Pivo v Akci a René Costache

„Z tržby 500 korun nenačarujete.“ Drahota kosí vesnické hospody i potraviny
Venkovské služby jako hospody či potraviny s obtížemi přestály covidovou krizi. Vlna zdražení teď provozovny v menších obcích drtí. „Vítězí lahvové pivo v garáži,“ zaznívá v dalším díle ze série Jak se žije v Česku.
„Bohužel jídlo už si nedáte, máme zavřeno.“ Je krátce po jedné hodině odpoledne a kuchařka a číšnice Knínického hostince v jedné osobě Marie Rájová už utírá pípu. Dřevěné stoly i s lavicemi jsou prázdné.
K typické venkovské hospodě přísluší i velký sál s pódiem a kapacitou pro sto lidí i malý salonek pro rodinné akce. To v hospodě v centru Moravských Knínic na Brněnsku většinou není potřeba. Vaří tu jednotky obědových „meníček“ denně.
Podle Rájové většinu z toho místním důchodcům za 95 korun, na což ještě doplácejí. „Včera večer přišli 2 hosti, tržba 460 korun. Předevčírem to samé. Z pětistovky tržeb nenačarujete. Na konci května zavíráme. Ať má někdo další více štěstí,“ líčí žena, která po roce v obecním nájmu končí.
Zvlášť v menších obcích je to typický obrázek. Řadu venkovských provozoven, které nesrazily covidové uzavírky, drtí vyšší nákupní cena piva, potravin a dražší energie. „Přežili jsme zimu, kterou jsme celou dotovali. Zdvihli nám energie. Měsíčně 24 tisíc plyn, 17 tisíc elektřina. Za zimu máme ještě nedoplatek okolo šedesáti tisíc korun. Energie nám srazily vaz,“ dodává Rájová.
Tvrdí, že se za posledních pět let v hospodě vystřídá už několikátý provozovatel. Navíc při vlně zdražování šetří i hosté. „Zvýšená daň na pivo bude poslední kapka. Hospody budou padat jak hrušky,“ míní padesátnice poté, co vláda rozhodla o navýšení daně z přidané hodnoty pro čepované pivo.
Covidová pandemie navíc v národě pivařů rozšířila „garážovou“ kulturu. Lidé se zásobí levným lahvovým pivem a doma posedí s rodinou či přáteli.
Potvrzují to i v sousedních Chudčicích, kde žije necelá tisícovka obyvatel. V obci jen pár kilometrů od turisty vyhledávané Brněnské přehrady dříve fungovaly minimálně tři restaurace. Hospoda Pod Horkou u hlavní silnice dříve nabízela i ubytování. Teď otevírá výjimečně, když si někdo objedná třeba rodinnou oslavu.
Pravidelně tak má otevřeno jen Restaurace U Pavlíčků. „Zvlášť na vesnici si lidé koupili chlaďáky. Když je o víkendu hezky, raději sedí doma pod pergolou, než aby za námi zašli. Musíme pořád vymýšlet nějaké akce,“ říká provozní Romana Mojžíšová v restauraci U Pavlíčků.
V týdnu tam otevírají ve dvě hodiny odpoledne, meníčka nevedou. Nejlevnější točený půllitr stojí 34 korun, plzeňské pivo 52 korun. „Nákupní cenu piva nám zdražili za poslední rok možná pětkrát. Začala na 23 korunách, teď je to 33 korun. Ale zdražily i potraviny. Sýr je skoro stejně drahý jak řízek. Olej se zdražil dvojnásobně, na pánvi prosmažíte spoustu peněz. Samozřejmě energie jsou mazec,“ říká její kolega.
Podle Luboše Kastnera z vedení Asociace malých a středních podniků přichází obzvláště pro venkovské pohostinství další rána. „Při zvýšení úrovně DPH u piva o 11 procent, což je klíčový produkt pro vesnické gastro, ekonomický model přestane dávat smysl úplně. Očekáváme, že pokles počtu hospod se vyrovná procentu reálného poklesu tržeb, tedy třicet až čtyřicet procent,“ říká.
Dodává, že podle dat od dodavatelů ubyla oproti předcovidovému roku 2019 desetina hospod a restaurací. Číslo podle něj není vyšší kvůli rozmachu šedé ekonomiky a požadavku hospodských platit jen v hotovosti, což někde umožňuje ekonomicky přežít.
Asociace eviduje, že se za čtyři roky cenová úroveň v gastrooboru navýšila o 34 procent. „Jenže tržby v gastronomii rostly nad tuto úroveň pouze v Praze. V nejmenších městech do 5 tisíc obyvatel naopak gastro padá nominálně o 8,2 procenta a reálně o 42 procent od roku 2019,“ upřesňuje.
Na život bez hospody si zvykají i v západním cípu Jihomoravského kraje. V příhraničním městysi Vratěnín žije přes 300 lidí. Zatímco na návsi září památkově chráněná a opravená selská stavení, starobylá a trochu zanedbaná budova hostince je od začátku roku zavřená.
Starosta Martin Kincl říká, že už starší provozní neměla chuť po třech letech krizí pokračovat. „Málo hostů a nový hospodský chybí. Hlavní důvod, proč nefungují hospody na vesnicích, je laciné lahvové pivo,“ má jasno představitel obce, v jejímž čele je přes 30 let.
O potížích hospod a restaurací svědčí aktuální data Plzeňského Prazdroje, který si nechal zpracovat výzkum. Na venkově je situace mnohem složitější než ve městech. „Za poslední čtyři roky z gastronomické mapy českého venkova zmizelo více než 1300 zařízení, tedy 15 procent vesnických hospod. To je o polovinu více, než kolik ubylo provozoven v městech nad 100 tisíc obyvatel,“ upřesňuje obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.
Jen loni podle dat pivovaru skončilo 250 venkovských pohostinství. O krušných časech svědčí i další data. „V roce 2019 navštívilo vesnickou hospodu alespoň jednou za 14 dní 67 procent lidí, loni už to bylo jen 62 procent. Návštěvy hospod nejvíce ze všech omezili právě lidé v obcích do pěti tisíc obyvatel,“ doplňuje Mráz.
V průzkumu mezi 856 hospodami téměř pětina restauratérů zvažuje další pokračování, nejpesimističtější jsou právě hospodští z vesnic.
Potíže hlásí i venkovské potraviny. Krámek na návsi ve Vratěníně provozuje zemědělec Petr Karásek. Není si jistý, jestli obchod zvládne udržet.
„Mám tu čtyři prodavačky, včetně mojí manželky. Před covidem na sebe obchod vydělal. Teď jsou tržby třeba o 55 procent nižší. Jak se zdražily energie, měsíčně musím přisypávat čtyřicet tisíc. Všichni se tady známe, o dotace žádat nechci,“ říká.
Zánik venkovských provozoven přitom přetrhává sociální vazby. „Možná si to lidé z města nebo vládní činitelé neuvědomují, co je to za průšvih, když na vesnici chybí hospoda. Máme vybudované kanalizace, vypucované vesničky, ale ta podstata je někde jinde. Nevážíme si místních provozoven, zisky z velkých supermarketů pak tečou do zahraničí. Lidé jezdí nakupovat do velkých obchodů. Udělají nákup za tisícovku, ale už nepočítají, co projeli za benzín,“ lituje starosta městyse.
Odliv zákazníků pozoruje taky osmašedesátiletý Zdeněk Homoláč. Obchod s potravinami v horní části Chudčic vede padesát let.
Většina zboží je opatřená žlutou cedulí a ručně psanou cenou. Rohlík stojí 3,2 koruny, nejlevnější lahvové pivo stojí přes 15 korun. „Mám tu ceny o několik korun vyšší než v supermarketech. Dodavatelé podražují, táhne se to už nějakého tři čtvrtě roku, kdy ceny pomalu narůstají. A lidi hledají levnější zdroje,“ říká prodejce.
Nákup za několik stovek si zrovna odnáší i Zuzana Králová s malým synem. „Jsem naučená chodit skoro každý den na menší nákupy sem do obchůdku. Takže ani u menších nákupů neřeším trochu vyšší ceny,“ vysvětluje.
Krámek v Chudčicích je součástí jejího každodenního života, a kdyby se zrušil, tak to pro ni bude velká ztráta. I přesto občas vyjíždí na větší nákupy do supermarketů.
Místní potraviny mají ekonomicky nejlepší časy za sebou, Homoláč už v prodejně zůstává sám, zaměstnance nemá. „Obchod drží stálí zákazníci. Důchodci vymírají, mladí jezdí do těch větších kšeftů. Občas si tu koupí nějaké svačiny. Bojuju s tím sám a sám se s tím poperu. Dotace nechci,“ usmívá se.
Situaci vesnických krámků detailně sleduje projekt Venkoobchod pod garancí Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle dat z výzkumu za 10 let v obcích od 200 do 500 obyvatel zanikl obchod v desetině obcí. Na Zlínsku zavřela až třetina prodejen.
„Trend zavírání obchodů v malých obcích je zřejmý, ale v některých malých obcích obchody i vznikají. Aktuální informace o dopadech inflace na venkovské obchody nemáme. Krize ale umocňují dosavadní vývoj. Pro obchody, které už byly ekonomicky na hraně, je to poslední hřebíček do rakve,“ vysvětluje Jan Binek ze společnosti GaREP, která tříletý výzkum provádí.
O udržení obchodu rozhoduje mix různých faktorů. Zejména jak dobrý je obchodník, zda většina obyvatel obchod využívá, zda obchod umí přilákat zákazníky z jiných obcí. „Neplatí, že ceny ve venkovských obchodech jsou vždy vyšší než v supermarketech. I venkovské obchody zapojené do maloobchodních sítí mají slevové akce a dokážou nabídnout nemalý sortiment za příznivé ceny,“ říká Binek.
Podle výzkumu i nejmenším obcím s provozem potravin či smíšeného zboží stále častěji pomáhají vietnamští obchodníci. „Zaznamenali jsme, že vietnamští obchodníci jsou ochotni otevírat obchody i v obcích do 500 obyvatel, což se prý dříve nedělo,“ dodává.
Podobně to vidí i Zdeněk Homoláč. Počítá s tím, že vesnický krámek po více než 50 letech činnosti potomkům nepředá. „Sám už to dělám spíše pro zábavu. A jednou to po mně přeberou vietnamští prodejci. Zjistili, že o potraviny v dědinkách nikdo nejeví zájem, možná v tom vidí nějaký potenciál,“ říká a loučí se zpoza pokladny.
Aktualizace: Na začátku textu jsme chybně uvedli jméno kuchařky a číšnice Marie Rájové. Knínický hostinec je v Moravských Knínicích. Za nepřesnost se omlouváme.
ZDROJ: TOMÁŠ SVOBODA, KLÁRA ŠOTKOVÁ, 15. 5. 10:31, Aktualizováno 15. 5. 13:18, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-z-trzby-500-korun-nenacarujete-drahota-kosi-vesnicke-hospody-i-potraviny-230868#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest219_novinky_na_pozici_1_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

© Josef Lada, 1933 ⇒

Legendární Hospůdka u Jarči končí. Je stará dvě stě let
Oblíbené místo, kam se vrací Pražané, lidé z Liberce, Hradce Králové, Plzně, dokonce i z Moravy, přestane existovat. Obec Příšovice v Českém ráji přijde o unikátní hostinec, který získal věhlas kvalitním pivem a skvělou kuchyní. „Dostala jsem vyúčtování za plyn 110 tisíc. Teď chtějí zvýšit daň za čepované pivo. To už je prostě moc. Končím,“ řekla redakci PrahaIN.cz Jaroslava Karla Pokorná.
Slavnou hospodu v Příšovicích přitom provozuje už třicet let. Jak sama říká, nikdy si neuměla představit, že zavře. Teď se ale musela smířit s realitou.
Pokud by chtěla hospodu udržet, musela by se stát sama sponzorem.
„Za třicet let jsem s výjimkou covidu ani jednou nezavřela. Tato hospoda je stará dvě stě let. Ještě má ve sklepě původní ledárnu, kde se skladovaly bečky s pivem. Třicet let slyším, že naše pivo je proto nejlepší široko daleko, ale to přece nikoho nezajímá. Nikoho nezajímá, že u nás je hospoda místem, kde se schází celá vesnice. Prostě se rozhodli venkovské hospody zlikvidovat a daří se jim to,“ řekla redakci PrahaIN.cz majitelka Jaroslava Karla Pokorná.
Zavřít nejslavnější hospodu v širokém okolí se rozhodla poté, co dostala vyúčtování za plyn a elektřinu. Zároveň si vyslechla, že se zvýší DPH za čepované pivo.
„Předtím nás ničil covid. Teď jsem dostala vyúčtování za plyn a za elektřinu 110 tisíc korun. A ještě chtějí zvýšit daň za čepované pivo! To už je prostě moc. Už to nejde. Lidé si budou místo čepovaného piva kupovat lahvová piva v akci za devět korun, budou se scházet v garážích a my se staneme minulostí,“ hořce podotýká majitelka hospody.
Už ne
Jaroslava Pokorná celý život patří k lidem, kteří se snaží něco dokázat nejen pro sebe, ale být přitom užitečná i pro ostatní. Neumí si přestavit, že by seděla doma a stěžovala si na těžký život. „Nejsem zvyklá si stěžovat. Nestěžuji si ani teď. Pouze konstatuji, že už nemůžu. Je mi 66 let. Celý život pracuji a platím daně. Důchod mi vyměřili za moji celoživotní práci 12 tisíc.
A protože nesedím doma na zadku a mám hospodu, tak z nepochopitelných důvodů musím i teď platit sociální a zdravotní pojištění. Neustále nám tvrdili, jaká je u nás podpora živnostníků. Nic takového ale neexistuje. Je to přesně naopak,“ rozčílila se.
„S ohledem na štamgasty nekončím hned. K nám se lidé vždy sjížděli z daleka, i proto chci všechno ukončit s čistým štítem. Dokončím letošní sezónu. Hospoda tak bude otevřená do konce září. Pak ale definitivně zavřu a provoz ukončím,“ dodala.
Mezi místními se informace o konci oblíbené hospody rozletěla rychlostí blesku a okolí zůstalo v šoku.
Zdejší i přespolní hosté se majitelku snaží přesvědčit, aby nezavírala. „Ze všech stran slyším, že hospodu nemohu zavřít. Někteří dokonce říkají, že to udělat nesmím. Dokonce mi i volají na mobil. Už ale nemám na to, abych pořád dokola počítala náklady na energie a plyn. Na pravidelné vyplachování trubek, protože nechci točit patok, ale dobré pivo. Na popelnice, které vůbec nepoužíváme, protože máme tříděný odpad, ale platit je musíme. Náklady na vodu, pojištění, sledovat inflaci. Už nechci pořád přemýšlet o tom, jak to udělat, abych hospodu udržela,“ říká hostinská rozhodným hlasem.
Doma sedět nebudu!
Rodina Pokorných, která desítky let pracuje v pohostinské branži, je v Českém ráji pojmem. Kromě hospody u Jarči v Příšovicích proslavila i někdejší zájezdní hostinec Zrcadlová Koza nedaleko Turnova, přímo na březích Jizery.
Na Kozu dělají doslova nájezdy rodiny s dětmi, školní výlety, vodácké i horolezecké výpravy, ale i cizinci. „Jakmile zavřu, doma rozhodně sedět nebudu. Na to nejsem zvyklá. Půjdu pomáhat dceři a jejímu manželovi na Zrcadlovou Kozu. Doma bych se zbláznila a oni tam mají práce nad hlavu,“ ukončila.
Jiné země si podobných podnikatelů váží a podporují je. V Česku je ale všechno jinak. „Z lidí, kteří se v ČR rozhodli podnikat, se už dávno stali občané druhé kategorie. A každý už nemá sílu tomu všemu vzdorovat. My už zastání nemáme nikde,“ řekl už dříve předseda pražských podnikatelů Jiří Víšek.
Příšovice v Českém ráji jsou oblíbeným cílem tisíců lidí. V obci je několik státem chráněných statků ze šestnáctého století. Především v období letních prázdnin sem míří lidé k břehům Jizery, ale i ke dvěma jezerům (Malý a Velký Písečák), které mají dohromady přes čtyřicet hektarů vodní plochy. Nedaleká skalní města přitahují horolezce.
ZDROJ: 16. 05. 2023, 12:23, autor: Bob Asher, www.prahain.cz
https://www.prahain.cz/byznys/legendarni-hospudka-u-jarci-konci-je-stara-dve-ste-let-12789.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Zdražení piva se dotkne hospod i pivařů. Podívejte se co říkají na vládu
Hospodští v Olomouckém kraji neměli v minulých letech na růžích ustláno. Nejprve byli nuceni zavřít kvůli covidu, později je srazily na kolena ceny energií. Zvýšení DPH z točeného piva ze současných 10 na 21 procent, které navrhuje vláda, může být pro podniky příslovečnou poslední kapkou. Změnu kritizují nejen hospodští, ale i Český svaz pivovarů a sladoven. Jasný názor mají i samotní pivaři. 
„U provozoven, které jsou významně závislé na prodeji čepovaného piva, bude dopad na ekonomiku výrazný - dojde totiž k navýšení ceny nápoje o deset procent. Pokud dnes pivo stojí 36 až 40 korun, tak po změně jeho cena poskočí o čtyři až pět korun nahoru,“ konstatoval Tomáš Konečný, obchodní ředitel společnosti Pivovary CZ Group, pod niž spadají značky Zubr, Litovel a Holba.
Ne každý zákazník bude podle něj ochoten zaplatit za čepované pivo ve své oblíbené hospůdce. „Bohužel bude dál pokračovat úbytek konzumentů v restauracích. Tím se znovu sníží význam tradiční provozovny jako kulturního a společenského místa a posílí se prodejní kanál v maloobchodu - řetězce a maloobchodní sítě. Část konzumace se pravděpodobně přesune do domácností,“ odhaduje.
Stanovisko největší pivovarnické skupiny na střední Moravě je podle něj shodné s vyjádřením Českého svazu pivovarů a sladoven. „To znamená, že s tím nesouhlasíme. Obáváme se, že dopad bude významný a poškodí to náš tradiční trh,“ uvedl Konečný. Štamgasti se mohou opět přesunout z hospod do garáží, stejně jako za covidu.
Pivaři přejdou na lahváče
„Dá se předpokládat, že bude pokračovat trend snižování podílu prodaného čepovaného piva v sudech a cisternách - tankového piva. Část spotřeby se přesune do lahví a plechovek. Bude to mít tedy dopad i na tržby pivovaru, protože cena lahvového piva je obecně nižší než piva čepovaného - sekundární dopad na pivovary tedy nastane,“ podotkl.
Některé provozovny, zejména na vesnicích, které už teď bojují o přežití, na tento krok chystané legislativy doplatí. „Provozovatelé budou mít tendenci tento obor a oblast podnikání opustit,“ myslí si.
Všichni na jedné lodi
Pro hospodské je navýšení DPH z točeného piva špatnou zprávou. „Říká se, že vláda, která zdraží pivo, tak padne. Beru to tak, že jakýkoliv zásah do potravin, a pivo k nim patří, je negativním krokem. Už tak je dnes návštěvnost slabší kvůli ekonomické situaci, protože lidé šetří a raději si koupí lahvové pivo v akci a vypijí ho doma. Pokud vláda zdraží pivo, bude to ještě horší. Všichni už teď jedou na doraz, pořád sanujeme propad z covidu, bojujeme s energiemi. Tohle bude další zářez a nevím, kolik je toho schopen gastrotrh vydržet,“ soudí František Karger, provozovatel restaurace a hotelu Na Jižní v Přerově.
Stejně to vidí i provozní hotelu ve Šternberku Alena Benadiková. „Všechny restaurace jsou na stejné lodi. Sotva jsme se oklepali z covidu a vyúčtování energií, teď přijde tato změna. Přes léto pojedou zahrádky a přijedou turisté, tak to snad zvládneme. Bojím se ale toho, co nás čeká v zimě,“ zhodnotila.
Odlivu zákazníků se obává i spolumajitel vyhlášené přerovské restaurace a pivnice U Labutě Ladislav Šimek. „Ti, co budou mít peníze, zajdou si na točené pivo, ale ti, kterým v peněženkách nezůstane, si dají pivo doma. Hospody budou bojovat o přežití - každý rok se zvyšují náklady na mzdy, zálohy na energie vyletěly. Je otázka, co všechno jsou ještě hostinští schopni unést,“ řekl.
Krok vlády kritizují i štamgasti. „Rozhodnutí vnímám jako její další kolosální přehmat. Zdražení piva není jen ekonomická věc, ale i rána do vlastních lidí. Zdražení se promítne negativně pro pivaře, obsluhu i hospodské. Místo šesti si dám čtyři a budu skromnější i na spropitném,“ řekl Matěj Marek z Prostějovska.
Poslední hřebíček do rakve
Že dochází ke změně návyků spotřebitelů, potvrdila Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. „Zatímco ještě v roce 2009 se téměř polovina piva konzumovala v hospodách a restauracích, v loňském roce to bylo jen 31 procent, což je společně s covidovými roky nejnižší úroveň za poslední desítky let,“ konstatovala. Ani loňský rok nepřinesl výrazné oživení pivovarského trhu.
Čísla před covidem byla vyšší
„Celkový výstav piva sice v roce 2022 v Česku vzrostl meziročně o 945 tisíc hektolitrů na 20,5 milionu hektolitrů, i tak ale zůstává výrazně pod úrovní roku 2019,“ uvedla. Na domácí trh směřovalo celkem 15,6 milionu hektolitrů, což je o milion hektolitrů méně než v roce 2019, tedy posledním roce před pandemií. Na vině jsou rostoucí ceny, ekonomická nejistota, a pak také měnící se návyky spotřebitelů.
„Hospody a restaurace jsou zejména v menších městech a na vesnicích často hlavním nebo dokonce jediným místem pro setkávání lidí. Rostoucí ceny a ekonomická nejistota však drží lidi více doma, což má nepříznivý dopad na sektor gastronomie,“ popsala. Zvýšení DPH na čepované pivo by mohlo podle ní pro řadu vesnických hospod znamenat poslední hřebíček do rakve.
ZDROJ: Reportérka - Petra Poláková-Uvírová, 16.5. 2023, 08:30, prerovsky.denik.cz
https://prerovsky.denik.cz/zpravy_region/video-zdrazeni-piva-se-dotkne-hospod-i-pivaru-podivejte-se-co-rikaji-na-vladu-20.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=940200&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven

Prezident Pavel na pivu s princem Edwardem: Jako šálek s čajem o páté se půllitr nedrží, smějí se fanoušci
Do Česka zavítal britský princ Edward, bratr krále Karla III. Dorazil v úterý, zdržet se má do čtvrtka. V Praze ho přivítal prezident Petr Pavel, který ho vzal na pivo.
Snímek z hospody pak sdílel na prezidentském profilu, pánové jsou zachycení, jak si ťukají, a fanoušci si dělali legraci, že by měl prezident princi vysvětlit, že půllitr se nedrží jako šálek s čajem o páté. Další se podivoval, že vévoda z Edinburghu pije jen malé pivo. „Došla mi slova, tohle je skvělý! A až se s Vámi sejdou Kate s Williamem, bude to úplně nejvíc!“ vzkázala další fanynka Pavlovi.
ZDROJ: 24. května 2023, 11:56, Jana Hofmanová , Super.cz
Výňatek z článku
https://www.super.cz/1161859-prezident-pavel-na-pivu-s-princem-edwardem-jako-salek-s-cajem-o-pate-se-pullitr-nedrzi-smeji-se-fanousci.html#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=super.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Práškové nealkoholické pivo je na světě. Pivovar si už mne ruce
Pivovar Neuzeller Klosterbräu sídlící v německém Braniborsku před časem představil prášek, jehož rozmícháním ve vodě vznikne pivo, a to včetně pěny, sycení a alkoholu. Aktuálně už je tento produkt, ač prozatím v nealkoholické podobě, v prodeji. Své zákazníky si našel především v Asii a Africe, uvádí agentura AFP. Producent je zatím nadšený, vývoz práškového piva totiž vyjde asi na desetinu toho co vývoz lahvovaného.
Němci na prášku pracovali dva roky a jeho vývoj byl částečně financován ze státních peněz. Hlavním cílem je totiž ušetřit za přepravu, s čímž přímo souvisí i snížení emisí. Pivo je totiž těžké, zejména pokud je stočeno do lahví. Díky pivnímu prášku by se tak nemusely přepravovat nejen lahve, ale ani voda, používala by se místní voda v cílové lokalitě.
Majitel pivovaru Stefan Fritsche už dříve přiznal, že pivo v prášku se ve světě objevilo již dříve, jejich produkt je však podle jeho slov první, který se dá označit za plnohodnotné pivo. Prášek, který stačí rozmíchat ve vodě, totiž prý zajistí nejen pivní chuť, ale také vytvoří pěnu a uvolní do tekutiny sycení a alkohol.
Vývoj produktu trval zhruba dva roky a nyní je jeho první verze, která je prozatím pouze nealkoholická a bezbublinková, konečně v prodeji. Pivovar prášek podle AFP aktuálně dodává především na asijské a africké trhy.
„Aktuálně vyrábíme pouze nealkoholické práškové pivo. Je to pro nás ale stále velmi zajímavé, protože na celém světě žije několik stovek milionů lidí, kteří pijí výhradně nápoje bez alkoholu. A právě proto s tím nemám žádný problém,“ uvedl Stefan Fritsche.
Chystají i alkoholickou verzi
„Budeme vyrábět i alkoholické produkty, ale myslíme i na země, jako jsou Saúdská Arábie, Omán a další. Pracovat výhradně s alkoholem není nutnost,“ sdělil majitel pivovaru a dodal, že vývoz práškového piva vyjde o 90 procent levněji v porovnání s běžným pivem.
„Zajímavé na tomto produktu je, že nepotřebujete vědět nic o výrobě piva. Prášek můžeme lidem poslat přímo domů a díky tomu mohou mít jako mávnutím kouzelného proutku svůj vlastní pivovar,“ řekl Fritsche.
ZDROJ: 30. 5. 2023, 15:01, Martin Vlk, Michael Mlynář, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/muzi-praskove-nealkoholicke-pivo-je-na-svete-pivovar-si-uz-mne-ruce-40433127#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

„Čím větší, tím víc drinků.“ Hospoda nabízela ženám pití zdarma podle velikosti prsou
Hospoda a noční klub The Woolshed on Hindley v Adelaide v Austrálii byl po kritice nucen odvolat promoakci, v rámci které nabízel zákaznicím, aby si sundaly podprsenky výměnou za pití zdarma. Čím větším poprsím se ženy pyšnily, tím měly mít nárok na více skleniček. Podnik se omluvil „za to, že se někteří naši zákazníci kvůli tomuto příspěvku cítili nepříjemně a styděli se za své tělo“. Píše o tom australský server News.com.au.
„Nošení podprsenky je nepohodlné, pověste si ji u nás a uvolněte se,“ uvedl The Woolshed on Hindley.
Velikost košíčků A přinesla zákaznicím jednu skleničku zdarma, velikost B dvě skleničky a ženy s velikostí C měly mít nárok na tři skleničky zdarma. „Čím větší, tím lepší,“ uváděli pořadatelé akce. Server News.com.au ale podotýká, že podle již smazaného příspěvku na sociálních sítích, kterým podnik akci oznamoval, se nabídka vztahovala i na muže.
Uživatelé sociálních sítích ale podnik ostře kritizovali například za to, že by si opilí muži na ženy na místě víc dovolovali, což by způsobovalo chaos. Jiní považovali nápad jednoduše za lascivní, laciný a nevkusný.
„Na základě zpětné vazby od naší komunity jsme promoakci zrušili a vymýšlíme nápady na různé propagační akce, které by podpořily zábavné, bezpečné a inkluzivní prostředí pro všechny. Do budoucna bude vedení přezkoumávat všechny propagační aktivity, aby zajistilo, že vytvoří inkluzivní prostředí pro všechny naše návštěvníky,“ uvedl podnik v reakci.
Někteří uživatelé sociálních sítí ale The Woolshed on Hindley bránili. „Těšila jsem se na osm drinků zdarma, lidé by to neměli brát tak vážně,“ uvedla pod omluvou podniku jedna ze zákaznic.
ZDROJ: 3SVĚT, JCH, 5. června 2023, echo24.cz
https://echo24.cz/a/HxJ56/zpravy-svet-hospoda-piti-za-sundani-podprsenky-australie-kontroverze?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=leg0&dop_id=21261281

S profesionální boxerkou Fabianou Bytyqi jsme si povídaly o kráse ženského boxu, základech sebeobrany i o nejbolestivějších zraněních z ringu.
Jaké máte vztahy s dalšími boxerkami – vašimi soupeřkami? Dokážete jít spolu třeba na kafe? 
Před zápasem nikoliv, po zápase jsme spolu schopné na dopingové kontrole vypít pivo, aby se nám lépe čůralo a probereme život. Se spoustou soupeřek si napíšeme, komentujeme si příspěvky a fandíme si v dalších zápasech. To je krása boxu.
Výňatek z rozhovoru autorky článku Alžběty Rybářové s profesionální mistryní světa organizace WBC v mini atomové váze boxerkou Fabianou Bytyqi.
ZDROJ: ALŽBĚTA RYBÁŘOVÁ | 11. 06. 2023, www.marianne.cz
https://www.marianne.cz/rozhovory/profesionalni-boxerka-fabiana-bytyqi-diky-adrenalinu-nevnimate-ze-vas-nekdo-boucha-do?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=929311&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

SERIÁL DIVNÝ LIDI: Příběh života bohémského poustevníka Jaroslava Jeronýma Neduhy
Je jednou z ikon nezávislé české hudby sedmdesátých let. Originální, bizarní, neuchopitelný. Písničkář, rocker, literát. „Kdyby nebyl tak rozlítanej, tak by byl geniální,“ říká o Jaroslavu Jeronýmu Neduhovi jeho dávný spoluhráč z Extempore Mikoláš Chadima.
„Od pohledu bohém, předváděl, co pochytil od milovaných Beatles a Donovana. Kolemjdoucí se nemohli vynadívat na černý širák, který si snad přivezl z cest po Holandsku a který tak krásně kontrastoval s předlouhým plnovousem rezavým jako liška,“ popsal své první setkání s Jaroslavem Jeronýmem Neduhou Vojtěch Lindaur.
FOLKAŘEM
V roce 1967, to měl akorát po dvouleté vojně, bylo možné vidět Jardu Neduhu všude po Praze. Hrál štěky v českých filmech jako Kulhavý ďábel, Spravedlnost pro Selvina nebo v Suchého Nevěstě, prodával své obrázky na Starých zámeckých schodech (na Umprum ho žel nepřijali), motal se mezi dobovými intelektuály a beatníky kolem poetického divadélka Viola, prostě byl to typický český hippie té doby. Nejdůležitější byla ale jeho vystoupení na Karlově mostě.
Karlův most se někdy v letech 1966 a 1968 stal rodištěm a zároveň Mekkou českého folku. Něco jako Bleecker Street v newyorské Greenwich Village. Jen s tím rozdílem, že písničkáři tu nehráli po kavárnách, ale pod širým nebem. Fungovalo to jednoduše. Večer, sotva se setmělo, vynořili se pod sochami svatých kluci s kytarami a začali hrát své vlastní písničky. Brzy se kolem nich shromáždil kroužek kolemjdoucích, ale později chodila pražská mládež na Kárlsbryk už cílevědomě, rovnou za svými oblíbenci.
Největšími hvězdami Karlova mostu byla samozřejmě dvojice Jaroslav Hutka a Petr Kalandra. Byť tam nehráli dlouho, o jejich vystoupeních se dodnes píše nejvíc. Poprvé se prý na mostě objevili v březnu 1968: „Tehdy jsme jako první začali hrát s Petrem Kalandrou na Karlově mostě.“ Prý to byl Kalandrův nápad. „Repertoár máme, ale není kde hrát, no tak si tam sedneme na bednu s pískem pod křížem.“
Byla ještě zima, ale oni otevřeli futrály a začali hrát Pravděpodobné vzdálenosti, Slunečnici, Ježíška, prostě první klasické kousky českého folku. „Lidi začali dávat padesátikoruny, stovky, a to byly tenkrát obrovské peníze. Za den jsme si vydělali i dva tři tisíce. My jsme si jsme tehdy vydělávali tolik,“ vzpomínal před osmnácti roky v MfD Hutka, „že na most tehdy jezdili taxíkem, protože jsme byli líní čekat na tramvaj.“
Hutka s Kalandrou hráli na Karlově mostě až do léta osmašedesátého, ale to už měli velkou konkurenci – kousek vedle seděli třeba Paleček s Janíkem, Merta nebo Třešňák. Takový nával těm dvěma vadil, a tak odešli hrát do galerie Platýz.
Prý se tu a tam na Karlově mostě objevil i potulný krajánek Karel Kryl. V každém případě tam ale nechyběl Jarda Neduha. Pokud se netoulali jako buskeři někde po světě, vystupovali s Markétou Procházkovou pod hlavičkou Dapster a Hipster. Zpívali písničky různorodého charakteru.
Z blázince v Bohnicích:
„Z blázince v Bohnicích v kazajce svěrací,
utek jsem z půlnoci po hlavní silnici.
Policie pátrá, po bytě marně šmátrá!
Neduha U Krále má už namále…“
(Tím Králem je myšlena hospoda U Krále Brabantského na Malé Straně, jedno z jeho tehdy oblíbených míst.)
Neduha vzpomínal na začátky kapely Extempore a na tehdy sedmnáctiletého saxofonistu Mikoláše Chadimu:
„Přebral mi děvče, a tak jsem seděl U Glaubiců a brečel do piva. Když se potom moje milá E. ke mně vrátila, seděl zase Mikoláš U Glaubiců a brečel do piva. Pak si našla úplně někoho jiného, a tak se změnilo vše." 
Výňatky z článku Josefa Vlčka "Příběh života bohémského poustevníka Jaroslava Jeronýma Neduhy"
ZDROJ: 28. 5. 2023, Josef Vlček, news.headliner.cz
https://news.headliner.cz/novinky/serial-divny-lidi-bohemsky-poustevnik-jaroslav-jeronym-neduha?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Lze očekávat vlnu krachů? Podíl piva na tržbách hospod klesl pod 50 procent, říká analýza
Podíl piva na tržbách v gastronomii klesl z pětiny v roce 2019 na letošních 15 procent. V kategorii hospod podíl piva na tržbách klesl z 55 na 44 procent, a to hlavně vlivem zdražování i změnou zákaznického chování. Podíl vína na tržbách zůstává na třech procentech. Vyplývá to z analýzy společnosti Dotykačka, která má data ze zhruba 8000 podniků v zemi. Její výsledky v úterý zástupci společnosti představili na akci Gastro Talks v Praze.
Podle Vladimíra Sirotka ze společnosti Dotykačka roste v gastronomii podíl tržeb z jídla. „Nejvíce zdražovaly polévky, kolem 22 procent za uplynulých 12 měsíců,“ doplnil. Hamburgery zdražily o 25 procent. Nejméně se naopak podle něj zvedla cena smaženého sýra, který zdražil meziročně o tři procenta. Sirotek ale poznamenal, že to způsobil výrazný růst cen již v minulých letech.
Roste obliba šumivých vín
Roste obliba šumivých vín, vyplývá z dat společnosti. Lidé ho podle Sirotka pijí více i ve srovnání s takzvaných tichým vínem. Jeho spotřeba roste hlavně v regionech, zatímco dříve to bylo hlavně v Praze.
„Cena šumivého vína klesá, a to z důvodu, že se objevují levnější náhražky,“ uvedl Sirotek. Za první čtvrtletí podle něj rostly meziročně tržby z šumivých vín o 19 procent.
Již dříve upozorňoval, že v gastronomii jsou velké rozdíly hlavně mezi Prahou a zbytkem republiky. Podle dat Dotykačky vzrostly tržby oproti roku 2019 v Praze o 63 procent, v regionálních městech o 55 procent. Naopak v menších městech rostly tržby o 11 procent a v nejmenších obcích o procento.
Negativní signál
Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků uvedl, že podle dat z Dotykačky za květen jsou letos poprvé tržby v gastronomii meziročně nižší. Podle takzvaného gastroindexu, kde společnost sleduje 50 nejprodávanějších položek, oproti loňskému květnu cenová úroveň vzrostla o devět procent.
„Ve výsledku to znamená reálný pokles výkonu české gastronomie o 12 procent. To je velmi negativní signál, který spolu s plánovaným zvýšením DPH od roku 2024 velmi pravděpodobně během 12 měsíců povede k transformaci české gastronomie,“ uvedl.
Lze podle něj očekávat vlnu krachů podniků zejména v regionech. Řekl, že nevidí logiku v tom, že vláda očekává vyšší výběr daně, protože právě změny v DPH povedou k vyšším cenám piva a poklesu poptávky. Předpokládá také, že podíl piva na tržbách podniků bude rychleji klesat. Asociace malých a středních podniků podle něj prosazuje alespoň roční odklad změn v DPH
ZDROJ: 13. 6. 2023, 15:25, ČTK, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-lze-ocekavat-vlnu-krachu-podil-piva-na-trzbach-hospod-klesl-pod-50-procent-rika-analyza-40434574#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

⇒

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-lze-ocekavat-vlnu-krachu-podil-piva-na-trzbach-hospod-klesl-pod-50-procent-rika-analyza-40434574#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart

Tradiční česká hospoda jako ohrožený druh. Zavírají po stovkách
Oproti době před pěti lety z mapy Česka zmizelo dva tisíce hospod a restaurací. Je to pět procent z celkového počtu zhruba 40 tisíc. Nejčastěji jde o restaurace s tradiční českou kuchyní, o kterou výrazně opadá zájem.
V Česku ve velkém ubývají hospody. Mezi covidovými roky 2019 a 2020 zavřelo dosud rekordních 900 restaurací.
Další propad přišel vloni a letos, tentokrát kvůli energetické krizi a vysoké inflaci.
Nejvíc mizí hospody s tradiční českou kuchyní, naopak kavárny a bistra se drží.
ZDROJ: KATEŘINA MAHDALOVÁ, MICHAL ŠKOP, 23. 6. 2023, www.seznamzpravy.cz
Výňatek z článku
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/fakta-tradicni-ceska-hospoda-jako-ohrozeny-druh-zaviraji-po-stovkach-233005#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Krásné loučení, dávám pět hvězdiček! Špotáková nadchla diváky a těšila se na pivo
Už když přicházela na stadion, nadšeně mávala divákům. Po závodě jim věnovala spoustu času při focení a podepisování. „Krásný loučení, dávám pět hvězdiček,“ usmívala se oštěpařská světová rekordmanka Barbora Špotáková, která se v 41 letech vrátila do sektoru, aby se rozloučila se Zlatou tretrou. „Teď bych si dala pivo,“ smála se po 6. místě za 57,23 m.
ZDROJ: Michal Osoba, Sport.cz, 27. 6. 2023 19:11
Výňatek z článku
https://www.sport.cz/clanek/atletika-krasne-louceni-davam-pet-hvezdicek-spotakova-nadchla-divaky-a-tesila-se-na-pivo-4302333#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=sport.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Bára Špotáková na snímku Martina Krpače.

S MMA skončil, v grapplingu ale válí dál. Teixeira na zemi znovu porazil Smithe, a pak spolu šli na pivo
I ve 43 letech je Glover Teixeira pořád ve skvělé formě a Anthonymu Smithovi uštědřil už druhou porážku, tentokrát v grapplingu.
Glover Teixeira, bývalý šampion a soupeř Jiřího Procházky, kterému vzal český samuraj titul, se v rámci MMA sice odebral do sportovního důchodu, ale i ve svých 43 letech dál válí v brazilském jiu-jitsu.
Dnes se totiž na grapplerském turnaji, který pořádalo UFC (UFC Fight Pass Invitational 4) utkal se starým známým, Anthony „Lionheart“ Smithem a znovu jej porazil.
Teixeira tak znovu ukázal, že věk je jen číslo a pořád si drží skvělou formu. Vítězství proti Anthonymu je určitě dobrá vizitka, protože ten má v BJJ černý pás a na zemi je velice solidním bojovníkem. Vypadá to ale, že Gloverův černý pás je ještě o odstín černější.
I přes výprask, který od Glovera Smith obdržel v prvním zápase a porážku, kterou mu uštědřil dnes, Smith a Teixeira jsou kamarádi:
„Zbožňuju Anthony Smithe,“ řekl Glover na pozápasové tiskovce. „Je to skvělý chlap a jsem rád, že jsme dneska jen grapplili a nemuseli jsme si ublížit. Bylo to fajn. Je to skvělý závodník, a není mezi námi žádná zlá krev, je to jen soutěž. Jdeme do toho, je to zábava, vyděláme nějaké peníze a je to skvělé.“
Bývalý šampion dokonce prozradil, že se Smithem půjdou zápas zapít, ale i v pití jej hodlá porazit. „Půjdeme teď po tiskovce na pivo. On tady zná nějaké místo, tak to půjdeme v klidu zapít. Možná mě přepije, ale tím si nejsem jistý. Vypiju hodně piva, takže myslím, že to pro něj bude těžký zápas,“ vtipkoval Glover.
ZDROJ: 30. 6. 2023 – 16:34, Lukáš Muladi, www.fights.cz
https://www.fights.cz/zahranici/s-mma-skoncil-v-grapplingu-ale-vali-dal-teixeira-na-zemi-znovu-porazil-smithe-a-pak-spolu-sli-na-pivo-559950?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Český unikát. Pivní věta „Jdeme na jedno“ míří na seznam UNESCO
Česká pivní kultura usiluje o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Jeho součástí by měl být nejen samotný nápoj, ale i kultura čepování či atmosféra české hospody nebo české „jdeme na jedno“.
Jízda králů, slovácký verbuňk nebo vorařství. Tyto a další české tradice figurují na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Celkem tam má Česko zapsáno osm tradic.
Další by nyní chtělo přidat, a to rovnou věc, která je jakousi esencí češství – pivovarnictví.
Hlavním autorem myšlenky je Český svaz pivovarů a sladoven, který sdružuje nejen pivovary a sladovny, ale i další obory, které se na výrobě piva podílejí.
K této snaze je přiměli Belgičané, jimž se tamní pivní kulturu s více než 1500 druhy piv podařilo na seznam celosvětového nehmotného dědictví dostat v roce 2016. Na cestě k zápisu své pivní kultury je pak i sousední Německo, s nímž má české pivovarnictví řadu styčných bodů.
Podle navrhovatelů je však mezi nimi rozdíl a Česko by si zasloužilo vlastní kulturní zápis a nechce kandidovat spolu se sousední zemí, jako tomu bylo třeba v případě úspěšné přihlášky loutkářství, kde Česko před sedmi lety podalo přihlášku spolu se Slovenskem, nebo nedávného vorařství, kde participovalo hned šest evropských zemí.
„Zatímco Němci mají svoji přihlášku založenou hodně na technologii a tradičním zákonu o čistotě piva ‚Reinheitsgebot‘, my půjdeme spíše cestou jak výroby, tak i sociologie toho, proč se lidé na pivo scházejí,“ vysvětluje Seznam Zprávám ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Setkávání u piva
Pivní kulturou v Česku podle ní není nápoj samotný, ale spíše setkávání u půllitru piva, způsob jeho čepování a obecně atmosféra české hospody. „V přihlášce chceme jít spíše cestou českého hesla ‚jdeme na jedno‘ a toho, co to pro nás znamená,“ popisuje.
Sociolog Jiří Vinopal z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, jenž je členem přípravného týmu, se pivem v české společnosti zabývá už dlouhodobě. Za specifický rys, který českou pivní kulturu symbolizuje, považuje kolektivitu. „Od začátku se pivo začalo vyrábět komunitním způsobem. Nejdříve si ho lidé vařili doma a konzumovali v rámci sousedství. Posléze to bylo na měšťanské úrovni,“ přibližuje sociolog počátky české pivní kultury.
V mnoha městech působily třeba takzvané právovárečné domy, kde se pivo vařilo a často také pilo právě v rámci sousedství. Posléze se tato tradice přetavila v měšťanské pivovary a pohostinskou činnost.
Hospodu jako místo, kde se konzumuje pivo, podle něj mají i další země – Velká Británie, Irsko, Německo, Rakousko. Komunitní konzumaci piva, jaká je typická pro českou hospodu, však podle Vinopala tak silnou nemají.
Důraz na komunitu podle sociologa nevymizel ani v 21. století. V minulosti pivovary pivo, které uvařily, prodaly takzvaně „kolem komína“. To už nyní, kdy je možné téměř jakoukoliv značku sehnat po celé republice, není, avšak důraz na lokálnost zůstává. „Vstoupily do toho navíc minipivovary, které v místě svého působení spoluutvářejí lokální identitu a často organizují i různé společenské a kulturní akce,“ vysvětluje.
Nedílná součást kultury
Pomoct se zápisem na seznam UNESCO chtějí i politici. Na konci června se v Poslanecké sněmovně ustavil neformální Klub přátel českého pivovarnictví, který si klade za cíl podporovat věhlas českého piva a jeho výroby. Jejich zápis na seznam světového kulturního dědictví je jedním z cílů, které si klub vytkl.
„Naším hlavním úmyslem je vytvořit platformu pro debatu na nejrůznější témata a zápis na UNESCO je jedním z nich. Myslím, že v Poslanecké sněmovně můžeme napomoci tomu, aby se setkávaly jednotlivé strany, vedly debaty, pořádaly semináře,“ řekl Seznam Zprávám předseda neformálního klubu a šéf sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09).
Iniciativa zápisu české pivní kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO má tři stupně. Češi jsou zatím na tom prvním, nejnižším. Úspěšný zápis na krajskou úroveň se podařil v Plzeňském a Jihočeském kraji. Pivovarníci je však nevybrali kvůli existenci dvou nejslavnějších českých pivovarů Budvaru a Prazdroje, jak by se mohlo na první pohled zdát.
V Plzeňském kraji se zápis točí kolem řemesla a výroby. „Jde o tradici výroby a technologii českého ležáku. U Jihočeského kraje pak máme více napojení na lidi a hospody. Jsou tam hodně vodácké hospody, dříve tam byly plavecké chaty, voraři,“ říká Ferencová.
Národní přihlášku musí pracovní skupina, v níž jsou kromě pivovarníků i sociologové, etnologové či historici, podat do konce února příštího roku. Pak ji bude posuzovat Ministerstvo kultury, které bude mít na posouzení rok.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že v současné době už zástupci s jeho úřadem komunikují a ministerstvo už nějaké podklady má. „Speciálně u ochrany nemateriálního kulturního dědictví jsou ale velmi přísné podmínky. Teď jsme měli úspěch s vorařstvím, který byl velmi náročný. Uvidíme, jestli bude stejný úspěch u piva,“ řekl Baxa a připomněl loňský zápis českého vorařství na prestižní seznam.
Dodal, že pivo, jako nedílná součást české tradice a kultury, by si zápis zasloužilo. „Koneckonců objevuje se i ve filmech, v literatuře,“ řekl ministr.
ZDROJ: MICHAELA RAMBOUSKOVÁ, 3. 7. 2023, 16:15, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cesi-chteji-prohlasit-zpusob-jakym-piji-pivo-za-kulturni-dedictvi-233550#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Vyšší DPH vymete hospody. Pivo zdraží až o šest korun, říká šéf Budvaru
Už jen tři piva z deseti se vypijí v hospodách. A jeho zdražení může dál vyprázdnit hospody, obává se šéf Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
Úprkem z Ruska přišel Budvar o desetinu svého exportu. Návrat je zatím nejistý a národní pivovar se soustředí na dobývání západních trhů. Dařilo se v Německu, ale i na Slovensku. Jenže český pivař se do hospody vrací pomalu. Pandemie výrazně urychlila odliv zákazníků, kteří zajdou „na jedno“. Zatímco před covidem tekla čtyři piva z deseti z hospodské pípy, dnes jsou to už jen tři.
Zdražovat pivo už letos Budvar nechce, ale příští rok zákazníci mohou čekat výrazný pohyb cen nahoru. Čepované pivo se totiž přesune z desetiprocentní sazby DPH do základní sazby 21 procent. „Pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod,“ odhadl Dvořák.
Kvůli válce na Ukrajině jste přišli o 250 milionů korun tržeb. Jaký podíl na tom mělo Rusko a jaký Ukrajina s Běloruskem?
Čísla za jednotlivé trhy neuvádíme, ale Rusko na tom mělo lví podíl.
Ve výroční zprávě píšete, že se s negativním dopadem budete potýkat i v následujících letech. Jak?
Souvisí to s přetrvávající ruskou agresí a také s tím, že zatím dramaticky neklesají ceny energií a dalších vstupů. Nic z negativních dopadů ještě neskončilo.
Bude to mít dopad na investice?
Nebude. Zároveň jsme museli zvýšit příjmy zvýšením cen piva. Téměř přes noc jsme přišli o jeden z významných trhů a cena energie se ztrojnásobila přibližně z 50 na 150 milionů korun. A během krátké doby nám vystoupaly ceny všech vstupů. Plechovky zdražily o 40 procent, kartony o desítky procent, slad zhruba o čtvrtinu, skleněné lahve šly o desítky procent nahoru. Celkově vstupy zdražily o 15 až 20 procent.
To přišlo v době, kdy jsme už měli sjednané ceny piva na celý rok. Proto se nám podařilo zdražit až ve druhé půli roku a efekt inflace nabírá ještě letos. Od vypuknutí války jsme už zdražili dvakrát. Budějovický Budvar zdražil o deset až 11 procent, u ležáků asi o dvě koruny. Celý pivovarský obor zdražil o deset až 12 procent a někdy i víc. Oproti potravinám však méně. První polovina letošního roku už je v příjmech mnohem lepší.
Budete muset v Rusku odepsat nějaká aktiva?
Už tam žádná nemáme. Měli jsme tam asi 50 tisíc sudů, ale všechny se podařilo stáhnout zpět.
Kdy se tam vrátíte?
To je věštecká koule. Na začátku jsem si myslel, že je to záležitost měsíců, ale teď si to vůbec netroufnu odhadnout.
Nikdo vás k odchodu nenutil. Co je pro vás bodem zlomu, kdy byste se do Ruska chtěl vrátit?
Bodem zlomu by bylo ukončení agrese ze strany Ruska.
Váš hlavní světový rival Anheuser-Busch InBev, výrobce značky Budweiser, se kterým vedete řadu známkoprávních sporů, se z Ruska nestáhl. Hrozí, že vás z tamního trhu definitivně vytlačí a o Rusko, kam jste exportovali deset procent piva, nadobro přijdete?
Dlouhodobě v horizontu pěti let by to hrozilo.
Můžete tam přijít o licence?
Všechny registrované známky musejí být používány, a pokud delší dobu nejsou, víceméně kdokoliv může navrhnout jejich zrušení. Ale tomu jsme ještě hodně daleko. Zatím nemáme indicie, že by nám někdo chtěl známky odebrat.
Kterými trhy Rusko nahradíte?
Tyto věci se nedělají ze dne na den. Když přijdete o jeden trh, nemůžete prostě otevřít další. Čím hůř se dařilo na Východě, tím víc úspěchů máme na Západě. Ale také na Slovensku, kde jsme dosáhli rekordních prodejů. V Anglii jsme rostli dvouciferně, v Německu jsme byli velmi spokojení, podařilo se nám tam po letech zdražit, a to dokonce dvakrát. A na tomto trhu, který se moc nechce hýbat, to bylo znát i v tržbách. Dařilo se na severu Evropy a také ve Spojených arabských emirátech.
A co Češi a pivo v postcovidové době?
Jde to víceméně pořád podobným směrem. Dlouhodobě klesá spotřeba a kvantita ustupuje kvalitě. Víc se daří ležákům než desítkám, více se daří prémiovému segmentu než výčepním pivům. Vidíme, že prémiové gastro funguje, ale čím dál větší problémy mají restaurace základní cenové úrovně. Znepokojující je rychlost přelivu spotřeby piva z hospod do maloobchodu. Podíl sudového piva poklesl od začátku covidu ze 40 na 30 procent. Také nás znepokojuje rychlost, s jakou se zavírají klasické hospody. Je vidět, že na pivo se chodí čím dál méně.
Jsou různé trhy, různé přístupy. V Británii je pivo v hospodách relativně drahé, v hospodách už stojí šest až sedm liber (166 až 194 Kč, pozn. red.), žádná láce. Ani v retailu není pivo laciné. V Německu je vývoj znepokojivý. Za posledních 15 let trh ztratil 20 milionů hektolitrů. Vydalo se víc cestou kvantity než kvality, ale stejně trh o objemy přišel. Některé pivovary už tam prodávají velmi levně, bojí se zdražovat a o zákazníka bojují cenou. Kvalita se ale zhoršuje. Tohle je scénář, kterého bych se bál a nerad bych něco takového viděl v České republice.
Zavírají se hospody? Už před dvěma lety v covidu se strašilo, že se uzavře až pětina hospod a restaurací, ale katastrofické scénáře měly daleko od pravdy.
Podle čísel vidíme, že to letos kolem pěti procent zákazníků balí. Číslo bude pravděpodobně o malinko nižší. Některé hospody mohly znovu otevřít a třeba s jiným provozovatelem a jiným pivovarem.
Praha je jedinou oblastí, kde tržby v segmentu gastronomie výrazněji vzrostly, meziročně asi o 20 procent. Krajská města vyrostla o pět až sedm procent, ale méně než inflace. V tržbách sice rostly, ale pravděpodobně nejsou tak profitabilní. Čím menší město, tím více tržby klesají. Na malých městech a vesnicích mají hospodští nižší tržby. Nemohou zdražit a přicházejí o hosty. Lidé se totiž po covidu do hospod v plné míře nevrátili.
Vládní ozdravný balíček počítá s výrazným zvýšením DPH na čepované pivo kvůli jeho přesunu z desetiprocentní sazby daně do základní sazby 21 procent. Co to udělá s trhem?
Takové zvýšení DPH bude znamenat, že pivo v nejlevnějších hospodách zdraží o tři koruny a v dražších podnicích o pět až šest korun. Není to málo. Přinese to urychlení negativního trendu vyprazdňování hospod. Hospody, které žijí z prodeje levného piva, budou mít problém. Pravděpodobně budou ve větší míře končit. Ohrozí to spíš podniky v malých městech.
Bude to zároveň i kulturní rána. V hospodě u piva si spoustu věcí vyříkáte lépe, je to efektivnější síť než internetové sociální sítě, kde si jen informace přečtete. Byla by škoda přijít o venkovské hospody. S vyšší daní bohužel hrozí, že se podíl sudového piva bude dál snižovat pod 30 procent.
Není pokles tohoto trendu normální, když se srovnáme se zahraničím?
Záleží, s kým se srovnáváme. Ve Velké Británii je podíl sudového piva, tedy toho, které se prodává v gastru, od 40 do 45 procent. Je to tradiční pivní trh. Německo má kupodivu velmi malý podíl sudového piva, okolo 20 procent. Polsko má ještě méně, asi deset procent.
Zdražíte ještě letos pivo?
Ceny jsme zvedli už na začátku roku a myslím, že už nebudeme muset zdražit.
ZDROJ: FILIP HORÁČEK, 5.7. 2023, 7:12, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-vyssi-dph-vymete-hospody-pivo-zdrazi-az-o-6-korun-rika-sef-budvaru-233624#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Roman Skamene se díky filmu Bony a klid stal maskotem veksláků: Milovali mě a opíjeli
Od premiéry kultovního filmu Bony a klid, který důvěryhodně mapoval tehdejší pražské podsvětí ovládané veksláky, uplynulo 35 let. Jednu z hlavních rolích, veksláka Bínyho, ztvárnil herec Romana Skamene. Jak na natáčení vzpomíná?
Díky své roli ve filmu Bony a klid, natočené v roce 1987, se stal Roman Skamene maskotem veksláků. Byl pro ně jako král, kamkoliv přišel a pohybovali se tam tito lidé, zvali ho na šampaňské a bohatě hostili. „Přitom, když jsem si přečetl scénář měl jsem strach, že by po mně veksláci mohli jít, protože v tom filmu se prozrazovaly i jejich finty. Opak byl ovšem pravdou. Oni mě milovali. Pořád mě zvali na nějaké akce. Alkohol tekl proudem,“ prozradil herec webu Prima Ženy.
Dodnes ho prý pronásleduje drink zvaný Magické oko, které v roli veksláka Bínyho ve filmu popíjel. „Od té doby, když jsem přišel někam do hospody, hned mě na něj někdo chtěl pozvat. Od natáčení jsem ho ale nepil. Nemůžu se na to ani podívat. Zelenou nesnáším a v kombinaci s pivem je to něco odporného. Na place jsem pil skutečné pivo se skutečnou zelenou. Jeli jsme to asi šestkrát, bylo mi tak blbě, že mě museli odvézt,“ zavzpomínal dnes už s úsměvem Roman Skamene, který Bony a klid považuje za nejlepší film, který natočil.
ZDROJ: 7. července 2023, 05:55, David Laštovka, zeny.iprima.cz
Výňatek z článku Davida Laštovky
https://zeny.iprima.cz/herec-roman-skamene-o-zivotni-roli-ve-filmu-bony-a-klid-stal-se-maskotem-vekslaku-366759?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Vekslák Bíny alias Klídek a jeho Magické oko (štamprle Zelené v půllitru světlého piva).
R. Skamene ve filmu Bony a klid.

Hospody nevymete vyšší daň u piva, ale nenasytní hospodští, píší čtenáři
DPH u čepovaného piva se od příštího roku zřejmě přesune z 10procentní sazby do základní ve výši 21 procent. Jaké to bude mít dopady na české hospody? Své zkušenosti a názory píší čtenáři Seznam Zpráv.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u rozhovoru s ředitelem pivovaru Budvar Petrem Dvořákem, který předpovídá dopady vyšší DPH u čepovaného piva na české hospody.
Richard Tokoš: Asi na tom něco bude. Já osobně jsem pivo k obědu v hospodě důsledně zařízl. Abych platil pomalu 50 Kč za čtyři deci piva v hospodě, když mám doma lahváče půl litru dobrého ležáku za 13 Kč? Kdo chce moc, nemá nic.
Petr Jelínek: Hospody nevymete vyšší DPH, ale nenažraní hospodští, kteří se snaží dohnat ztráty po covidu co nejdřív. Tam, kde jsou hostinští normální, a třeba i ceny jídla jsou snesitelné, je narváno. Prostě to doženou množstvím, což považuji za lepší řešení. Mám u nás vlastní zkušenost. Hospoda, která má jídlo o 30–40 Kč (110/150) a pivo o 5 Kč dražší, je proti té první skoro prázdná, v té první máte problém si sednout.
Alexandr Aleksejevec: Piju pivo jen občas. Tam, kam chodím, je za 49 Kč, v Praze třeba za 65 apod. Takže jestli tam, kam si občas zajdu u nás, bude za 55, pořád to je levnější než v Praze či větších městech. Podotýkám, že tam, kam na chodím, mají vynikající, a restauraci rád podpořím, byť zajdu jen občas. Těch 4–5 piv a 30 korun navíc mě nepoloží. Naštěstí jsem nekuřák, takže nejvíc doplatí ti, kdo ještě k tomu pivu kouří. No a samozřejmě ti, kdo chodí na pivo pořád. Ti si u toho piva zanadávají na vládu a stejně si těch x kousků dají a za pár týdnů si zvyknou.
Michal Doležal: Nákupka 50 l sudu Kozla 11 je teď 1700 Kč. To, že to dál prodávají za 50 Kč/pivo není vina ani DPH, ani současné situace. Je to jen vina obchodníků (hospodských). Pokud někdo, nebo něco vymete hospody, budou to čeští hospodští sami sobě.
Radim Zátopek: Při mé spotřebě 5–6 sklenic točeného piva ročně to s mou peněženkou nezacloumá. Spíše mě zarazila věta „negativní trend vyprazdňování hospod“. Co je na tom negativního? Už tak jsme ve spotřebě piva na předních místech na světě. To má být pocta? Spíš ostuda.
Jaroslav Růžička: Výrobní náklady (včetně dopravy) jsou u sudového piva nižší než u lahvového, přesto je nákupní cena sudového piva z velkých pivovarů pro hospodského výrazně vyšší, než za kolik koupí člověk pivo v obchodě, a kde je v ceně již zahrnutá marže pro obchodníka. Pivovary se na hospodách hojí a pak brečí, že lidé do hospody nechodí. A to ani ta cena lahvového u nás není světoborná, v Německu koupíte v obchodě české pivo levněji než tady.
Petr Kar: A co se takhle zamyslet nad chováním lidí jako celku? Dnešní mladá generace, a vidím to i na svých dětech, už prostě nevidí smysl „zábavy“ sedět v putyce a lít do sebe pivo za pivem, jako to dělali jejich dědové a dneska ještě někde i otcové. Prostě se doba změnila. Když si zajdu do hospody, tak se jdu najíst a k tomu si dám jedno, max. dvě piva a jdu (pak těch pár kaček je o ničem). Moje dcery jdou radši do kavárny či čajovny, nebo někam na drink, ale ne sedět hodiny v putyce a udělat 10 kousků. To samé dnešní mladí muži. Prostě doba „strejců“ vysedávajících „po práci“ v hospodě a dělajících metr piv je nenávratně pryč. A gastro se tomu musí přizpůsobit. A s tím žádná vláda nic nenadělá.
Vendelín Herbert: Máme spotřebu 140 litrů piva na každou osobu (včetně kojenců) na rok. Za námi dlouho nic a až pak se 104 litry to je Rakousko. Ono se nic nestane, pokud to bude dražší.
Lukáš Pecka: Klesající spotřeba piva v hospodách a jejich návštěvnost není o vládě ani o DPH! Ještě před 15 lety jsme u nás na vesnici s partou kamarádů (to nám bylo kolem 20) chodívali do hospody, hráli šipky, fotbálek, kulečník, poker a k tomu vypili dost piv. Dneska tam nikoho z mladé generace nevidím a není to tím, že by neměli peníze. Doba vysedávání po hospodách už je dávno pryč, protože je mnohem více a lepších činností, které se dají ve volném čase dělat.
ZDROJ: SEZNAM ZPRÁVY, 7.7. 2023, 18:06
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-hospody-nevymete-vyssi-dan-u-piva-ale-nenasytni-hospodsti-pisi-ctenari-233662#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

We'll be singing, when we're winning, we'll be singing
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down

Pissing the night away, pissing the night away

He drinks a whiskey drink, he drinks a vodka drink
He drinks a lager drink, he drinks a cider drink
He sings the songs that remind him of the good times
He sings the songs that remind him of the best times

Oh Danny boy, Danny boy, Danny boy

I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down

Pissing the night away, pissing the night away

He drinks a whiskey drink, he drinks a vodka drink
He drinks a lager drink, he drinks a cider drink
He sings the songs that remind him of the good times
He sings the songs that remind him of the best times

Don't cry for me, next door neighbour

I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down
I get knocked down, but I get up again
You are never gonna keep me down

I get knocked down, (we'll be singing)
but I get up again
You are never gonna keep me down (when we're winning)
I get knocked down, (we'll be singing)
but I get up again
You are never gonna keep me down (ooh)

Chumbawamba - Tubthumping

Budeme si zpívat, až budeme vítězit, budeme si zpívat

Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi

Když prochlastá celou noc, když prochlastá celou noc

pije whisky, pije vodku,
pije ležák, pije jablečné víno,
zpívá písničky, které mu připomínají dobré časy
zpívá písničky, které mu připomínají nejlepší časy

Ach, Daníku, Daníku, Daníku

Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi

Když prochlastá celou noc, když prochlastá celou noc

pije whisky, pije vodku,
pije ležák, pije jablečné víno,
zpívá písničky, které mu připomínají dobré časy
zpívá písničky, které mu připomínají nejlepší časy

Neplač pro mě, sousede od vedle

Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi
Jsem srážen k zemi, ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi

Jsem srážen k zemi, (budeme si zpívat)
ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi (až budeme vítězit)
Jsem srážen k zemi, (budeme si zpívat)
ale znovu se stavím na nohy,
nikdy mě neudržíte při zemi (óóó)

Chumbawamba - Tubthumping

Slovenská modelka Veronika Rajek tvrdí, že se jí po létě stráveném pitím tátova piva zvětšila ňadra.
ZDROJ: My boobs became huge after I drank my dad’s beer while naked
Samantha Ibrahim, January 11, 2023, 2:15pm, nypost.com - Lifestyle
https://nypost.com/2023/01/11/my-boobs-became-huge-after-i-drank-my-dads-beer-while-naked/

Veronika Rajek s pivem - Jam Press / @veronikarajek

www.veronikarajek.com

Vondroušová přivezla talíř, rozdávala autogramy. Dostala pivo a medvídky
Stovky lidí dnes přivítaly wimbledonskou šampionku Markétu Vondroušovou na Starém náměstí v Sokolově. Tenistka má ve svém rodném městě početnou fanouškovskou základnu. Svým příznivcům přivezla ukázat wimbledonský talíř, s fanoušky se fotila a rozdávala autogramy.
Vondroušová byla překvapená, kolik lidí ji dnes přišlo pozdravit. "Když jsem tady jako malá začínala hrát tenis, tak nikdo nečekal, že tu budu takhle stát po tomto turnaji. Prožila jsem tu krásný dětství a je krásné vidět, že i z malého města se dá dostat takhle vysoko," řekla Vondroušová fanouškům, kteří zaplnili polovinu náměstí.
Slavnostní přivítání připravil dům kultury společně s vedením města. Od radnice dostala čtyřiadvacetiletá hráčka lahev místního piva Permon s vlastní fotografií a balení gumových medvídků. "Vybrali jsme tyto dvě věci, protože je má ráda," řekl ředitel sokolovského domu kultury Tomáš Melč.
ZDROJ: ČTK, 19.7. 2023, 18:43
Výňatek z článku
https://www.sport.cz/clanek/tenis-wimbledon-vondrousova-privezla-talir-rozdavala-autogramy-dostala-pivo-a-medvidky-4342876

V hospodě půllitr skok zátylek na půlky
brr zátylek naruby
vrr zátylek Nerudy
a dlažba lesklá celá divná
lesklá všemi půllitry
A dveře v hospodě otevírá vítr
celý rozesmátý blázen že
A u Bonaparta řeč
vidí Bonapart na umakartovým
Slavkově už rozprášena jízda fernetů
a artilerie rumů
A únava slabost sex
Filip Topol - Skok přes Nerudu

 Filip Topol

Pivo ze sedmého schodu: Kdo mohl vymyslet takovou pitomost? Správná teplota je jen jedna
Češi jsou v pití piva už několik let na první příčce. Piva se tu tak na osobu vypije nejvíce na světě. Jakou má mít ale správnou teplotu? Říká se, že nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Kdo ale mohl vymyslet takovou pitomost?
Češi vypijí v průměru přes 140 litrů piva na osobu za rok. To je 280 půllitrových piv na každého obyvatele naší země. Do toho se samozřejmě nepočítají jen zletilí muži, ale i ženy všech věkových kategorií i nezletilé děti včetně nemluvňat a novorozenců. Tak kolik jich pak musí vypít ti, kteří pivo skutečně konzumují?
V našem článku se ale chceme věnovat tomu, jakou má mít pivo správnou teplotu. Ze svého okolí poslední dobou slýchám, že pivo je dnes podáváno chladnější, než bylo dříve. Nejprve mě napadlo, že by to mohlo být z důvodu, aby déle vydrželo, protože v letních měsících je hlavně ve městech výtoč slabší, ale když jsem si jedno tohle přechlazené pivo dal, tak mi to došlo.
Velmi vychlazené pivo vám navíc načepují do ledové sklenice. Nápoj ve skle se tak rychle podchladí. Neznalec a jen občasný konzument piva to asi nepozná, ale ten, kdo si dá pivo rád, zjistí, že vlastně vůbec neví, co pije. Podchlazením se z piva ztrácí veškeré chuťové vlastnosti. Mohou vám tak do toho půllitru nalít opravdu cokoli a vy to nepoznáte.
V Čechách se vyrábí zejména ležáky plzeňského typu, u nich je teplota jejich skladování i servírování jasně daná. Není to tak, že by každá značka piva měla mít určenou jinou teplotu, při které je její pivo nejlepší.
Obecně se traduje, že by se tato teplota měla pohybovat mezi 5 až 8 stupni Celsia. Je tedy nesmysl, aby se obecně mohlo říci, že nejlepší pivo je ze sedmého schodu. Jedná se pouze o zlidovělou hlášku z filmu Vesničko má, středisková. Je celkem logické, že každý sklep má na sedmém schodu odlišnou teplotu. Nelze tedy říci, že na šestém schodu je teplé a na osmém už podchlazené.
Pokud máte pocit, že pivo už často nechutná tak jako dřív, nemusí to být nutně novými postupy při jeho výrobě či recepturou z pivovaru. Na vině mohou být právě hospodská a restaurační zařízení, kde se pivo čepuje. Přestože naštěstí většina restaurací čepuje pivo správné teploty, je pravdou, že nemusí chutnat tak jako dřív.
Některé podniky totiž skladují pivo v sudech nechlazené, ale při pokojové, nebo dokonce vyšší teplotě. Když pak prochází ze sudu potrubím do vaší sklenice, dochází k jeho šokovému zchlazení. Na to musí být často vyvinuta teplota nižší než 5 až 8 stupňů Celsia. Za cestu ze sudu do výčepu se musí pivo zchladit někdy i o 15 či 20 stupňů. Tím už ale nikdy nebude chutnat tak, jak by mělo.
Pokud si tak chcete skladovat pivo ve vlastním sklepě, neřiďte se radou a nedávejte jej na sedmý schod vašeho sklepa. Změřte si, jakou máte ve sklepě teplotu na různých místech a pivo plzeňského typu umístěte tam, kde se celoroční teplota pohybuje kolem 5 až 8 stupňů Celsia. Uvidíte, že odtud vám bude chutnat nejvíce.
ZDROJ: Autor - NATURALLY, medium.seznam.cz, 14. 8. 2023, 9:08
https://medium.seznam.cz/clanek/naturally-pivo-ze-sedmeho-schodu-kdo-mohl-vymyslet-takovou-pitomost-spravna-teplota-je-jen-jedna-15849#dop_ab_variant=843011&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Autor(ka) článku v roce 2023 objevil(a) existenci PŘERAŽENÉHO, tedy podchlazeného piva a taky zjistil(a), že "pivo ze sedmého schodu" je vlastně blbost. Výborně.
Tzv. přeražené pivo (neboli pivo podchlazené) milují hlavně píči (pijáci) europiva, tedy piva zaměnitelného a fádního (např. Braník, Krušovice, Staropramen, Gambrinus, Kozel, Radegast, PU a podobné). Pijáci europiva, tedy europijáci často říkávají větu: "Pivo bylo výborné, studené." Když je pivo podchlazené, tak je europíč spokojen. Když europíč loká přeražené pivo, necítí fádní a mdlou chuť eurokousku, který teče do hrdla. A je spokojený. Sice ho lehce bolí zmražené vrchní patro v hubě, ale "pivo bylo dobré, studené." Chytří výčepáci, kteří prokoukli tyhle europivaře a jejich chutě, čepují pivko lehce přeražené a ví, že v euronálevně bude spokojenost.
A hláška o sedmém schodu? Takových hlášek koluje mezi europíči několik. Např. "Není špatného piva, je jen pivo špatně načepované." Nebo: "To pivo bylo skvělé, určitě obsahovalo hlávkový chmel." Europíči zkrátka rádi citují "moudra". Kdo má v hlavě alespoň trošililinku jasno, tak mu dojde, že ne na každém "sedmém schodu" bude 5-8°C. Europijáci prostě rádi bezhlavě opakují tyhle pivní hlášky. A hlavně bezhlavě nasávají svoje přeražené pivko.

Pivo dělá hezká těla? Pravda o kaloriích v pivu a pivním břichu
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik kalorií je vlastně v pivu a jak tyto pivo kalorie zacvičí s vaším denním příjmem? Konzumace piva se často spojuje se zvýšeným ukládáním tělesného tuku a pivním břichem, což může vést k obavám, že se po pivu tloustne. Může za pivní břicho ale opravdu samotné pivo?
Kolik má pivo kalorií
Pivo kalorie se liší podle toho, o jaké pivo se jedná. Kolik má pivo kalorií zjistíte na jeho etiketě. Počítejte s tím, že jiný obsah kalorií najdete v klasickém ležáku, jiný v pivních speciálech či nealkoholickém pivu. Spíše než pivní styl ale výsledné kalorie v pivu ovlivňuje množství alkoholu a zbytkových sacharidů.
Běžná česká piva (10°/11°/12°) obvykle obsahují mezi 3-6 % alkoholu, existují ale i extrémně silná piva s obsahem alkoholu kolem 60 %. Náročné na kalorie proto budou hlavně silné pivní speciály.
Pojďme si tedy udělat obrázek o tom, kolik má pivo kalorií ve 100 ml:
Kolem 42 kcal/178 kJ má běžná dvanáctka ležák,
kolem 37 kcal/155 kJ se pohybuje pivo 10°,
34 kcal/144 kJ má Budvar výčepní,
21 kcal/88 kJ má polotmavé nealkoholické pivo,
se 14 kcal/60 kJ je na tom nejlépe světlé nealkoholické pivo.
Průměrná žena denně spotřebuje kolem 1500-2000, průměrný muž 2100-2600 kalorií. 210 kalorií v jednom půllitru dvanáctky tak s vaším denním příjmem příliš nezamává.
Mírná konzumace, tedy jedno až dvě piva za den (tedy 0,5 až 1 litr piva) se dokonce občas doporučuje i ze zdravotních důvodů, pro ženy je to o něco méně – konkrétně 1 třetinka (některé zdroje dokonce uvádějí i 2).
V pivu ale najdeme více než pouhé kalorie. Zdá se vám, že po pivu vždy musíte častěji na toaletu? Pak věřte, že neblouzníte. Pivo totiž podporuje vylučování moči (a spolu s ní i tělu škodlivé látky), a tak není divu, že musíte častěji. Mohou za to nukleové kyseliny které mají vliv i na srdeční činnost a krevní tlak.
Zvýšené vylučování ale pocítíte i po jiných alkoholických nápojích. Alkohol funguje jako močopudná látka, která z vašeho těla dostane do moči víc vody než obvykle. Postupně tělo dehydratuje, protože vylučuje víc vody, než přijímá. Kromě sucha v ústech tak můžete po bujarém večírku pociťovat také bolesti hlavy a závratě.
Kde se bere pivní břicho a může za něj pivo?
Pivní břicho, nebo také pivní pupek (či dokonce bachor), se často přisuzuje pivařům. Bylo by ale nefér celou vinu shazovat pouze na pivo.
Dnes už pivu stále více přicházejí na chuť také ženy, pivní břicha se jim ale vyhýbají. Ta stále zůstávají výsadou mužů. Proč? Ženy a muži mají rozdílný typ postavy a ukládání tuků. Zatímco ženám se tuk ukládá do více tělesných partií muži jsou náchylnější k ukládání viscerálního tuku, tedy tuku v břišní dutině. Za ten už ale pivo úplně nemůže.
Pivo mj. obsahuje látky, které působí kladně na lidský organismus. Například hořké chmelové látky příznivě ovlivňují trávení, a ještě mají zklidňující účinky. Problém nastává ve chvíli, kdy už vypité půllitry skoro nezvládnete spočítat. Pivo podporuje chuť k jídlu, což znamená vyšší příjem kalorií v (ne zcela zdravých) potravinách, které do sebe během večera naládujete.
Pivo vs. další nápoje
Jak si pivo vede v porovnání s dalšími nápoji? Kalorie limonád bude zvyšovat obsah cukru. I u piv se na kalorické hodnotě podepisuje obsah cukru v pivu, v běžném ležáku je ho ale mnohem méně. Kalorickou hodnotu u piva totiž navyšuje alkohol. Nejsladší jsou pak ochucená piva. Pocitově sladší bývá černé pivo, kalorické hodnoty se ale zpravidla od běžného světlého piva příliš neliší.
Obsah cukru v pivu je také důležitým údajem pro diabetiky. Pro srovnání, Coca-cola má 45 kcal/100 ml, což je podobné kaloriím, které obsahuje světlý ležák. Kola a energetické nápoje totiž obsahují kolem 11 g cukrů. Z pohledu obsahu cukru – v pivu či jiném nápoji – a výsledných kalorií vede světlé nealkoholické pivo (1,6-2,2 g cukrů) nad slazenými minerálními vodami (4,5 g) i džusy z koncentrátu (8,8 g).
Jak jsou na tom kalorie v pivu oproti vínu?
Opět pro nás budou důležité dva údaje: procento alkoholu a množství cukru. Suché bílé víno se pohybuje kolem 65-75 kcal/100 ml, sladší vína kolem 105-125 kcal/100 ml. Víno je kaloričtější než pivo, velmi ale záleží na tom, kolik kousků za večer vypijete.
1 lahev suchého vína kaloricky odpovídá zhruba 2 velkým (0,5 l) a 1 malému (0,3 l) pivu – nebo 1 tabulce mléčné čokolády. Pokud ale za večer vypijete 1 lahev sladkého vína, už se blížíte kalorickému ekvivalentu 4,5 velkých piv.
40% vodka, rum a whiskey (čisté, nedoslazované) jsou na tom velmi podobně. Na 100 ml jsou samozřejmě nejkaloričtější, ve 2 cl na vás ale čeká cca 47 kalorií. Jeden malý panák vás tak vyjde podobně jako půllitr 12° piva. Jednotlivé destiláty se mezi sebou liší a není možné je porovnat všechny. Pokud si hlídáte kalorie, vždy se orientujte podle hodnot vybraného nápoje. U doslazovaných likérů nebo rumů počítejte, že budou kaloricky náročnější.
ZDROJ: Autor článku - KAM ZA PIVEM - Komerční sdělení, fresh.iprima.cz
https://fresh.iprima.cz/pivo-dela-hezka-tela-pravda-o-kaloriich-v-pivu-a-pivnim-brichu-373951?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

V zahraničí je host pán, u nás mu v hospodě poroučíme, říká restauratér
Mizerný červenec střídá v restauracích slibný srpen. Klasickým hospodám ale tržby padaly, protože lidé chodí na pivo méně často a méně vypijí. Za burger si ale ochotně připlatí. Vyplývá to z analýzy tržeb v gastru.
Po čtyřech měsících útlumu se tržby v hospodách a restauracích konečně rozjely.  „V srpnu je živěji než minulý rok. Myslíme, že letošní srpen dopadne možná i o nějakých pět někdy až o 10 % lépe než minulý rok,“ hodnotí spolumajitel několika restaurací Luboš Kastner čerstvá data z pokladních systémů Dotykačka v rozhovoru pro SZ Byznys.
Poslední měsíce nevypadaly pro gastro dobře. Meziročně přišly hospody v reálu až o desetinu svých tržeb. „Od dubna a května jsme viděli nominální pokles tržeb. Když k němu přičtete růst cen na celém trhu, tak reálný pokles byl okolo devíti, v některých regionech i přes 10 %,“ počítá Kastner, zástupce gastrosektoru v Asociaci malých a středních podniků.
Ani červenec nepřinesl očekávané zlepšení, lidé se v útratách stále drželi. „V srpnu se to zlomilo, což bylo i pro mě velké překvapení. Byly to zejména srpnové víkendy, kdy byly útraty mnohem vyšší než minulý srpen,“ všímá si Kastner.
Pokud ale „výtlak“ restauračního sektoru srovnáváme s posledním předcovidovým rokem, je stále pod ním. Část tržeb spolkla inflace. „Nominálně jsme sice o nějakých 30 % výše, problém je v tom, že cenová hladina v gastru narostla o více než 40 %, jsme tedy v reálném poklesu cirka nějakých 10 %,“ říká Luboš Kastner.
Hospody kapitulují, bistra útočí
Nejvíc padají tržby klasickým hospodám, zejména na vesnici, tam o více než 40 % proti roku 2019. Lidé raději nakoupí alkohol v supermarketu a chodí popíjet do garáží a hasičáren, odhaduje Kastner. Ve městech zase lidé vyměnili tradiční hospody za bistra, kavárny a fast food.
„Absolutně jasně vítězí formát kaváren a bister, které jsou ve městech, a to i v těch menších. Bistra útočí na peníze zákazníka velmi efektivním způsobem, mají pivo i jídlo.  Navíc mají menší nájmy, rychleji vznikají a rychleji zanikají. Je to čerstvý vítr v českém v gastronomickém moři,“ komentuje trendy na trhu Kastner.
Lidé šetří i na nočním životě. Tržby barů a diskoték klesly proti loňsku o více než čtvrtinu. Ale drží se na uzdě i co se týká alkoholu obecně. Chodí do hospody méně často a méně vypijí, vyplývá z dat Dotykačky.
„Vypijí ale více prémiovějších ležáků. Nechtějí si nechat vzít ten zážitek, kupují častěji dvanáctistupňová piva. Ale pokles u desetistupňových piv to nemůže vykompenzovat,“ stěžuje si Kastner.
Půllitr piva zdražil v Praze za rok o šest korun, v lednu bude za 70
Právě pivo přitom zisky řady restaurací táhne. V Praze se na celkových tržbách restaurací podílí skoro z 10 %. V Moravskoslezském kraji je to dokonce 19,4 %, v Plzeňském kraji činí na tržbách 17,2 % a na Vysočině 16,5 %.
A právě ceny točeného dál rostou. Ceníky hospodští stále přepisují co pár týdnů. „Cena piva se mění z měsíce na měsíc. Netvoří se podle toho, za kolik nakupujete od dodavatele. Ale protože je pivo podstatný artikl, musíte jeho cenu měnit podle celkové hrubé marže, které chcete docílit,“ říká Kastner.
Zatímco loni byla cena za půl litru dvanáctistupňového piva v národním průměru 52 Kč, letos se přehoupla výrazně přes 56 Kč. V hlavním městě jsme ještě loni platili průměrných 59 korun, letos se cena dotýká už 65 korun.
Další zdražování přinese lednová změna DPH. Od nového roku přeskočí pivo s největší pravděpodobností z 10% do 21% sazby. „V Praze se cena piva přehoupne přes 70 korun.  Český host je extrémně senzitivní na cenu piva, pivo je téměř dokonale cenově elastický produkt. Když vám stát zvýší cenu, musíte cenu upravit, jinak ji kompenzujete ze své kapsy. Změna bude docela fatální pro minimálně 70 % trhu,“ tvrdí Kastner.
Polévka už není grunt. Průměrná přijde na 70 korun
Cenovým skokanem posledních měsíců jsou ale jednoznačně polévky. Kdo si je dřív dával místo celého oběda, musí nyní sáhnout do kapsy hlouběji. „Polévky se dostaly z meníček ven, už nejsou jeho standardní součástí. Dříve byla polévka i za nula korun nebo byla spojená s hlavním jídlem, ale dnes mají polévky klidně cenu až mezi 50 a 80 korunami.  Polévka je aktuálně v národním průměru klidně i za 70 Kč, před covidem byla za 41,“ líčí Kastner.
Od poledních menu restaurace ve velkém upouštějí. „Meníčkový systém už přestává platit, lidé konzumují jinak. V pondělí si berou věci z domova, v úterý si dají něco lehčího v bistru. Do restaurace nechodí čtyřikrát týdně. Meníčko je gastronomické střílení se do kotníku. Je to cenová válka,“ uvedl pro SZ Byznys Kastner.
Guláše a omáčky, jako je svíčková, pak nyní mizí z jídelních lístků na úkor mezinárodní kuchyně. „Burgery, zdravější jídla jako saláty. Burgery si umí říct o vyšší cenu a lidé ji akceptují. Ceny hamburgerů se aktuálně pohybují v průměru okolo 200 Kč, přičemž minulý rok to bylo 180 Kč.  U guláše to například bylo minulý rok 154 Kč, nyní je to 169 Kč,“ vypočítává Kastner.
V zahraničí je host pán, u nás mu v hospodě říkají, co nesmí
Není to tak dávno, co se v médiích vedla válka za vodu v restauracích zdarma. Teď narazíte na podniky, kde si za deci obyčejné kohoutkové řeknou osm korun. Tedy osmdesát korun za litr.
„Takové vody nejspíš mnoho neprodáte. Ve Francii nebo v Německu je voda součástí servisu, pokud si ji vyžádám. Pro české restaurace je ale servisní mentalita trochu výzva. Když v těchto zemích o něco požádáte, nesetkáte se s opovržením nebo restrikcemi, co lze a co nelze. Tam je host pán. U nás si host hned ‚vymýšlí‘. Že chce něco, co před čtyřmi roky nechtěl. Třeba platit kartou,“ sdílí své zkušenosti Kastner.
Nakonec ale host vždy dosáhne svého, předpovídá restauratér: „Diktuje host. A host je podstatně náročnější, než byl třeba minulý rok a podstatně náročnější, než byl před čtyřmi roky. Některým gastronomům dělá problém s hostem držet krok. Je i mnohem asertivnější, rozumí gastronomii, rozumí možná už i ekonomice. A když mu to nedává smysl, nesedí potichu, ale dává svůj názor najevo buď osobně anebo na sociálních sítích.“
ZDROJ: Autor - MARKÉTA BIDRMANOVÁ, 28. 8. 2023, 7:12, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-pullitr-toceneho-bude-brzy-uz-za-70-vesti-restaurater-kvuli-vyssi-dani-235914#dop_ab_variant=1129611&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Kolik bude stát pivo? DPH znehodnotí restaurace a zavře nás doma
Točené pivo za 70 korun a více se podle slov ekonomů stane již na počátku roku 2024 standardem českých restaurací, barů a hospod. Za zdražením piva má stát zvýšení DPH z 10 na 21 procent, které je součástí konsolidace veřejných financí.
Pivo je pro Čechy národním nápojem a jeho vysoká cena by mohla mít zásadní dopad na hospodskou kulturu v České republice. Podle ekonomů se půllitr piva za 70 korun stane novým standardem již v lednu 2024. Důvodem je zvýšení DPH z 10 na 21 procent, které je součástí vládního plánu konsolidace veřejných financí.
Provozovatelé restauračních zařízení varují, že takové zvýšení cen bude pro některé hospody, především na vesnicích, likvidační. Podle nich už nyní mají hospody problémy s udržením konkurenceschopnosti a další zdražení by mohlo vést k jejich krachu.
Člen Pivního sněmu Sdružení přátel piva Tomáš Maier ve vysílání CNN Prima News připomněl a kritizoval také nulovou daň na tiché víno. V kontextu zdražení piva označil tuto daňovou úlevu za nespravedlivou.
„Problém českého piva je, že je dlouhodobě levné. Máme jedno z nejlevnějších piv. Potřebujeme, aby zvýšilo svou hodnotu, ale určitě by to nemělo být tím, že na něj uvalíme vyšší DPH,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Petr Bartoň.
Jenomže přesně to se od ledna stane. Průměrná cena pěnivé dvanáctky kvůli zvýšení DPH vzroste minimálně v Praze přes 70 korun. To podle ekonomky Jany Matesové povede ke změně pivní kultury. „Restaurace a hospody vydělávaly na tom, že jídlo bylo v podstatě na úrovni nákladů a podniky se živily z marže na nápojích. To se jistě změní,“ řekla ekonomka Matesová.
Podle provozovatelů restauračních zařízení změna DPH povede k tomu, že lidé přestanou pít pivo v restauračních zařízeních. „Je to prosté, půjdou pro pivo do supermarketu a budou pít doma,“ řekl pro CNN Prima NEWS provozovatel restaurace Jiří Černoch ze Zlína.
Dražším pivem se bude dotovat víno bez daně
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka, dojde k tomu, že stát bude ročně tratit až šest miliard korun. Vláda podle Havlíčka vykopala příkopy mezi pivaři a vinaři.
„Je to obrovská nespravedlnost, které musí čelit zejména malé pivovary. Navíc to představuje velkou sekeru pro český státní rozpočet, protože na spotřební dani z tichého vína stát nemá vůbec nic, byť 70 procent tichého vína pochází ze zahraničí,“ uvedl člen Pivního sněmu Sdružení přátel piva Tomáš Maier.
Fiala: „Lidi budou pít doma na zahradě lahvové pivo“
Stát nezavede spotřební daň na takzvaná tichá vína. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) při rozhodování o zdanění převážil argument, že v okolních zemích se taková daň neuplatňuje.
„Teď se hospodám a restauracím mění cena piva, takže lidi budou pít doma na zahradě lahvové pivo a nebudou chodit do hospody. Myslím, že do hospod na vesnicích nikdo nebude chodit. Kvůli dvěma či třem lidem to žádná obec a hospodští nebudou držet,“ řekl v květnové Partii na CNN Prima NEWS místopředseda SPD Radim Fiala.
ZDROJ: Autor - MARTINA SULOVARI, medium.seznam.cz, 30.8. 2023, 12:58
https://medium.seznam.cz/clanek/martina-sulovari-kolik-bude-stat-pivo-dph-znehodnoti-restaurace-a-zavre-nas-doma-19319?utm_campaign=abtest226_mohlo_by_vas_zajimat_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1

Pivo ze vzduchu? Jde to, dokázal český pivovar. Pomohli mu i vědci
Doslova pivo ze vzduchu se podařilo vyrobit pivovaru z Nošovic na Frýdeckomístecku. Pomocí zařízení vyvinutého odborníky pražského Českého vysokého učení techického nápoj uvařil z vody získané ze vzdušné vlhkosti.  
Poukázat na úbytek vody v přírodě a přijít s řešením tohoto problému. Takový byl jeden z hlavních hnacích motorů slezského pivovaru Radegast k uskutečnění projektu vaření piva ze vzduchu. Vytvořili tak Radegast Futur.
Jedná se o ležák, který se vyznačuje velmi vysokou hořkostí přes 60 jednotek hořkosti (IBU). Většina českých ležáků přitom má kolem 30 IBU.
„Ležák Futur je důkazem, že by se pivo tímto způsobem uvařit dalo, ale zároveň je vzkazem, že budoucnost bez vody určitě nechceme. Proto se snižováním její spotřeby a ochranou vodních zdrojů zabýváme dlouhodobě a podporujeme projekty, které se věnují zadržování vody v krajině. Od roku 2015 jsme do nich investovali přes sedm milionů korun,“ řekl manažer značky Radegast Petr Klíma.
Radegast Futur vznikl pouze v symbolickém množství a nepůjde do maloobchodního prodeje. Lidé ho mohou ochutnat čepovaný na letošním Radegast dni, který se koná 26. srpna v pivovaru v Nošovicích na Frýdeckomístecku. Několik lahví také mohou vyhrát v rámci soutěží pivovaru na sociálních sítích.
Spolupráce s ČVUT
Technologické zařízení na získávání vody ze vzduchu vzniklo ve spolupráci Univerzitního centra energeticky efektivních budov Českého vysokého učení technického (ČVUT UCEEB) a společnosti Karbox.
„EWA (Emergency water from air - česky Nouzová voda ze vzduchu - pozn. red.) je unikátním zařízením, které je schopno získávat vodu i ve velmi suchém a horkém prostředí. Primárně je určeno jako nouzový zdroj pitné vody například pro složky záchranného systému ve velmi suchých oblastech,“ říká vedoucí týmu S.A.W.E.R. na ČVUT Tomáš Matuška.
„Dokáže získat zhruba pětatřicet litrů za den v těch nejsušších a nejteplejších místech na světě. Nicméně pro průmyslovou výrobu piva by získávání vody v takových podmínkách bylo nemožné nebo přinejmenším velmi nákladné,“ doplnil Matuška
Nový „pivovarský“ přístroj byl postaven na stejné technologii jako unikátní přístroj S.A.W.E.R. (Solar Air Water Earth Resource - Solární zdroj vody ze vzduchu), který ČVUT UCEEB vyvinul pro výrobu vody pro český pavilon na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji. S.A.W.E.R. zde vyrobil i přes 1300 litrů denně a rozhodně to není maximum této technologie.
ZDROJ: Petr Vaňous - Reportér, 18.8.2023, www.denik.cz
https://www.denik.cz/veda/pivo-ze-vzduchu-jde-to-a-dokazal-to-cesky-pivovar-20240817.html

Za kolik se čepuje pivo v Ostravě? Někde zdraží i o sedm korun!
Pivo zdraží! Za čepovaná (ale i balená) piva od Plzeňského Prazdroje si zákazníci na řadě míst připlatí.
Největší český pivovar, pod který spadá také Radegast, zvedne od začátku října cenu většiny produktů skoro o šest procent. Důvodem jsou neustále rostoucí náklady na dopravu, energie a obaly.
„S ohledem na složitou situaci v gastronomii jsme přistoupili ke změnám tak, že u balených piv vzroste cena v průměru o 1,5 koruny na půllitr, zatímco u sudových a tankových piv jen o korunu,“ uvedl ve svém prohlášení Prazdroj.
Vyrazili jsme proto na průzkum do známých ostravských podniků, které čepují Plzeň a Radegast. Jaké mají ceny nyní? A kdo už teď ví, o kolik bude zdražovat?
V Radegastovně na náměstí čepují velký Radegast za 46 korun, půllitr Plzně stojí 63 korun. „Zdražení zatím neplánujeme,“ řekli nám v podniku. V Radegastovně Aura v Porubě stojí Radegast stejně, Plzeň tady mají ale o šest korun levnější. Za 57 korun Plzeň čepují taky ve Stračena City nebo v Restauraci u Rady.
Ceny se mírně liší v ostatních podnicích. Sbeerka čepuje velkou Plzeň za 56 korun, Slezska P.U.O.R. za 58 korun a Viktorka v Porubě za 59 korun.
Levnější Plzeň i Radegast mají v podniku 2Promile, který sídlí v centru Ostravy. „Velký Radegast čepujeme za 41 korun a Plzeň za 51 korun. Pokud se situace bude vyvíjet aktuálním směrem, tak po změně sazeb DPH budeme nuceni zvednout cenu minimálně o šest korun. Máme však štěstí, že držíme jednu z nejnižších cen v centru města, takže oproti ostatním ještě máme prostor na zdražení,“ řekl majitel Jakub Křižan.
Nižší ceny má také Restaurace u Radnice. Tady stojí velký Radegast 39 korun a Plzeň o deset korun víc. Zůstanou ceny tak nízko i nadále? „Uvidíme, co přinese říjen,“ zaznělo z restaurace. Naopak už teď chystají zdražení ve Frankie‘s Pubu naproti Karoliny. „Plzeň u nás stojí 55 korun, cenu ale zvedneme na 62 korun,“ potvrdila provozní Sabina Milerová.
ZDROJ: 05/09/2023, PETR SOBOL, Magazín PATRIOT
http://www.patriotmagazin.cz/za-kolik-se-cepuje-pivo-v-ostrave-nekde-zdrazi-i-o-sedm-korun?consent=CPxhf0APxhf0AD3ACBCSDVCsAP_AAEPAAATIIXIBhCokBSFCAGpYIIsAAAAHxxAAYCAAABAAgQABABIAIAQAAAAQAAQgBAACABAAIAIAAAAACABAAAAAAAAAAQAAAAAAAAAAIQAAAAAAAiBAAAAAAABAAAAAAABAQAAAgAAAAAIAQBAAAAEAgAAAAAAAAAAAAAAAAQgAAAAAAAAAAAgAAAAAEELoEgACwAKgAXABAADIAGgARAAjgBMACeAFUAMQAfgBCQCIAIkARwAnABSgDLAGaAO4AfoBCACLAEmALqAbQBNoCpAFqALzAYIAyQBlwDUwIXAAAAAA.YAAAAAAAAAAA&sznclid=n_b7oqytra2or6mrqa-mrq6tq6ipreProq6ppqymrqenqa2xrKur4-v6oq6ppqymrairraqxr6mn4_yip6qsq6uspqaprdmrp62pqtrZ3Nvd3aitqtndr9zapqc&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=int1&dop_req_id=llnFb5rPp9L-202309051526&dop_id=22721896

Zdražování piva v ČR: Za Plzeň si lidé připlatí. Ostatní pivovary zatím otálejí
Milovníci piva, kteří nedají dopustit na chmelový mok z Plzeňského Prazdroje, sáhnou od října opět hlouběji do kapsy. Plzeňský pivovar totiž oznámil zdražení. O změně cen informoval i pivovar Bernard. Podle Sdružení přátel piva bude jedna čepovaná Plzeň stát o dvě koruny více. Ostatní velcí hráči na české scéně zatím se zdražením váhají a čekají na kroky vlády, která chce tradiční nápoj převést do zvýšené sazby DPH.
O korunu u piva ze sudu a korunu padesát u lahví a plechovek se od 1. října zdraží piva z Plzeňského Prazdroje. K navýšený přistoupili zástupci pivovaru dle svých slov kvůli trvalému růstu cen u vstupních položek. „Ty v uplynulém roce průřezově zasáhly prakticky do všech fází výrobního procesu. Nejmarkantnější je to u energií, ale náklady rostou i v oblasti obalů či logistiky,“ informoval mluvčí společnosti Zdeněk Kovář.
V restauracích přitom lidem ani koruna navíc stačit nebude. Do finální ceny se totiž podle předsedy Sdružení přátel piva Tomáše Erlicha zvýšení promítne dvojnásobně. „Současné zdražení znamená, že si v hospodě člověk za Plzeň připlatí minimálně o dvě koruny více,“ řekl Deníku.
Už nyní se postupně piva z plzeňského pivovaru blíží v hospodách k magické hranici 60 korun za půllitr. V Praze ji dokonce překonala. Z dat pokladních systémů Dotykačka, které má zhruba osm tisíc podniků v Česku, plyne, že průměrná cena za púllitr činila v červenci 54 korun. V Praze je pak Plzeň v průměru za 64 korun. Brno či Ostrava s 54 korunami za púllitr zatím kopírují republikový průměr. Ale už nyní je jasné, že cena napříč celou zemí dál poroste.
„Už teď vím, že od října zdražím půllitr plzeňského ze současných 54 korun minimálně o dvě koruny. A jestli projde vládní konsolidační balíček, nebude to cena konečná,“ řekl Deníku například majitel Pivnice Psí Buda v Hradci Králové Milan Zeman.
Jak se změní cena jiných piv? 
Otazník visí nad tím, jak se situace projeví na zlatavém nápoji z jiných pivovarů. Zatímco dříve byla cenová politika Prazdroje pro ostatní etalonem, nyní čekají na rozhodnutí vlády Petra Fialy. Ta chce pivo přesunout v úsporném balíčku z 10 na 21 procent DPH. „Ostatním pivovarům by delší odsouvání zdražování mohlo pomoci. Velkou neznámou je však zatím vládní balíček, který by s cenami mohl ještě více zahýbat,“ uvedl Erlich.
Za většinu piv na českém trhu tak zákazníci zatím zaplatí stejně jako doposud. „Pokud se zdražit rozhodneme, tak až od začátku roku 2024,“ potvrdila za Budějovický Budvar Ivana Chlumáková. Podobně uvažují i v pivovaru Svijany. „K případné změně přistoupíme až na základě naší vlastní kalkulace nákladů a cen vstupů, v horizontu nejbližších týdnů to není aktuální,“ uvedl obchodní ředitel Vratislav Žitka.
Na začátku týdne naopak oznámil zdražení humpolecký pivovar Bernard. „Rodinný pivovar Bernard upraví cenu sudového i lahvového piva o jednu korunu pro gastronomii,“ informoval za pivovar Radek Tulis.
Vyhlídky hospodských
Vyšší cena piva v Česku se vždy může projevit v místní tradiční hospodské kultuře. Návrat takzvaného covidového syndromu, kdy Češi přešli na domácí pití piva a prodalo se přes 40 tisíc domácích výčepů, však tentokrát předseda Sdružení přátel piva nepředpokládá, ani pokud zdraží i další pivovary.
„Někteří lidé domácí výčep raději opět opráší, ale nebude to tak markantní. Zdražení piva v hospodách však rozhodně přispěje k vyššímu prodeji lahvového,“ tvrdí Erlich.
ZDROJ: Petr Vaňous - Reportér, 5.9.2023, www.denik.cz
https://www.denik.cz/ekonomika/pivo-zdrazovani-dph.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1126401&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

Dvě piva za 700, voda za 240 korun. Z ceníku Oktoberfestu se točí hlava i střízlivým
V německém Mnichově, který je od Prahy vzdálený zhruba 400 kilometrů, už zanedlouho začnou pivní slavnosti Oktoberfest, na které každoročně vyráží i mnoho Čechů. Letos se pořádá již 188. ročník
Akce se koná na Terezině louce v Mnichově a vždy přiláká miliony návštěvníků. Ti během více než dvou týdnů spořádají miliony litrů piva. To z něj dělá bezkonkurenčně největší pivní festival na světě. Každoročně sem míří i lidé z Česka. 
Nejdražší piva, co jste kdy měli 
Návštěvník by patrně šetřil peníze hlavně kvůli cenám občerstvení v areálu. Drtivá většina lidí jezdí na Oktoberfest hlavně kvůli pivu. A takovou cenu za tupláka, což je zlatavý mok v typické bavorské sklenici o velikosti jednoho litru, byste nezaplatili ani v centru Prahy.
Už v uplynulých letech se částka přehoupla přes deset euro, což je cca 230 korun.
Letos opět padnou rekordy.
Jak připomíná celá řada německých portálů, pivaři si připlatí. Organizátoři už zveřejnili ceník piv na konkrétních stanovištích.
Nejlevněji bude v takzvaném Augustiner-Festhalle, kde tuplák vyjde na 13,50 euro.
Augustiner (Bräu) je mimochodem nejstarší pivovar v celém Mnichově, vznikl již v roce 1328. Hospody pod značkou tohoto pivovaru jsou dnes po celém centru bavorské metropole. A také podle hlasu místních, nejedná se v žádném případě o žádnou turistickou past, jsou mezi Bavory oblíbené. Pivo se zde čepuje z dřevěných sudů a má v sobě tak méně oxidu uhličitého
V dalších případech je ale na Oktoberfestu mnohem dráže. 
„Ceny nápojů neurčuje město Mnichov. Město jako pořadatel Oktoberfestu však ceny restauratérů kontroluje, aby byly přiměřené. K tomu porovnává ceny s cenami velkých gastronomických zařízení v metropolitní oblasti Mnichova. U piva jsou tyto ceny aktuálně 7,10 eur a 12,20 eur za litr,“ podotýkají organizátoři na stránkách Oktoberfestu. 
Paulaner bude prodávat pivo za 14,50 euro, to je v přepočtu asi 350 korun. 
Ale pokud jste abstinentem a na Oktoberfest se vydáte s domněnkou, že ušetříte, budete nejspíš dost zklamáni. Nealkoholické nápoje nejsou o moc levnější. Podle organizátorů bude letošní průměrná cena vody asi 10,04 euro (zhruba 240 korun), to je o necelých čtyřicet centů více oproti loňskému průměru. Limonáda kolem 11,14 euro, což je asi 270 korun. 
Zájezdy na největší pivní festival na světě pořádá i celá řada českých cestovních kanceláří. Ve všech případech se jedná o výjezdy autobusem, nejčastěji na víkend, našli jsme ovšem i možnost lidově řečeno na otočku.
ZDROJ: 09. 09. 2023, 05:31, www.prahain.cz
Výňatek z článku:
https://www.prahain.cz/zivot-ve-meste/dve-piva-za-700-voda-za-240-korun-z-ceniku-oktoberfestu-se-toci-hlava-i-strizlivym-14394.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Oficiální cena piva na Oktoberfestu v Mnichově
Náklady na litr piva Wiesn na Oktoberfestu
Kolik stojí litr piva na Oktoberfestu? Existuje jen málo otázek, které způsobují takové napětí. Dobré vědět: Ceny nejsou určovány městskými úřady v Mnichově, ale majiteli.
Cena piva pro Oktoberfest 2023 se bude pohybovat mezi 12,60 a 14,90 eury, což je v průměru o 6,12 procenta více než loni.
Ceny piva 2023 velkých stanů podrobně:
Armbrustschützen-Festzelt: 14,40 Euro (2022: 13,50 Euro)
Augustiner-Festhalle: 13,50 Euro (2022: 12,80 Euro)
Bräurosl: 14,30 Euro (2022: 13,40 Euro)
Fischer-Vroni: 13,70 Euro (2022: 12,90 Euro)
Hacker-Festzelt: 14,40 Euro (2022: 13,40 Euro)
Hofbräuhaus-Festzelt: 14,50 Euro (2022: 13,60 Euro)
Käfer Wiesn-Schänke: 14,50 Euro (2022: 13,70 Euro)
Löwenbräu-Festzelt: 14,50 Euro (2022: 13,60 Euro)
Marstall: 14,50 Euro (2022: 13,70 Euro)
Ochsenbraterei: 14,50 Euro (2022: 13,50 Euro)
Paulaner-Festzelt: 14,50 Euro (2022: 13,50 Euro)
Schottenhamel-Festhalle: 13,60 Euro (2022: 13,60 Euro)
Schützen-Festzelt: 14,50 Euro (2022: 13,70 Euro)
Weinzelt (Weißbier): 17,40 Euro (2022: 16,80 Euro)
Oide Wiesn (Starý Oktoberfest):
Festzelt Tradition: 13,20 Euro (2019: 11,40 Euro)
Herzkasperl Festzelt: 13,40 Euro (2019: 11,40 Euro)
Museumszelt: 12,60 Euro (2019: 10,80 Euro)
Volkssängerzelt: 12,90 Euro (2019: 11,40 Euro)
Průměrné ceny nealkoholických nápojů za litr jsou 10,04 eur (2022: 9,67 eur) za stolní vodu, 11,65 eur (2022: 10,85 eur) za Spezi a 11,17 eur (2022: 10,35 eur) za limonádu.
Ceny nápojů nestanovuje město
Ceny nápojů nejsou stanoveny městem Mnichov. Nicméně, jako organizátor Oktoberfestu, město přezkoumává ceny restauratérů, aby se ujistilo, že jsou přiměřené. Za tímto účelem porovnává ceny s cenami hlavních gastronomických zařízení v metropolitní oblasti Mnichova. U piva jsou tyto ceny v současné době 7,10 eur a 12,20 eur za litr vývozu.
ZDROJ: Webové stránky Oktoberfestu: www.oktoberfest.de
https://www.oktoberfest.de/en/information/service-for-visitors/the-beer-price-at-oktoberfest

V sobotu začíná slavný Oktoberfest. Němci chtějí zatočit se známým nešvarem
Největší lidový festival na světě otevře své brány už v sobotu 16. září, a přípravy v Mnichově jsou proto v plném proudu. Festival vyjma piva oslavuje především bavorský způsob života a letos si připravil četné inovace. Zavádět se začnou totiž třeba opatření proti obohacování se na přeprodeji vstupenek.
Festival, jehož podstatou je podle pořadatelů pohostinnost, setkávání a společné prožití radostných chvil, se letos koná už po 188. Proto také tento ročník trvá celých 18 dnů, až do 3. října.
Pivo zdražilo
Cena jednoho litru piva se letos bude pohybovat v přepočtu mezi 343 až 362 korunami. Jedná se o drobné zdražení, které je podle pořadatelů způsobené inflací. Rostou také náklady na platy zaměstnanců festivalu.
Akce se letos v Mnichově bude konat na ploše 34,5 hektaru a schváleno pro ni tentokrát bylo 474 podniků.
V 17 festivalových sálech se zhruba 120 000 místy k sezení se budou čepovat speciály pro Oktoberfest ze šesti tradičních mnichovských pivovarů Augustiner, Hacker-Pschorr, Löwenbräu, Paulaner, Spaten a Staatliches Hofbräuhaus.
Letošní novinky
Někteří hostitelé budou mít poprvé online portály, kde bude možné nevyužité rezervace vyměnit nebo prodat za původní cenu. Pořadatelé to považují za důležitý krok k potlačení „přeprodávání“ stolů na poslední chvíli za sumy kolem tisíců eur. Pro toto řešení se letos rozhodlo 20 gastropodniků.
Na návštěvníky čeká i nová rychlá zábavná atrakce a inovací prošla i nabídka bio, veganských a vegetariánských pokrmů. Festival klade důraz i na využívání zelené energie a recyklaci.
Slavnostní zahájení
Hostinští se v sobotu přesouvají do areálu festivalu na slavnostně vyzdobených vozech už v 10:45. 
Oktoberfest bude slavnostně zahájen ve 12 hodin tradičním narážením sudu starostou Dieterem Reiterem.
ZDROJ: 15. 9. 2023, 13:16, Taťána Kynčlová - www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-v-sobotu-zacina-slavny-oktoberfest-nemci-chteji-zatocit-se-znamym-nesvarem-40443793#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Začíná Oktoberfest, který milují i VIP. Třeba Paris Hilton ale Němce naštvala
Dnes v Mnichově odstartoval legendární pivní festival Oktoberfest – největší akce tohoto druhu na světě. A tak se do bavorského velkoměsta sjíždějí milovníci piva, ale láká i VIP osobnosti. Kdo v minulosti festival navštívil a zlatavému moku neodolal?
Bohatý program festivalu, který letos potrvá až do 3. října, je velkým lákadlem nejen pro Němce, ale i pro milovníky piva z celého světa včetně VIP osobností. Na Oktoberfestu je vždy narváno a návštěvníky neodrazuje ani to, že tuplák piva tam není vůbec levná záležitost. Letos se jeho cena bude pohybovat kolem 15 eur, což je v přepočtu asi 369 korun.
Na druhou stranu, nejde jen o pivo, festival je proslulý svou neopakovatelnou atmosférou, bohatým programem a nejspíš i možnost narazit tam na světoznámé VIP osobnosti mu dodává na zajímavosti. Podívejte, kteří slavní v minulosti na Oktoberfest zavítali.
Arnold Schwarzenegger
Opakovaně vyráží za zlatým mokem do Mnichova legendární akční hrdina a politik Arnold Schwarzenegger. Byl tam loni, ale i v předešlých letech, a faktem je, že si ho vždy náramně užil. Často s sebou na akci bere třeba i svou rodinu, nebojí se zapojit do rozjeté zábavy a v roce 2015 třeba ukázal, že pivo neumí jen pít, ale zvládne ho i načepovat. Postavil se totiž za pípu a legendární tuplák si sám natočil.
Usain Bolt
Zdá se, že sprinterská legenda Usain Bolt nepodává jen skvělé sportovní výkony, ale nebojí se ani trochu hýřit a vrhnout se do víru zábavy. I on byl na Oktoberfestu několikrát a vždycky to byla jízda. Sportovec se oblékl do typického bavorského kroje, nasadil svůj široký úsměv a vrhnul se do víru zábavy. S tuplákem piva v ruce si užíval společnosti krásných žen, hudby, typických bavorských dobrot a rozhodně neseděl někde v koutě.
Tina Turner
Před pár měsíci sice Tina Turner zemřela, ale je to legenda, na jejíž hudbu a nezkrotný elán prostě nelze zapomenout. Radost rozdávala nejen na pódiu, ale v podstatě kdekoli se objevila. Tak jako v roce 2014 v Mnichově na Oktoberfestu, na který vyrazila se svým manželem Erwinem Bachem. Bylo jí tehdy 74, měla plno elánu a poradila si i s tuplákem piva, který prostě k tomuhle festivalu patří.
Paris Hilton a Kim Kardashian
Dědička hotelového impéria Paris Hilton zavítala v roce 2006. A postarala se tam o parádní skandál, který způsobil, že o další její návštěvu už Němci nestáli. Sice dorazila v tradičním bavorském kroji a s krásně zapletenými copánky, což u Bavořanů vzbudilo nadšení, jenže pak Hilton na festivalu piva začala propagovat prosecco v plechovce a průšvih byl na světě.
Byla tam tehdy s kamarádkou Kim Kardashian, která ale podobnou chybu neudělala, a tak se na festival piva v dalších letech vrátila. Třeba v roce 2010 z ní museli být všichni nadšení, oblékla si tradiční dirndl a nadšeně se fotila s tuplákem i obřím preclíkem, který je tradiční pochoutkou právě k pivu.
Boris Becker
Dalo by se říct, že tenisová legenda Boris Becker patří k pravidelným návštěvníkům Oktoberfestu. Vyráží tam opakovaně, vždy je stylově oblečený v tradičním bavorském kroji a nikdy tuplákem piva nepohrdne.
V minulosti s ním do Mnichova jezdila i jeho dnes už bývalá manželka Lilly Becker (rozvedli se v roce 2018), předloni už tam s ním ale byla jeho nynější snoubenka, analytička politických rizik, žena, co mluví pěti jazyky, Lilian de Carvalho Monteiro.
ZDROJ: LUCIE MÜLLEROVÁ, 16.9. 2023, 11:02, www.prozeny.cz
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-zaujalo-nas-zacina-oktoberfest-ktery-miluji-i-vip-treba-paris-hilton-ale-nemce-nastvala-91085#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

„si říkám, že bych chtěl pauzu, že už je toho moc. Pořád zápas, zápas, zápas, jsem přetrénovanej, už je to náročné.“ 
„Uvidíme, jak se budu cítit. Teď se samozřejmě vidím někde u moře na pláži, s pivem a klobásou v ruce a nohama nahoře.“
David „Růžový panter“ Kozma (MMA zápasník) před druhým soubojem s Bojanem Veličkovičem
Q&A David Kozma | Zápas s Bojanem? S kým bych chtěl o titul? Sleduju hokej?
https://www.youtube.com/watch?v=j4J2MFa6CoY

David Kozma + pivko + relax na rodinné chatě

FOTO: Instagram D. Kozmy - @david.pinkpanther.kozma

Nejsilnějším pivem na světě je Snake Venom, nejprodávanější je Sněhová vločka
Pivo, to je nejen česká perla. Vydejte se s námi za pivními zajímavostmi a perličkami.
Síla díky mrazu
Nejsilnější pivo na světě je Snake Venom. V překladu Hadí jed se pyšní obsahem 67,5 procenta alkoholu. Vysoké hladiny alkoholu se docílí zmrazením a následným odebráním zmrzlých krystalků vody. Za třetinku zaplatíte kolem 1600 korun, vyrábí ho skotský pivovar Brewmeister. „Ochutnal jsem lehce slabší pivo Sink the Bismarck! (Potop Bismarcka!) se 40 procenty alkoholu. Po napití je pivní hořkost cítit až slaně, následně hlt zahřeje jako pálenka. Je tam i CO2, ale kvůli síle piva ho vnímáte velmi lehce,“ popisuje zážitek Tomáš Erlich, předseda Sdružení přátel piva. Mezi nejsilnější česká piva se řadí X-beer33 z pražského pivovaru U Medvídků a pivo Titanik z Lodi Pivovar. Obě mají kolem 12 procent alkoholu.
Čínská sněhová vločka
Pivo Snow (v překladu Sníh nebo také Sněhová vločka) se vyrábí a prodává zejména v Číně a jedná se o nejprodávanější značku na světě. Roční výstav je neuvěřitelných 10 miliard litrů, pro srovnání – českobudějovický Budvar loni uvařil rekordních 160 milionů litrů piva, čínskou roční produkci Sněhové vločky by tak současným tempem dohnal asi za 63 let.
Petr „velká ruka“
Nejrychleji vypitý „tuplák“ na světě zvládl v roce 1977 za 1,3 vteřiny Američan Steven Petrosino. „V Česku neradi pojímáme ,pivní rekordy‘ jen jako nějaké bohapusté pití piva,“ říká Miroslav Marek, jehož agentura Dobrý den provozuje web českých rekordů, a přidává jednu z posledních kuriozit: Petr David zvaný „Velká ruka“ dokázal jednou rukou zvednout a po dobu 21,53 vteřiny udržet 12 skleněných tupláků naplněných pivem. Obří ruka, se kterou se každý může porovnat, má svůj sádrový otisk v pelhřimovském Muzeu kuriozit a rekordů.
Náklaďák na půllitrech
Zajímavý český rekord vytvořil tým Jendy Bendy z Třebíče. Podařilo se jim postavit 10 180 kilogramů těžký tahač na půllitry s pivem. Obří náklaďák udrželo nad zemí deset sklenic. Miroslav Marek přidává ještě jeden český rekord: „David Kopecký se zapsal do České knihy rekordů tím, že dokázal vypít ve stoji na hlavě (bez opory rukou) 0,5 litru 10° piva Poutník za 5,97 vteřiny!“
Figurky ze zátek
Jeden z nejhezčích rekordů vytvořil František Nebřenský z Prahy. Z pivních zátek sestavil 68 postaviček, a to ve čtyřech výjevech – orchestr, štamgasti v hospodě, Vánoce a Velikonoce. Právě hospodský i štamgasti pražské hospody Na Ledárnách, kam chodil umělec hrát mariáš, byli reálnou předlohou postaviček, jež jsou nyní vystaveny v Muzeu rekordů a kuriozit Pelhřimov.
Nejdražší pivo prošlo ohněm
Když 6. května 1937 nad americkým letištěm v New Jersey vzplála obří německá vzducholoď Hindenburg, po pádu zahynulo 36 lidí. Velitel hasičů Leroy Smith následně z trosek vylovil šest lahví pravděpodobně německého piva Löwenbräu – pětina obsahu se odpařila, požár zlikvidoval i část etiket. Jedna lahev se v roce 2013 dostala do dražby, nejvyšší nabídka činila 16 tisíc dolarů, v přepočtu asi 360 tisíc korun. Jedná se o nejdražší lahev piva na světě.
ZDROJ: 6. července 2020, 7:24, JOSEF HORA, 5+2, www.metro.cz
https://www.metro.cz/spolecnost/nejsilnejsim-pivem-na-svete-je-snake-venom-nejprodavanejsi-je-snehova-vlocka.A200703_072400_metro-spolecnost_hyr

X-BEER 33

X-BEER se vyrábí tradiční technologií s použitím speciálních postupů v různých stádiích výroby piva. K výrobě se používá plzeňský a karamelový slad v maximálním množství, které jsme ještě schopni rmutovat. Jak dosahujeme vysokého extraktu původní mladiny zůstane naším tajemstvím, můžeme ale prozradit, že vysoká stupňovitost je dosažena pouze z ječného sladu. Hlavní kvašení probíhá v otevřených dubových kvasných kádích 14 dní. Dokvašování probíhá v dubových sudech 14 týdnů a poté po přidání speciálního kmene kvasnic probíhá druhotné kvašení dalších 14 týdnů.
V podmínkách „ruční“ výroby piva našeho pivovaru je každá várka vyrobeného X-BEER originálem, který se bude lišit stupňovitostí. Premiérová várka nese označení X-BEER 30, což znamená že jsme vyrobili tzv. třicítku s obsahem alkoholu 11,8%.Z první várky jsme stočili pouze 500 lahví, každá z nich ponese svoje originální číslo. Druhá várka, u které začala fáze dokvašování, bude asi mít název X-BEER 32. Přesný název budeme znát až při stáčení do lahví po provedení laboratorního rozboru.
X-BEER je pivo, které nemá v České republice ekvivalent. Vyniká přírodní sladovou chutí s příjemným hořkým dozvukem. Vysoký obsah alkoholu a cukru společně s vyšším chmelením výrazně urychlují vstřebávání alkoholu do krve. Proto doporučujeme opatrnou konzumaci X-BEER ve smyslu našeho sloganu uvedeného na etiketě X-BEER je vhodné podávat k desertům nebo samostatně jako digestiv. 

X-BEER 33 – polotmavý ležák, který kvasí v dubových sudech po dobu 200 dní. Obsah alhoholu: 12,6%.

ZDROJ:
U Medvídků – historický hotel, restaurace a pivovar v centru Prahy.
https://umedvidku.cz/cs/pivovar/x-beer33/

Pivex 2023

Vítězem soutěže Pivex je Zubr Gold. Chutnalo i pivo z Moravie nebo od Tomana
Celkem pětadevadesát vzorků z českých pivovarů a minipivovarů se letos utkalo v degustační soutěži piv Pivex 2023. Odborná porota vybírala nejlepší piva lahvová, sudová i svrchně kvašené speciály. Hlavní cenu CHAMPION si stejně jako v loňském roce odnesl Zubr Gold. „Je to unikátní soutěž, jediná na starém kontinentě. Doufám, že bude pokračovat dál a Dej Bůh štěstí,” řekl před začátkem degustace odborný garant soutěže Karel Kosař.
Soutěž odstartovala na konci listopadu prvním kolem ochutnávky lahvových piv. Do hodnocení odbornými degustátory O zlatý pohár Pivex se v letošním roce přihlásilo čtyřiačtyřicet pivních značek v pěti kategoriích.V dvoukolovém klání vyhrál mezi světlými ležáky Litovel Josef z pivovaru Litovel, mezi světlými výčepními pivy uspěl Zubr Gold. Kategorii tmavých piv ovládl Bernard černý ležák 12. Nejlepším nealkoholickým pivem byl vyhlášený Birell z pivovaru Radegast a prvenství v kategorii míchaných nízkoalkoholických a nealkoholických piv získal Démonický refresh grapefruit z pivovaru Protivín.
Na začátku dubna se konalo hodnocení svrchně kvašených pivních speciálů. Třináct vzorků z podkategorie stout, porter, ipa, apa, neipa, pšeničné, ale a další hodnotil i redaktor Deníku.  Za nejlepší speciál porota vyhlásila Baltic porter 19 z minipivovaru U Tomana Brno.
Jako poslední hodnotila odborná porota složená ze zástupců pivovarů i pivovarského a sladařského výzkumného ústavu 38 vzorků sudových piv. „Čekají vás celkem tři kategorie, začínat budete s výčepními pivy, kterých bude v soutěži sedm,” uvádí degustaci Jana Olšovská z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
Ocenění nejlepší světlý ležák v soutěži Zlatý soudek Pivex 2023 získal Zubr Gradus z pivovaru Zubr, kategorii světlých výčepních piv ovládla Holba Horská 10 z pivovaru Holba. I v kategorii sudových piv má Brno své zastoupení, prvenství mezi minipivovary patří pivovaru Moravia a jeho Medláneckému Kluzáku 11.

Při degustacích všechna piva porotci hodnotili na škále od jedné do devíti, kdy jedničkou ohodnocená piva byla označená za mimořádná a bez jakékoli vady. Naopak piva ohodnocená číslicí devět byla označená jako nepitelná.
ZDROJ: 25.4.2023, brnensky.denik.cz, LUCIE BURIANOVÁ
https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/pivex-zubr-gold-moravia-pivovar-toman-brno-hodnoceni-soutez-degustace-porota.html 

Přerovský Zubr má nejlepší pivo v republice. Medaile získaly i další pivovary z kraje
Pivovary z Olomouckého kraje ovládly degustační soutěž. Tu každý rok v září organizuje Český svaz pivovarů a sladoven a všechny hlavní kategorie letos ovládly pivovary Zubr, Holba a Litovel. Ocenění za nejlepší pivo roku 2023 putovalo do Přerova. Na počest patrona všech pivovarníků sv. Václava se každý rok koná klání o nejlepší české pivo. Nezávislou odbornou porotu letos nejvíce zaujal přerovský pivovar Zubr se svým počinem Gradus. Ten je uvařený z několika odrůd českého chmele a na jeho výrobu zkombinovali pracovníci pivovaru klasický a speciální moravský slad zvaný KARAPILS. 
„Opakovaných ocenění našeho piva si patřičně vážíme, protože dlouhodobě potvrzují kvalitu našeho pivovarského řemesla a tradičních postupů. Je to ale také poklona pro všechny, kteří do vaření piva v Zubru vnášejí svůj um, poctivost a pečlivost,“ uvedla v tiskové zprávě sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková. Gradus si přitom drží vrchní příčky žebříčku nejlepších českých ležáků již několik let. V roce 2022 vyhrál Evropskou pivní hvězdu a cenu nejlepšího světlého ležáku v soutěži České pivo získal i v letech 2019 a 2021. Zubr si odnesl také třetí místo v kategorii výčepních piv. Tam se na prvním místě umístil pivovar Litovel s pivem Moravan. Litovelský pivovar si k tomu odnesl ještě ocenění za pivo Josef, který získal druhé místo. Navázal tak na medailové ocenění v degustační soutěži O Zlatý pohár PIVEX, ve které letos v dubnu zvítězil. „Moravana vaříme už více než 40 let a po celou dobu se těší veliké popularitě. Světlý ležák Josef jsme poprvé uvařili zhruba před rokem,“ vysvětlil litovelský sládek Petr Kostelecký. Podle něho si Josef získal přízeň nejen mezi odborníky, ale je oblíbený i mezi štamgasty. 
V kategorii jedenáctek zabodoval Šerák od pivovaru Holba. „Bronzu mezi jedenáctkami si velmi vážíme a udělal nám velkou radost,“ poznamenal sládek Luděk Reichl s tím, že Šerák je vlajkovou lodí pivovaru z jesenických hor. „Začali jsme jej vařit v roce 1983, v době, kdy jedenáctistupňové pivo ještě nebylo úplně obvyklé a opakovaně se potvrzuje, že to byla naprosto správná volba,“ navázal Reichl. Ocenění získaly poslední dva zmiňované pivovary v kategoriích nealkoholických piv. Třetí místo za nealkoholické neochucené pivo patří Holbě, v případě ochucených piv vyhrály hned dvě místa nápoje z Litovle. První místo získal pivovar za Pomelo Free a třetí místo Řezaný citron.
Tradiční prestižní odborná soutěž České pivo se letos konala po jednadvacáté. Pořádá ji Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. V letošním roce se soutěžilo celkem v šesti kategoriích: světlé ležáky, 11% světlé ležáky, světlá výčepní piva, tmavá piva, nealkoholická piva neochucená a nealkoholická piva ochucená. Vedle vyhlášení výsledků soutěže České pivo jsou během Svatováclavské slavnosti také uváděny významné osobnosti do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství za celoživotní přínos oboru a je udělována Cena českého sládka F. O. Poupěte za přínos pivovarství, sladařství a návazným odvětvím v ČR. 

Zdroj: 23.9. 2023, 10:19, hanacka.drbna.cz, Pivovary CZ Group 
https://hanacka.drbna.cz/zpravy/kultura/29656-prerovsky-zubr-ma-nejlepsi-pivo-v-republice-medaile-ziskaly-i-dalsi-pivovary-z-kraje.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=copy#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box 

Farář postavil v kostele malý výčep. Podle věřících jde o znesvěcení
Duchovní z anglického města St Ives šokoval věřící tím, že v kostele nainstaloval výčepní zařízení. Mělo jít o vstřícný krok směrem k návštěvníkům festivalu, který se ve městě koná každý rok v září.
Zářijový festival v jihoanglickém městě St Ives je oslavou hudby a umění. Zhruba 600 let starý kostel St Ia dosud většinou stál stranou festivalového dění, přestože několik doprovodných akcí se v něm již konalo. Letos se ovšem stal jedním z hlavních míst festivalu.
Farář Nick Widdows se tak rozhodl uvnitř kostela zprovoznit malý výčep se dvěma pivními pumpami, protože předpokládal, že koncerty přilákají značné množství lidí. Ale to se značně nelíbilo nejen místním věřícím. Ti mluví dokonce o znesvěcení.
„Kostel je vnějším a viditelným znamením duchovní milosti, která nám byla udělena prostřednictvím mučednické smrti svatého Ia a dalších obyvatel města. Musím co nejdůrazněji protestovat proti umístění pivního baru v blízkosti hlavního oltáře a nejposvátnějších částí našeho kostela,“ řekl serveru ITV značně rozhořčený Barry Lewis. A dodal, že fotografie faráře, jak v rouchu čepuje pivo, jsou naprosto nepřijatelné.
Sám Nick Widdows pak uznal, že několik věřících není z instalace výčepního zařízení zrovna nadšeno. Snažil se jim však vysvětlit, že jde jen o dočasný stav a také způsob, jak do kostela nalákat více lidí i mimo zářijový festival.
„Především chceme, aby lidé přišli a cítili se u nás dobře. Spousta lidí do kostela vůbec nechodí, ale když si od nás v době festivalu odnesou pozitivní zážitek, tak kdo ví, možná přijdou i někdy jindy, třeba na nějakou naši vlastní akci,“ vysvětlil nonkonformní duchovní Nick Widdows.
ZDROJ: 26. 9. 2023, 5:15, Michael Mlynář, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-farar-postavil-v-kostele-maly-vycep-podle-vericich-jde-o-znesveceni-40444519#source=hp&seq_no=1&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Útlá servírka zvládne na Oktoberfestu roznést 13 tupláků najednou
Návštěvníci letošního ročníku pivních slavností Oktoberfest nevychází z úžasu, když vidí servírovat zlatavý mok Verenu Angermeierovou. Třicetiletá číšnice pobere najednou třináct tupláků uspořádaných do tzv. pivní věže, a stala se tak hvězdou tradičního festivalu, který každoročně přitahuje miliony lidí.
Deník Bild spočítal, že třináct řádně načepovaných mázů váží celkem nejméně 30 kilogramů. Pro Verenu, jejíž tělesná schránka čítá 50 kilogramů a 159 centimetrů výšky, žádný problém.
Videozáběry, jak s pendluje mezi výčepem a plně obsazenými stoly, se staly jedním z hitů na sociálních sítích.
„I když u stolu sedí jen osm hostů, objednají si 13 mázů, jen aby si mě mohli natočit s pivní věží,“ řekla listu Verena. Nikdo prý neřeší, že letos se cena jednoho tupláku vyšplhala už na 14,50 eura (354 Kč).
„Samozřejmě se to pak odrazí i na obratu a spropitném,“ pochvaluje si číšnice, která každý rok od dubna do října pracuje jako servírka při různých bavorských lidových slavnostech. Při Oktoberfestu na Tereziánské louce za jednu směnu naběhá v průměru 15 kilometrů.
Práce obsluhy na Oktoberfestu je fyzicky velmi namáhavá a vyžaduje zkušenost, aby všechny mázy bezpečně přistály na stolech návštěvníků.
Číšnice se přitom nestarají jen o přísun, ale i o odnášení vypitých sklenic a musí také hosty zkasírovat, takže mnohé z nich proto po směně padnou na postel „mrtvé“.
Při všem tom shonu musí zůstat k hostům přátelské a zdvořilé. Někdy je to pro servírky v dirndlech a s vyzývavými dekolty opravdová výzva, když vidí, jak někteří mužští návštěvníci v náladě mají problém udržet ruce na stole.
ZDROJ: 28.9. 2023, 7:00, Jaroslav Zbožínek, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-utla-servirka-zvladne-na-oktoberfestu-roznest-13-tuplaku-najednou-40444696#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Z Oktoberfestu jsme si přivezli hořké zklamání. Už nikdy
REPORTÁŽ: PrahaIN.cz navštívila poslední zářijový víkend Oktoberfest v německém Mnichově. Organizátoři letos očekávali šest milionů návštěvníků a podle toho to vypadalo. Účastnit se největšího pivního festivalu na světě je snem mnoha lidí.
Přiznal to například hokejový mistr světa z roku 2010 Ondřej Pavelec v rozhovoru pro TN.cz. Zde nastínil, že si letos splnil svůj sen a do Mnichova vyrazil.
„Měl jsem přání podívat se na Oktoberfest, což se mi teď splnilo. Jeden sen jsem si odškrtnul, ale jinak moc nesním a nechávám to plynout,“ uvedl Pavelec.
Na kultovní pivní festival se vydala i redakce PrahaIN.cz. 
Z Prahy se do Mnichova dostanete autem zhruba za čtyři hodiny, ujedete 400 kilometrů. Můžete jet také vlakem nebo autobusem.
My si pro cestu vybrali společnost Regiojet. Lákala totiž na vyzdobený vůz v bavorské tématice a také na řidiče v typických kostýmech. A to jsme si nechtěli nechat ujít. Výzdoba se sice povedla, ale to bylo vše. Řidič byl jeden a v běžné košili Regiojetu. Tím, že neměl parťáka, si musel dávat pauzu, to znamenalo více než půlhodinové zdržení. Slibovaný automat na nápoje rovněž nefungoval, kromě Birellu nebylo k dispozici vůbec nic.
Autobus byl takřka vyprodaný. Jak jsme zjistili, většina lidí z Florence cestovala kvůli Oktoberfestu.
S vysokou návštěvností na místě jsme počítali, pořadatelé festivalu letos očekávali až šest milionů návštěvníků, nicméně překvapila nás obrovská koncentrace turistů úplně na všech místech ve městě. Krásný, asi 800 metrů dlouhý bulvár, který vede od Karlsplatz až k Marienplatz, což je hlavní náměstí, většinou projdete za zhruba 10 minut. Cesta se nyní protáhla skoro na dvojnásobek, prodírat se návštěvníky ze všech koutů světa nebylo moc příjemné.
Nemile nás překvapila reakce většiny podniků v centru města. Ceny vyletěly raketově nahoru nejen v případě ubytování, ale také hospod. Už v minulém materiálu o Oktoberfestu jsme informovali o nejstarším pivovaru v Mnichově - Augustiner. Ten má v hlavním městě Bavorska několik provozoven. Jedna z nich je dokonce oceňovaná mezi místními, není předražená a návštěvníci ze zahraničí sem standardně moc nechodí. Bohužel také oni zareagovali na Oktoberfest. Běžně tady tuplák piva stojí 7 až 8 euro, nyní to bylo kolem jedenácti.
Je třeba počítat s tím, že náklady se vám oproti návštěvě v jiný termín zvýší. Ideální je si udělat dopředu také rezervaci. Před několika podniky se tvořily fronty a jak nám sdělil pár z Nizozemska, na svoje místo čekal přes hodinu a půl.
Dobrá organizace... To je asi tak všechno
Cesta z centra Mnichova na Tereziánskou louku, kde se Oktoberfest koná, trvá asi půl hodiny pěšky. My však zvolili metro a musíme pochválit organizaci. Na stanicích bylo několik desítek stevardů a policistů. Všichni úsměv na tváři, člověk si nepřipadal, že by byl nevítaný. A organizace byla potřeba, vagóny byly totiž zcela přeplněné, běžně se tak stávalo, že stevardi upozornili návštěvníky města, aby chvíli počkali na další spoj. 
V Mnichově jsme byli několikrát na fotbalovém zápasu, takže nás nepřekvapilo, že lidé jak v metru, tak mimo něj drželi v rukou lahvová piva. Nikdo však na zem neházel prázdné flašky, nikde nebyly střepy. Lidé po vypití vyhazovali lahve do kontejnerů, pokud nebylo místo, tak k nim. Anebo jednoduše vytvořili takzvaná odkladiště pro lahve uprostřed ulice.  
Na Tereziánskou louku je hned několik vstupů a kvůli obrovským davům lidí nás ostraha třikrát poprosila, abychom použili jiný.
Zanedlouho jsme se dozvěděli, že do areálu nepouští ani s menším batohem. Museli jsme využít úschovnu, za uložení menšího batohu si účtovali 7 euro. To je mimochodem další důvod, proč je lepší u sebe vždy nosit hotovost, ačkoli jídlo a pivo na Oktoberfestu můžete bez problému zaplatit kartou.
Co lze pozitivně vyzdvihnout hned na začátku, je čistota záchodů. Z Čech většinou známe špinavé „toitoi”, kdy hlavně muži volí raději možnost ulevit si na „prasáka” vedle záchoda. Tady byly toalety úplně jiná liga. Čisté, voňavé, s dostatkem toaletního papíru. A to po celou dobu trvání festivalu. 
Jak jsme psali v úvodu, festival každoročně přiláká miliony návštěvníků. Přetlak jsme čekali, ale přiznáváme, že ačkoli jsme na velké množství lidí zvyklí, byli jsme zaskočeni. Nebylo výjimkou ujít vzdálenost přibližně 150 metrů za 10 minut. Ne proto, že bychom se kochali, ale prostě proto, že vás dav lidí nepustí. 
Stánků s jídlem a suvenýry je tady enormní množství. Ale ani to nedokáže předejít nekonečným frontám. Ještě horší situace byla v pivních domech, tedy v místech, kde se čepuje pivo. Potvrdilo se, že je důležité mít rezervaci.
Pokud nemáte, je možné, že si vystojíte frontu i několik hodin.
„Komm später,“ slyšeli jsme několikrát od ostrahy, která hlídala do posledního místa narvané domy, kde se představovaly nejznámější pivovary jako například Paulaner.
Paradoxem tak je, že se vám klidně může stát, že si na pivním festivalu pivo nedáte, tedy pokud nejste obrnění notnou dávkou trpělivosti. Na druhou stranu ušetříte. Pivo vyjde v průměru na třináct euro.
Několika desítek lidí jsme se ptali, co na tyto ceny říkají a proč na Oktoberfest vyrazili. Spousta z nich nám sdělila, že jen lidově řečeno „na kukačku“.
„Šla jsem jen do areálu. Nebudu si asi dávat ani nic k jídlu, jenom jsem to chtěla vidět. Jsem tady na dovolené a zrovna se to sešlo, že je Oktoberfest,“ sdělila nám žena z Mexika.
„My už toho vypili hodně v centru, tady asi už nic. Rezervovali jsme si místo až na zítra, teď bychom se tam nedostali,“ sdělil nám jeden ze skupiny třicátníků z Walesu, kterým cena za pivo vysoká nepřišla. „Neřešíme to,“ smáli se a vtipkovali, že chtějí 10 euro za rozhovor, dvacet i s fotografií.
Z ostrovů bylo na Tereziánské louce opravdu velké množství lidí. Z těch, se kterými jsme hovořili, převažovali Angličané. Někteří dokonce zůstali v Mnichově už od úterý 20.9., kdy hrál Bayern Mnichov utkání Ligy mistrů proti Manchesteru United. Někteří fandové Red devils svůj pobyt v hlavním městě Bavorska prodloužili o déle jak týden.
Hovořili jsme i s mnoha Francouzi. Těch bylo v areálu Oktoberfestu také hodně.
Němců jsme zas tolik nepotkali.
PrahaIN.cz ovšem hovořila s rodákem z Mnichova, kterého zná již delší dobu. Žije zde odjakživa a na festivalu byl jednou v životě. Prý to už nikdy nezopakuje. Oktoberfest zkritizoval a podle něj není při chuti mnoha dalším Mnichovanům a Bavorům.
O tom příště.
ZDROJ: 29.9. 2023, 05:57, autor: Jiří Zemen, www.prahain.cz
https://www.prahain.cz/zivot-ve-meste/z-oktoberfestu-jsme-si-privezli-horke-zklamani-uz-nikdy-14819.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1160301&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box