jazz, Svatý Vincent
"Tak, tohle už je lepší. Takhle má dovolená vypadat. Jedno teplý pro mýho teplýho kámoše a jedno normální pro mě, protože jsem normální. Ách, tohle je život."
V Bruggách (In Bruges)
Drama / Komedie / Krimi / Thriller
Velká Británie / USA, 2008, 107 min (Alternativní 103 min.)
Režie: Martin McDonagh
Scénář: Martin McDonagh
"Vypil jsem celkem pět točenejch a šest lahváčů. Ne. Šest točenejch, sedm lahváčů. A vůbec nejsem nalitej."
V Bruggách (In Bruges)
Drama / Komedie / Krimi / Thriller
Velká Británie / USA, 2008, 107 min (Alternativní 103 min.)
Režie + Scénář: Martin McDonagh
Obrazem: Začali na tiskovce, skončili na pivu. Den generála Pavla a Nerudové
Dopoledne začali na tiskové konferenci. Pak si Pavel odskočil do Ústí nad Labem, kde zaplněné náměstí skandovalo „Pavel na Hrad!“ Večer se opět sešli na pivu, aby probrali další společné kroky.
ZDROJ: MICHAL TUREK, DAVID NEFF, 17. 1. 21:55, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obrazem-obrazem-zacali-na-tiskovce-skoncili-na-pivu-den-generala-pavla-a-nerudove-223716#dop_ab_variant=872200&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Budoucí prezident ČR (celkově čtvrtý) Petr Pavel s manželkou Evou a kandidátkou na prezidentku ČR Danuší Nerudovou. FOTO: Michal Turek, Seznam Zprávy
„Chcete pivo zdarma? Doneste lístek Babiše.“ Jak fanoušci sledovali volby
Místo sportu běžely na promítacím plátně volební výsledky. V baru v Hořicích lidé bouřlivě fandili Petru Pavlovi. Seznam Zprávy byly u toho.
„Lístečky máte?“ vítá servírka dvojici, která si zrovna sedla ve Stress Baru v Hořicích na Jičínsku. „Jo jo, hned,“ vytahují příchozí z kapsy žluté papírky velikosti A5.
Místní bar vyhlásil na volební sobotu speciální akci: každý donesený volební lístek kandidáta Andreje Babiše promění za jedno pivo.
„Chtěli jsme něco udělat pro to, abychom s výsledkem hnuli,“ říká provozní Jakub Mojžíš zpoza baru, kde se stará o sklo a rozlévá alkohol. Odkazuje na to, že první kolo prezidentských voleb bylo ve zhruba osmitisícovém městě velmi těsné. O třicet hlasů vyhrál Andrej Babiš nad Petrem Pavlem.
Chvíli po uzavření volebních místností se hořický bar zaplnil. Přišli mladí i lidé středního věku.
„Bojíme se,“ přiznává Hana Hošková kolem druhé hodiny odpoledne reportérovi. Na obřím plátně uprostřed místnosti v té chvíli grafika hlásila, že není sečten žádný volební okrsek.
Jak postupovalo sčítání, tak pozitivní nálada v prostorném baru přímo v hořickém pivovaru rostla. „Odhaduji to na vítězství 57 procent pro Pavla,“ říká Martin, který s partou kamarádů sedí v jednom z boxů.
Neděláme to kvůli pivu
Parta studentů kolem Martina vysvětluje, že rozhodně nešli volit Petra Pavla jen kvůli tomu, aby dostali v baru zdarma pivo.
„Máme kamaráda, dělá si ze všeho srandu, a ten nám zase nabízel, že nám dá pivo za lístek Petra Pavla,“ vysvětluje tmavovláska Monika ve středu hloučku.
„Já jsem přinesl tři lístky. Ale nedělám to kvůli pivu. Kdybych chtěl, tak bych jich mohl přinést klidně i sedm, celá rodina volila Pavla. Pro nás neexistuje volit estébáka,“ říká na ježka ostříhaný čtyřicátník, který se představuje jako Patrik Jeřábek.
V baru ale nesedí jen fanoušci Petra Pavla. Například dvacátník, který se představuje jako Jirka, vypráví, že se mu nelíbí jeho politika. „Je to probruselský politik. Za mě by se měl rozvoj země směřovat na V4. Západ nás má za lopaty,“ vysvětluje.
Volit proto nešel. „To bych si raději nechal zlámat ruce než volit Babiše,“ říká.
Dofoukla jsem gumy u auta, pojedu slavit
Jisté vítězství generála ve výslužbě a jeho příchod před kamery v baru vzbudí rozruch: nejdřív potlesk a pak ustane typický hospodský hukot. Všichni poslouchají první slova vítěze v živém přenosu.
„Dopiju pivo a jdu to oslavit, jdeme se s chlapy vykoupat,“ hlásí Patrik Jeřábek s tím, že míří do vedlejší obce do požární nádrže, přestože jsou teploty pod nulou.
„Ale my se tam chodíme koupat tak třikrát do týdne,“ ještě dodává na vysvětlenou.
Hana Hošková zase říká, že je připravená jet slavit až do hlavního města. „Dofoukla jsem si gumy u auta. Tak doufám, že tam bude nějaká oslava!“ hlásí s tím, že výsledek voleb je super.
„Důležité také je, že ani na chvíli Andrej Babiš průběžně nevyhrával. Už od prvních vesnic vyhrával Pavel,“ vypichuje Hana.
Její známý, který s ní sedí u stolu, je kritičtější. Do baru si přinesl tablet, na kterém sleduje fotbalový zápas. „Já bych ještě neskákal. Ale aspoň vypadá,“ komentuje budoucího prezidenta.
Parta studentů je z výsledků také nadšená. „Pocit? Nádherný! Cítím hrdost po dlouhé době…,“ říká Monika.
„A taky je důležité, že nechceme někoho, kdo by nám lhal. A v zahraničí nás bude reprezentovat,“ pokračuje Nikola.
Po čtvrté hodině napočítal provozní 34 žlutých lístků, které mu zákazníci přinesli a on jim za to natočil pivo. „To není tak hrozné a splnilo to účel! Konečně můžeme být hrdí na prezidenta,“ usmívá se Jakub Mojžíš.
ZDROJ: AUTOR: PETR ŠVIHEL, www.seznamzpravy.cz, 28. 1. 18:10
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-prezidentske-chcete-pivo-zdarma-doneste-listek-babise-jak-fanousci-sledovali-volby-224638#dop_ab_variant=883700&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Skromný dům a v něm muž, který se sousedy rád zajde na pivo. Takhle bydlí Petr Pavel
Petr Pavel (61) se díky jasnému vítězství nad Andrejem Babišem (68) stal čtvrtým prezidentem České republiky. Životní vrchol s sebou přináší také zvýšený zájem o malou obec nedaleko hory Říp, kde Pavel a jeho manželka Eva (58) bydlí. Sousedi už tuší, že dnů, kdy s nimi mohl v klidu popíjet pivo, bude rychle ubývat.
Černouček je malá obec na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje nedaleko bájné hory Říp. Žijí tu necelé tři stovky obyvatel a už přes deset let i generál ve výslužbě Petr Pavel. A minimálně do inaugurace to tak i zůstane. Dům, kde nově zvolený prezident bydlí, už hlídá policejní ochranka.
Běžný domek na okraji vesnice
Pěkný dům v řadě novostaveb na okraji vesnice, kde nejčastěji žijí mladé rodiny s dětmi, není ničím výjimečný, vypadá jako běžný rodinný domek, kterých jsou v Černoučku desítky. „Petr Pavel si své sousedy zřejmě získal tím, že stejně jako jeho dům ani on nevyčnívá z řady, jeho dům byste ve vesnici považovali za jeden z těch skromnějších,“ poznamenali například redaktoři webe eXtra.cz. V jednoduchých a obyčejných věcech ale často přebývá ta největší síla.
Místní na Petra Pavla nedají dopustit
Místní na Petra Pavla, svého nejslavnějšího obyvatele, nedají dopustit, mají ho upřímně rádi. Dobré jméno má také u starousedlíků. Už jenom kvůli tomu, že s nimi chodí do hospody, s každým se baví, nedělá rozdíly mezi lidmi. Všichni v obci by byli rádi, kdyby Petr Pavel měl dále na ně čas, ale tuší, že pracovní povinnosti ho brzy „uvězní“ v Praze.
„Když má čas, zavítá například do místní pivnice, kterou provozují dobrovolní hasiči. Jedno nebo dvě pivka si tam dá. Někteří chlapi si s ním tykají. Je to vynikající člověk, perfektní chlap,“ řekl jeden z Pavlových sousedů. „Přinesl nám třeba poštu a šli jsme i společně na procházku se psem. Petr Pavel je hrozně fajn, potkáváme se buď venku, nebo v hospodě,“ dodala pro CNN Prima News další žena ze sousedství.
Život se hodně změní také Evě Pavlové. Budoucí první dáma od loňska působí jako zastupitelka obce a nechala se slyšet, že by ve funkci ráda pokračovala, stále jí jde o to, aby se rozvoj Černoučku nezastavil.
Bude určitě zajímavé sledovat, zda Pavel a jeho paní budou v roli prezidentského páru vystupovat více civilně, jak před volbami slíbili. Oba uvedli, že na Hrad se jim moc nechce a malebné bydlení zatím opouštět nehodlají.
Zdroje: cs.wikipedia.org, cnn.iprima.cz, extra.cz, litomericky.denik.cz, sociální sítě Petra Pavla
ZDROJ: Téma: Bydlení, redakce Prima Living, living.iprima.cz, 30. ledna 2023
https://living.iprima.cz/jak-bydli-petr-pavel-nas-ctvrty-cesky-prezident-rad-se-sousedy-zajde-na-pivo-199408?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Hospodám na maloměstě a venkově zvoní hrana
Hospody na maloměstě a venkově zažívají od konce loňského roku krušné časy. Při započtení inflace se jejich tržby v závěru loňského roku propadly až o třetinu oproti stejnému období v předcovidovém roce 2019.
„Ukazuje, se, že v gastronomii je Praha stát ve státě. Pokud se na venkově snaží držet koncept české hospody, tak směřují k tomu, že skončí,“ prohlásil Luboš Kastner, restauratér a zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Zatímco tržby restaurací v Praze v posledním loňském čtvrtletí stouply o 35 procent a v krajských městech o 22 procent, u měst s méně než 20 tisíci obyvateli už mírně klesly. U obcí s méně než 5000 obyvateli pak činil propad přes osm procent.
Vyplývá to z analýzy poskytovatele pokladních systémů, společnosti Dotykačka. V tržbách je ovšem započtena i inflace z posledních let, která v součtu znamenala zdražení o více než 20 procent, takže ve skutečnosti se na maloměstě a venkově jedná o propad až o třetinu.
„Restauraci jsem v prosinci uzavřela, protože kšefty nebyly. Dlouho jsme se snažila nezdražovat obědy ani pivo, ale o pár korun jsem nakonec musela. Zákazníci moc nechodili a když už přišli na oběd, stávalo se, že si dali například špagety a chtěli dva talíře,“ řekla Právu provozovatelka jedné menší restaurace v Třeboni.
Řízek měl s sebou
„Otevřu zase na jaře, ale pokud lidi nebudou chodit, tak s provozováním skončím. Finančně je to neúnosné a je hodně vidět, že lidé šetří,“ dodala. Lidé si podle ní dávali k obědu většinou hotová jídla, dražší minutky už ne, a večeře byly bídné. „Stalo se mi dokonce, že přišel pán na pivo a s sebou měl řízek s chlebem,“ vylíčila.
„Obědy jsou na polovičce, pivní kultura na nule,“ potvrdil majitel vyhlášené restaurace Na Žabinci v Telči Josef Beňo. V pětitisícovém městě na Vysočině jsou na tom podle jeho slov restauratéři vesměs stejně.
„Obědy se možná ještě jakž takž vrátí, ale chození na pivo, tak jak jsme ho znali, kdy byly hospody večer narvané, už ne,“ podotkl.
Týdenní řád podle něj vypadá takto: po odpoledních ucucává jedno dvě piva několik seniorů, ve středu je doplní dámské dýchánky. A večer bývá prázdno. „Někdy i o víkendech,“ podotkl.
Podle jeho slov byl prvním hřebíčkem do rakve pivařů zákaz kouření, tečku za plnými hospodami pak udělal druhý covidový lockdown.
„Tehdy si všichni nakoupili chlazení a zvykli si popíjet po garážích,“ popsal majitel telčského podniku. Nynější vysoká inflace už jen trend posílila. Lidé si ale rovněž zvykli častěji jíst v různých bistrech a stáncích.
Až o 15 procent klesly tržby majitelce zámecké restaurace v Horšovském Týně na Domažlicku. „Lidé chodí méně na obědy, možná i trochu zpohodlněli. Přes týden máme večer většinu stolů prázdných a hosty vyhlížíme, víkendy jsou ale dobré,“ popsala majitelka Veronika Baumannová.
Průměrná útrata za oběd včetně nápoje, který si ovšem každý nedá, byla podle průzkumu Sodexo loni v prosinci 180,40 Kč. Nejdražší byly obědy v Praze, v průměru za 203,50 Kč. Nejlevněji se obědvalo na Vysočině a v Ústeckém kraji, kde cena překročila 161 korun.
ZDROJ: 31.1. 2023, 19:37, Tomáš Volf, Lucie Kándlová, Jana Pechová, Klára Mrázová, Právo, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-hospodam-na-malomeste-a-venkove-zvoni-hrana-40421256#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
SUCHÝ ÚNOR 2023
Tak dnes nám začíná SUCHÝ ÚNOR 2023. Nevím, jak vy, ale já jsem Suchý únor zahájil silným belgickým ejlíkem, tj. PIRAAT 10,5% Belgian Strong Ale 23°, Pivovar Van Steenberge - Belgie. Pivovar Van Steenberge vaří toto klášterní pivo od r. 1971 s velkým respektem k bohaté historii a tradicím opatství. Tak RESPEKT a NA ZDRAVÍ!
Suchej únor je česká a od roku 2021 oficiálně také slovenská osvětová kampaň podporující osobní zkušenost s měsíční abstinenci od alkoholu, pořádaná organizací Suchej únor (dříve Ligou otevřených mužů). Vyzývá lidi k měsíčnímu odepření si alkoholických nápojů a uvědomění si svého vztahu k alkoholu, případně též poukazuje na rizikové užívání.
Pivaři změnili lokál. Místo hospody chodí do obchodů
Obraty stagnují, prodej piva vzrostl
Lidé chodí pro potraviny méně často než dřív, samotný nákup je však větší. Obchodníci totiž pozorují, že obraty stagnují, ale zvyšuje se hodnota nákupního košíku.
„Zajímavé je, že posiluje kategorie piva. Souvisí to určitě šetřícím modelem domácností. Prostě se nejde na pivo do hospody, ale pivo se vypije se sousedy v garáži nebo jinde,“ uvedl šéf obchodní sítě v Agendě SZ Byznys.
Kategorie piva tak po očištění inflace vyrostla meziročně asi o deset procent. Největší nárůst prodejů přinesly podzimní a zimní měsíce, tedy poslední období. Jinými slovy, lidé šetří a odepřou si například návštěvu hospody. A týká se to nejen sociálně slabých, ale také nižší střední třídy.
„V Praze, kde sídlí velké korporace, státní úředníci, velké instituce, tak to vidět ještě není, ale v regionech, kde dochází k omezování výroby třeba v automotive, tam lidé vidí, že musí změnit své nákupní chování, aby mohli splácet hypotéku a třeba i nechat děti na školách,“ uzavírá Petr Morava v Agendě.
ZDROJ: SILVIE FRIEDMANNOVÁ, 9.2. 2023, 15:00, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-pivari-zmenili-lokal-misto-hospody-chodi-do-obchodu-225260#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Příbramská restaurace nabídla smažák za 50 korun. Za víkend jich prodala přes 600
Restaurace Na Vršíčku, stojící jen pár metrů od Hornického muzea, se prezentuje jako hornická hospůdka a sídlí na Březových Horách od roku 1839.
Příbramská restaurace Na Vršíčku nabídla o uplynulém víkendu smažený sýr s hranolky a tatarkou za 50 korun. Podle majitele Jakuba Huška tato tradice vznikla již před patnácti lety. Největší prodejní akce však proběhla v době koronavirových restrikcí, tehdy jich tato restaurace prodala za dva dny přes osm set.
Restaurace Na Vršíčku, stojící jen pár metrů od Hornického muzea, se prezentuje jako hornická hospůdka a sídlí na Březových Horách od roku 1839. Jako jediná v Česku nabízí slovenské čepované pivo Zlatý Bažant přímo z tanku.
„Minulou sobotu přišlo na námi nabízený pokrm 350 lidí, v neděli pak 254. Celkem tedy 604 prodaných smažených sýrů,“ řekl pribram.cz Hušek s tím, že tradici založil před patnácti lety jeho otec. „Tímto se snažíme zviditelnit, což se nám daří. Pokaždé přijdou jak stávající zákazníci, ale i mnoho nových,“ uvedl restauratér, který dodal, že jsou náklady meziročně o mnoho vyšší. „Touto akcí se nesnažíme o zisk, to v dnešní době při vysokých cenách ani nelze."
Největší akci v prodeji smaženého sýra eviduje restauratér v době koronavirových restrikcí. „Tehdy byly restaurace z důvodu vládních nařízení uzavřeny a smělo se prodávat pouze jídlo s sebou. Pamatuji, že za jeden víkend jsme prodali přes osm set smažených sýrů,“ řekl Hušek s tím, že příští rok akci znovu zopakují.
Restaurace Na Vršíčku má kapacitu 120 míst včetně venkovní zahrádky. Majitel se svým týmem momentálně připravuje nové jídelní menu a těší se na letní období.
ZDROJ: www.pribram.cz, autor: Tomáš Pečenka
https://www.pribram.cz/clanek/pribramska-restaurace-nabidla-smazak-za-50-korun-za-vikend-jich-prodala-pres-600/26053/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=737601&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Bill Gates koupil za 20 miliard korun podíl v nizozemském pivovaru Heineken
Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates koupil podíl 3,8 procenta v nizozemské firmě Heineken Holding, která vlastní kontrolní podíl v pivovaru Heineken.
Podle agentury Bloomberg zaplatil slavný miliardář Bill Gates kolem 902 milionů dolarů (zhruba 20 miliard Kč) za podíl v nizozemské firmě Heineken Holding. Vyplývá to z údajů nizozemského úřadu pro regulaci finančních trhů AFM.
Gates akcie společnosti Heineken Holding získal od mexické firmy FEMSA. Ta 17. února prodala všech svých 18 milionů akcií ve společnosti Heineken Holding, z toho 10,8 milionu koupil Gates za aktuální tržní cenu, uvedla agentura Reuters.
Gates přitom v minulosti uvedl, že není velkým konzumentem piva. „Když se ocitnu například na baseballovém utkání, piju lehké pivo, abych se dostal na vlnu ostatních pivařů. Omlouvám se, že jsem zklamáním pro skutečné pivaře,“ citoval Reuters Gatesova slova z roku 2018.
Společnost Heineken je druhým největším prodejcem piva na světě a působí i v České republice. Firma vlastní více než 300 značek, mimo stejnojmenné Heineken také například Tiger a Sol.
V České republice je Heineken dlouhodobě trojkou na českém trhu po Plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Patří mu pivovary Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno.
ZDROJ: ČTK, www.seznamzpravy.cz, 23.2. 2023, 14:26
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-nejbohatsi-lide-bill-gates-koupil-za-20-miliard-korun-podil-v-nizozemskem-pivovaru-heineken-226330#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest203_personalizovany_layout_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Neuvěřitelně krásné ženy, pivo, knedlíky. Zahraniční bojovníci prozradili, co mají rádi na Česku
V hlavě mají jasný cíl, tím je sobotní zápas a první test v milionové pyramidě Tipsport Gamechanger, kde se bojovníci MMA budou bít o milion euro. V sobotu v Ostravě organizace OKTAGON MMA rozjede zápasy, ze kterých půjde dál vítězná osmička. Většina bojovníků bude ze zahraničí, jak oni vidí Českou republiku, co mají rádi na zemi v srdci Evropy? Tady jsou odpovědi pro kaocko.cz.
Samuel Krištofič
"Nejradši mám své české fanoušky, jinak nemám na Česku nic, co bych měl výrazně rád, za čím bych jezdil do Česka. Mají dobré pivečko, ale to máme celkem i my."
Tato Primera
"Co vím, je to, co vidím, když jdu bojovat. Česko je moje oblíbená země v Evropě. Možná je to kvůli dobrému zacházení Oktagonu, možná žhavými fanoušky. Upřímně, líbí se mi tam natolik, že dokonce přemýšlím, že tam budu žít, abych ještě více podpořil svou kariéru."
David Kozma
"Mám Česko hodně rád. Nechtěl bych se nikdy odstěhovat pryč."
Bojan Veličkovič
"Vím trochu o kultuře, jídle, pivu a umění."
Radovan Úškrt
"Znám knedlo vepřo zelo."
Leandro Apollo Silva
"Vím, že Česká republika je krásná země! Miluji to tam! Miluji tamní lidi. Praha je úžasné město. Krásné město. Když tam bojuji, cítím se tam jako doma. Za to se snažím vydat ze sebe to nejlepší a udělat skvělou show a skvělou zábavu. Tamní fanoušci si to moc zaslouží. Další věc je, že všechny ženy jsou v Česku krásné. To je neuvěřitelné, všechny ženy tam jsou tak krásné!"
Melvin van Suijdam
"Byl jsem dvakrát v České republice a strávil jsem tam pěkný víkend. Jsem zvědavý, jak Ostravu prožiju."
Máté Kertész
"Řekl bych, že Česko je stejné jako Maďarsko. Krásné ženy, krásná města a skvělé nápoje. Máme štěstí, že žijeme vedle sebe."
Ion Surdu
"O České republice toho moc nevím, jednou jsem byl v Praze, líbilo se mi tam, ale doufám, že zjistím více o této krásné zemi a lidech. Určitě budu mít příležitost, dokud budu bojovat v Oktagonu."
Lukasz Siwiec
"Češi jsou také Slované, jako Poláci, takže jsou plní ducha a nadšení. Češi mají velmi chutná jídla a velmi dobré pivo. Po boji určitě zajdu na plzeňské pivo a knedlíky."
Amiran Gogoladze
"Česká republika je skvělá země a přítel mého národa - Gruzie. Nikdy jsem nebojoval před českými fanoušky, ale co vím od šampiona Mate Sanikidzeho, fanoušci jsou blázni a milí zároveň. Váží si soupeřů svých bojovníků, to se mi líbí. Vzájemný respekt je důvod, proč miluji MMA. Po zápase si dám české pivo, které tak miluji. Pivo Ostravar je úžasné. Celkově mám rád česká města a přírodu. Věřím, že Prahu a další města v budoucnu navštívím jako turista."
ZDROJ: 02.03.2023, Autor: Libor Kalous, www.kaocko.cz
https://www.kaocko.cz/neuveritelne-krasne-zeny-pivo-knedliky-zahranicni-bojovnici-prozradili-co-maji-radi-na-cesku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=737600&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
David Kozma je jednou z největších hvězd organizace OKTAGON MMA. Na snímku si dopřává pivko a relaxuje na rodinné chatě.
© (@david.pinkpanther.kozma) ⇒ david.pinkpanther.kozma
Velkolepý stand-up Rickyho Gervaise a procházka Prahou. „České pivo je kur*a brilantní!“
V sobotu večer se uskutečnil velkolepý a dlouho očekávaný stand-up britského komika, scenáristy a herce Rickyho Gervaise v Praze. Komik vystoupil ve vyprodaném Kongresovém centru se svým představením Armageddon, které bude v roce 2024 dostupné na Netflixu. Nová stand-up show navazuje na úspěšné komické turné SuperNature a Gervaise využil víkend také k návštěvě tuzemské metropole, kde si pochutnal na českém pivu a navštívil Hradčany. „České pivo je kur*a brilantní!“ napsal Gervais na Twitteru, kde zveřejnil sérii fotografií z Prahy. Na vystoupení se také přišli podívat například herec Milan Šteindler nebo divadelní principál Jan Hrušínský, kteří v Divadle Na Jezerce uvádí hru podle Gervaisova seriálu After Life.
Populární britský komik, moderátor a producent se pyšní šesticí světových turné a komediálním seriálem After Life od streamingového giganta Netflix. Gervais seriál After Life napsal, režíroval, produkoval a zároveň v něm ztvárnil hlavní roli. Kromě toho je také jedním ze scenáristů a producentů populárního britského komediálního seriálu Kancl.
Hvězda světového stand-upu si v rámci pražského vystoupení nenechal ujít procházku českou metropolí, kde navštívil Hradčany a Staré město. Na svém Twitteru publikoval sérii několika fotografií z centra Prahy nebo zastávku v místní hospodě. „Tohle české pivo je kur*a výborné. Asi zruším vystoupení,“ napsal na sociální síti Gervais. „Byli jste nejlepší,“ vzkázal Gervais svým českým fanouškům, kteří navštívili jeho představení Armageddon.
Gervais v jedné z pražských uliček schoval plyšového krtečka se svým podpisem. „Právě jsem podepsal tohoto malého krtečka a teď ho schovám v krásné Praze, aby ho někdo našel,“ uvedl Gervais s tím, aby se nálezce ozval. „Mám to! Děkuji, Ricky!“ odpověděla na komikův příspěvek poradkyně Ministerstva průmyslu a obchodu, zakladatelka společnosti SingularityU Czech Summit a autorka podcastu Vítejte v budoucnosti Eva Hanáková.
ZDROJ: VHK, 6. března 2023 00:01, echo24.cz
https://echo24.cz/a/HeC3G/zpravy-panorama-velkolepy-stand-up-ricky-gervais-prochazka-praha-cesko-pivo-brilantni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Já, já budu král
A ty, ty budeš královna
Ačkoli je nic neodežene
Můžeme je porazit, aspoň na jeden den
Můžeme být hrdinové, aspoň na jeden den
A ty, ty můžeš být zlá
A já, já budu pořád jen pít
Protože jsme milenci, a to je fakt
Ano, milujeme se, a to je ono
David Bowie - "Heroes" ("Hrdinové")
Já, já budu král
A ty, ty budeš moje královna
Nic nás neudrží pohromadě
Můžeme je porazit, navěky a navždy
Můžeme být hrdinové, jen na jeden den
A ty, ty můžeš být protivná
A já, já budu pořád jen pít
Protože jsme milenci, a to je fakt
Ano, jsme milenci, a to je ono
Nic nás neudrží pohromadě
Můžeme je porazit, jen na jeden den
Můžeme být hrdinové, jen na jeden den
Depeche Mode - Hrdinové /cover of "Heroes" by David Bowie/
https://www.youtube.com/watch?v=q6yzrZfgQvI
Němci vyvinuli pivo v prášku. Dělá pěnu, obsahuje alkohol a má snížit uhlíkovou stopu
Německý pivovar Neuzeller Klosterbräu představil prášek, jehož rozmícháním ve vodě vznikne pivo, a to včetně pěny, sycení a alkoholu. Účelem jsou úspory při přepravě, a to jak finanční, tak z hlediska produkce emisí.
Pivo v prášku se objevilo již dříve, ale podle jednatele pivovaru Neuzeller Klosterbräu Stefana Fritscheho je jejich produkt první, který se dá označit za plnohodnotné pivo. Prášek, který stačí rozmíchat ve vodě, totiž zajistí nejen pivní chuť, ale také vytvoří pěnu a uvolní do tekutiny sycení a alkohol.
Němci na prášku pracovali dva roky a jeho vývoj byl částečně financován ze státních peněz. Hlavním cílem je totiž ušetřit za přepravu, s čímž přímo souvisí i snížení emisí. Pivo je totiž těžké, zejména pokud je stočeno do lahví. Díky pivnímu prášku by se tak nemusely přepravovat nejen lahve, ale ani voda, používala by se místní voda v cílové lokalitě.
Vývoj trval zhruba dva roky a nyní vstoupil do finální fáze a Stefan Fritsche podle agentury Reuters tvrdí, že v práškové formě lze vyrábět téměř libovolný druh piva.
Pivovar v současnosti hledá firmu, která by prášek dokázala vyrábět ve velkých objemech, ale Fritsche je přesvědčen, že produkce se rozběhne do konce letošního roku. V úvahu připadají i dodávky dalším výrobcům piva, ale až tak daleko se zatím v Neuzeller Klosterbräu nedívají. Nejprve tedy bude prášek určen koncovým konzumentům, případně restauracím a dalším podnikům.
ZDROJ: 27.3. 2023, 0:04, Michael Mlynář, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-nemci-vyvinuli-pivo-v-prasku-dela-penu-obsahuje-alkohol-a-ma-snizit-uhlikovou-stopu-40426897#dop_ab_variant=750100&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Nejvíc pivovarů na počet obyvatel ve světě. Ten první v Bretagni založil Ir už v 17. století. Obliba piva tam stále stoupá
Bretaň dlouhodobě patří mezi francouzské regiony s největší konzumací alkoholu. Tamní obyvatelé si nacházejí stále častěji cestu k pivu, které má v této části Francie dlouhodobou tradici. První pivovar v Bretani vznikl už na začátku 17. století a založil ho Ir. V posledních letech se daří hlavně malým pivovarům. Jedna pivotéka je u bretaňského města Saint-Brieuc.
Tudwal vlastní velkou prodejnu piv v zátoce Saint-Brieuc: „V Bretani je velký zájem o pivo, a to jak mezi mladými, tak i staršími zákazníky. Chodí k nám šedesátníci i sedmdesátníci, kteří jsou skutečnými pivními znalci. Jsou zvídaví a vyhledávají malé lokální pivovary. Dřív tihle lidé pili hlavně víno.“
Pivní krakeni a chobotnice
V obchodě má 600, převážně bretaňských ale i dalších francouzských značek. Přebaly lahví jsou krásně vyzdobené, jsou na nich krakeni, chobotnice a výjevy připomínají romány Julesa Verna.
Ještě zhruba před 15 lety Tudwal prý nemohl pivo ani cítit, protože podle něj francouzská průmyslová výroba nestála za nic. Svůj postoj přehodnotil až potom, co ochutnal pivo z menšího bretaňského pivovaru. S polskou kamarádkou se potom pustili do ochutnávání dalších, hlavně bretaňských piv.
„Vytvořili jsme excelový soubor a do něj jsme zapisovali všechna bretaňská piva, která jsme vyzkoušeli. Napsali jsme tam jména pivovarů, obsah alkoholu, úroveň hořkosti a takto jsme je hodnotili. Některé naše komentáře byly legrační. Pamatuji si, že jsme chuť jednoho piva přirovnali k čokoládě spálené v mikrovlnce,“ vzpomíná pobaveně.
Jeho obliba stále stoupá
Pivo patří v Bretani mezi stále oblíbenější nápoje. A vařit ho tam umí. Tamní výroba se pravidelně umísťuje mezi nejlepšími francouzskými značkami.
„Asi před čtyřmi lety jsem četl článek, podle kterého měla Bretaň nejvíc pivovarů na počet obyvatel ve světě. Tehdy jich tady bylo 120. Teď jich je v Bretani přes 250.“
Z této pivní ofenzívy mají obavu francouzští vinaři, kteří se podle majitele bretaňské pivotéky bojí, že přijdou o zákazníky.
„Myslím, že vinaři mají trochu strach, že spadnou na druhé místo. Koneckonců je to vidět i na lahvích vína. Přebaly jsou stále zábavnější, což se předtím nestávalo. Myslím, že se hodně inspirují právě u pivařů.“
Cidr s ovocnými odvary
Tudwal ve své prodejně nabízí i oblíbený bretaňský cidre, což je vlastně zkvašená jablečná šťáva. Na její bázi se pak vyrábí i další likér.
„Buchinot je keltský likér, který se vyrábí v městečku Merdrignac z destilovaného cidru. Potom se do něj přidávají ovocné odvary,“ popisuje majitel pivotéky.
Tudwal ve své pivotéce dbá ještě na dvě věci. Jednak na recyklaci, proto si u něj některé nápoje můžete načepovat z velkých soudků, i na zachování a podporu regionálních jazyků, hlavně bretonštiny, ve které se snaží nabízet většinu svých piv.
ZDROJ: 29. březen 2023, 3:32, Zápisník zahr. zpravodajů - Zápisník Martina Baluchy, radiozurnal.rozhlas.cz, autoři: Martin Balucha, aka
https://radiozurnal.rozhlas.cz/nejvic-pivovaru-na-pocet-obyvatel-ve-svete-ten-prvni-v-bretagni-zalozil-ir-uz-v-8960754?consent=CPo-YMAPo-YMAD3ACBCSC-CsAP_AAEPAAATIIXIBhCokBSFCAGpYIIsAAAAHxxAAYCACABAAgAABABIAIAQAAAAQAAQgBAACABQAIAIAAAAACEBAAAAAAAAAAQAAAAAAAAAAIQAAAAAAAiBAAAAAAABAAAAAAABAQAAAgAAAAAIAQBAAAAEAgAAAAAAAAAAAAAAAAQgAAAAAAAAAAAgAAAAAEELoFQACwAKgAXAAyACAAGQANAAcwBEAEUAJgATwAqgBiAD8AISARABEgCOAE4AKUAWIAywBmgDuAH6AQgAiwBJgC0AF1AMCAawA2gB8gE2gLUAW4AvMBkgDLgGlANTAhcAA.YAAAAAAAAAAA&sznclid=yqOu9_v8-v_z-Pzz_P76_f_6-fr-8_P8tr73-_zy-vn58vL8--Tz-fO2vq_3-_zy-vn8_vn48-T4_vi2qfeL-477j_-O_Iv48_79__6J-4n4__2O-_iPjPOO8_z8iA&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=leg0&dop_req_id=A9j8aigUhZW-202304011558&dop_id=20106377
"Je to pro mě super si zahrát takhle milou roli. Až skončí představení, budu se moc vydovádět někde na pivě. Jsem v pohodě holčina, co se nebojí dát dvě tři pivíčka, pak si jde lehnout, ve čtyři ráno vstane na čokoládu a pak si jde zase lehnout,"
řekla Super.cz Kateřina Marie Fialová (herečka, zpěvačka) na tiskové konferenci k muzikálu Anděl páně, kde bude hrát něžnou Dorotku.
ZDROJ: 5. dubna 2023, 9:41, www.super.cz
https://www.super.cz/1118698-hvezda-show-tvoje-tvar-ma-znamy-hlas-je-zase-single-krehka-herecka-se-rozesla-s-kolegou-z-divadla.html#source=hp&seq_no=7&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=super.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Jak vidí Wanastowi vjecy klasické rockery, vysvětluje Robert Kodym: „Základem klasickýho rockera je, že má pořád nějaký frustrace, kterejch se nikdy v životě nezbaví, protože se jich zbavuje jenom krátkodobě tímhle tím (ukáže na sklenici s pivem – pozn. aut.), pak se ráno probere a zase má ty frustrace a je nasranej. Jenže my někdy přemýšlíme a tak, takže se v nás občas dějou i nějaký změny, což ovšem pro klasickýho rockovýho fanouška není dobrý. Klasickej rockovej fanoušek chce po svý star, aby mydlila na pódiu furt to samý, dokud se neuchlastá nebo neufetuje. Pak je ta mánička hrozně smutná, že jí star umřela, ale vlastně je šťastná.“
ZDROJ: 14. 1. 2023, Josef Vlček, news.headliner.cz
https://news.headliner.cz/novinky/pred-triceti-lety-jak-mejla-hlavsa-poprve-videl-mimikry?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Také Lucie Bílá přichází se zajímavým názorem: „S automatickým bubeníkem to máš jako s robertkem. Nemůžeš se mu podívat do očí a nemůžeš s ním jít do hospody.“
ZDROJ: 14. 1. 2023, Josef Vlček, news.headliner.cz
https://news.headliner.cz/novinky/pred-triceti-lety-jak-mejla-hlavsa-poprve-videl-mimikry?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
Od zeleného po zakouřené. Pivovary jsou na Velikonoce připraveny
Už několik let vaří české pivovary speciální velikonoční piva. Nejinak tomu bude i letos a milovníci chmelového moku se mohou těšit na nevšední chutě i barvy. Od „tradiční“ zelené přes žlutou až po polotmavou.
K Velikonocům neodmyslitelně patří zelená barva. Právě proto si ji sládci některých pivovarů už roky vybírají pro speciály u příležitosti tohoto svátku. Nepreferují ji ale všichni. Někteří nechávají na spilce vedle klasických piv dozrávat i velikonoční speciály s jinými specifickými barvami i chutěmi.
Na zelenou barvu dlouhodobě sází brněnský pivovar Starobrno. I letos se tak lidé mohou těšit na speciální zelenou třináctku, kterou pivovar vaří již patnáctým rokem. Zelené barvy piva sládci podle vyjádření zástupců pivovaru docilují kombinací výluhů a likéru. Své zelené pivo s názvem Jarní uvařil letos i náchodský Primátor. Na odstín předsvátečního čtvrtka odkazuje svým speciálem i pivovar Lobkowitz, který na čep připravil Velikonoční Krasličák.
Další pivovary se rozhodly na zelenou vlnu nenaskočit. Například severočeský pivovar Svijany již třetím rokem svátky jara oslavuje várkou sezónního kroužkového ležáku Svátek. „Výjimečný charakter zlatožlutému pivu dává kroužkování, které v chuti a vůni mírně prozrazuje kvasnice a ve vzhledu pivu dává slabý zákal. Hotový Svijanský Svátek se totiž po filtraci znovu zakvašuje rozkvašenou mladinou. Po opětovném zakvašení se plní do sudů, v nichž dokváší potřetí,“ popsal svijanský sládek Petr Menšík.
Bez barevné sváteční symboliky se obešly i pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj či Budvar. Národní pivovar z Českých Budějovic si letos pro milovníky chmelového moku přizval na pomoc minipivovar z Vysočiny MadCat. S ním na Velikonoce uvařil speciál Mad Berry.
Nevšední chuť i vzhled
I pro další minipivovary je oslava jara příležitostí překvapit své štamgasty nevšední chutí i vzhledem. „Velikonoce jsou jedním z prvních velkých letošních svátků a zároveň je to pro mnohé začátek sezóny. Jako každý rok minipivovary chystají své speciály. Zpravidla jsou to silná piva spojená s velikonoční tematikou. Mnozí tradičně vyrobí i malou limitní edici zeleného míchaného nápoje z piva. Zkrátka Velikonoce jsou důvodem pro návštěvu své restaurace, po roce tam zákazník s jistotou najde to své oblíbené,“ uvedl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.
Plzeňský Prazdroj se v rámci Volby sládků spojil s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha a společně uvařili speciál Popeleční Benedict. „V něm, podobně jako pivovarníci před stovkami let, používáme slad sušený kouřem z dubového dřeva. Jde o polotmavou třináctku,“ informoval manažer Volby sládků z Prazdroje Tomáš Drahoňovský.
Milovníci moků z Pivovarů Staropramen si o Velikonocích budou moci vychutnat speciál Bard z edice Speciály ze spilky. Toto pivo navařil Ostravar. „V Bardu vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek přidal do piva kvasnice jinak, a to v podobě kroužků. V pivovarské hantýrce se pod pojmem kroužky skrývá čerstvě rozkvašená mladina ze spilky. Takto rozkvašené pivo se následně přidává do již filtrovaného piva v příslušném poměru. Výsledné pivo takto získává vyšší hořkost, čerstvost a svěžest,“ uvedla ke speciálu mluvčí společnosti Denisa Mylbachrová.
Rodinný pivovar Bernard z Humpolce letos pro pivní znalce připravil velikonoční Čtrnáctku. „Jde o kvasnicový, spodně kvašený, nefiltrovaný, světlý ležák. Charakterizuje ho silná plnost, velký říz a velmi jemná hořkost,“ popsal pivo s šesti procenty alkoholu vrchní sládek Josef Vávra.
ZDROJ: Reportér Petr Vaňous, 3.4.2023, sokolovsky.denik.cz
https://sokolovsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/velikonoce-pivni-specialy.html?cx_testId=85&cx_testVariant=cx_60&cx_artPos=0#cxrecs_s
Na Zelený čtvrtek si mnozí pivaři nenechají ujít zelené pivo
V posledních letech se stalo tradicí, že pivovary v Česku připravují pro období Velikonoc speciální zelená piva. Například pivovar Krušnohor v Kraslicích ho vyrobil dva tisíce litrů a ihned se po něm zaprášilo.
Zelená barva tohoto speciálu je kombinací několika faktorů. Majitel kraslického pivovaru Vlastislav Kopecký většinu z nich prozradil. Přesto si však nechává některé detaily pro sebe, protože jak říká, je to jeho know how.
"Některé pivovary mají hnědozelenou barvu, já se snažím, aby náš speciál byl pouze krásně do zelena. Při výrobě tohoto piva přidáváme do varny sušenou mátu, kopřivy a citronovou trávu, aby náš velikonoční speciál měl jarní nádech. To, jak dosáhnu krásné zelené barvy, je moje tajemství," říká Kopecký.
Letos uvařil dva tisíce litrů piva s názvem Velikonoční Ale. "Jde o svrchně kvašenou třináctku, o kterou je každým rokem velký zájem. Letošní várku jsme měli 14 dnů před Velikonocemi beznadějně vyprodanou," dodal Kopecký.
Zelený velikonoční speciál si mohou pivaři vychutnat pouze v omezeném čase v průběhu Velikonoc. Jeho zelená barva vzniká již během přípravy mladiny, tedy již na varně. Přidáním směsi několika bylin se změní barva piva ze zlatavé na sytě zelenou a chuť a vůně piva získá tóny máty, eukalyptu a kopřiv. Tomuto bylinnému aroma ještě sekunduje pečlivě vybraná směs chmelů. Takto vzniká Velikonoční speciál, který má chuť přicházejícího jara.
Velikonoční speciál v šesti různých kabátech, čili baleních, nabízí i sokolovský pivovar Permon. Podle sládků jde o dobrou českou klasiku. Pivo je vařené tradiční technologií a kvašené v otevřených kádích. Má vyváženou hořkost, střední říz a použitými chmely jsou Žatecký poloraný červeňák a Sládek.
"Letos jsme navařili 4500 litrů velikonočního speciálu a je stále k mání na naší prodejně či na e-eshopu," říká Michal Sás ze sokolovského pivovaru.
Velikonoční speciál má na čepu také rodinný pivovar Kronl z Mariánských Lázní. Jde o dvanáctistupňový IPL, který ovšem nemá zelenou barvu. Zkratka IPL znamená India Pale Lager, tedy pivní styl s vyšším chmelením a chmely typickými pro piva stylu IPA, současně ale vycházející ze způsobu výroby spodně kvašených ležáků.
ZDROJ: Reportér Roman Cichocki, 6.4.2023, sokolovsky.denik.cz
https://sokolovsky.denik.cz/zpravy_region/na-zeleny-ctvrtek-si-mnozi-pivari-nenechaji-ujit-zelene-pivo-20230406.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=921600&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Tradiční hospody umírají, potvrdila nová čísla
České gastro prochází zásadní proměnou. Zatímco tržby kaváren a bister výrazně ožily, klasická česká hospoda skomírá, ukazují data společnosti Dotykačka. Její ředitel Petr Menclík byl hostem Agendy SZ Byznys.
Tržby celého gastrooboru během čtyř let vzrostly o 32 procent. „Přesně to odpovídá míře zdražení, zdánlivě se tedy současná situace od dob před pandemií příliš neliší,“ vysvětluje Petr Menclík, šéf Dotykačky.
Jenže jen u restaurací odpovídá 32procentní navýšení tržeb celkovému průměru. Kavárny a bistra zažívají ohromný boom v podobě 115 až 127 procent nárůstu tržeb. Otloukánkem jsou pak tradiční hospody, které jsou obratově o 30 procent níž než před pandemií.
Roli hraje také to, jak lidé vnímají konečnou cifru na účtence. „V kavárně dáte za kávu s dortíkem nebo croissantem běžně 150 nebo 200 korun, u piva hledí zákazník doslova na každou korunu,“ uvedl Menclík v Agendě SZ Byznys.
Pokud by prošel návrh na zvýšení DPH u točeného piva, jak uniklo během Velikonoc z Ministerstva financí, přineslo by to hospodám další ránu, míní Menclík. „Zdražení piva by představovalo velký zásah do poptávky.“
Za první dva měsíce roku si restaurace tržbami polepšily o 16 procent, což je o tři procenta lepší, než je průměr celého oboru. „Čísla odpovídají míře zdražování. Jinými slovy tržby rostly úměrně tomu, jak podniky zdražovaly.“
Podle aktuálního srovnání pak meziročně nejméně rostly tržby podniků na jihozápadě a severovýchodě Čech, a to zhruba o pět procent. Jde také o regiony, v nichž nejvíce podniků zaniklo.
Celkově se výrazně rozevírají nůžky mezi velkými městy a venkovem – nejhůře jsou na tom hospody v malých obcích.
Nejvyššími tržbami se můžou pochlubit podniky v Praze a krajských městech. Pražským provozům stouply podle údajů Dotykačky tržby meziročně o 23 procent. V obcích do pěti tisíc obyvatel však gastro zvýšilo tržby za uplynulý rok jen o tři procenta.
A data potvrzují, že covidový zvyk dát si pivo doma nebo se sousedy si řada lidí ponechala.„Část spotřeby piva se přesunula domů, část spotřeby se přesunula k prémiovějším produktům, dražším pivům a speciálním pivům,“ uzavírá Petr Menclík.
Dotykačka
Vznikla v roce 2014.
Nyní působí na čtyřech trzích, kromě Česka také v Německu, Polsku a na Slovensku.
V Česku ji používá čtvrtina gastropodniků. Gastrobyznys představuje pro společnost zhruba 60 procent zákazníků, zbytek tvoří nezávislý retail a služby.
Druhým největším hráčem v oboru je společnost Storyous. Na trhu kromě těchto firem působí také tradiční pokladní systémy, například Septim nebo ABX.
ZDROJ: SILVIE FRIEDMANNOVÁ, 13. 4. 2023, 15:00, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-tradicni-hospody-umiraji-potvrdila-nova-cisla-229291#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Minipivovaru s těžní věží ve znaku se daří. Buduje a plánuje novinky
Mnozí vyznavači dobrého pivního ležáku už jistě ochutnali skvělé heřmanické pivo, které má ve znaku těžní věž bývalého heřmanického dolu. Pivovarníci z Heřmanic se totiž ke zdejší hornické tradici svými pivy hrdě hlásí.
A co více – letos převzali provozování oblíbené heřmanické pivovarské restaurace Beseda, a aby toho nebylo málo, přivezli si z uzavřeného havířovského pivovaru technologické zařízení pro druhý pivovar. Ten má už brzy rozšířit kapacitu vaření piva v původním sklepním pivovaru, který už zejména v letní pivní sezóně nestíhá zásobovat pivaře.
„Naše pivo nás prostě baví,“ říká s úsměvem majitel Heřmanického pivovaru Lubomír Noga. Pivovar je navíc jeho velkou radostí, přiznává šéf šestadvacet let fungující IT firmy s dvaceti zaměstnanci.
Vysnil si pivovar, protože mu nechutnalo europivo
Před deseti lety si Lubomír Noga vysnil, že založí v Heřmanicích pivovar, protože mu osobně prostě moc nejelo europivo. „O pivovarnictví jsem tehdy vůbec nic nevěděl,“ říká.
Také pět milionů na koupi nového pivovaru znamenalo tehdy pro Lubomíra Nogu docela velkou investici. Pak však s kamarády zjistil, že pod heřmanickou hospodou Beseda je dvacet let nevyužívaný sklep a že minipivovar Hukvaldy prodává za milion své už kapacitně nevyhovující pivovarské vybavení.
„Tak jsme technologii koupili a začali v roce 2017 vařit vlastní ležák,“ vzpomíná Lubomír Noga na začátky dnes úspěšného piva, které lze ochutnat i v řadě ostravských hospůdek a hospod orientujících se na piva menších pivovárků. Například v Mama‘s bistru na břehu Ostravice, kam dnes nestačí Heřmanický pivovar navážet bečky svého piva.
Pár náhod a dnes mají hospodu i objekt pro další pivovar
Dnes už Heřmanický pivovar nestačí zejména v létě dodávat své pivo více zákazníkům. Až donedávna také pivovar pouze zásoboval trubkami ze sklepa restauraci Beseda, kterou provozoval dobrý kamarád Lubomíra Nogy. Ten však nyní po dvanácti letech provozu hospody přišel s tím, že končí.
„Chodili jsme spolu ještě do školky. Nechtěli jsme o tu hospodu přijít, a tak jsme ji převzali a v únoru jsme ji zrekonstruovali. Krása ve vaření piva pod touto hospodou je v tom, že nic nesudujeme, nepasterizujeme a dodáváme do ní naše pivo přímo z tanku, kde leží, do výčepu a píp nahoře nad námi. Máme tedy opravdu tankové pivo,“ usmívá se Lubomír Noga.
Nicméně kapacita ležáckého sklepa pod Besedou je jen sedm tisíc litrů piva měsíčně. „A je to už málo. Ale pomohla nám opět souhra náhod. Hned vedle naší hospody stojí bývalá prodejna Hruška, řetězec si však postavil novou prodejnu. Tak jsme tu starou koupili. A vymysleli jsme něco, co není asi nikde na světě, spojení dvou pivovarů a vznik pasivních pivovarů,“ říká Lubomír Noga.
Menší pivovar bude pomáhat většímu. A vzniknou i apartmány
V bývalé prodejně Hruška chce majitel vybudovat druhý pivovar, který bude s tím sklepním „spolupracovat“. „Když vaříme pivo, máme spoustu jak přebytečné chlazené užitkové vody, tak tepla, které vyfoukáme do atmosféry chlazením prostor pivovaru. A tohle vše se dá spotřebovat v druhém, větším pivovaru,“ vysvětluje majitel Heřmanického pivovaru.
Už koupil technologické zařízení Prvního havířovského pivovaru (PHM), který v době covidu zkrachoval. „Tak rok ještě bude trvat, než vyřídíme veškeré stavební náležitosti, a za rok začneme stavět. Vznikne tady takový komplex malého a velkého pivovaru, restaurace, a nad tu prodejnu Hrušky chceme ještě nástavbu a v ní vybudovat sedm apartmánů třeba pro lidi, kteří přijedou do pivovaru na exkurzi, kterých děláme opravdu hodně. Všechno se to pak propojí,“ říká Lubomír Noga.
Dalším unikátem dvou pivovarů bude, že heřmaničtí pivovarníci budou moci v menším sklepním pivovaru více experimentovat. Třeba s medovým, bezovým, smrkovým nebo kávovým pivem.
Chilli pivo, medové pivo i revoluční sedmnáctka
„To je výhoda malých pivovarů. Velký pivovar bude moci v létě stíhat. V sezóně totiž vaříme jen jedenáctku, dvanáctku a třináctku musíme schovávat, protože toho více nenavaříme. Nemůžeme ani jezdit na různé soutěže či festivaly, protože prostě v létě nemáme s čím. A dva pivovary nám umožní i dole ve sklepě si hrát se zvláštními recepturami a budeme moci mít pořád na skladě třeba deset druhů piv,“ říká.
Heřmanický pivovar dnes vaří především prověřené ležáky. V pivovarské restauraci Beseda si lze objednat hlavně heřmanické ležáky. Heřmanický ležák 11°, což je spodně kvašený světlý, ale i tmavý ležák, poté dvanáctky, tedy spodně kvašený světlý Heřmanický ležák 12° a spodně kvašený světlý Vídeňský ležák 12°. Ale také polotmavou třináctku.
V heřmanickém pivovaru však vzniká i řada speciálních druhů piva, takže tu už vaří osmnáct druhů piva. Například Heřmanickou májovou 12°, Heřmanický tmavý ležák 12° CHILLI s vietnamskými chilli papričkami, Heřmanický ležák CITRA 11°, Heřmanický ležák 12° APL, Heřmanický speciál 13°, Heřmanický speciál 13° FLEK flekovského typu či Heřmanický medový speciál 13°. „A na výročí 17. listopadu vaříme dokonce silnou Revoluční polotmavou 17°,“ říká Lubomír Noga.
Pro oddenky do smrkového piva až na Lysou horu
Do medového piva dávají pivovarníci z ostravských Heřmanic domácí med od kamaráda včelaře. Už třetím rokem se tady bude vařit i smrkové pivo. „Mám takovou posedlost, že chodím často rád na Lysou horu. A máme tam s lesní správou domluvená místa, kde můžeme sbírat mladé smrkové oddenky. Takže když děláme smrkové pivo, tak jdu s batohem a půl dne tam v květnu sbírám mladé oddenky, a pak je tady uvaříme v pivu. A je o něj velký zájem,“ líčí s úsměvem.
A dodává, že podobně budou pivovarníci sbírat i borůvčí pro borůvkové pivo. „Má to docela zajímavou chuť. To pivo je mírně tmavé, toho jehličí v něm není moc a chutí připomíná spíše zvláštní odrůdu chmele,“ říká Lubomír Noga.
A dodává, že jeho pivovar vaří pivo čistě, jen z přírodních surovin a podle tradiční receptury. „Když vaříme kopřivové pivo, tak používáme opravdu nasbírané kopřivy. Neexistuje, že bychom při vaření tradičního českého piva něco ošidili. Je to právě z toho důvodu, že my náš pivovar nemáme proto, aby nám vydělal na živobytí, ale jako pet product, tedy pro naši radost. Takže pro nás je nejdůležitější kvalita piva a pak teprve až to, jestli nám pivovar vykáže nějaké zisky,“ říká.
Lubomír Noga a jeho kamarádi jsou velkými fandy minipivovarů a přejí si, ať je jich v České republice, ale také v Ostravě co nejvíce. „Lidé by si měli uvědomit, že pít přírodní piva z minipivovarů je daleko zdravější než jiné varianty piva. A pokud lidi budou pivo z minipivovarů pít, bude jich přibývat,“ říká.
V Besedě propojují stále více pivo s gastronomií
Dnes má IT firma provozující Heřmanický pivovar i s rekonstruovanou restaurací pětatřicet zaměstnanců. Celý únor byla restaurace kvůli obnově zavřená. „A už dnes Beseda dělá sedmdesát meníček každý den v týdnu a sto ve víkendových dnech. Propojujeme totiž kuchyň s pivovarem. Můžete si dát tvarůžek v pivním těstíčku nebo buřty na heřmanickém pivě. Nechceme z Besedy jen pivnici, ale pivovarskou restauraci,“ říká Lubomír Noga.
Proto jeho pivovar investuje v současnosti hodně do kuchyně. „Kupujeme nové konventomaty a přístroje, vše, co má mít moderní gastro. Chceme restauraci využívat i jako kantýnu pro lidi, kteří tady v okolních firmách pracují. Jídlo bychom jim dováželi,“ vysvětluje své další plány majitel Heřmanického pivovaru a přestavuje speciality - uzená grilovaná žebra a na Slevomatu bodující akci Metr piv. „To je opravdu deset piv vedle sebe a k tomu dostanete kilo grilovaných žeber,“ říká.
Jako majitel IT firmy navíc chystá do pivovarské restaurace instalovat zajímavé technické vychytávky. „Budou tady dotykové senzory, také kódy, abyste si mohl sám bez servírky objednat a zaplatit, když na meníčka spěcháte, bude tu on-line rezervační systém a chceme spustit nové webové stránky a jídla si hosté před objednáním mohou prohlédnout i na velké televizi,“ vysvětluje Lubomír Noga.
A dodává, že velkým benefitem restaurace Beseda je, že má tři salónky - hlavní sál, střední a menší sál. „Hodně tady proto frčí svatby, večírky, pohřby, oslavy, narozeniny. Vejdou se sem akce pro dvacet i osmdesát lidí,“ vysvětluje šéf pivovaru, který jako součást marketingu vyrábí například i vlastní pivní mýdla nebo cyklistické dresy.
Mají hodně hostů díky zoo, jezdí i spousta Poláků
Restaurace Beseda s Heřmanickým pivovarem totiž také leží na „dobré adrese“. Poblíž je ostravská zoologická zahrada a blízko je i do Polska, takže mnozí návštěvníci jezdí právě z těchto míst.
„Lidé, kteří si dají při návštěvě zoo do mobilu restaurace nebo pivovar, tak je to hned nasměruje sem. A z Polska si sem lidé jezdí vyloženě třeba jen pro petky piva. Udržujeme také přiměřenou cenu piva, možná máme nejnižší cenu z ostravských pivovarů. Raději máme plnou hospodu, než abychom někoho odrazovali neúměrnou cenou,“ říká Lubomír Noga.
A rád cituje jednoho z mnoha polských návštěvníků restaurace Beseda. „Ten jednou zavolal zpátky a říkal nám, že je mu líto, že jsme mu nemohli jeho oblíbené pivo prodat s sebou v takovém množství, jaké chtěl. Bylo to v létě, kdy máme málo piva. Tak jsme mu říkali, ať si koupí pivo jinde. A on nám řekl, že chce jen naše pivo, protože prý to je jediné pivo, po kterém ho nebolí druhý den hlava,“ usmívá se majitel Heřmanického pivovaru.
Pivní slavnosti budou letos větší
Na podzim chystá Heřmanický pivovar už šesté pivní slavnosti, které se odbudou na prostranství před kostelem. „Chceme je na začátku září udělat tentokrát větší, bude tam více pozvaných pivovarů i velké pódium pro kapelu,“ láká už dopředu majitel.
Heřmanický pivovar začal v roce 2017 psát zcela novou pivovarskou tradici Heřmanic, protože tam v minulosti pivovar s největší pravděpodobností nikdy nebyl.
„Alespoň o tom nevíme. Šli jsme do historických pramenů, ale nedozvěděli jsme se o ničem, co by o pivovarnictví v historii Heřmanic svědčilo. Takže tento Heřmanický pivovar je zřejmě historicky první pivovar nejen v Heřmanicích, ale zdá se, že i na území Slezské Ostravy,“ říká Lubomír Noga.
Ikonou pivovaru je unikátní kozlíková těžní věž
Heřmanický ležák má možná jako jediný v republice ve svém logu těžní věž. Je to unikátní, takzvaná kozlíková věž, která jako jediná v revíru bývala dominantou bývalého Dolu Heřmanice, za minulého režimu zvaného Stalin II a Rudý říjen, který zanikl celkovou likvidací v roce 1998.
„Velkou fotku té těžní věže z roku 1991 máme i v hospodě Beseda, všichni i ji pamatujeme, jezdili jsme kolem dolu autobusem. A naši otcové a dědové, kteří sem přijdou, o tom heřmanickém dole debatují, ukazují a vzpomínají. My jsme věž jako děcka taky zažili, naši rodiče v dole dělali. Ta věž už v našem znaku zůstane,“ říká Lubomír Noga.
Se svým pivovarem a pivem, které jeho sládci vaří, je spokojený. A rád poslouchá „nářky“ svých kamarádů, kteří mu občas „vyčítají“, že od té doby, co okusili heřmanické pivo, už nemohou pít žádné jiné. A to po celé republice. „A těší se, až se zase vrátí do Heřmanic a dají si to naše,“ směje se hrdý majitel Heřmanického pivovaru.
ZDROJ: 13.4.2023, PETR BROULÍK, www.patriotmagazin.cz
https://www.patriotmagazin.cz/minipivovaru-s-tezni-vezi-ve-znaku-se-dari-buduje-a-planuje-novinky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.lppartner&dop_ab_variant=null
Restauracím opět ubývají hosté. Češi našli způsob, jak ušetřit
Na obědová menu si už lidé nemusí zřizovat rezervaci. Restauracím stále ubývají hosté. Návštěvu si podle velké ankety Deníku odpírá stále více lidí. A ti, co na jídlo jdou, nechodí pravidelně, ale své návštěvy si plánují.
V některých českých hospodách a restauracích to i nyní, hlavně v době obědů, vypadá tak, jako by ještě platila covidová opatření. Lidí, kteří sedí u poledního menu, je poskrovnu a dny, kdy si dopřáli „luxus“ v podobě profesionály naservírovaného pokrmu, často pečlivě vybírají. Ty tam jsou doby, kdy chodili na oběd pět dní v týdnu.
Téměř třicet procent dotázaných v anketě Deníku přiznalo, že do hospod a restaurací přestalo chodit úplně. Čtvrtina respondentů přiznala, že návštěvu restaurace omezila. Naopak patnáct procent lidí se svěřilo, že do restaurace chodí ve stejných intervalech a na jejich návštěvách hospod a restaurací se nic nezměnilo. Šest procent respondentů přiznalo, že sice chodí stále stejně, ale za pohostinství utratí méně peněz.
Hospody drtí i ceny piva
Z ankety Deníku také vyplynulo, kolik jsou Češi ještě ochotni zaplatit za jeden půllitr piva. Takřka třicet procent respondentů akceptuje na lístku čárku, která koresponduje s cenou do 40 korun. Chmelový mok s cenovkou do 50 korun by pak ještě bylo ochotno „překousnout“ 18 procent lidí. Cena nad šedesát korun je přijatelná jen pro pět, respektive dvě procenta lidí.
A právě cena piva je v posledních dnech velmi diskutovaným tématem. Může za to vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury, který by tuto komoditu rád převedl ze současné desetiprocentní hladiny DPH do 21 procent.
Skeptický k plánu ministra, respektive životaschopnosti hospod, zejména těch venkovských, je například pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Pokud to projde, budou se asi hospůdky masivně zavírat. Pro některé by totiž byl opětovný nárůst cen piva devastující,“ řekl Maier.
ZDROJ: Petr Vaňous - Reportér, 19.4.2023, www.denik.cz
https://www.denik.cz/ekonomika/restaurace-menu-setreni-cena.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Létající pivovary vaří pivo s příběhem, čokoládou i houbami
Velkopivovary a řemeslné minipivovary v Česku doplňuje ještě jedna, málo viditelná kategorie: létající pivovary. Na stálé adrese je nenajdete – jejich majitelé nevlastní technologické zařízení ani prostory. Pivo vaří podle originální, často výstřední receptury tam, kde se zrovna naskytne kapacita. S minimální vstupní investicí a takřka bez rizika krachu.
Je libo pivo s příchutí švestkového koláče s čokoládovou polevou, piña colady, milkshaku nebo třeba malinového smoothie? Pro provozovatele šest let existujícího létajícího pivovaru Chroust Jiřího a Karolínu Chroustovské není skoro žádná vize nesplnitelná.
Inspirace k nim nepřekvapivě přichází při jídle, ale ponejvíce během toulek v zahraničí. Přemýšlejí o tom, které suroviny by k pivu mohly pasovat, s jasnou chuťovou představou je nakombinují a pak už jen očekávají výsledek.
„Většinou nakonec chutná tak, jak jsme si vysnili,“ tvrdí dvaatřicetiletý Jiří, který se před vznikem firmy pohyboval v bankovním sektoru, což ho ubíjelo.
Se stejně starou manželkou, která na Vysoké škole chemickotechnologické v Praze navštěvovala i přednášky o pivovarství, ve volném čase obráželi tehdy ještě nepříliš rozšířené pivotéky nabízející alternativu ke konvenčnímu prazdroji nebo budvaru – většinou vícestupňové speciály, které do té doby znali jen z jiných států.
Nezdařený pokus o rozjetí internetové pivotéky s rozvozem, kolem níž prý byla spousta práce se směšnými tržbami, postupně vykrystalizoval v nápad na vlastní značku piva.
Karolína se díky tomuto projektu seznámila s vlastníkem plzeňského pivovaru Raven, kde záhy nastoupila jako sládková a současně rozvíjela plán na vlastní vaření.
„Z účtu jsme vybrali naše veškeré úspory, asi padesát tisíc korun, koupili si sudy a uvařili naše první pivo Stout, s kakaovými boby a kokosem. Překvapivě se prodalo,“ vzpomíná Jirka na rok 2016.
Šlo o riskantní krok, tenkrát ještě bezdětní Chroustovští ale neměli žádné závazky, a tak se jej příliš neobávali.
Označení létající pivovar, které vyjadřuje podstatu jejich fungování – pronajímání pivovarnického vybavení –, moc v lásce nemají. Sami se prezentují jako kukaččí pivovar, načas nastěhovaný do cizího hnízda, anebo coby „experimentální tankisté“. Od typického „letce“ se liší v tom, že technologií částečně disponují.
Za zhruba dva miliony korun si díky vysokým příjmům v uplynulých letech postupně pořídili pět třicetilitrových tanků, dnes ustájených v pivovaru Clock ve východočeském Potštejně, kde mají prostory nasmlouvané na pět let.
„Vyhovuje nám, že mají obrovskou varnu, důležitá je ale především tamní velká kapacita sklepa,“ vysvětluje Jirka.
Na borůvkách nešetří
Podle zákona nejsou létající anebo takzvané nomádské či kočující pivovary v pravém smyslu slova pivovary, z právního hlediska totiž operují jako velkoobchody s pivem. Podle ministerstva zemědělství se jejich počet v rámci Česka dá odhadnout na desítky. Přesné statistiky nejsou, protože mezi povinnosti létajícího pivovaru na rozdíl od klasického usazeného nepatří odvádění spotřební daně. Tu za něj platí pivovar, kde kočovný sládek působí.
Nespadá tak pod evidenci Celní správy ČR, která má oproti tomu absolutní přehled o produktově podobně zaměřených řemeslných minipivovarech, jichž je v tuzemsku okolo pěti set.
Chroustovští současnou legislativu vnímají jako benefit, natrvalo „přistát“ kvůli nutnosti nemalého kapitálu v blízkém horizontu neplánují. „Nemáme mnoho fixních nákladů. Jakmile začneme vařit v menším měřítku, máme tím pádem i nižší výlohy. I kdybychom vařili v polovičním rozsahu, stále to ustojíme,“ míní Jirka.
Snaží se prý dělat pivo bez kompromisů. Moc nehledí na cenu výroby a objem přísad, které vybírají podle kvality, a když se jim do piva hodí například borůvky, přidají jich do jednoho tanku tolik, kolik je potřeba. I když je jen ovoce do jediné várky vyjde na sto tisíc korun.
„Nevyhnutelně to vede k tomu, že máme v rámci konkurence dražší pivo,“ poukazuje na neobvyklou částku 100 korun a výše za půllitrový nápoj v plechovce.
Zákazníky, nejčastěji starší dvacátníky a mladší třicátníky a spíše muže než ženy, si Chroustovští dlouhodobě drží, průměrný roční výstav 1500 hektolitrů piva se jim daří vyprodat.
E-shop momentálně z časových důvodů nespravují, distribuují tak výhradně do restaurací. Stálicí na čepu jsou kupříkladu v barbecue restauraci Big Smokers a v pivnici Dno pytle v metropoli, jimž dodávají aromatické ležáky i piva typu Ale (svrchně kvašená).
Zlatavý mok s cukrovou vatou
Ještě ztřeštěnější nápady realizuje létající česko-slovenské duo Jakub Rendl (33) a Martina Nagyová (32) pod příznačnou značkou Crazy Clown (v překladu Bláznivý klaun).
Přidejte za název anglické slovo Time a zjistíte jeho původ ve druhém hudebním albu amerického filmaře Davida Lynche. Začali stejně jako Chroust před sedmi lety a na konci loňského roku to vlivem pustošivých důsledků covidu málem zabalili.
„Pandemie nás zdeptala, vyhořeli jsme. Z pivovaru se stal nástroj, jak splatit dluhy, kvůli čemuž nás to přestalo bavit.“ Nad vodou je drží fanoušci, přesto mají v úmyslu doprodat sklad a od toho momentu vařit na místech, která se zrovna namanou, pouze do sudů na objednávku. Vyrábět do zásoby se jim nevyplatí, lehčí piva mají trvanlivost přibližně dva měsíce.
Impulzem ke startu jim byly výlety po Belgii, kde ochutnávali místní piva. „Český pivní trh byl dříve velice konzervativní, panovala ‚ležáková‘ doba. Nikdo se neodvážil experimentovat, a tak jsme si řekli, proč nevyzkoušet něco vlastního,“ říká Martina, která svého budoucího partnera v byznysu i životě Jakuba potkala během vysokoškolského studia ekonomiky a managementu.
Oba byli podle svých slov naprostí pivní amatéři, Jakub se marně pokoušel vařit pivo v domácích podmínkách, kde je prý nepřeberné množství způsobů, jak ho nechtěně kontaminovat nebo jakkoli pokazit.
Po opuštění školy pracoval za barem v pivotéce, kde přičichl k odvětví a seznamoval se s řadou sládků. Důležitou osobou se pro něj a Martinu stal Pavel Palouš z pražského pivovaru Cobolis, který je v záměru založení létajícího pivovaru podpořil, předal jim cenné know-how a doladil načrtnuté recepty.
Skočili do toho a v roce 2017 uvařili dva tisíce litrů piva belgického typu God Is Dead (Bůh je mrtev) provoněného vanilkou. Že to zní jako nekombinovatelná záležitost? Byl to ještě slabý odvar, mezi atypickými ingrediencemi se „klauni“ nezaleknou ničeho.
Do piva už přimíchali marcipán, chilli papričky nebo sépiový inkoust s jemně rybí chutí. Ze směsi chmele, sladu a vody společně s cukrovou vatou a bonbony vzešla růžová Unicorn Swingers Party (jednorožčí sexuální večírek), do snídaňového piva zase vetkli ovesné vločky, jogurt a ovoce, jednou i lívance s javorovým sirupem. Sladkostmi jejich mantinely nekončí, vyzkoušeli také houbový ležák.
„Nakombinovali jsme sušené houby s pepřem, solí a rozmarýnem, nakonec to chutnalo dobře, jako studená bramboračka,“ směje se Jakub.
Některým konzumentům zůstává nad jejich výtvory rozum stát, třeba jistému návštěvníkovi pivního festivalu v Bratislavě, jehož rozmanitý výběr Crazy Clowna zrovna nenadchl a s notnou dávkou sarkasmu prohlásil, že by příště měli do piva zavařit, slušně řečeno, exkrementy.
Netušil, že Jakub s Martinou nadnesený výrok přijmou jako další výzvu, a tak se zrodilo pivo Shit Happens (fráze se dá velmi volně přeložit jako „to je život“) smíchané s cibetkovou kávou, gurmánskou specialitou z Filipín.
Obyčejné vyleželé pivo zkrátka dvojici nebaví, ačkoli Jakub v poslední době bývá z měnících se návyků pivařů značně rozmrzelý.
„Mám pocit, že lidé přestávají být zvědaví. Dříve chtěli všichni nadšeně ochutnávat. Dnes už se ani nechtějí vracet k tomu, co už vyzkoušeli, byť jim to chutnalo.“ Stejné je to prý s hospodami, které od nich pivo nakoupí mnohdy jen jednou a podruhé už opět prodávají mainstreamové výrobky.
Tento trend a dozvuky koronavirové krize je vloni donutily zavřít Pivárnu U Klauna v pražských Vysočanech, kterou zprovoznili souběžně se vzestupem Crazy Clowna. Martina aktuálně pracuje jako delegátka cestovní kanceláře, Jakub pomáhá coby manažer budoucímu pivovaru Švabín se vstupem na trh a je rád, že setrvá v oboru. Svůj podnik si ponechají jako okrajovou činnost.
Pivovarník z dob Rakouska-Uherska
Málokterý létající pivovarník se v plánu na otevření kamenného pivovaru zatvrdil natolik jako třiatřicetiletý Jan Havelka. Vystudovaného historika táhlo srdce do malebného Podještědí, respektive do Trávníčku na Liberecku, který kdysi navštívil při školním výletu.
Miniaturní obci vévodí roubený hostinec z roku 1560, který chátral od smrti posledního majitele Antonína Berana, jenž krátce po skončení první světové války podlehl tuberkulóze. Jeho pozůstalí podnik finančně neutáhli.
Hostinec, v němž současná secesní podoba interiéru vychází právě z doby jeho poslední slávy, se Jan v roce 2015 rozhodl se společníky koupit a zrekonstruovat na muzeum o pivu i lidové architektuře se sezonním výčepem, který zatím jako jediný dotáhl do finiše.
Do ikonického hostinského se nový vlastník rád stylizuje – často ho potkáte s retro čapkou, vestičkou a uvázanou bílou zástěrou: „Jednou jsem se za Berana převlékl a už mi to tak nějak zůstalo.“ Teprve renovace ho přivedla k myšlence na vaření piva. Shodou okolností se skamarádil se sládkovou Alenou Dančovou z pivovaru Albrecht ve Frýdlantě v Čechách, která mu objasnila koncept létajícího pivovaru a před pěti lety ho pošťouchla k jeho založení.
„Tehdy jsem si myslel, že touto dobou už bude dávno hotový kamenný pivovar,“ vybavuje si Jan svou naivní vidinu, která se až teď pomalu a složitě stává skutečností. Prvotní studie cenu zamýšleného pivovaru vyčíslila na šedesát milionů korun, od takto ambiciózního projektu Jan se svými společníky upustil. Nyní doufají, že se dostanou na poloviční částku. Vytipovaný bývalý statek JZD v obci pouze přestaví, nikoli zbourají, jak předtím zamýšleli.
Prostředky hodlají získat prodejem akcií a částečně bankovním úvěrem. Zatím využívají kapacity tří pivovarů, přičemž v každém z nich se rodí jiné pivo. Jedenáctku, která tvoří až dvě třetiny jejich produkce, pro ně vaří pivovar Muflon v pražských Kunraticích, polotmavou dvanáctku si vaří a vozí z Lomnice nad Popelkou a speciály vznikají v pivovaru Hostivar v hlavním městě.
„Diverzifikace není nahodilá, každý pivovar má trochu odlišnou senzorickou kvalitu,“ dodává Jan.
Oproti Chroustovi a Crazy Clownovi je sortiment Beranova pivovaru poněkud konzervativní, což souvisí s jeho historickou tradicí, ale především s nároky lokálních spotřebitelů.
Na venkově podle Jana prostě extravagantní pivo nejde tak na dračku jako ve větších městech.
Čas od času se nicméně zasadí také o něco odvážnějšího, například o osmistupňové spodně kvašené pivo s řízným chmelem z malé farmy.
Dvoulitrovka za sto padesát
K výčepu v Trávníčku prý směřují mladí i staří. „Leckdy dorazí sedmdesátiletý cyklista a přeje si dvanáctistupňový Ale. Jindy si zase značně mladší člověk poručí ležák, nedá se to jednoznačně říct.“ Pivo vaří nefiltrované a nepasterizované s co možná nejčistšími surovinami, což se logicky odráží na ceně. Dvoulitrová PET lahev vyjde obvykle na sto padesát korun, letos pivovar, který loni dosáhl výstavu 1100 hektolitrů, přistoupí ke zdražování.
Pivo prý namísto agresivního marketingu pomáhá prodávat hlavně Antonínův příběh. „Jsme takoví upřímní skauti, ostré lokty nemáme v povaze. V kamenném pivovaru bych rád výstav držel do čtyř tisíc hektolitrů, větší firmě bych šéfovat nechtěl,“ poznamenává Jan. Distribuci produktů s kolegou Josefem Matiáškem zvládají ve vlastních dodávkách do blízkého Turnova, Liberce a po dálnici do Prahy.
Navíc vyrážejí na festivaly s veteránem značky Citroën z roku 1930 – Beran Beer Truckem po vzoru food trucků, avšak s pivem, ciderem či proseccem. „Auto jsem si vytipoval v Normandii, a když jsem zjistil, že původně sloužilo k převozu ovcí, nemohl jsem odolat. V překladu z francouzštiny doslova znamená beraniéra,“ usmívá se Jan.
Loni navštívil i Nomad Beer Festival, který se už podruhé konal v pražské holešovické tržnici. Coby odborný poradce této přehlídky působí biochemik a pivní nadšenec Marek Kamlar, který se létající pivovary snaží soustavně propagovat.
„Všímám si, že lidí, kteří by zašli do hospody na pět deset piv, ubývá. Pivo podle mě přestává být nápojem takzvaně na žízeň. Mladá generace ho chce hlavně ochutnávat, navštěvuje minidegustace anebo si zajde na třetinku do pivnic a pivoték, kde mívají na čepu i několik desítek značek. Kdo dnes nabízí jen ležák, tolik nezaujme,“ usuzuje Kamlar.
ZDROJ: 23.4. 2023, 12:40, Kristýna Skalníková, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-letajici-pivovary-vari-pivo-s-pribehem-cokoladou-i-houbami-40427256#source=hp&seq_no=9&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=abtest222_hitovani_v_komentarich_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
V Masných krámech vyhlíží nového provozovatele. Budvar zůstává
Je to jedna z nejoblíbenějších restaurací v Českých Budějovicích, kam chodí místní i návštěvníci z celého světa. Nyní čeká Masné krámy velká změna. Od letošního roku by měla mít pivnice, kde se čepuje Budějovický Budvar, nového provozovatele.
Masné krámy zná snad každý Budějčák a většina lidí, kteří České Budějovice někdy navštívili. Restaurace s kapacitou pro 200 lidí se nachází v centru nedaleko hlavního náměstí v Krajinské ulici. Mnohdy je nemožné tam najít místo bez rezervace, což platí obzvlášť pro období Vánoc. Od znovuotevření v roce 2007 je pivnice plná návštěvníků, kteří si kromě dobrého jídla vychutnávají především pivo Budějovického Budvaru. Nyní ji čeká změna, ke které má dojít pravděpodobně v druhé polovině letošního roku. „Abychom byli schopni nadále udržovat a zvyšovat špičkovou kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, rozhodli jsme se najít ve výběrovém řízení profesionálního gastronomického partnera, který bude podnik provozovat,“ sdělila Budějcké Drbně Veronika Pauknerová, specialistka komunikace Budějovického Budvaru.
Potvrdila tak informaci, o které o víkendu informoval zpravodajský server iDnes.cz. Národní pivovar zůstane nájemcem vůči majitelům budovy, kterých je celkem 14. Budvar bude dodávat pivo a nový partner dostane za úkol rozvíjet restauraci v oblasti gastronomie. Lidé se tak nemusí bát, že by Budvar Masné krámy opustil. „Naše skvělé pivo bude pochopitelně hrát v životě Masných krámů hlavní roli i nadále. Možnost uhasit tam žízeň kroužkem či naší skvělou třiatřicítkou rozhodně nikomu neodepřeme,“ ubezpečila Pauknerová. Spojení Budvar - Masné krámy mimochodem funguje od roku 1953. Při hledání nového provozovatele chce národní podnik, aby si budoucí partner převzal i stávající zaměstnance. Někteří v restauraci působí od roku 2007. Ke změně má dojít v druhé polovině letošního roku. „Výběrové řízení odstartuje v nejbližších týdnech. Nový provozovatel by si měl podnik převzít, předpokládáme na podzim,“ upřesnila Pauknerová.
O provoz se uchází stávající vedoucí restaurace
O provozování restaurace se uchází stávající vedoucí Tomáš Olejník, jehož strýc Masné krámy 18 let provozoval. Tomáš Olejník sbíral zkušenosti v oblasti gastronomie v zahraničí a poté se vrátil do Českých Budějovic shodou okolností v době, kdy se restaurace znovuotevírala poprvé od ničivých povodní v roce 2002. On i jeho strýc tak Masné krámy vedli celkem 35 let.
„Účastním se výběrového řízení. Ta moje motivace vychází z více důvodů. Už před mnoha lety jsem sem chodil, můj strýc Masné krámy vedl, později jsem na tuhle tradici navázal a podílel se na přípravách, když se místo opět otevřelo v roce 2007. Přirostlo mi to k srdci,“ řekl Olejník Budějcké Drbně.
Masné krámy mají celkem 14 majitelů, 12 je původních, kromě nich drží podíl také Město České Budějovice a právě národní pivovar. „Budvar se na nás obrátil s tím, že by bylo dobré Masné krámy posunout při zachování autentičnosti a historické roli jako restaurace. Řekli, že umí vařit pivo, ale restauraci by měl nyní posunout profesionál v tomto oboru,“ sdělil redakci náměstek primátorky Tomáš Bouzek (TOP 09).
Zdroj: 18. dubna 2023, 18:00, budejcka.drbna.cz
https://budejcka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/38195-v-masnych-kramech-vyhlizi-noveho-provozovatele-budvar-zustava.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=copy#dop_ab_variant=926000&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Belgičtí celníci zničili pivo z USA kvůli nápisu na plechovkách
Belgičtí celníci tento týden rozdrtili 2352 plechovek amerického piva Miller High Life s tím, že jsou nesprávně označeny jako šampaňské, uvedl server CNN. Zásilku zničili poté, co si sdružení šampaňského průmyslu stěžovalo, že tento termín by se měl používat pouze na lahvích nápoje, který se vyrábí tradiční metodou ve francouzském regionu Champagne. Firma přitom slogan používá už přes 100 let.
Na plechovkách byl slogan, který nápoj označoval za „šampaňské mezi pivy“. Podle konvence se pravé šampaňské – tedy francouzské šumivé víno – může vyrábět pouze z hroznů chardonnay, pinot noir a pinot meunier.
Sdružení Comité Champagne požádalo o zničení amerických piv s odůvodněním, že slogan porušuje chráněné označení. Pivo Miller High Life uvedla na trh v roce 1903 firma Molson Coors Beverage se sídlem v americkém městě Milwaukee. Podle svých internetových stránek začala téměř totožný slogan „šampaňské lahvových piv“ používat o tři roky později a v roce 1969 jej zkrátila na nynější „šampaňské mezi pivy“.
Ve svátečních obdobích bylo pivo k dostání také v lahvích ve stylu šampaňského.
Bez ohledu na to, jak je tento slogan ve Spojených státech populární, je neslučitelný s pravidly Evropské unie, která jasně stanoví, že zboží porušující chráněné označení původu může být považováno za padělek.
V bloku 27 zemí existuje systém chráněných zeměpisných označení, který má zaručit skutečný původ a kvalitu řemeslných potravin, vína a lihovin a chránit je před napodobováním.
Pivo mířilo do Německa
Piva směřovala do Německa, než byla v únoru zadržena v antverpském přístavu. Společnost Molson Coors Beverage toto pivo v současnosti do Evropy nedováží a belgičtí celníci odmítli sdělit, kdo si ho objednal. Odběratel v Německu „byl informován a rozhodnutí nezpochybnil“, uvedla obchodní organizace v prohlášení.
Belgičtí celníci uvedli, že zničení plechovek zaplatilo sdružení Comité Champagne. Podle jejich společného prohlášení bylo provedeno „s maximálním ohledem na životní prostředí tím, že bylo zajištěno, že celá šarže, obsah i obal, byla recyklována ekologicky odpovědným způsobem“.
ZDROJ: 22. 4. 2023, 12:49, ČTK, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-belgicti-celnici-znicili-pivo-z-usa-kvuli-napisu-na-plechovkach-40429437#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=abtest217_krokovy_redesign_feedu_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Trh s pivem dostal ránu. Češi už pijí jinak
Poslední tři roky s covidem, uzávěrami, na jejichž konec plynule navázala válka na Ukrajině a mohutná inflace doma, byly zátěžovou zkouškou i pro české pivo. Jednu takovou bilanci prováděli odborníci, historici a fandové národního nápoje v minulých dnech na půdě pivovaru Falkenštejn v severočeské Krásné Lípě.
Salon Echa navštívili Martin Altschmied z Cechu domácích pivovarníků, ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová, historik Michal Horáček, autor Pivandrů, tedy pivních průvodců českými kraji, Kryštof Materna a pořadatel konference i většinový majitel pivovaru Falkenštejn Jan Srb.
Daly poslední tři roky českému pivovarnictví zabrat?
Ferencová: Samozřejmě že daly. Z našich čísel je jasně vidět, jakou ránu během covidu trh s pivem dostal. Ještě dnes se pohybujeme o milion hektolitrů pod úrovní roku 2019. V České republice se vyrobí ročně zhruba 20 milionů hektolitrů piva, z toho víc než čtvrtina jde na export. Před těmi třemi roky jsme zavřením restaurací a hospod přišli o distribuční kanál. Pivovary musely úplně změnit způsob, jakým pivo svému zákazníkovi doručí. A zákazník se naučil pivo konzumovat jinak než jen v hospodě nebo doma. Musel si hledat nové cesty.
To, že party lidí začaly masově narážet sudy v garážích, je pravda, nebo jsou to víc mediální zkazky?
Ferencová: To určitě nejsou. Myslím, že všichni tady máme kamarády, co si pořídili domů výčepy. Jedním z našich členů je Thermotechnika Bohemia; a v téhle firmě se během covidu nezastavili, jak lidem pořád dodávali zařízení na domácí výčepy. Současně byla první vlna uzavírek, tedy jaro 2020, vlnou ohromné solidarity zákazníků s jejich pivovary, na akce typu Zachraň pivo dodnes s dojetím vzpomínám.
Altschmied: Za domovarníky mohu říci, že jsme dělali výzkum mezi lidmi, kteří si vaří pivo doma. Sešlo se nám asi 700 odpovědí, z tohoto slušného vzorku mi na otázku Co vás přivedlo k vaření piva doma? nemálo lidí zmiňovalo právě uzávěrky za covidu. Že nemohli chodit do hospod a jednu dobu pomalu ani ven. Lidi neměli co dělat, takže si našli na internetu návod, sehnali si základní výbavu, v zásadě k tomu stačí velký hrnec a nádoba na kvašení, to je základ, a začali si pivo vařit sami. Členská základna cechu se přes lockdowny slušně rozrostla.
Ale vaření piva byl u nás fenomén už před covidem?
Altschmied: To ano. Jiná otázka z průzkumu zněla: Jak dlouho vaříte pivo doma? A velká část lidí se umístila v rozmezí čtyři až šest let, což zhruba koreluje s vlnou minipivovarů, která do českých zemí přišla jen o pár let dřív. Osobně mi přijde, že tu jdou oba jevy ruku v ruce. V malých pivovarech lidé ochutnávají nové styly, pivo je začíná víc bavit, zajímají se o technologie a výrobní postupy, až si pak část z nich řekne: No a proč bych si nemohl pivo uvařit sám? Navíc pak se z některých domovarníků stávají profesionální sládci.
Materna: Ovšem pozor, když už mluvíme o malých pivovarech, ty covidem moc zasaženy nebyly. Čísla dokonce ukazují, že minipivovarů za tu dobu víc vzniklo, než zaniklo. Jistěže konkrétní pivovary zanikly, a každého je škoda, ale celkově je to pořád trvající vlna, která zatím ani nevyvrcholila.
ZDROJ: DANIEL KAISER, 26. dubna 2023, 10:00, echo24.cz
https://echo24.cz/a/HXZyJ/tydenik-echo-salon-pivo-minipivovary-piti-cesko
Pil 10 piv v práci denně. Španělský soud se ale vyhozeného muže zastal
Podpory od soudu se dostalo španělskému elektrikáři, který zažaloval svého zaměstnavatele za to, že ho kvůli konzumaci alkoholu v pracovní době vyhodil z práce. Podle verdiktu firma neprokázala, že by její zaměstnanec, který během dne vypil „několik piv či sklenic vína“, byl opilý a alkohol ovlivňoval jeho pracovní výkon.
Podle listu The Guardian soud v Murcii firmě nařídil, aby elektrikáře přijala znovu do pracovního poměru, nebo mu vyplatila odškodné 47 tisíc eur (1,1 milionu korun).
Muž pracoval pro firmu 27 let, když si její vedení najalo soukromého detektiva, jenž měl doložit, že elektrikář v práci pije pravidelně alkohol.
Očko zjistilo, že muž během jednoho dne vypil tři litry piva, což ve Španělsku, kde se pije pivo po „třetinkách“, znamená, že měl deset piv. To se mělo opakovat prakticky každý den.
Soud ale neshledal důkazy jako dostatečné. „Soukromý detektiv ani při jedné příležitosti nezmínil, že muž jevil známky podnapilosti nebo neohrabanosti při chůzi. Neexistuje důkaz, ať už svědectví, odborný posudek, nebo doložený fakt, který by ukazoval, že muž byl pod vlivem alkoholu a byl podnapilý nebo opilý,“ uvedl soud.
„Navíc je třeba mít na paměti, že se případ týká měsíce července v Murcii, kde je třeba vzít v úvahu klimatické podmínky a místní zvyklosti,“ dodal v odůvodnění rozsudku.
ZDROJ: 27.4. 2023, 17:06, Taťána Voců, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-spanelsky-soud-se-zastal-muze-vyhozeneho-kvuli-piti-10-piv-v-praci-denne-40430026#source=hp&seq_no=11&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=abtest224_input_redesign_combo_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Luční bouda oslaví kulatiny speciálním pivem i frézováním silnice
Luční bouda bude letos slavit 400 let od položení základního kamene, které se datuje k červnu 1623. Oslavy začnou frézováním cesty od Výrovky na Luční boudu 2. května, kdy první návštěvníci budou moci ochutnat speciálně i vyrobené pivo Paroháč.
Blíží se frézování cesty na Luční boudu, zahájí se tím oslavy 400 let od položení základního kamene. Frézování začne 2. května v dopoledních hodinách a mělo by být skončeno nejpozději další den. Během léta se chystá řada kulturních akcí i speciálních oslav. První návštěvníci budou mít zdarma k dispozici sud světlého ležáku Paroháč 16.23°. „Jsme strašně rádi, že už oslavy mohou začít. Chystáme vydání dvou speciálních knih, máme uvařeno výroční pivo Paroháč, na Luční boudě budou koncerty, výstavy a další akce,“ řekla spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Podle druhého spolumajitele Stanislava Beneše se hosté mohou po celé léto těšit na různá překvapení. „Nechceme teď prozradit úplně vše, ale program bude bohatý a budeme na něj hosty včas upozorňovat. Patříme k nejstarším horským boudám v Krkonoších, máme nejvýše položený pivovar ve střední Evropě, Luční bouda je z mnoha pohledů unikát,“ řekl Stanislav Beneš. Luční bouda patří k nejstarším horským chatám v Krkonoších. Byla postavena v 16. století a neustále se rozšiřovala. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939-40 byla zrekonstruována a dostavěna do dnešní podoby. Její celková kapacita je nyní přes 150 lůžek, všechny pokoje jsou po čerstvé rekonstrukci. Návštěvníkům je k dispozici sauna, wellness centrum, pivní lázně a celá řada společenských her a doprovodných aktivit, klubová oddělená místnost a další služby. Luční bouda se pyšní také nejvýše položenou českou restaurací, minipivovarem a ubytovacím zařízením v nadmořské výšce 1410 metrů. Luční bouda se pyšní svým ekologickým provozem, například čističkou odpadních vod, a investicí do obnovení pekárny s legendárními velkými rohlíky.
ZDROJ: Čtvrtek, 27. dubna 2023, 14:10, hradecka.drbna.cz
https://hradecka.drbna.cz/zpravy/15659-lucni-bouda-oslavi-kulatiny-specialnim-pivem-i-frezovanim-silnice.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=copy#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
⇒
Tam, kde sténají Paroháči. Pivovar se Sněžkou v zádech
Pec pod Sněžkou - Ze Sněžky to je sem 3,7 kilometru, z Pece pod Sněžkou 7,5. „Naše pivo si musí každý zasloužit a vydrápat se pro něj,“ vítá sládek Jiří Laurin turisty na největší a nejstarší boudě na hřebenech Krkonoš, když si dávají vítanou pauzu na horské túře. Unavené kroky je dovedly na Luční boudu, legendární místo nejvyšších českých hor s téměř čtyř set letou historií v nadmořské výšce 1410 metrů.
První zmínka se k ní pojí s rokem 1623 a především během trudné protektorátní doby si užila zajímavý osud. Hned na začátku války, 1. října 1938 vyhořela. Německý wehrmacht ji nechal během dvou let velkolepě opravit a vybudoval z ní vlastní výcvikové středisko, v němž se školily také radistky německého letectva a byly ubytovány děti Hitlerjugend. Měl v úmyslu výrazně rozšířit budovu tak, aby její kapacita stoupla na 2000 lidí a půdorys získal tvar hákového kříže. „Naštěstí to Němci nestihli, protože takový bolák na tváři Krkonoš by těžko mohl vydržet,“ uleví si Jiří Laurin.
Zatímco Němci pozvedli shořelou Luční boudu z popela, hlavně po roce 2000 bylo blízko, aby do něj znovu spadla. A možná nadobro. Byla dva roky zavřená, okna vytřískaná, majetek rozkradený. Ze slavné horské boudy zůstal objekt před demolicí. Nebýt Kláry Sovové, možná by už ani dnes nestála. Když ji v roce 2004 přebírala do vlastnictví, kupovala za 10 milionů zdevastovanou trosku. Potřebovala 160 plně naložených tatrovek, aby se zbavila nahromaděného nepořádku. Chtěla vrátit boudě stylovost, proto odkupovala původní vybavení po antikvariátech a chatách.
Dnes je místem, kam proudí špalíry turistů kvůli odpočinku, dobrému jídlu či přenocování. A také pivovaru. Kdo si myslí, že to je znuděná výletní hospůdka, kde místo hostů honí mouchy, měl by tam zavítat třeba v období babího léta. „Srpen, září, říjen, to je tady nejvíc lidí z celého roku. Za tyhle tři měsíce se udělá polovina celoroční spotřeby. Vytočíme až tři tisíce piv denně,“ upozorňuje na rekordní výtoč sládek Jiří Laurin. Pivo tam vaří v nadmořské výšce 1410 metrů při teplotách až 95 stupňů.
Nikde ve střední Evropě nenajdete výše položený pivovar. Za necelý měsíc, na svatého Vavřince 10. srpna, to bude rovných pět let od jeho otevření. Současní majitelé Luční boudy Klára Sovová, ke které se postupně přidal Stanislav Beneš, dali horskému pivu pojmenování Paroháč. „Okolo Luční boudy se pravidelně objevuje stádo jelenů. Zrovna včera jsem z okna v ranních hodinách viděla 40-50 těchto krásných zvířat. A také spolumajitel Stanislav Beneš má smysl pro humor a bohaté životní zkušenosti. Kombinace všech těchto faktorů byla inspirací pro název,“ vysvětluje s úsměvem Klára Sovová, jak se zrodil název Paroháč a netypické logo. „Nebo taky v něm vidíme laň, která dře na zádech opilého jelena domů z hospody, jak bylo vysvětlováno manželům Klausovým při slavnostním otevření,“ rozchechtá se Laurin.
„Máme velkou radost, že naše pivo se stalo cílem pro návštěvníky Krkonoš. Jsme rádi, že se k nám vrací hosté na „jednoho Paroháče“. Věnujeme velkou pozornost kvalitě surovin a snažíme se našim hostům nabídnout pivo nejvyšší kvality,“ upozorňuje Klára Sovová.
Dvorní sládek Jiří Laurin považuje za klíčovou výhodu horskou vodu, kterou používají k vaření piva. „Pochází z pramenů Bílého Labe. Podle rozborů je to ideální voda pro výrobu českého ležáku. Je doslova panenská. Kolik míst v republice se může pochlubit tím, že má pramenitou, neupravovanou, přírodní vodu, jako ze studánky. Její měkkost má pro kvalitu piva klíčový význam,“ vysvětluje.
Pivovar, umístěný v podzemních prostorách Luční boudy, kde stával v minulosti taneční sál (z něj to bývaly v zimě po veselici dobrodružné výpravy), vaří čtyři druhy nefiltrovaného, nepasterizovaného piva: jedenáctiprocentní světlé, dvanáctiprocentní polotmavé, třináctiprocentní tmavé a čtrnáctiprocentní speciál Indian Pale Ale, svrchně kvašené pivo britského typu s větším obsahem chmele. K hostům proudí z tanků, uložených ve sklepních prostorách. „Pivo z tanku je nejkvalitnější, proto máme rozvod z podzemí až k pípě do restaurace. V sudech ho přepravujeme pouze na Labskou boudu. Jinde si ho nekoupíte,“ popisuje sládek z Luční boudy Jiří Laurin. Ve své roli je jako ryba ve vodě. „Jsem chemik a vaření piva, to je chemie,“ tvrdí.
ZDROJ: reportér Jan Braun, krkonossky.denik.cz, 25.7.2017
https://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/tam-kde-stenaji-parohaci-pivovar-se-snezkou-v-zadech-20170725.html
Divokej Bill slaví 25 let: Extra vzpomínka? První výplata šla na pivo a benzín
„Myslel jsem, že budu pást jen krávy. Obdělávat půdu, doma trávit čas se svojí ženou a kupou dětí. Budoucnost jsme měli spolu pěkně vymyšlenou, ale roky letí…“ zpívá v písni Juarez kapela Divokej Bill. Její členové jsou na scéně už pětadvacet let, což hodlají pořádně oslavit. Ne pasením krav, ale novou deskou! Začtěte se do vzpomínkového rozhovoru se členy kapely.
Vzpomenete si na den, kdy jste se dali dohromady? Probíhal konkurz, nebo jste si prostě jen řekli: jdeme do toho?
Adam: Kapelu dával dohromady Vašek. Měl představu, jak má Divokej Bill znít a hrát a postupně oslovil nás všechny. Bydleli jsme v Úvalech nebo po okolí. Ten znal toho, jiný chodil s někým do školy…
Roman: A tak jsme se jednoho dne sešli ve zkušebně a zjistili, že spolu chceme hrát, že nás to baví a že si chceme dát o víkendu pivo, zahrát si a zažít srandu.
Štěpán: A že jí bylo a stále je.
Celý rozhovor s kapelou Divokej Bill zde:
https://www.denik.cz/spolecnost/kapela-divokej-bill-vyroci.html
ZDROJ: www.denik.cz, Lucie Vodičková, 29.4. 2023, 06:00
Princ William a Kate před sobotní korunovací navštívili londýnskou hospodu
Londýn - Britský princ William a jeho manželka Kate se metrem vydali do jedné z londýnských hospod. S návštěvníky podniku se bavili o vrcholících přípravách na sobotní korunovaci krále Karla III. ve Westminsterském opatství. Informovala o tom agentura Reuters, podle které dnes v metropoli někteří lidé s napětím očekávali historickou událost, zatímco jiní tvrdili, že je jim lhostejná.
Prince a princeznu z Walesu dnes přivítaly davy lidí před hospodou Dog and Duck ve čtvrti Soho, která je srdcem londýnského nočního života. William a Kate poté zamířili dovnitř, aby se setkali se štamgasty, hostinskými a majiteli podniku.
"Doufám, že všechno půjde dobře, držím palce," řekl William ke korunovaci, než si uvnitř hostince z 19. století sám načepoval pintu piva. Na otázku ohledně nadcházejících oslav Kate, která při rozhovoru s hosty popíjela pivo, odpověděla, že to bude "rušné období".
Kate a William, který je následníkem britského trůnu, budou v sobotu následovat zlatý kočár krále Karla v procesí centrem Londýna. Na cestu do hospody zvolili méně okázalý způsob dopravy, jeli linkou metra pojmenovanou na počest zesnulé královny Alžběty II.
Korunovace, jejíž počátky sahají tisíc let do minulosti, bude největší slavnostní událostí od té, kterou v roce 1953 uspořádala Karlova matka, královna Alžběta. Pro některé Brity je to příležitost, která nastane jednou za život. Pro jiné je to vítaná událost hlavně proto, že díky ní mají v pondělí den volna a dovolenou navíc.
"Prostě mi všechno berou. Nikdy ani den nepracují," řekl Reuters 68letý Philip Nash, když zametal ulice ve Whitechapelu, zanedbanější části východního Londýna. "Chtěl bych, aby sem někdo z nich přišel, aby šel zametat tuhle ulici. Znáte někoho z nich, kdo by odvedl celodenní práci? Jsou jako upíři, vysávají mi krev," dodal.
Jiní se ale korunovace nemohou dočkat. "Tohle bych si nenechal ujít za nic na světě," řekl Tony Chen, který přijel ze střední Anglie, aby se zde s předstihem utábořil, přestože má vážnou srdeční vadu. "Být doma a sledovat to v televizi není jako být tady naživo," dodal.
ZDROJ: Aktualizace: 04.05.2023 17:31, Vydáno: 04.05.2023, 17:31, ČTK/AP/Jamie Lorriman
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/princ-william-a-kate-pred-sobotni-korunovaci-navstivili-londynskou-hospodu/2361078?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Ležák je národní poklad, ale nemysleme si, že je nejlepší na světě, říká sládková
Americký web pivních nadšenců Good Beer Hunting loni Karolínu Chroustovskou zařadil mezi nejzajímavější pivní osobnosti na světě. Sládková řemeslného pivovaru Chroust, který vede se svým manželem Jiřím, vymýšlí piva, která svou hravostí a jinakostí baví všechny, kdo chtějí ochutnat víc než obligátní ležák. Zároveň jako žena bourá předsudek, že pivo je mužská záležitost. Ženy pivo baví – vařit i pít.
Pivo byla vaše srdcovka vždycky?
Když vyrůstáte v Česku, pivo vnímáte jako klasiku, kterou si lidé dávají k obědu, pije se na grilovačkách. Pivo mi chutnalo a na vysoké mě začala zajímat scéna minipivovarů. Když byly peníze, pila jsem piva od nich, přece jen pro studentku byla drahá. I manžel mě před deseti lety sbalil v pivnici, taky ho bavila řemeslná piva, bylo to fajn konverzační téma a spolu jsme zkoušeli, co trh nabízí.
Že člověku pivo chutná, je jedna věc, ale kdy se rozhodne stát se sládkovou a pivo vařit?
Mě fascinoval právě ten proces výroby, naše dlouhá pivní historie, líbily se mi měděné varny. A protože rodiče chtěli, abych měla vysokou, šla jsem na Vysokou školu chemicko-technologickou (VŠCHT), kde byl obor pivovarnictví ve vyšších ročnících. Poprvé mě ze školy vyhodili hned v prváku, nezvládla jsem těžkou matematiku a chemii. Podruhé jsem to vzdala těsně před státnicemi. V té době jsem už zároveň studovala pivovarnictví na střední škole Podskalská a brigádničila v minipivovaru Raven. Bylo toho moc najednou. Takže z Podskalské mám oficiální štempl, že jsem sládková, VŠCHT mi zase dala železnou školu drilu a světa laboratoří.
Před časem jeden z manažerů velkého pivovaru na Twitteru sdílel překvapení, že v hospodách je k vidění dost žen, které v nich pijí pivo. Proč nás udivuje, že ženám pivo chutná?
Někdo má dojem, že žena, která pije pivo, je tak trochu obhroublá. Ženy si víc spojujeme s vínem, sladkými koktejly. Je v pořádku být holka a jít do hospody na pivo, ženy nemají jiné chuťové preference než muži. Znám ženy, které mají rády pivo, a stejně tak znám muže, co ho nemusí a když, tak si dají sladký radler. Svět piva je bohatý na chutě, už to není jen hořká desítka, mění se i kultura samotných hospod. Nejsou to zaplivané čtyřky, kde máte na výběr jen ležák z oťapkané sklenice.
Z mládí si pamatuji ponoukání, ať piju pivo, že po něm rostou prsa. Spojení velkých prsou a piva se stále objevuje i v reklamách. Je pivovarnictví sexistické?
Doufám, že sexistických reklam je už mnohem méně, u pivovarů, za kterými stojí mladí lidé, se takové laciné prezentace nedočkáte. Ale Svijany každoročně dávají na plechovky nahotinky a já u toho vnitřně trpím. Viditelně to má své kupce, funguje jim to, ale překračuje se tím hranice mého vkusu. A představa, že po pivu rostou prsa? Pivo je kalorické pití, když ho pijete hodně, roste vám celé tělo. Mužům hlavně břicho, ženám zadek a prsa. Je to signál, že tloustnete a máte s pivem ubrat.
NÁRODNÍ POKLAD, ALE…
Je fyzicky náročné být sládkovou? Kolik váží velký sud?
Malý sud má nějakých čtyřicet kilo, velký asi šedesát dva. Pytle sladu se dělají po pětadvaceti nebo po padesáti kilech. Je to fyzicky náročná práce, naštěstí se nové pivovary stavějí a renovují tak, aby sládci nebyli po dvaceti letech práce ztrhaní a neschopní nedělat nic. Máme ještěrky, rudlíky, ale pořád musíte dokázat zvednout ten pytel sladu a poradit si se sudem. Není to práce pro každého, člověk musí mít páru. Je to o dřině a bolavých zádech.
Češi mají často za to, že český ležák je to nejlepší pivo na světě. Souzníte s tím?
On je specifický, nikde jinde se tak nedělá. Je v něm lehounká linka másla, kterou máme tak trochu zvráceně rádi, vyvažuje se v něm hořkost a sladovost. Především je ale pitelný, sednete si v hospodě a sedm piv zvládnete. Tedy ti trénovanější (smích). Kdybyste to samé zkusili se stoutem, bylo by vám druhý den dost špatně, spíš byste ale pět stoutů ani nevypila, u třetího kousku byste toho rozhodnutí litovala. Ležák je náš národní poklad, buďme na něj pyšní, ale nemysleme si, že je nejlepší na světě. Pivních stylů je velké množství, všude se vaří něco jiného. Je to stejné, jako když je vaše dítě pro vás to nejhezčí a nejlepší na světě.
Souhlasíte či nesouhlasíte s tím, aby se prodal národní pivovar Budvar?
Jak tam vaří pivo, to je v rámci českého pivovarnictví unikátní. Budvar je jeden z mála velkých pivovarů, kde používají lisovaný hlávkový chmel, téměř nepoužívají ředění silnějšího piva, aby ušetřili, jak to dělá například Staropramen. Dobře propojují tradici s novými trendy. Službu českému pivu dělají i tím, že se malým pivovarům snaží pomáhat na trhu. Dělají společné projekty, své zákazníky přivádějí k tomu, že existují i jiná piva, než je ležák. To hodně kvituju. A jedna zábavná perlička. Kdyby se prodával Budvar, koupil ho americký Budweiser a nejspíš by ho zavřel. Pak by mohl prodávat svá piva i ve zbytku světa.
Svou renesanci v Česku zažilo víno, pak káva, teď ji prožívá pivo. Kdy začala?
Začalo to zhruba před patnácti lety, kdy vznikl pivovar Matuška a pivovar Strahov, ti jako první začali vařit svrchně kvašená piva typu IPA. Od té doby vlna craftových piv nabírá na síle, trochu ji zpomalil covid, ale teď už zase jede. Už jsou tu běžně dostupné suroviny nutné pro vaření svrchně kvašených piv, můžeme hned následovat trendy, ať v oblasti nových chmelů, nových kvasnic, nebo nových přístupů. Po craftových pivech je poptávka, zákazníci jsou mlsnější, rádi zkoušejí nové styly. Jsou ochotní zaplatit za pivo tolik jako za lahev vína. Ale podobně jako u kávy, kde se to až trochu zvrhlo do extrému typu „když nemáš rád kyselé kafe, tak tě nemám rád“, tak i u piva se začíná objevovat občasné pozérství a namyšlenost pivních snobů. Já nemám pořád problém užít i „obyčejné“ pivo, naopak mě baví často i víc.
JAK SE PROPÍT K BELGII
Když se chci pivními styly propít, poznat je, co byste mi doporučila na začátek?
Je důležité si uvědomit, že piva nemusí být chmelená, hořká a sladová. Mohou chutnat úplně jinak, než si člověk u piva představuje. Jsou piva, která s pivem mají společný jen sladový základ a chutnají jako koktejly, nebo jsou ovocná, kořenitá, kyselá, tmavá, světlá, ta škále je široká. Nezačínala bych asi spontánně kvašenými pivy, jako jsou různé lambiky, piva většinou vyráběná v Belgii. Ta jsou hodně specifická, mají výraznou kyselou linku, a když tohle pivo ochutná někdo neznalý problematiky, už si další asi nedá. Máte pocit, že jste dostali cosi zkyslého za nekřesťanské peníze. Je těžké tohle pivo ocenit, je nutné se propít k tomu, že vám chutná. Já se přiznám, že tahle ráda otestuju, ale úplně mi nechutnají. Ale to je na pivu krásné, nemusí vám chutnat každé.
Klasický ležák někteří pijí jako vodu, za večer zvládnou několik kousků. To s pivními speciály asi nepůjde, nebo se pletu?
Je to tak. Sednout si do hospody a dát si sedm kousků, to s žádným jiným pivem než českým ležákem nejde udělat. Možná ještě s německým helles. Ani nejsem fanynka pití piva v takovém množství. Nízkostupňové pivo je skvělý ionťák, není nic příjemnějšího než dát si ho po sekání zahrady. Ale pít pivo místo vody, to bych nepovažovala za pivní kulturu. Pivo má být o vychutnání, ocenění toho, co v té skleničce máte. U speciálů si dáte v hospodě dvě piva a jdete spokojeně domů.
Mají zákazníci pochopení pro mnohem vyšší cenu řemeslných piv?
Na festivalech se nám stává, že někdo přijde zvědavě kouknout k našemu stánku, uvidí cenu a řekne: „Vy jste se zbláznili, to už nevíte, kolik si za to pivo vzít!“ Ale tím, jak je minipivovarů víc, je tu větší kupní síla, lidi chápou, že craftová piva jsou dražší. Máme dražší vstupní suroviny, sládci a pomocné síly dostávají adekvátní plat, vzrostly ceny energií, takže finální cenovka je taková, jaká je. Levnější jsou nížestupňová piva, craftový ležák v plechovce bude stát kolem padesáti korun. Chmelená zajímavá piva vyjdou na sto padesát až dvě stě korun za sedmičkovou lahev. Je to pivo za odměnu, chuťový zážitek.
Je mezi českými minipivovary rivalita?
Asi už skončila doba, kdy jsme si všichni hodně pomáhali a radili si. Trh není nafukovací a místo, které si na něm každý z nás za roky vydobyl, si chce udržet. Komunita je pořád příjemná, dělá se v ní hezky, ale soudružnost je spíš v tom jádru nejstarších minipivovarů, nováčci to mají těžké. Určitě by se už neopakoval scénář z našich začátků, kdy nás Vláďa Vrtiš, majitel pivovaru Raven, kde jsem rok a půl dělala sládkovou, nechal s manželem uvařit naše první pivo. Navrch nám dal ještě mailový seznam svých odběratelů, abychom to pivo měli kam udat. Náš start před sedmi lety byl hodně opečovaný ze strany ostatních minipivovarníků, které bavilo naše nadšení.
Vylili jste někdy pivo, protože se nepovedlo?
Za ty roky si pamatuju čtyři piva, která se nepovedla. Jednou v něm zůstalo tak moc chmele, že ucpával trubky. Tenkrát jsme ho rozvezli do hospod a okamžitě jsme ho zase sváželi zpátky a vylili. Jednou jsme ustřelili hořkost, to pivo nešlo pít. Ale jinak myslím, že jsem po praxi v Ravenu, což byl tenkrát velmi mladý progresivní pivovar, měla jasnou představu, jak to udělat, aby pivo fungovalo. Mám jednoduché pravidlo. Nikdy nevařím pivo, které by mi nechutnalo. Naše pivo musí chutnat mně.
VAŘENÍ PIVA A DVĚ DĚTI
Na začátku Chroust fungoval jako létající pivovar. Co si pod tím představit?
Využíváte volné kapacity jiných pivovarů, platíte jim za pronájem. Máte vlastní receptury, vlastní brand, vlastní suroviny a v tom pivovaru si to pivo uvaříte. Takhle jsme to dělali do předminulého roku, ale bojovali jsme s tím, že když jsme se v nějakém pivovaru zajeli, tak pro nás přestal mít místo. Pivovar Clock tehdy vybudoval velký a úžasně technologicky vybavený pivovar v Potštejně, kam jsme zainvestovali vlastními tanky a máme smlouvu na několik let.
Budete mít jednou vlastní pivovar?
Původně jsme ho chtěli dřív, ale k vaření piva jsme si s mužem pořídili dvě děti. Tím se nám ty plány oddálily. Dcery budou malé jen jednou, za pár let nás nebudou tolik potřebovat, zatímco ten pivovar nás bude potřebovat hodně. Takže teď si ověřujeme, jestli ty objemy, které jednou budeme vařit ve vlastním, jsme schopní prodat a za jakou cenu. Tipuju, že pivovaru se výhledově dočkáme za pět let. A že do té doby se staneme silnější značkou a zvládneme to sami bez investora.
Chroust je rodinná firma, podnikáte s manželem. Máte nastavená pravidla, rozdělené kompetence, abyste eliminovali hádky?
Já mám na starost technologickou stránku výroby – jaké budeme kupovat suroviny, od koho, připravuji receptury, jezdím do pivovaru, kde kontroluju, kibicuju. V momentě, když pivo opouští tank, přebírá štafetu manžel. Je vystudovaný bankéř, a tak hlídá účetnictví, obstarává distribuci, komunikaci, rozumí etiketám, focení, obstarává sociální sítě. Shodnout se vlastně musíme jen na jedné věci: co se bude vařit. Manžel mi dá rozpočet, čísla, jak se co prodávalo v posledních měsících, a já mu dodám varianty piv. Třecích ploch není moc i díky tomu, že nám se spolu dobře komunikuje. Ani jeden z nás není zabedněný, neústupný ve svých názorech. Málokdy se některý z nás šprajcne a když, tak ten druhý ho nechá, ať je po jeho.
Kdo z vás je větší nadšenec?
To se střídá. Bylo období, kdy dcery byly úplně malé a měla jsem pocit, že bych měla mít klid na mateřství a místo toho po mně pořád někdo chtěl recepty na pivo. Štvalo mě, že obě role musím tak intenzivně propojovat a ani z jedné vypadnout. To byl tahoun manžel. Pak bylo zase období, kdy krize dolehla na něj a plánování nových věcí jsem převzala já. Pořád se to mění, je to dynamické, ale zatím nás pivo ještě neomrzelo. A doufám, že ještě tak třicet let neomrzí.
⇒
KAROLÍNA CHROUSTOVSKÁ (30)
Studovala VŠCHT, před státnicemi ale ze školy odešla a na pivovarnictví vystudovala na střední škole Podskalská v Praze. Rok a půl dělala sládkovou v minipivovaru Raven. V roce 2016 společně s manželem Jiřím založili létající pivovar Chroust, jejich piva bez filtrace a pasterizace si rychle získala příznivce. Jako první v Česku vyrobili Milkshake IPA. Jejich řemeslná piva nabízí ve svých jídelních vozech České dráhy. Před dvěma lety získal jejich pivovar zázemí v pivovaru Clock v Potštejně. Po loňské invazi Ruska na Ukrajinu organizovala festival Drink for Ukraine. Je vdaná, s manželem vychovávají dvě dcery.
ZDROJ: KRISTINA KOMŮRKOVÁ, 01 / 05 / 2023, reportermagazin.cz
https://reportermagazin.cz/a/itjkH/lezak-je-narodni-poklad-ale-nemysleme-si-ze-je-nejlepsi-na-svete-rika-sladkova?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
Archeologové našli 5000 let starou hospodu plnou jídla. Odhalili tak způsob života pravěkých Sumerů
Tým archeologů z univerzity v německém Tübingenu objevil 5 000 let starou hospodu nacházející se v jižním Iráku, uvnitř které bylo ještě jídlo a nápoje z dřívějších dob. Tento objev považují za jeden z nejvýznamnějších okamžiků historie.
Při vykopávkách ve starověkém městě Ur v jižním Iráku v roce 2021 objevil tým archeologů z univerzity v německém Tübingenu 5000 let starou hospodu s jídlem uvnitř. Objev je významný, protože přináší nové podrobnosti o stravě a způsobu života pravěkých Sumerů, kteří tuto oblast obývali v letech 4000 až 2000 př. n. l.
Objev taverny staré 5000 let
Objev 5 000 let staré taverny v Uru je velmi pozoruhodný a poskytuje nový pohled na pravěkou sumerskou kulturu. Vědci, kteří hospodu objevili konstatují, že tato hospoda pravděpodobně sloužila jako místo setkávání obyvatel při jídle a pití v době vládnoucích Sumerů. Tým objevil v hostinci mnoho porcelánových nádob a misek obsahujících zbytky jídla, včetně ječmene, čočky, oleje, mouky a cizrny. Objevili také rákosová brčka na pití a kamenný nástroj, který se pravděpodobně používal k mletí obilí.
Nový pohled na starověkou sumerskou kuchyni
Pět tisíc let starý objev hospody s jídlem je pozoruhodný z několika důvodů. Zaprvé nabízí nové pohledy na starověkou sumerskou kuchyni. Na základě potravinových artefaktů v taverně Sumerové pravděpodobně jedli celou řadu rostlinných jídel, včetně obilovin, luštěnin a zeleniny. To je v souladu s dalšími archeologickými údaji, které poukazují na to, že Sumerové byli zkušení zemědělci, kteří pěstovali plodiny, včetně ječmene, pšenice a datlí. Za druhé, nález brček na pití v baru je velmi důležitý, protože dokládá, že Sumerové používali brčka k pití piva, v té době v regionu velmi oblíbeného nápoje.
Uvádí se, že brčka používaly k pití piva i jiné starověké společnosti, včetně starých Egypťanů. Tato brčka byla pravděpodobně určena k odfiltrování usazenin, které by se nahromadily na dně piva. V neposlední řadě je objev krčmy velmi důležitý, protože vrhá světlo na každodenní život starověkých Sumerů. Přítomnost taverny naznačuje, že si tito lidé vážili mezilidských vztahů a rádi se scházeli s přáteli a rodinou u jídla a pití. Po náročném dni v práci se lidé mohli odreagovat a sejít se v hospodě, která byla pravděpodobně centrem městské aktivity.
Význam pro pochopení starověkých civilizací
Pro chápání starověkých civilizací má nález 5 000 let staré restaurace, v níž se stále nachází jídlo, významné důsledky. Předně vyvrací představu, že pravěké civilizace byly jednoduché a nerozvinuté. Existence hospody v Sumeru naznačuje, že měli vysoce rozvinutou sociální a ekonomickou strukturu, která jim umožňovala vytvářet přebytky potravin a zboží. Nález také zdůrazňuje, jak důležité bylo jídlo a pití v pravěké společnosti. Jídlo a pití bylo nezbytné pro život, budování společenství a sociální interakce. Bar umožnil jednotlivcům shromažďovat se a vyměňovat si příběhy, vtipy a představy. Nález také zdůrazňuje význam archeologie pro pochopení naší společné lidské historie. Díky archeologickým objevům, jako je 5000 let stará taverna v Uru, můžeme nahlédnout do minulosti a dozvědět se více o lidech a civilizacích, které žily před námi.
Kulturní dědictví
Objev 5000 let staré taverny v Uru s jídlem, které se v ní stále nachází, je vzácným nálezem, který vrhá nové světlo na pravěkou sumerskou společnost. Sumerové jsou uznáváni pro své převratné pokroky v různých oblastech, včetně zemědělství, stavebnictví a písma. Jejich kultura byla jednou z prvních v dějinách lidstva a stala se vzorem pro pozdější rané civilizace. Pochopení společenských a ekonomických struktur, které existovaly v pravěkém Sumeru, usnadňuje objev 5 000 let staré taverny, v níž se stále nachází jídlo. Nález potravinových památek také vrhá světlo na kulinářské zvyky sumerského lidu. Podle archeologických nálezů se předpokládá, že Sumerové byli zkušení kuchaři, kteří používali různé byliny a koření k vylepšení chuti své kuchyně. Jedli různá jídla včetně ovoce, zeleniny, masa, ryb a dalších mořských plodů. Dále je zřejmé, že Sumerové disponovali důmyslnými metodami zpracování potravin, a to na základě nálezu kamenného nástroje používaného k mletí obilí.
Ženy v době Sumerů
Objev taverny přináší nové informace o postavení žen ve starověké sumerské společnosti a o kuchyni a společenských zvycích Sumerů. Obchod s pivem v Sumeru, klíčové odvětví místní ekonomiky, byl silně ovlivněn ženami. Brčka nalezená v taverně naznačují, že ženy měly na starosti nalévání piva a pravděpodobně se podílely i na jeho výrobě. Otázky týkající se pádu sumerské civilizace vyvolává také nález 5000 let staré taverny, v níž se stále nacházelo jídlo. Kolem roku 2600 př. n. l. dosáhla civilizace svého vrcholu, než se během následujících staletí vytratila. Díky nálezu Sumerské hospody můžeme lépe pochopit naši společnou lidskou minulost a těšit se z obrovské rozmanitosti lidské kultury, když se budeme i nadále dozvídat více o předchozích civilizacích.
ZDROJ: autorka MICHAELA HANELOVÁ, 7.5. 2023, 13:00, medium.seznam.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/michaela-hanelova-archeologove-nasli-5000-let-starou-hospodu-plnou-jidla-odhalili-tak-zpusob-zivota-pravekych-sumeru-8201?utm_campaign=abtest217_krokovy_redesign_feedu_varCC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1