Pivo v Akci a René Costache

Zdražování piva vyhání lidi z hospod. Šetří už i štamgasti, půllitr vyjde na konci roku zhruba na 60 Kč
Zdražování piva, které chystají na podzim v Česku velké pivovary, se neobjede bez ztrát zákazníků. Zdražovat totiž hodlají i restaurace. Ty se obávají i blížícího se zvyšování DPH na čepované pivo, uvádí ČT24. Lidé z hospod pomalu mizí, raději si dají doma lahvové. 
Ještě v roce 2019 byla průměrná cena půllitru čepovaného piva 40,50 Kč, letos se přes prázdniny vyhoupla na 54 Kč. Podle odborníků bude růst cen piva dál pokračovat.
Plzeňský Prazdroj uvádí zdražení o 5,7 procenta. U čepovaného piva jde o korunu navíc a u baleného o korunu padesát, uvádí ČT24 s tím, že dle odhadů bude pivo na konci roku stát v Praze přes 70 Kč a v ostatních městech v rozmezí 55 až 60 korun.
‚Na současné zdražení piva musíme bohužel reagovat, nicméně budeme zdražovat jen o částku, o kterou zdražil pivovar. U nás se dlouhodobě snažíme mít cenu piva přívětivou pro zákazníka a nechceme na něj přenášet větší břemeno, než je nutné,‘ říká Luděk Vocílka, generální ředitel IN Catering, který provozuje restauraci SOU100 na Žižkově. 
Ubývají i štamgasti
Reportáž České televize o zdražování piva se zabývala také názorem štamgastů, kteří pijí kvůli zdražení piva méně a někteří vyměnili čepované pivo v hospodě, za lahvové u sebe na zahradě. V loňském roce se v restauračních zařízeních vypila polovina produkce piva, letos už jde pouze o 31 procent, uvádí ČT24.
‚Pivo už mi začíná lézt do peněz, takže s kamarády zajdu už jen jednou za čas. Dříve jsem chodil téměř každý den, jenže to pivo stávalo u nás 34 korun, teď už jsem na 53 korunách za kousek,‘ řekl pro Apetit štamgast pražské restaurace U Tří prasátek.
I v Praze se pije pivo za 35 Kč
Uvedené ceny jsou průměr a stále se i v Praze najdou hospody, kde se čepuje pivo za rozumné ceny. Například v modřanské hospodě U Fišmistrů stojí Braník 10° 34,50 Kč a 11° 36,50 Kč. S průměrem naopak zahýbají hospody, které lákají turisty. Například v pražské hospodě U Fleků stojí 0,4 l flekovského světlého piva 79 Kč.
‚Vůbec jsem si nevšiml, že by štamgasti z hospod ubývali, naopak mi přijde, že se pije čím dál tím více,‘ řekl pro Apetit návštěvník broumovské hospody U Medvěda a dodává, že ani jeho samotného vyšší ceny neodradí.
Podle dat Českého svazu pivovarů a sladoven, který v květnu uveřejnil web iRozhlas, se ale opravdu pije piva méně. V roce 2022 připadlo na jednoho obyvatele 136 litrů piva, což je o šest litrů méně než v roce 2019. Z průzkumu Plzeňského Prazdroje, který se uskutečnil v únoru 2023 v aplikaci Instant Research agentruy Ipsos vychází, že přibývá žen, které dají před vínu raději přednost zlatavému moku.
ZDROJ: Autor: karolina.waberova, www.apetitonline.cz, říjen 2023
https://www.apetitonline.cz/zajimavosti/zdrazovani-piva-vyhani-lidi-z-hospod-setri-uz-i-stamgasti-pullitr-vyjde-na-konci-roku?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Do příboru se ošatím a nebude mi zima
stříknu pivo na rukávy a kolu do gatí
vzít si boty z kaviáru není volovina
na léto si pak uvařím šaty koprový
a gulášový fiží
Nohavičky z marcipánu s vanilkovou příchutí
šál mazaný brušetou z tymiánu
a knoflíky ze salámu kulaťoučký vykrojím

Wohnout - gastrosexuál

Jsme národ hrdejch Pepíků
podia plný slavíků
v rybníku tře se párek vodníků
ve světě o nás neví se
no ale tohle změní se
až přijde móda pivních pupíků
Z historickejch důvodů má rád Čech svojí pohodu
v zimě na hory v létě na vodu
tam dá si párek na tácku
a k tomu pívo dvanáctku
po třináctým pak skolí čtrnáctku
v jedný kapse nožík rybička
a v druhý startek krabička
dnes kouří každá druhá babička
a zbytek celý rodiny vytváří Fáčkem zplodiny
zahlcena je země maličká

Wohnout - Pepíčci

 FOTO: František Dostál

Pivo by kvůli změně klimatu mohlo zásadně změnit chuť
Nejpopulárnější alkoholický nápoj na světě by mohl zásadně změnit svoji chuť. Podle vědců bude totiž kvůli změně klimatu stále náročnější pěstovat kvalitní chmel. To se pak může projevit i tak, že pivo bude mnohem více hořké.
V klimatické krizi vás už ani pivo neuklidní. To totiž podle nové studie publikované v časopise Nature vlivem změny klimatu může zásadně změnit chuť. Údajně by mohlo být mnohem více hořké.
Vědci zjistili, že v evropských regionech, kde se vyrábí pivo, se do roku 2050 sníží výnos tradičního aromatického chmele o 18 % a tím i chmelových kyselin. Ty by měly poklesnout dokonce o 31 %. Chmelové kyseliny jsou ale přitom klíčové pro typickou hořkou chuť piva.
Pěstování vysoce kvalitního aromatického chmele je už nyní omezeno na poměrně malý počet oblastí s vhodnými klimatickými a environmentálními podmínkami. To představuje jisté riziko, že by se jeho produkce mohla kvůli zvyšujícím se globálním teplotám ještě zmenšit.
Chmel, který je spolu s vodou, sladovnickým ječmenem a kvasnicemi základní surovinou pro vaření piva, se podle bioklimatologa z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky dá v jiných oblastech jen těžce pěstovat. Uvedl tak pro server ABC News.
Výzkumníci shromáždili údaje o výnosu piva a obsahu chmelových kyselin v letech 1971 až 2018 z evropských regionů pěstování chmele v Německu, Česku a Slovinsku, uvádí se ve studii. Souvislost v kolísání kvality chmele mezi jednotlivými roky a rostoucími teplotami byla „poměrně významná“, přičemž klesající trend se v údajích shodoval s teplejšími roky, uvedl Mirek Trnka.
Ze zjištění studie mimo jiné vyplývá, že v porovnání s obdobím před rokem 1994 začíná zrání chmele o 20 dní dříve a produkce chmele se snížila o téměř 0,2 tuny. To činí asi 200 kilogramů na hektar za rok. Kromě toho se obsah hořkých látek ve chmelu snížil přibližně o 0,6 procenta, zjistil výzkum.
Podle prognóz a klimatických modelů by měly největší pokles způsobené rostoucími teplotami a častějšími a silnějšími suchy zaznamenat zejména jižní regiony, jako je Tettnang v jižním Německu a Celje ve Slovinsku. Trnka ale tvrdí, že by se změny klimatu daly kompenzovat přesunutím pěstování do vyšších poloh. Ani tak by se ale chmel letním vedrům úplně nevyhnul.
Různou kvalitu chmele řeší pivovarníci například tím, že často míchají produkce z několika různých oblastí dohromady. Pokud ale poklesne kvalita surovin všude, upravovat recepturu rok od roku podle toho, jak se daří sklizni, by mohlo být mnohem obtížnější. „Zemědělci se možná dokážou přizpůsobit, ale bude to vyžadovat obrovské množství kapitálu a investic,“ řekl Trnka.
Ten dále tvrdí, že výsledky studie ukazují, jak široce mohou klimatické změny ovlivnit fungování lidí a do kolika různých odvětví dokážou promluvit. Tradiční postupy pěstování pivního chmele se tak budou muset přizpůsobit, aby bylo možné vyvážit negativní dopady změny klimatu a nadále vyrábět kvalitní pivo.
Evropa se přitom už nyní potýká s bezprecedentním nárůstem průměrných teplot. Podle Evropské služby pro změnu klimatu Copernicus je rok 2023 už nyní nejteplejším v historii. Evropa je pak jeden z nejvíce postižených kontinentů.
ZDROJ: 15.10. 2023, Autor - JIŘÍ ŠUMNÝ, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-pivo-by-kvuli-zmene-klimatu-mohlo-zasadne-zmenit-chut-238383#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Český herec Bohuš Záhorský (5. 2. 1906 Smíchov – 22. září 1980 Praha)
Zbožňovaný Bonbónek
Tak mu přezdívaly kolegyně nejen zamlada v Brně, ale i v pozdějších letech v Národním divadle. Chodil totiž zásadně v perfektním obleku, ušitém na míru v salonu Kníže, voňavý, pozorný… prostě sladký. Přestože nebyl krasavec, přízeň krásných žen získával snadno, tajemstvím jeho úspěchu byly vybrané způsoby a galantnost. Dovedl vést zajímavou konverzaci, ale na kamarádské důvěrnosti si nikdy nepotrpěl. Proto se mu také v hereckém světě říkalo poslední baron. Svého času prý do něj byla zamilovaná i Hana Vítová. Svoji první manželku Věru, kterou přebral rozhlasovému režisérovi Josefu Bezdíčkovi, potkal ještě za první republiky a měli spolu dceru Evu. Brzy ale zjistili, že se nedokážou shodnout. Dalších dvacet let se pak Bohuš Záhorský do chomoutu nehnal.
Podruhé se B. Záhorský oženil v roce 1971, vzal si herečku Vlastu Fabiánovou.
Po svatbě Vlasta trvala na tom, že se konečně musí přestěhovat do jejího bytu, z jehož oken byl výhled na budovu Národního divadla. Byli prý jako oheň a voda, dvě zcela rozdílné bytosti, které sdílely přání a touhy. Dva úžasní herci, dominantní osobnosti, výrazné postavy souboru Národního divadla. Spoustu času spolu trávili i na chatě v Kamenném Přívozu, kam zvali přátele na lukulské hody, jejichž přípravu si prý právě Bohoušek bral ochotně na starost. Jeho specialitou bylo španělské rizoto, do kterého dával kraby a přiléval kvalitní francouzské víno. Měl ale rád i klasickou českou kuchyni a nejvíc si pochutnal na svíčkové, koprové omáčce či pečené huse. Samozřejmě ji zapíjel vychlazenou plzeňskou dvanáctkou, k níž občas přidal sklenku koňaku, prý pro lepší trávení. Jedna z největších osobností českého divadla dvacátého století a držitel řady ocenění Bohuš Záhorský zemřel 22. září 1980 v Praze, Vlasta Fabianová ho přežila o jedenáct let.
ZDROJ: 27.10.2023, Adina Janovská, www.krajskelisty.cz
https://www.krajskelisty.cz/praha/29925-zboznovany-dedecek-se-nezdal-aneb-jak-cesky-lenin-znicil-dve-manzelstvi-jedinemu-muzi-tajnosti-slavnych.htm?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context
Bohuš Záhorský - cs.wikipedia.org 
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohu%C5%A1_Z%C3%A1horsk%C3%BD#%C5%BDivot

Petr Pavel
Současným prezidentem České republiky je Petr Pavel a jeho manželka Eva prozradila, že je velmi vděčný strávník, ochotný ochutnat cokoli. Obzvlášť když mu pokrm někdo uvaří. Mezi prezidentova oblíbená jídla patří těstoviny a zelňačka, do které Eva Pavlová přidává nejen klobásu, ale také dvě neobvyklé suroviny – škvarky a nakrájené sušené švestky.
Sám Petr Pavel na sebe v podcastu Příběh, který se opravdu stal jeho autorce Markétě Lukáškové prozradil: „Vařím rád, ale žena říká, že vařím jak pejsek s kočičkou. To se však nevylučuje. Na recepty moc nedám, vařím podle vlastního vnímání. Mám hrozně rád boloňské špagety, ty se dají připravit na sto způsobů.“ Dále pan prezident ocení dobrý burger a kvalitní pivo, a to bez ohledu na pořadí, ve kterém je to podáváno.
Prezident Petr Pavel umí ocenit i kvalitní české pečivo, které si může koupit poblíž svého nového sídla - Lumbeho vily.
ZDROJ: 28.10. 2023, 05:00, www.prozeny.cz, ANITA PONEŠOVÁ, TEREZA RYBKOVÁ
Výňatek z článku:
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-oblibena-jidla-nasich-prezidentu-86012#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou, s Danuší Nerudovou a s pivem

Tradice první (pivní) republiky v ohrožení. Prezidentovi chutná Podřipské
Petr Pavel není abstinent. To nebyl žádný český prezident. Že Miloš Zeman měl zálibu v becherovce věděl kde kdo. Jestli ještě někdy bude moci hlava státu jít na točené do Ctiněvse, to je ve hvězdách!
Kdo si před sebe rozloží mapu a vezme do ruky lupu, najde místo, kam si rád prezident zašel na točené. Nasoukal se doma do bot a pěkně pěšky vyrazil z Černoučku do Ctiněvse, vzpomínají místní.
Ruce stroje nepředeženou
Tamní rodinný pivovar nepatří mezi nějaké velkoproducenty piva. Místnost, ve které si mohou štamgasti posedět, se otevírá denně často jen na šest hodin. Kvůli tomu by si ve velkých městech velkopivovarníci ani objekt restaurace nepronajali. Ve Ctiněvsi se však točí Podřipské světlé, Podřipský ležák a dokonce Podřipské pšeničné!
Stejně jako domácnosti, narážejí minipivovary, které uživí často jen jednu menší rodinu, na energetickou past. Plyn a elektřina jsou komodity, které často nutí doma zhasínat, ale v hospodě se o svíčkách být nedá! Slad, základní nezbytná surovina, přinutila k šetrnosti již během postcovidového roku, protože jeho cena vyskočila až o 80%.
Kdo chce na malém českém písečku přežít, musí investovat do technologií. K produkci již nestačí pilné ruce, nutností začínají být rychlejší linky a stroje.
Zákazníků v knajpách ubývá
Další cesta ke zlevnění sice existuje, ale nikdo z maloproducentů se do ní nežene. Ta by totiž znamenala nahradit slad cukrem, místo chmele použít extrakt nebo uvařit silnější a pak ho naředit sodovkou. To by mlsný jazyk českého pivaře nepřežil!
„Obyvatelé Československa vypili v druhé polovině 20. let minulého století za rok v průměru 68 litrů piva na osobu, tedy o polovinu méně než v současnosti. Na území republiky fungovalo téměř 500 pivovarů, zhruba o šedesátku více než dnes, produkce však byla o polovinu nižší,“ hovoří jasně data Českého statistického úřadu.
Pivo Čechům prostě chutná. Dnes se platí za lahváče nebo petky DPH v sazbě 21%, u točeného to je však jen 10%. Pokud sazba poskočí, může to s hostinskými zamávat jako s věchýtkem, protože již dnes si mnozí radši koupí napěněnou vodu v supermarketu a poctivému orosenému se ve velké vzdálenosti vyhnou.
Minipivovary s prezidentskou vzpomínkou
Přitom hostince byly z historického hlediska katalyzátorem nejen politiky, ale i kultury! V zájezdním hostinci U Kaštanu v Praze na Břevnově vznikla dnešní neparlamentní sociální demokracie, spisovatel Jaroslav Hašek v hostinci U  České koruny v Lipnici sepisoval svého Dobrého vojáka Švejka.
Prezident Václav Havel dokonce pracoval v pivovaru Trutnov, kam jezdil na směnu svým vozidlem zn. Mercedes a naučil se „přikulovat“ jeden sud za druhým. K pěnivému moku měl blízko, dokonce na něj pozval při státní návštěvě i Borise Jelcina a Billa Clintona.
Neodmítal ho ani prezident Václav Klaus, který během výkonu mandátu hlavy státu dokonce několik minipivovarů v Česku navštívil a na Luční boudě kdysi otevíral výrobnu pěnivého moku.
Doufejme, že dnešek s českými minipivovary v rámci konsolidačního balíčku nezatočí. Tradice by se měla ctít! A jak taková návštěva prezidenta během chvilky volna v oblíbené hospůdce vypadá? Jako první si to do Ctiněvsi šupajdí příslušníci Ochranné služby. Následuje hlava státu a za ní opět příslušníci. Doprovod pije nealko, protože je ve službě. Chráněná osoba si může objednat točené. Jestli Petru Pavlovi nezavřou podřipský minipivovar, bude tam moci chodit i po výkonu svého mandátu.
ZDROJ: Autor - JAN BEER, 8.11. 2023, 10:58, medium.seznam.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/jan-beer-tradice-prvni-pivni-republiky-v-ohrozeni-i-prezidentovi-chutna-podripske-29586?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1
Autor článku uvedl tyto zdroje:
Zdroj: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/minipivovary-ekonom/r~21521edc32c411ee8c6f0cc47ab5f122/

https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/prvni-republika-pivni-republika

https://regiony.rozhlas.cz/navstivte-hospodu-kde-psal-jaroslav-hasek-slavneho-svejka-a-varil-7428280

https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/hostinec-u-kastanu-brevnov-klaster-socialni-demokracie-cssd-unijazz.html

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/v-trutnove-vzpominaji-jak-ucili-vaclava-havla-pit-pivo/r~i:article:726483/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pivo-uz-si-dam-dovolenou-porad-odmitam-nataceli-jsme-u-klause-v-altanku-167615

Pivo před zápasem v UFC? Tradice se nepodceňují, říká trenér Jiřího Procházky
Už v noci ze soboty 11. listopadu na neděli 12. listopadu se po dlouhých 17 měsících do klece vrátí Jiří Procházka. Na půdě amerického sportovního svatostánku Madison Square Garden se na UFC 295 střetne s Alexem Pereirou o volný titul polotěžké váhy, který loni po zranění ramene uvolnil. Do boje ho povede manažer a hlavní trenér Martin Karaivanov. "Co může být víc než v New Yorku reprezentovat Česko v boji o titul?" řekl trenér před odletem do USA. 
Bude tradiční předodletové pivo na letišti?
Samozřejmě, akorát nebude plzeň. Odlétáme z Vídně, takže budu muset vybrat nějaké vhodné rakouské. Ale určitě předodletové pivo bude.
Někdo by na to mohl pohlížet tak, že alkohol do vrcholného sportu nepatří. Co na pivo takhle blízko před zápasem říkáte vy jako hlavní trenér?
Vůbec na to tak nepohlížíme. Je to jedno výjimečné pivo a je to tradice. Tradice se dodržují a absolutně se nepodceňují. Takže pivo je vítané a povolené.
(pozn. red.: Rozhovor vznikl před odletem týmu BJP do USA. Tradice byla na letišti skutečně dodržena.)
Zdroj: DAVID CHMÁTAL, 7. 11. 2023, 17:00, tn.nova.cz
Výňatek z článku:
https://tn.nova.cz/sport/clanek/528387-prochazka-dospel-a-je-chladnejsi-pivo-zustalo-tradice-se-nepodcenuji-rika-trener?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu&campaignsrc=tn_clipboard#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

J. Procházka s pivem 

Nejlevnější pivo v Evropě? Česko v první desítce už lidé nenajdou
Pokud jste milovníky čepovaného piva a zdá se vám jeho cena v Česku příliš vysoká, zajeďte si na něj do Maďarska, Polska, Slovenska či Rumunska. Zatímco v tuzemských hospodách se jeho cena podle dat pokladního systému Dotykačka pohybovala v červenci v průměru kolem 54 korun, ve zmíněných okolních státech byla v rozmezí od 25 do 40 korun.
Už se to stalo takřka tradicí, že v letních měsících zaplaví Česko, hlavně tedy Prahu, davy turistů ze severských evropských zemí. Nejedou však za památkami, ale za levným pivem. Kdyby si však nyní přečetli srovnání cen za půllitr chmelového moku napříč Evropu, který sestavil britský bulvární deník Daily Mail, Česku se do budoucna vyhnou a jejich kroky budou směřovat jinam.
Nejčtenější britský plátek přišel se srovnávací mapou cen půllitru piva napříč Evropou a sestavil top ten. Českou republiku v něm budete hledat marně. Nejlevnější pivo v Evropě nabízí maďarský Debrecín, kde půllitr piva přijde v průměru na 92 pencí, v přepočtu tedy 25,89 koruny.
Na druhém místě žebříčku je hlavní město Moldavska Kišiněv, kde za jedno „orosené“ dá člověk v přepočtu 31,86 koruny (1,13 £). Na třetím místě je Szeged v Maďarsku, kde se návštěvníci mohou ochladit půllitrem za 32,36 koruny (1,15 £).
Jindy nepopulární „bramborovou“ medaili přiřkl Daily Mail polskému Štětínu, kde stojí půllitr piva 33,23 koruny (1,18 £). Na pátém místě je se svými 34,33 korunami (1,22 £) Prešov na Slovensku. Bulharské přímořské město Burgas mezitím prodává půllitry za 36,59 koruny (1,30 £), což mu vyneslo šesté místo.
Pokud pojedete do Rumunska, zajeďte si na jedno do města Târgu Mureș, kde stojí půllitr piva v přepočtu 37 korun (1,32 £). Tato cena mu vynesla sedmé místo v žebříčku. Na děleném osmém místě jsou dvě místa v Bosně a Hercegovině. Jmenovitě Mostar a Luka, kde lze sehnat půllitr piva za přijatelných 37,43 koruny (1,33 £).
Top ten uzavírá rumunské město Sibiu v Transylvánii. Za půllitr piva zde návštěvníci zaplatí v průměru 39,67 koruny (1,41 £).
A kam na pivo nejezdit? Tedy pokud máte hluboko do kapsy?
Cena za půllitr
1. Reykjavík, Island - 231 Kč (£8.21)
2. Bergen, Norsko - 227,7 Kč (£8.09)
3. Stavanger, Norsko- 218 Kč (£7.75)
4. Espoo, Finsko – 215 Kč (£7.65)
5. Trondheim, Norsko – 207 Kč (£7.38)
6. Oslo, Norsko – 206,8 Kč (£7.35)
7. Ženeva, Švýcarsko – 203,7 Kč (£7.24)
7. Lausanne, Švýcarsko - 203,7 Kč (£7.24)
7. Curich, Švýcarsko - 203,7 Kč (£7.24)
8. Basilej, Švýcarsko – 203,5 Kč (£7.23)
ZDROJ: Reportér Petr Vaňous, 19.11.2023, www.denik.cz

https://www.denik.cz/ekonomika/nejlevnejsi-pivo-v-evrope.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1196411&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Hospody nečekají na nové daně, ceny zvednou už před Vánoci, hlásí kavárník
Alkohol i nealko skočí v hospodách od nového roku z nižší sazby DPH na 21 %. „Samozřejmě, že se ceny zvednou,“ říká majitel kavárny Louvre Sylvio Spohr. A to ještě teď v prosinci, aby restauracím neutekl zisk z vánočních večírků.
Zatímco jídlo v restauracích zůstane po Silvestru ve snížené, nově 12% sazbě DPH, všechny nápoje podávané v podnicích – kromě kohoutkové vody – přijdou o „Babišovu“ výjimku a nově budou v základní 21% sazbě. Změny přináší vládní konsolidační balíček.
Podle Sylvia Spohra, majitele pražské kavárny Louvre, to zákazníci poznají na ceně, ještě než zákon začne platit. „Ty daně se zvýší o 100 procent. Jestli teď máme 10 % a bude to 21 %, tak je to jednou tak vysoká daň. Samozřejmě, že se ceny zvednou. Hostinští se pokusí je zvednout o 10 %, a to ještě teď v prosinci, aby stihli ty dobré obchody. Anebo s přelomem roku,“ má za to kavárník pražského café Louvre.
Podle Hospodářské komory povede zvýšení DPH ke zdražení piva minimálně o pět až sedm Kč. Cena piva přitom výrazně promlouvá do rozhodnutí zákazníka, zda podnik navštíví, nebo ne. „Co mi trošku vadí, že skoro každá nová vláda se hned zaměří na to, co by s těmi hospodskými udělala,“ uvedl Spohr ve speciálu podcastu Ve vatě, který se natáčel u příležitosti listopadového výročí pádu komunismu.
Secesní klenot převzal v dezolátním stavu
„Doporučení Evropské komise je, že jakákoliv podnikatelská činnost spojená s vysokým podílem lidské práce, má být ve snížené sazbě DPH. Většina zemí okolo nás, Německo Rakousko, se pohybují na úrovni 10 %. V Louvre pracuje 70 lidí, podíl lidské práce je obrovský,“ řekl Spohr. On sám ikonickou kavárnu na Národní třídě provozuje už 34 let, do podnikání se vrhl hned po revoluci. „Ze svobody pramenila radost. Jen jsem nevěděl, co s tou svobodou. Byly tam obavy, zda v nové situaci obstojím,“ řekl v podcastu.
Když si Spohr pronajal vybydlené prostory po kancelářích Národního podniku Potrubí, bylo mu jen 25 let. Slavnou secesní kavárnu Louvre, kam chodívali Franz Kafka, Albert Einstein, večeřel tam údajně i Tomáš Garrigue Masaryk, to tam nepřipomínalo ani v nejmenším.
Prostor byl přepážkami rozsekaný na kóje, na stropě zářivky. O biliárovém sálu se vůbec nevědělo, byl zazděný. „Abych kavárnu v podstatě znovu postavil, tak jsem si půjčil za dnes nepředstavitelných 19 % úroku,“ vzpomíná kavárník.
Espresso jsme prodávali za deset korun
Úvěr už je dávno splacený, ale než se Louvre dostal do černých čísel, trvalo to. „Po otevření jsme bojovali o každého zákazníka. Deset let jsme měli espresso za 10 Kč, abychom nalákali místní lidi, ty babičky okolo. S mými dětmi jsme na ulici rozdávali letáky a tahali ty lidi dovnitř.“ Silná návštěvnost podle Spohra přišla až s nástupem mobilů a sociálních sítí, kde si zákazníci Louvre doporučovali.
Z pohledu podnikatele v gastronomii vnímá Sylvio Spohr jako největší problém složité zákony. „Co se týká legislativy, která je spojená s gastronomií, je to úplná tragédie. Je jí zbytečně moc. Je zbytečně moc kontrolních orgánů, byť si uvědomuju, že někteří mí kolegové kontrolu potřebují. Je to otázka jak hygienických záležitostí, tak toho, jak se starají o svoje zaměstnance,“ míní.
Nejméně svobodný se majitel Louvru cítil během pandemie, vzpomínal ve speciálu Ve vatě věnovaném svobodnému podnikání: „Bezkonkurenčně v období covidu. To byl strašidelný zásah do mé osobní podnikatelské svobody. Svoboda je na jednom z nejvyšších žebříčků mých hodnot. Já jsem tvrdil, ať rizikové skupiny a ti, kteří se bojí, zůstanou doma. A my jsme mohli krásně fungovat.“
Jsou féroví hospodští i ti, co šulí
Zavedení EET Spohr naopak jako újmu nevnímá. „Jsou podnikatelé, kteří jsou féroví, kteří jsou někde na půli cesty, a jsou podnikatelé, kteří to opravdu šulí hodně. Takže ano, EET byl nějaký nástroj, který v tom měl udělat pořádek a do jisté míry se to ne stoprocentně, ale zadařilo.“
Podnikatele, kteří začali odmítat platby kartou, by k tomu přiměl zákonem. „Já si myslím, že tohle se dá nějakým způsobem napravit. Je to pravděpodobně velmi jednoduchý zákon, který by nařídil, že obchodník musí přijmout jak hotovost, tak kreditní kartu. A v ten moment je vyřešeno. Spěje to k tomu, že v řádu pár let se bude platit bezhotovostně všude.“
Jako omezení svobody vnímali někteří restauratéři také zákaz kouření v hospodách a restauracích, který v Česku platí už šest let. „My jako kavárenský prostor máme snídaně, obědy, večeře. A tak jsme se toho trošku báli. Ale po půl roce si všichni uvědomili, jaké je to velké plus,“ vysvětlil Spohr.
ZDROJ: MARKÉTA BIDRMANOVÁ, 3.12. 2023, 8:13, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ve-vate-hospody-necekaji-na-nove-dane-ceny-zvednou-uz-pred-vanoci-hlasi-kavarnik-240742#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Anglický bar zavedl striktní pravidla, muži nesmějí oslovovat ženy
Na konci listopadu zahájil v Manchesteru provoz luxusní bar, který však více než opulentností, nabídkou či cenami zaujal soupisem ne vždy zcela tradičních pravidel. Podle nich mají například gentlemani zakázáno oslovovat cizí dámy.
Manchesterský podnik Dear Sailor otevřel 24. listopadu a hosty láká kromě nabídky vybraných nápojů a pochutin také na atmosféru inspirovanou tokijskými bary z 30. let minulého století. Již to samo o sobě je značně specifické, ale mnohem větší zájem vzbudil soupis pravidel, která v tomto baru panují.
Najdeme mezi nimi vcelku klasické položky, jako je například zákaz hlasitého pokřikování nebo povinnost pánů sejmout po vstupu z hlavy klobouk. Naprosto logický je pak také zákaz rvaček i jejich žertovného předstírání, ale ne zcela obvyklé je zakazovat o různých bojůvkách mluvit.
Provozovatelé podniku také nechtějí, abyste se zdržovali poblíž vstupních dveří, a pokud chcete tancovat na sedačkách nebo stolech, musíte si zout boty. A v žádném případě byste do tohoto baru neměli vodit někoho, koho byste nenechali samotného u vás doma.
Vyžadován je i patřičný oděv, ve sportovním oblečení vítáni nebudete. A absolutně nepřípustné je, aby muži oslovovali cizí ženy. Ty mají podle doporučení provozovatele v takových situacích zvednout bradu a nevychovaného troufalce ignorovat.
Dámy však na cizí muže mluvit mohou, a pokud by si chtěly zachovat dokonalou důstojnost, mají požádat barmana, aby je cizímu gentlemanovi představil.
Spolumajitel baru Christian Coates ve vyjádření pro Manchester Evening News připustil, že tato pravidla nejsou zcela standardní a možná jsou do jisté míry drzá, ale zdůraznil, že jejich cílem je motivovat zákazníky, aby se k sobě chovali slušně a s úctou.
ZDROJ: 3.12. 2023, 8:20, Michael Mlynář, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-anglicky-bar-zavedl-striktni-pravidla-muzi-nesmeji-oslovovat-zeny-40452766#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=6&utm_campaign=abtest228_personal_layout_3_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

„Woke up this morning and I got myself a beer“ („Ráno jsem vstal a natáhl se pro pivko“) 
The Doors - Roadhouse Blues (1970)
Autor textu písně je ještěrčí král, frontman legendární skupiny The Doors Jim Morrison

Čepované po Novém roce? Pivaři budou dost mrzutí
S cenou blížící se padesátikoruně za půllitr piva budou zřejmě muset počítat po Novém roce i štamgasti nejlevnějších hospod a pivnic. Od prvního ledna totiž přejde točené pivo z dosavadní desetiprocentní snížené sazby daně z přidané hodnoty do plné 21procentní sazby. Změna DPH je součástí vládního úsporného balíku.
Ve většině restauračních zařízení lze očekávat zdražení v průměru o zhruba pět korun.
„Ceny určí trh, jako vždy, a situace se bude lišit dle lokality a situace tržní poptávky a nabídky. Jsme jedním z nejvíce fragmentovaných oborů s rysy dokonalé konkurence. Pokud bych si tedy čistě za sebe, jako komentátor dění v oboru, měl tipnout, tak se ceny mohou propsat dle vládou schváleného nárůstu DPH, tedy změnou o jedenáct procentních bodů,“ odhadl pro Právo Luboš Kastner, garant oboru gastronomie v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků.
S desetiprocentním zdražením piva musí počítat například návštěvníci proslulé ostravské restaurace U Rady. „Aktuálně prodáváme plzeňskou dvanáctku za 57 korun, takže zdražit musíme o několik korun. A to hlavně kvůli růstu daně z přidané hodnoty, kterou musíme odvést finančnímu úřadu,“ řekla provozovatelka restaurace Dagmar Bavlšíková.
Druhým důvodem je skutečnost, že od 1. října vzrostla i cena, za kterou restaurace pivo nakupuje. „Tehdy jsme nezdražili, teď už se tomu nevyhneme,“ dodala.
Podobně jsou na tom podniky i v dalších částech Česka. Za točenou dvanáctku Plzeň si tak hosté v příštím roce připlatí třeba ve vyhlášené restauraci Hotelu Zvon na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. „V současné době u nás stojí točené pivo z tanku 68 korun a od Nového roku plánujeme kvůli DPH zdražení asi o pět korun,“ uvedl vedoucí restaurace Zdeněk Novotný. Doplnil, že pivo zdražovali už v říjnu z 65 právě na 68 korun.
Zdražení v souvislosti s vyšší DPH avizovaly i mnohé pražské restaurace. Například Lokál Dlouhááá.
Levný není ani venkov
Najdou se ovšem i výjimky, kdy provozovatelé restaurací se zdražením, alespoň nyní, nepočítají. Zdražovat tak zatím nebude třeba jedna z největších hospod v Česku, restaurace Na Spilce v areálu Plzeňského Prazdroje. „Cenu čepovaných piv se v lednu nechystáme měnit,“ sdělil Novinkám tamní manažer Petr Starý. Aktuálně tady stojí hladinka Pilsner Urquell 61 korun a půllitr čepovaného nepasterizovaného piva Gambrinus 50 korun.
Podle dat provozovatele pokladních systémů Dotykačka již dnes průměrná cena půl litru točeného padesát korun přesahuje. Nejdražší je Praha, kde konzumenti zaplatí dokonce v průměru 62,90 koruny, v Plzeňském kraji vyjde jedno pivo na 53,50 Kč a v nejlevnějším Moravskoslezském na 46,40 Kč.
Žádná láce už nepanuje ani v malých vesnických hospodách. I v nejmenších obcích napříč republikou přesáhla průměrná cena 45 korun.
ZDROJ: 18.12. 2023, 16:38, Miloš Cihelka, Tomáš Volf, Aleš Honus, Ivan Blažek, Pavel Orholz, Rudolf Voleman - www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cepovane-po-novem-roce-pivari-budou-dost-mrzuti-40454663#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

„Inteligentní člověk občas musí být opilý, aby zvládl trávit čas s hlupáky.“
Ernest Hemingway

My (hlupáci) to taky nemáme lehké, všude kolem je tolik chytráků a ještě jsou často pod vlivem.
R.C.

Jsi Alenka v říši za orgasmem
nebo jsi nad věcí a opilá
nebo jsi rezignovala na všechno 
sedíš a čumíš do piva
Snažím se přijít na to co jsi vlastně
a co vůbec v palici máš
Měsíc na obloze nezhasneš, ale cigarety spočítaš
Jsi Alenka v říši za orgasmem
nebo jsi nad věcí a opilá
nebo jsi rezignovala na všechno 
sedíš a čumíš do piva
Pivo je život a život je pes
kouše tě pořád a citelně
uvažuješ jak to zabalíš
žíly se řežou podélně
Alenka v říši za orgasmem - Vypsaná fiXa

Klenot pracuje hlavně v noci
domů volá mámě, když má pocit
že představa šťastnýho života je
asi fata morgana, neexistuje
Klenot se jmenuje Eskortová
a máma ji asi už líp nevychová
dneska má v tašce nejen jedno pivo
jedno by jí už asi nestačilo
Klenot - Vypsaná fiXa

Vášeň k Česku trvá. Poláci kromě piva milují i falešný stereotyp
Největší „soft power“ Česka je v Polsku i po letech pivo. To otevírá možnosti a zároveň posiluje polské stereotypy o Češích jako mírném národu knedlíkářů. Kulturní přesahy zjišťovaly Seznam Zprávy přímo ve Varšavě.
/Od zvláštního zpravodaje z Varšavy./
Slyšet je tu každá tramvaj a těžší vozidlo, které nám přejede přímo nad hlavami. Celou hospůdkou se nesou vibrace a do toho z televize hraje Karel Gott. Jsme v jednom z pilířů viaduktu varšavského mostu Poniatowského. Právě tady, na levém břehu Visly, se nachází asi nejčeštější hospůdka, která se dá ve Varšavě najít.
Je tu trochu chladno, ale relativně útulno. Na stěnách visí různé cedule s českými nápisy a další kulisy evokující českou putyku staršího typu. Ve dvou lednicích naproti výčepu jsou lahvová piva z českých i slovenských pivovarů a na čepu je několik piv z Kamenice nad Lipou, Hlinska a z Potštejna.
Vyhrává Karel Gott
Nápadná je jen šála varšavského fotbalového klubu Legia a chybějící česká diakritická znaménka v nabídce piv.
V pátek večer je tu úplně plno a už se tu nedá posadit jinde než přímo u pípy. Renesanci zažívá Czeska Baszta čili Česká bašta od letošního léta, odkdy má nové majitele. Existuje ale už od roku 2011 a najít sem cestu, to je docela oříšek.
„Zvenku jsme dost nenápadní, protože na pilíře mostu se kvůli památkové ochraně nesmí věšet žádné reklamy,“ říká spolumajitel hospůdky Ryszard. Mostu Poniatowského z roku 1914 vévodí charakteristické bílé věže.
Přímo nad hospodou přitom kráčely dějiny třeba v roce 1926, kdy po mostě přešel maršál Józef Piłsudski během svého úspěšného květnového ozbrojeného státního převratu, po kterém nastolil v Polsku autoritářský režim.
„Chceme tu nabízet hlavně piva, která se do Varšavy jinak nedostanou, ne ta z velkých pivovarů, spíš minipivovary z regionů,“ říká druhý spolumajitel hospody, šestadvacetiletý Antoni Soból.
Společně s Ryszardem organizují i výlety do Česka spojené s prohlídkami pivovarů a ochutnávkami. Dvakrát v měsíci tu organizují i čtení Osudů dobrého vojáka Švejka. Atmosféru tu kromě piva dělají i české pochutiny, dřevo a to, že je tu celkem živo.
„Není to pro nás jen podnikání, ale i vášeň k Česku a k pivu. Organizujeme i výlety za českým pivem, kdy navštívíme pět až deset českých pivovarů a také zámky a hrady,“ odpovídá Antek na otázku, zda se cítí být „čechofilem“, tedy milovníkem Česka, české kultury, způsobu života či v jeho případě piva.
Nikdo nic nechápe čili „český film“
Podle Petra Vlčka, ředitele Českého centra ve Varšavě, je právě fenomén čechofilství určitou českou „soft power“ čili „měkkou silou“, schopností země být přitažlivou. „Pojem české hospody je spojený s dobrým českým pivem i s kulturou obecně,“ vysvětluje. Do toho zapadá Švejk, Hašek, Hrabal i havlovská éra.
Vlček říká, že v Polsku existuje i hned několik hospod pojmenovaných „Český film“. To je úsloví, které se v polštině používá podobně jako v češtině „španělská vesnice“. Znamená to absurdní situaci, ve které nikdo nic nechápe.
„Říká se, že to vzniklo na základě válečného komediálního filmu Nikdo nic neví z roku 1947 od Josefa Macha. Pro Poláky tehdy bylo nepředstavitelné, že si takhle brzy po válce může někdo utahovat z nacistické okupace. Potom to utvrdila ještě československá nová vlna a všechny filmy, které pro Poláky byly k nepochopení. Korunu tomu pak dala 90. léta a filmy typu Samotáři,“ vysvětluje ředitel.
Proč taková fascinace nefunguje i v opačném směru? „V Česku není nic polského, co by táhlo, tedy teď kromě levných potravin. Není tu nic jako velká polská značka, na které by mohl fungovat marketing. Třeba polský bigos znají jenom zasvěcenci,“ dodává Vlček.
Fenomén čechofilství pomáhá i varšavskému Českému centru při jeho misi. Česko a jeho kulturu totiž Vlček se svým týmem nemusí Polákům představovat. „Zároveň je to pro nás svazující, protože se setkáváme s mnoha stereotypy, kterých se chceme zbavovat,“ podotýká ředitel centra.
O Slovensku studenti nevěděli nic
Na mysli má polskou idealizaci Česka, české kultury a Čechů jako nekonfliktních pohodářů, knedlíkářů se zábavným jazykem. Čechofilství se podle Vlčka týká hlavně starší a střední generace.
O generační změně mluví i politolog z Varšavské univerzity Cezary Paprzycki. „Když jsem se studentů na Varšavské univerzitě při výuce ptal, co si spojují s Českem a Slovenskem, vyjmenovali takové typické věci jako Krteček, Sněžka, pivo, Praha, eventuálně lentilky a Kofolu. A hlasitý smích pak vyvolalo, když někdo sám od sebe zahlásil asociaci Česka s pornoprůmyslem,“ říká Paprzycki.
Slovensko se podle politologa neasociovalo mladým Polákům vůbec s ničím.
I politolog mluví o polském mýtu o Češích jako velmi progresivním národu, na nějž nemá vliv církev. Obecně ale považuje vědomosti o Česku a české společnosti za velmi povrchní. „Nejlépe o polském vztahu k Česku svědčí personální rotace na našem velvyslanectví. Dva roky tam velvyslanec nebyl, předtím to byla velvyslankyně, která se zabývala Španělskem,“ míní Paprzycki.
O Česku se podle něj neinformuje ani v polských médiích, na rozdíl například od Maďarska, což má za důsledek, že se mytologie o Češích jen utvrzuje.
Dřevný kocůr
Hospody více či méně českého typu jsou v celé řadě polských měst. „Ceska Pivnica“ je například na Starém Městě ve východopolském Lublinu kousek od místa, kde byl v listopadu dopaden odsouzený „fantom české dezinformační scény“ Tomáš Čermák.
V nabídce má kromě jiného „vypražany syr“ typu Pat a Mat nebo Krteček a Myška. Podobně svérázně s českými (a česko-slovenskými) jídly a názvy nakládá například i podnik na poznaňském Starém rynku. Jmenuje se Dřevný kocůr, čepuje budějovické pivo a v menu má například „bramborkovy rizek“.
Mnohem přesnější českou nabídku má varšavská Kozlovna nedaleko českého velvyslanectví v centru města. Poláci sem nejčastěji chodí na plzeňské pivo, hermelín, utopence a tatarák.
„Dáváme si záležet na českých receptech. Majitel je z Moravy a zakládáme si na české kuchyni. Nakládaný hermelín si děláme sami, utopence a některé suroviny dovážíme,“ říká mi provozní Magdalena Majorowská. „Fenomén české hospody na Poláky funguje,“ dodává.
Na polský trh se ale neprobojovalo jen české pivo. Hned několik čerstvě otevřených vináren totiž v Polsku nabízí vína z Moravy. Nejvíc jich je ve Slezsku, najdou se ovšem už i ve městech na pobřeží Baltského moře.
ZDROJ: 26.12. 2023, 7:45, Autor: FILIP HARZER, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-stredni-evropa-vasen-k-cesku-trva-polaci-krome-piva-miluji-i-falesny-stereotyp-242033#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Jan Sahara Hedl: Procházky s plackou vodky v kapse aneb příběh vykoupení
Z legend o Saharovi: Nebylo nespolehlivějšího autora, než byl Sahara. Na zkoušky chodil pozdě, opilý, nepřipravený. Slíbené texty dodával zásadně dávno po termínu, a když už nebylo zbytí, tak je často stvořil až na místě. Nebo je napsal v hospodě na ještě nezaplacený účet. Ale vždycky byly skvělé…
Z legend o Saharovi: Vypráví se, že jednoho dne přišel Sahara ke Sluncům a jeho světlý svetr byl potřísněn krví. „Co se ti stalo?“ ptali se ho parťáci u stolu. „Ale dole na Malostraňáku jsem se s jedním nepohodl, a tak jsem mu dal do držky,“ odpověděl lehce zakrvácený rváč. Za chvíli odešel na místní záchodky, a když se vrátil, znovu mu crčela krev z nosu. „Co se ti stalo?“ ptali se ho znovu spolusedící. „Ale na hajzlu jsem se s jedním nepohodl, a tak jsem mu dal do držky.“
Hedl byl z Královských Vinohrad a Martin (Němec) žil na Malé Straně, kde tehdy ještě byly svérázné hospůdky plné českých hospodských partiček, které mezi hltáním většinou dvanáctistupňového kysela neboli Staropramenu neustále něco vymýšlely. Jedinou výjimkou byla nerudovská hospoda U Dvou slunců, protože tam byla desítka za korunu sedmdesát. Sahara i Martin se v nevábném prostředí téhle krčmy brzy seznámili s básníkem Egonem Bondym, který nad „Sluncemi“ bydlel. Sahara sem chodil popíjet s Bondyho partou, a to i s o generaci staršími básníky Fandou Pánkem a Milanem Kochem.
„Sedávali jsme U Slunců v partě kolem Egona Bondyho mezi Plastikama (Plastic people) a Dégéčkama (DG 307). S Dégéčkama jsem dokonce hrál jeden koncert v Kostelci u Křížku v předvečer Spartakiády v roce 1975. Na klávesy a nějaké neobvyklé předměty, myslím, že na výfuk.“
Sahara i Martin Němec jsou zastoupeni v básnické antologii Děti Dvou slunců, kterou dokonce Němec inicioval. Říkali si Dr. Zawrach a John Black Sahara.
Z legend o Saharovi: Jednou tak vstupujeme do hospody U Bonaparta a kolem projde brejlatý kluk. „To je Sahara,“ říká mi kamarád, co bydlel naproti. „Říká se, že přísahal, že nikdy v životě nebude pracovat.“ – „A to ho nezavřou pro příživnictví?“ – „Prej už se stalo. Už je venku.“
Sahara v té době změnil své pivní působiště a začal místo ke Sluncům chodit v Nerudově ulici o nějakých sto metrů níže do hospody U Bonaparta: „No, vypil jsem toho tehdy víc než dneska. Ale to víte, občas se to promítlo do mý tvorby. Tak šest nebo sedm piv, k tomu nějaký panáky… Vono to ke Sluncům bylo moc do kopce, tak jsem skončil trochu níž, U Bonaparta, s tím, že by to mohlo stačit. Sedal jsem tak s partou, která si říkala Klub přátel Glenna Millera. Vedle nás seděli lidi ze Zlatý Prahy, ale to byla parta fouňů, která nám přezdívala Planeta opic.“
„Chodili jsme tam vždycky ve středu, to byl ten klubový den, a seděli a pili tam až do zavíračky. Jednou jsem ale musel na zkoušku, a když jsem se tam po zkoušce skoro střízlivej vrátil, tak jsem zjistil, že jsem přišel do úplně jinýho světa. My jsme tam vždycky seděli a říkali si, že tady to má esprit… A když jsem tam najednou přišel střízlivej… Prostě zvěřinec!“
„V devadesátkách jsem slezl ještě níž. Úřadoval jsem v Malostranský kavárně. To bylo nejrozumnější.“
Jsme ale pořád ještě v éře Duševního hrobu. A tenkrát Sahara začal mít problémy s policajty. V těch časech bylo nepracovat trestné. Říkalo se tomu příživnictví, a bylo to dokonce až na kriminál. A Saharu pracovati viděti – nesmyslný sen míti. Svým způsobem to byl v té době způsob protestu a touha po svobodě. Sahara sám by to asi takhle neřekl, ale když se na jeho životní dráhu podíváme z dálky, tak touha být sám svým pánem i za cenu, že někoho zraní nebo sám bude raněn, bývala někdy až palčivá.
Jedna ze saharovských legend vypráví, že měl asi dvacet razítek v občance a rockerova činnost v novém zaměstnání obvykle trvala týden, maximálně měsíc. Jeho pracovní aktivity vyvrcholily tím, že nastoupil do nějaké tiskárny, vyfasoval solvinu a pak se tam už nikdy neukázal.
Mnohem později, když už bydlel někde v Karlíně nebo ve Vysočanech v ulici, kudy chodili dělníci ráno do práce, neváhal si dát na ráno budíka, aby vstal, sedl si na balkon, pokuřoval, popíjel pivo a koukal se na lidi, jak jdou dělat. A pak si šel znova lehnout.
Z legend o Saharovi: Jistá hudební novinářka se zářivě zrzavými vlasy dělala rozhovor se Saharou u něj doma v kuchyni. Sahara byl v poněkud energické náladě a tahal při tom z lednice jedno pivo za druhým. Jedno z nich mu nějak nešlo vytáhnout, a jak byl vzteklý a rozparáděný, rval ho vztekle ven a přitom vykřikl mocným hlasem: „Pocem, ty zrzavá svině.“ Křehká zrzka se k smrti vyděsila. Naštěstí se nic dalšího nestalo.
„Mně to došlo přesně v tý chvíli, kdy jsem to řek. Omluvil jsem se jí, ale už to bylo vyřčený. Ale historka už začala žít svým životem,“ glosuje po letech pověstný příběh sám Sahara.
Z legend o Saharovi: Když bylo v té době Saharovi už z pití hodně úzko, šly žabomyší spory s Martinem Němcem stranou a Martin ho pozval na tři dny k sobě na chalupu, že budou pít jen birel a povídat si. Každý den si zašli do hospody, pili birel, ale Sahara poměrně často chodil na záchod, pro cigarety a podobně. Martin pak zjistil, že odbíhal do vedlejší hospody, dal si tam panáka nebo dva a zase se vrátil k birelu, který už oběma lezl ušima.
ZDROJ: 24. 12. 2023, Autor: Josef Vlček, news.headliner.cz
Výňatek z článku:
https://news.headliner.cz/novinky/jan-sahara-hedl-pribeh-vykoupeni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1222220&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Pivo se točí, nebo čepuje? Jak se to říká správně?
Kde je pravda? Odlišme podstatné od nepodstatného.
„Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác.“ Natočím!
Co určitě patří do bramborového salátu, a co se tam zásadně a nikdy nedává.
Samozřejmě, jak se co píše. Pravopis je velký a strašlivý bůh češtiny.
Ponožky v sandálech! Ano, anebo Ne, Ne a Ne?
Češi si své kulturní války pečlivě pěstují a tahle patří k těm nejtrvanlivějším: Pivo se točí, anebo čepuje?
Jak se to správně, a dokud to s konečnou platností nerozhodneme, žádný mír nebude, jak se to SPRÁVNĚ říká?
Jde o hodně. Dodnes slyším, jak U Zlatého tygra na zdvořilou prosbu, jestli by nám mohli natočit ještě nějaká piva, číšník zahlásil: „Vážený pane, točí se kolotoč a devatenáctka v Hloubětíně. Tady pivo čepujeme!“ U Tygra není prostor na chyby a na chyby tohoto typu už vůbec ne.
Předseda vlády natočil (sic!) video. Postavil si před sebe půllitr a oznámil: „Konečně: snížili jsme DPH točeného piva!“ Tak se to video jmenuje.
A spustil: „Čau, lidi. Je neděle, je zima. Koupil jsem si tady pivo přes okénko, točené pivo. Oni vlastně točené nemají, ale koupil jsem si lahvové a udělal jsem z něho točené, kdyby to někdo vyšetřoval,“ zabrousil se do toho navíc hned na začátku.
Poslanec a primátor Plzně Martin Baxa to nevydržel a zgustl si na něm, ale ne z ekonomického důvodu:
„Doslechl jsem se, že premiér ve své nedělní chvilce propagandy cosi dlouze povídal o ‚točeném pivě‘ Tak, pane Babiši, vzkaz z Plzně: pivo se ČEPUJE!“
Převaha, s jakou to plzeňský purkmistr průhonickému amatérovi, který do skla cmrndá jakéhosi lahváče skoro bez pěny a naprosto bez znalosti základní terminologie, dal sežrat, byla nesmírná. Titánská. Zbytečná.
Jak u toho Tygra.
Pan Baxa se prohlásil vítězem, jenže ve skutečnosti kulturní válka pokračuje dál. Nevyhrál nikdo.
Čistě věcně je záležitost jasná. Ani čepuje, ani točí v původním významu nesedí. Žádné čepy, které by se vyrážely (odtud „čepovat“), už na sudech nenajdete. Když jsou nějaká piva „na čepu“, kde najdeme ten „čep“? Ani hostinský už nemusí otáčet kolem tlakostroje (odtud „točit“), což byl vynález 19. století. (Podrobnosti rozebírají weby pivnici.cz nebo pivo.cz. Stránky jidloaradost.ambi.cz pro změnu přinášejí text, který „točení“ zavrhuje a trvá jedině na „čepování“.)
Ottův slovník naučný se pod heslem „čepování“ věnuje jen tesařskému řemeslu. Stejně tak se encyklopedie nezmiňuje o „točení“ piva.
Jestli někdo na základě historických skutečností usoudil, že v roce 2020 se správně říká čepovat, a ne točit, mohl by někdo jiný stejně tak dobře dojít k opačnému závěru.
A je vůbec nějaký důvod, proč být striktní a dělat, že i tady musí být pravda jen jedna? A triumfálně ji „mít“?
Jiná věc je, jaký výraz se kde udržel a v jakém jazykovém kontextu se používá. Příkladů je spousta a dá se z nich soudit, kudy zákopy toho kterého tábora vedou.
Andrej Babiš je „řezaný“. Bere jak točené, tak čepované pivo. Ale točené častěji. Třeba v Čau lidi z února 2020, kde tématu DPH na pivo věnoval 8036 znaků (to byla ještě psaná verze), nacházíme čepované pivo a čepování 4×, kdežto točené 10×.
Dokumenty státu jednoznačně hovoří o čepovaném, ne o točeném pivu.
„U ostatních situací podávání nápojů posuzovaných jako dodání zboží (čepované pivo určené k odnosu s sebou, čepované pivo u stánků bez služeb, balená voda, káva v kelímku apod.) se druhá snížená sazba daně neuplatní.“ Zdroj: Situace podávání nápojů rozebírá Generální finanční ředitelství.
„Termínem rozlévaný nápoj, uvedeným v tabulce, se rozumí nápoj, který je podáván k okamžité konzumaci na místě – nikoli k odnosu s sebou (např. čepované pivo, víno, alkoholické či nealkoholické nápoje podávané ve sklenici, případně v otevřené láhvi s možností použít skleničku, k láhvi může být přiloženo brčko; voda ve džbánu…) Zdroj: Neuvěřitelný manuál Finanční správy k EET.
I oficiální internetové stránky Plzeňského Prazdroje se drží „čepování“. Inzeráty z rakousko-uherské monarchie také nabízejí p. t. obecenstvu prvotřídně vychlazené čepované, ne točené pivo.
V odvozeninách si ale úspěšně konkurují, respektive koexistují oba termíny. Pěkně to znázorňuje partnerství slov „výčep“ a „výtoč“. A pana výčepního (fakt ne „výtočního“) se asi nezeptáte, kolik sudů „vyčepoval“, ale „vytočil“. A tak dále.
Stejně tak hybridní jsou média a jejich titulky – točí se i čepuje.
Bytelnější písemné prameny, nebo rovnou „bible“ svého žánru, se drží spíš čepování, ale ne ortodoxně.
„Čepují tu holešovické pivo 10° Pražan, podává se běžný výběr teplých jídel.“ Jan Šusta v Průvodci pražským pohostinstvím, 1983, zásadně používá sloveso „čepovat“.
„Pivo se čepuje v pivovarském hostinci (U Fleků, pozn. red.), není filtrované.“ Na jiném místě monumentální Encyklopedie piva od Michaela Jacksona, česky vydané v roce 1994, nicméně čteme, že „Guinness chutná samozřejmě nejlépe při pokojové teplotě, točený se však často podává lehce vychlazený“.
Jestliže literaturou faktu ještě prosvítá sklon k akurátní terminologii, v beletrii, stejně jako třeba v písních, se pivo v první řadě točí. Pojďme to demonstrovat na těžkých vahách:
„Já se do takových věcí nepletu, s tím ať mně každej políbí prdel,“ odpověděl slušně pan Palivec, zapaluje si dýmku, „dneska se do toho míchat, to by mohlo každému člověkovi zlomit vaz. Já jsem živnostník, když někdo přijde a dá si pivo, tak mu ho natočím. Ale nějaký Sarajevo, politika nebo nebožtík arcivévoda, to pro nás nic není, z toho nic nekouká než Pankrác.“
Natočím!
Paní výčepní odemkla, pak brala nádoby a točila do nich pivo a divila se: „Člověče, takovej seš fešák, a že seš tak postrojenej?“
V Automatu Svět se pivo točí od první do poslední řádky.
Proto můj muž si brával jen jeden den dovolené, protože jeden den býval v nebi… Rád chodil dopoledne i k Vaništům, kam od rána svítilo slunce, a pan Vaništa v bílém rouchu točil ty svoje nebeské smíchovské desítky a jeho paní Boženka přes chodbu z kuchyně také zalité dopoledním sluncem přinášela nebeské talíře s kouřícími guláši a dršťkami na paprice a talíře s kyselými rybičkami… (Vita Nuova.)
Tak Egon Bondy nechal stékat pivo po vousech, a než mu natočili další pivo, cucal si z vousů zbytky piva. (Něžný barbar.)
Odváží se snad někdo tvrdit, že to Hrabal má blbě? Že nevěděl, jak se to SPRÁVNĚ říká?
Já zase něco jiného vím: že by nás býval všechny i s touhle disputací poslal hodně daleko někam.
Důležitá otázka pramene naší národní podstaty zůstává nezodpovězena, a tak to má být. Protože, jak říká profesor Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné.
ZDROJ: JAN LIPOLD - Šéfkomentátor, 9. 5. 2020 10:00
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pivo-se-toci-nebo-cepuje-jak-se-to-rika-spravne-104665

Hospody a kavárny zdražují. Pivo v Praze i nad 70 korun
Za pivo, nealko a nezřídka i za jídlo si návštěvníci restaurací a kaváren musí s novým rokem připlatit. Daň z přidané hodnoty na točené pivo i nealkoholické nápoje stoupla z deseti na jednadvacet procent, a provozovatelé to hned promítli do cen. Někde pivo zdražili i o sedm korun.
V plzeňské poměrně lidové restauraci V Háji na Bílé Hoře na okraji města stoupla hned na Nový rok cena desetistupňového piva Gambrinus z 38 na 42 korun, půllitr Prazdroje podražil o sedm korun na 61 Kč.
„Zvedli jsme ceny právě o tolik, o kolik stouplo DPH,“ řekl Novinkám Jiří Dolanský ze zmíněného podniku. „Limonády podražily o šest procent, ceny jídel jsme zatím nechali na původní úrovni,“ doplnil Dolanský.
Místní štamgasti podle něj ani příliš nenadávají, zákazníky připravoval na nepopulární krok delší dobu. „Od začátku jim říkám, že za to nemohu, ať si to vyřídí s vládou,“ podotkl Dolanský.
V restauraci Ossegg na pražských Vinohradech nyní stojí pivo desítka 52 korun a dvanáctka 58 Kč. Zatím nezdražili, ale chystají se na to. Ceny půjdu nahoru nejspíš o pět korun. „Vedení nechtělo zdražovat, ale když šla nahoru DPH, tak musíme,“ naznačil výčepní.
Opodál v hospodě U Dandů podražila od prosince desítka Gambrinus z 41 na 45 korun. V Nádražní restauraci v Dejvicích se zase za půllitr Staropramenu platí nově 38 korun místo loňských 35 Kč. V restauraci Červený jelen v centru hlavního města ale vyjde plzeň už na 75 korun.
Podniky restauratéra Luboše Kastnera, které jsou i v Plzni, přitom aktuálně zvedly ceny jen o korunu či dvě. „Chceme hostům vrátit jejich podporu z minulých let,“ řekl Kastner. U nealka ale přenesli zvýšení DPH na lidi více, podle něj to tak dělá většina podniků.
Espresso dražší o deset korun
Kavárny v centru Prahy zvedly často ceny o desetikorunu, bez ohledu na to, jestli u espressa nebo capuccina. „Ve vinohradském bistru Mezi srnky mi řekli, že je to kvůli dani, zvedla se o jedenáct procent,“ sdělil Novinkám Martin Pospíšek. Zdražení na 75 korun za kávu ale představuje zvýšení ceny zhruba o 15 procent.
Krušovická Šalanda v Mladé Boleslavi zvedla ceny jen mírně a další zdražení nechystá. Cena piva se tam drží pod padesátikorunou. Desítka z tanku vychází na 39 korun, jedenáctka na 42 Kč stejně jako hořké nealko pivo. Dvanáctka je za 48 korun.
„Cena piva teď zůstala. Zvedli jsme ji už v minulém roce, ale jen o pár korun. Teď se zvyšovala cena jídla a nějaké nealko,“ řekla Právu číšnice Eliška Korceltová. Lahvička coly podle ní podražila o čtyři koruny, třetinka tak nyní podle nápojového lístku vyjde na 46 korun.
Ceny jídel z poledního menu se zvýšily zhruba o desetikorunu. Nyní se pohybují v rozmezí od 159 do 199 korun. Nejlevnější bylo na čtvrtečním jídelníčku telecí maso na paprice s rýží nebo houskovým knedlíkem, nejdražším jídlem z menu byla grilovaná vepřová kotleta s medovo-hořčičnou omáčkou a steakové hranolky. Polévky vyšly na 42 korun.
ZDROJ: 5. 1. 2024, 5:55, Tomáš Volf, Ivan Blažek, Radek Plavecký, Martin Procházka
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-hospody-a-kavarny-zdrazuji-pivo-v-praze-i-nad-70-korun-40456193#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=8&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Z čepovaného piva se stává luxusní zboží. Vesnické hospody se bojí o existenci
Zapíjet langustu, tatarák, hovězí steak či kachnu v hospodě či restauraci dobrým vínem, znamenalo ještě před nějakým časem luxus. Že bude brán za chudého se ale nemusí bát ani ten, kdo dává při zapíjení jídla přednost pěkně orosenému čepovanému pivu. Chmelový mok, který se uchází i o vstup do vybrané společnosti nehmotného kulturního dědictví UNESCO, je totiž i v Česku čím dál dražší. Největší zdražení jej potkalo na začátku roku, kdy se jeho cenovka v nápojovém lístku hospod a restaurací zvedla kvůli novému DPH až o osm korun.
Ještě s povinným šampaňským v ruce si krátce po silvestrovské půlnoci dávali hosté hradecké pivnice Psí bouda desetistupňové pivo za 42 a jedenáctku za 45 korun. Neuplynulo však ani 24 hodin a v nápojovém lístku se skvěla nová cenovka a obě piva najednou poskočila o tři koruny vzhůru.
„Když jsem nápoják přepisovala, bylo mi smutno. Hlavně když se pak člověk podíval na to, že u vína zůstala cenovka stejná. Ale na víno sem moc lidí nechodí,“ posteskla si výčepní Nikola.
Psí bouda však v Česku nebyla sama, kdo hosty po novém roce přivítala novou vyšší cenou piva, která se odvíjí od konsolidačního balíčku současné vlády, která čepované pivo posunula z 10 do 21 procentní sazby DPH. Například v restauraci U Gregorů v Nymburku stoupla cena piva až o šest korun. „Ano, zdražila všechna piva a je to kvůli nárůstu daně,“ řekla Deníku servírka.
Neveselo bude pro štamgasty také v kolínské restauraci Zimní stadion a Česká Koruna. „Na zvýšení DPH o 11 procent jsme museli reagovat zcela logicky, a to zvýšením ceny piva. Každý zákazník musí pochopit, že jde o rozhodnutí vlády a my jej těžko můžeme doplácet ze své kapsy. Už tak je marže na plzeňském pivu poměrně malá. Někdo už zdražení komentoval, ale každý normální člověk musí vysvětlení chápat. Na západě už stojí leckde pivo přes 5 eur, ale za to by nás tady ukamenovali,“ uvedl majitel obou restaurací Miloš Vejdělek.
Ne všude však od nového roku došlo ke zdražení chmelového nápoje. „V souvislosti se zvýšením daně z přidané hodnoty pivo zdražovat nebudeme, nevidíme k tomu důvod. Když se před časem DPH na točené pivo snižovalo, většina hospodských ceny nesnížila. Takže nyní jsou vlastně na tom, na čem byli před snížením. My navíc máme výhodu v tom, že jsme ve svém a nemusíme platit nájemné,“ uvedla Jitka Flachsová z děčínského Hotelu Pošta, kde čepují Březňáka z nedalekého pivovaru Velké Březno na Ústecku.
Novou cenovku na nápojovém lístku zatím nechystá ani spolumajitel restaurace La Musica v Kolíně Jiří Linhart. „O změně DPH víme, zaznamenali jsme to, ale cenu našeho velkého čepovaného Bernarda zatím necháváme na 48 korunách. Uvidíme výhledově, jak to bude vypadat, třeba nakonec ke zdražení sáhneme. Ukážou příští měsíce,“ informoval.
Některé hospody mohou zaniknout, varují experti
Deníkem oslovení experti upozorňují, že novinka v sazbě DPH může nejenom vést k uzavření části restaurací, zvláště těch vesnických, ale také podle nich nebude mít tolik kýžený efekt ve vyšším výběru peněz do státní kasy.
„Jsme svědky nejvýraznějšího a nejrazantnějšího zdražení piva. Marně pátrám v paměti, kdy se u nás něco podobného stalo. Chápu však, že kvůli DPH pivo hospody zdražily minimálně o těch deset procent. Ve výsledku to tak podle původních cen zvedlo pivo o tři až sedm, osm korun. Tento krok bezesporu opět povede k tomu, že část hospod, hlavně těch vesnických, zanikne,“ řekl pivovarský expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier.
Rizika zániku mnoha hospod v souvislosti s novým DPH u čepovaného piva se obává i člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner. Ten si však oproti Maierovi nebral žádné servítky. „Všude okolo si své kulturní bohatství brání a chrání. Jen naše současná vláda to, co nás proslavilo po celém světě, tedy nejen pivo, ale celou českou pivní kulturu, zabíjí. Jsme tak všem pro smích a naše vláda za šašky. A nebojím se říci, že do konce letošního roku zanikne kolem poloviny vesnických hospod,“ uvedl Kastner.
Oba experti se pak shodují v tom, že se česká pivní kultura přesune z hospod do šedé zóny. „Budeme se scházet u benzinových pump na lahváče, popřípadě v garážích. Prim, podobně jako v době covidu, budou hrát opět plechovky a tleskat budou výrobci domácích výčepních zařízení,“ míní Kastner.
Kastner i Maier se také obávají toho, že se Česko postupně u pití piva v hospodách dostane na úroveň Německa či Rakouska. „Ještě před 15 lety se v hospodách spotřebovalo 60 procent všeho piva. Teď je to kolem 30 procent a bude to dál klesat na úkor plechovek, lahvových piv a doma vyčepovaných sudů. Blížíme se tak postupně k Rakousku a Německu, kde se v hospodách spotřebuje průměrně jen 15 procent pivního trhu,“ doplnil Maier.
Pivovary: Ceny mohou narůst i o několik korun
Nadšeni ze zdražování nejsou ani zástupci pivovarů.
„Zvýšení DPH na čepované pivo dopadlo na hospody a restaurace výrazně. Z našich průzkumů mezi hospodskými vyplývá, že alespoň část těchto nákladů promítnou nebo už promítly do konečné ceny pro spotřebitele. Někde se může jednat o nárůst i několik korun v závislosti na ceně piva v daném podniku. To může mít vliv na návštěvnost hospod, zvláště těch vesnických, kde jsou hosté na jakékoliv navýšení výrazně senzitivní,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.
ZDROJ: 6.1. 2024, 19:15, Petr Vaňous - Reportér, www.denik.cz
https://www.denik.cz/ekonomika/zdrazovani-pivo-cena-hospoda.html?seznam-hp=1&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1228601&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Kolik stojí točené pivo? V Praze někde skoro 80 korun, na venkově se ceny zatím drží
Zdražování potravin trápí Českou republiku už dost dlouho a je otázka, zda se situace nějak umírní. Ale nejen jídlo stojí stále víc. Právě teď se musejí snad s nejvyššími cenami v historii vyrovnat pivaři. A vypadá to, že v průběhu roku může být i hůř!
Podle průzkumů v hospodách napříč republikou se objevily i ceny přes 70 Kč za půllitr točeného zlatavého moku. Samozřejmě to platí především pro hlavní město, ale i tam jsou mezi jednotlivými restauracemi velké rozdíly. Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků pro ČTK řekl, že si celé navýšení DPH mohly do ceny dovolit promítnout právě jen podniky v hlavním městě a v Brně, kdežto v menších městech a obcích spíš vyčkávají a zdražují postupně. Pro mnohé by to totiž mohlo být likvidační.
Pivo podražilo zatím jen někde
Přitom se ale očekává, že se zdražování podniky nevyhnou třeba i proto, že dojde k růstu nákladů, například nájemného, které bude ovlivněno zvýšením daně z nemovitostí. Dopad jistě může mít také navýšení minimální mzdy a nové podmínky pracovníků na dohodu – to vše nový rok přinesl. Mnoho hospod zatím jede ze zásob z loňského roku nebo vyčkává, zda by utáhlo provoz i bez zdražování, ale brzy se může stát, že i zde nakonec přepíšou cenovky.
ZDROJ: RENATA VYŠÍNOVÁ, 6.1. 2024, 11:10, www.prozeny.cz
Výňatek z článku
https://www.prozeny.cz/clanek/radce-kolik-stoji-cepovane-pivo-93381#dop_ab_variant=1224000&dop_source_zone_name=prozeny.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

William Shakespeare
SEN NOCI SVATOJANSKÉ
(Midsummer Night’s Dream)
HRA O PĚTI DĚJSTVÍCH
PŘELOŽIL JOSEF VÁCLAV SLÁDEK

Druhé dějství.
Výstup první.
Les nedaleko Athén.
Vystoupí Elf z jedné a Puck z druhé strany

Elf
Puck čili Šotek, Dobrá kopa
Oberon, král elfů
Titanie, královna víl

Elf. Mé oči neklamou-li a můj sluch,
tos ty ten šibalský a zbujný duch,
jejž „Dobrá kopa“ zvát jsem slyšel kdesi.
Či nejsi ten, jenž na vsi holky děsí,
tu mléko sbírá, v mlýnku nesnáz činí
a nedá stlouci říčné hospodyni;
tu pivem tak, že nechce kvasit, šplechtá
a v noci svede chodce, pak se chechtá?
Však těm, kdož zvou tě Šotek, milý Puck,
dáš zdar a sám jim práci bereš z ruk:
zdaž ty to nejsi?
Puck. Pravda, příteli,
žeť jsem ten noční tulák veselý.
Můj Oberona rozesmává šprým,
když krmeného hřebce ošálím
a v podobě mu mladé klisny říhám.
A někdy kmotře klepně v hrnku číhám,
jablíčkem pečeným se zdaje být,
a do pysku jí drknu, když chce pít,
že zvadlá ňadra pobryndá si pivem.
Též moudrá tetka v povídání tklivém
za trojnohou mne mívá stoličku:
chce sednout – uklouznu; – a „božíčku!“
jen vzkřiknouc, dřepne si a zakašlá se;
a za boky vše kolem popadá se
a hlučí, kýchá, dušuje se, chválí,
že jaktěživy se tak nezasmály. –
Však vari, elfe, zde jest Oberon!
Elf. A zde má paní. – Kéž tu nebyl on!
Vystoupí z jedné strany Oberon se svou družinou a z druhé strany Titanie s průvodem svým

Nejodpornější česká piva podle turistů. Propadly tři značky, nejvíc ta z Brna
Možná se jedná o tvoje oblíbená piva, ale mezi cizinci moc chvály neposbíraly.
Turisté české pivo milují, je to jedna z věcí, které chtějí v Česku ochutnat. A k dispozici mají desítky druhů a značek, že je někdy i pro našince těžké se v tom zorientovat.
Není překvapením, že největší oblibě se těší plzeň, která má v zahraničí i největší jméno. Jak to je ale s ostatními pivy? Uživatelé webu Taste Atlas vybrali tři piva, která jim úplně nešmakují. V celkovém hodnocení nedopadly katastrofálně, vlastně dostaly nadprůměrná hodnocení, ale pivní konkurence v Česku je vysoká.
Podívej se, která tři piva si vysloužila označení „nejhorší“ podle uživatelů Taste Atlasu.

3. místo Znojemské pivo
Pivo se vaří v několika variantách na Znojemsku –⁠ jako světlé nebo tmavé výčepní pivo a ležák. Při výrobě se používají pouze tři suroviny –⁠ ječný slad, voda a chmel.
Vodu zajišťuje městský vodovod, chmel je odrůd Žatecký poloraný červeňák a Magnum Hallertau. Obsah alkoholu se liší v závislosti na stylu.
Hodnocení: 3,8 z 5

2. místo Březnický ležák
Březnický ležák je pivo plzeňského typu, které se vyrábí v obci Březnice. Jedná se o pivo zlatavé barvy s obsahem alkoholu, který se pohybuje od 4,69 do 5,53 %. Chuť je jemná a typicky hořká, s čistým chmelovým aroma a svěží chutí.
Pivo se vyrábí ze sladu, granulovaného chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, chmelového extraktu, cukru a vody z místních přírodních studní. Jediným současným výrobcem tohoto piva je společnost Pivovar Herold Březnice, která ho vaří od roku 1999.
Hodnocení: 3,7 z 5

1. místo Starobrno
Brněnské pivo se vaří i jako nealkoholické, světlé výčepní, tmavé výčepní a ležák.
Tato piva jsou vyráběna z odrůd chmele Žatecký poloraný červeňák a Magnum, voda pochází z městského vodovodu. Nealkoholický typ má jemné chmelové aroma a může mít až 0,6 % alkoholu.
Hodnocení: 3,2 z 5

ZDROJ: 7. LEDNA 2024, 7:00, 1:20, MAREK PROS, refresher.cz
https://refresher.cz/151596-Nejodpornejsi-ceska-piva-podle-turistu-Tyhle-tri-znacky-propadly?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1225101&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Oko norka, harfy šum... Český pivovar dokázal uvařit pivo ze vzduchu, technologii vyvinuli na ČVUT
Unikátní česká technologie přináší nové možnosti nejen v pivovarnictví.
Jestli patříš k milovníkům piva, tahle zpráva by ti rozhodně neměla ujít. Český pivovar Radegast dokázal jako první ve střední Evropě uvařit pivo ze vzdušné vlhkosti. Díky technologii vyvinuté na pražské ČVUT vznikla limitovaná edice extra hořkého ležáku. Cílem pivovaru bylo poukázat na možnosti, jak snížit při vaření piva spotřebu vody. Příležitost ochutnat toto pivo však mělo jen pár lidí.
Pivo z mlhy, klimatizace i ze vzduchu
Nápad získávat vodu na výrobu piva udržitelněji už pár pivovarů na světě dostalo, není jich však zatím mnoho. Povedlo se to například na jednom z nejsušších míst světa, poblíž pouště Atacama. Pivovar Atrapaniebla Brewery v Chile vlastní speciální sítě, na kterých se sráží mlha. Takto sraženou vodu pak používá k vaření piva. Americký pivovar East Village Brewing Company zase použil k výrobě piva zkondenzovanou vodu z letištní klimatizace.
Další originální nápad vznikl u nás v Česku. Zaměstnanci pivovaru Radegast využili technologické zařízení EWA, které dokáže získávat vodu ze vzduchu. Vývoj zařízení probíhal na ČVUT a jedná se o stejnou technologii jako u přístroje S.A.W.E.R., který v roce 2020 zazářil na výstavě EXPO v Dubaji. Přístroj je schopný získávat vodu i v extrémně suchém prostředí, jako je například poušť. Díky tomu se používá hlavně jako nouzový zdroj pitné vody v suchých oblastech. V rámci výstavy dokázal vyrobit denně 1 300 litrů vody, a to není maximální kapacita.
Výkon přístroje EWA je nižší, ve velmi suchých podmínkách dokáže vygenerovat přibližně 35 litrů vody za den. Na pokrytí objemu výroby pivovaru to tak zatím zdaleka nestačí. Podle vedoucího týmu S.A.W.E.R. Tomáše Matušky by také pivo vyšlo několikanásobně dráž, než je cena, za kterou se aktuálně prodává. „Pro průmyslovou výrobu piva by získávání vody v takových podmínkách bylo nemožné, nebo přinejmenším velmi nákladné,“ řekl. Proto se vyrobilo jen pár láhví, které už se v současnosti nedají sehnat. Cílem nebylo zařadit pivo do prodeje, ale demonstrovat, že se pomocí technologie dá omezit spotřeba vody, která v pivovarnictví není malá.
Většina pivovarů na světě spotřebuje na výrobu půllitru piva přibližně 2 litry vody. V České republice je to kolem 1,7 litru vody, pár z nich dokáže půllitr piva vyrobit z 1,5 litru vody. Radegast se dlouhodobě snaží o snížení a jeho spotřeba činí 1,15 litru vody na půllitr piva.
Extra hořké – jako budoucnost bez vody
Život je hořký, bohudík. Tak zní slogan pivovaru, který se ležákem Radegast Futur povedl naplnit více než obvykle. Extra hořký ležák má přes 60 jednotek hořkosti (IBU). Pro představu: většina v Česku uvařených ležáků má hořkost kolem 30 jednotek. Pivovar tím demonstruje, že vařit pivo bez vody jde, ale není to zrovna sladká budoucnost. Navazuje tak na svou dlouhodobou snahu informovat o nutnosti snižovat spotřebu vody a chránit vodní zdroje, abychom je mohli využívat za desítky i stovky let.
Množství srážek se v Česku meziročně příliš nemění, zvyšuje se však odtok vody. Oproti 10,8 milionu metrů krychlových vody v roce 2021 odteklo 14 milionů metrů krychlových. Dochází také k trvalému zvyšování teplot, které vede k odpařování vody ze země.
Cílem limitované edice piva Futur je poukázat na snižující se objem vody v krajině. Radegast ve snaze o nápravu podniká každoročně hned několik kroků. Letos například věnoval ve spolupráci s organizací Lesy ČR jeden milion korun na obnovu a výstavbu lesních tůní. Snaží se tak o to, abychom i v budoucnosti měli kvalitní a hořké pivo a zároveň sladší a pohodlnější život.
ZDROJ: 10. ŘÍJNA 2023, 14:00, SPONZOROVANÝ OBSAH, refresher.cz
ZDROJ: CESKATELEVIZE.CZ, KPBS.ORG
https://refresher.cz/145823-Oko-norka-harfy-sum-Cesky-pivovar-dokazal-uvarit-pivo-ze-vzduchu-technologii-vyvinuli-na-CVUT

Legendární pražská hospoda přišla po 60 letech o tradiční pivo. Podpásovka, soptí provozní
Pražská pivnice U Černého vola musí začátkem roku řešit nepříjemné starosti. Po téměř 60 letech musí přestat nabízet svým hostům velkopopovickou dvanáctku. Pivo je přitom mezi štamgasty i návštěvníky velmi oblíbené a pevné spojení s pivnicí dokládá i nástěnná malba nad výčepem. Společnost Plzeňský Prazdroj stahuje Mistrův ležák ze všech hospod. Soustředit se totiž chce na prodej jedenáctistupňového a tmavého piva.
O konci oblíbeného piva informovala pivnice na svých stránkách na sociálních sítích. „Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem. Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku (jak dvanáctce obchodně říká) do sudů a pivo už není dostupné,“ uvedli zástupci hospody.
Zarážející podle nich je, že k tomu došlo ze dne na den. Od svých obchodních zástupců totiž nebyli dopředu informováni, že bude žádaná dvanáctka stažena. „Jedna, téměř 60 let trvající éra naší hospody, tím, zdá se, končí,“ dodávají.
Provozní pivnice Jiří Novotný pro CNN Prima NEWS potvrdil, že se jednalo o nenadálou a překvapivou zprávu. „U nás byl Kozel velmi oblíbený, protože jsme k němu měli ideální podmínky. Máme totiž dobré sklepy a chlazení máme obstarané postaru. Místo něj jsme narazili jedenáctku. Zaměstnanci mi už volali, že mají nějaké odezvy,“ řekl Novotný. „Máme štamgasty, kteří k nám na Kozla chodí více než třicet let,“ nechápal rozhodnutí pivovaru Novotný.
Podle něj se o konci oblíbeného piva dozvěděl náhodou. „Byla to podpásovka. Už jsem byl za sládkem v Plzni. Majitelé pivovaru ale mají jiné plány,“ řekl Novotný. Pivnice proto bude hledat alternativu. Možností také je, že si vlastní dvanáctku bude vařit podnik sám.
Pivovar se chce soustředit na jiná piva
Hospoda U Černého vola je známá většině milovníků piva. Nachází se v blízkosti Pražského hradu, naproti Černínskému paláci na Loretánském náměstí. Odkazuje na ni i společnost Plzeňský Prazdroj, která na svých stránkách stále informuje o dostupnosti dvanáctistupňového piva. „Desítky let plynou a hospoda zůstává stále stejná: dlouhé, lokty ošoupané dubové stoly s lavicemi lákají k popovídání z očí do očí. Pořád tu je stará klasická dlažba a dřevěné stropy. A pořád se tu čepuje Velkopopovický Kozel (dvanáctka a tmavé pivo), jen k němu oproti předlistopadové době přibyl i ležák Pilsner Urquell,“ uvádí společnost.
Mluvčí pivovaru Zdeněk Kovář pro CNN Prima NEWS potvrdil, že do hospod už Mistrův ležák nabízet nebudou. „Je pravdou, že už ho nebudeme rozvážet. Obchodní zástupci měli tuto informaci svým podnikům předat. Samozřejmě nevím, v jaké to bylo míře. Vědět by to ale měli všichni. Velkopopovický Kozel se nyní bude soustředit na své vlajkové lodě, tedy jedenáctistupňové a tmavé pivo,“ řekl Kovář.
Dům U Černého vola byl vystavěn v 60. letech 16. století. Šenk v budově vznikl zřejmě už v roce 1726. Zajímavostí je, že ve sklepě domu je dochován úsek gotické hradební zdi. Mezi štamgasty pivnice patřili filosof Karel Kosík, spisovatel Karel Pecka, surrealisté Eva a Jan Švankmajerovi, historik umění Pavel Preiss či básník Ivan Wernisch.
Dům měl být součástí malé privatizace v 90. letech minulého století. Zdejší štamgasti ale založili Spolek přátel Černého vola a přesvědčili tehdejšího ministra, aby pivnici z privatizace vyňal. Od té doby putuje výtěžek z hospody do vedlejší Školy Jaroslava Ježka pro zrakově postižené.
ZDROJ: cnn.iprima.cz, Téma: Byznys, Ladislav Šustr, 13. ledna 2024, 06:59
https://cnn.iprima.cz/konec-po-temer-60-letech-prazska-legendarni-pivnice-prichazi-o-tradicni-pivo-422551?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Pivo i za 80 korun? Nadšený není nikdo, říká hospodský
Část hospod v novém roce opět zvyšovala ceny. Reagují na všeobecné zdražování i přesun čepovaného piva do vyšší daňové sazby. Podle některých podnikatelů se částky blíží hranici, nad kterou už zákazníci nebudou ochotní platit.
Je lednový mrazivý večer. Teploměr ukazuje minus sedm stupňů a ulice Brna se zdají být prázdnější než obvykle. Méně lidí je i v hospodách v centru města.
Jednu z nich opouští dvojice mužů, postupně si zapalují cigaretu. Přestože ceny mírně stouply, shodují se na tom, že za dobré pivo jim nevadí si připlatit. „Je to drahé už nějakou dobu. Nemyslím, že by teď ceny skočily o moc víc,“ krčí rameny Vojtěch Blahuta.
„Na cenu se moc nekoukám, protože na pivo nechodím tak často, aby mě to nějak ovlivňovalo. Zdražování mi nevadí, rozumím tomu. Prostě mě to neruinuje,“ doplňuje Jakub Przebinda.
Plzeň, kterou popíjejí, je vyjde na 60 korun. „Když jednou za čas vyrazíme, tak si to užijeme a nehledíme na peníze,“ říká první z mužů.
Má ale pochopení i pro ty, kterým se cena zdá vysoká. „Nedávno jsem viděl v televizi upoutávku, kde bylo pivo za 15 korun. Když si můžete koupit lahváč za tuto cenu, nebo jít na točené za 60, je to rozdíl. Myslím, že z točeného piva se za chvíli stane nárazová, pomalu zážitková věc,“ tvrdí.
S tím souhlasí i šéf Českého gastronomického institutu Adam Eliáš. Poptávka po čepovaném pivě podle něj kvůli zdražování klesne. „Mnozí budou spotřebu v hospodách alternovat za spotřebu domácí či spotřebu v neoficiálních místech, jako jsou hasičárny, spolkové místnosti a podobně,“ odhaduje.
Tři piva a domů
Jeho slova potvrzuje třicátník Jan, který po práci zamířil do hospody East Village v sousední ulici. „Všímám si, že moji kamarádi sice na pivo chodí dál, ale už ne tak často,“ říká.
V ruce drží rozpitý půllitr, jeden ho vyjde na 52 korun. Zdražování piva si prý v posledních dvou letech všímá více než dřív. A stále častěji bere ohled i na svoji peněženku. „Já těch piv moc nevypiju, takže si na točené sem tam zajdu. Ale asi ne už tak často. Když se dřív sedělo celý večer, vypili jsme třeba šest, sedm piv. To už se asi stávat nebude,“ tvrdí.
„Někteří kamarádi do hospody už skoro nechodí. A pokud ano, dají si tři piva a jdou domů,“ dodává.
Pivo i za 80 korun
Ceny šly po Novém roce v některých hospodách opět nahoru kromě jiného kvůli přesunu čepovaného piva z desetiprocentní do jednadvacetiprocentní sazby DPH.
„Podniky zdražovat musejí, zejména ty mimo Prahu. Ve svých výsledovkách nemají žádný volný prostor pro absorbování nárůstu DPH,“ upozorňuje Eliáš. „Tento nárůst musejí přenést na hosta a pak doufat, že poptávka zůstane na úrovni, která jim zaručí dostatečnou ziskovost.“
„Byli jsme nuceni zdražit kvůli růstu DPH,“ potvrzuje provozní Pivnice U Čápa Martin Řídký. Tanková plzeň u nich stála doposud 64 korun, nyní částka vzrostla na 68 korun.
Tím ale růst ceny nejspíš nekončí. „Obávám se, že před letní sezonou pivo začne atakovat sedmdesátikorunovou hranici,“ myslí si Řídký.
Zákazníci k nim pořád chodí, piv si podle provozního ale dají méně. „Je jasné, že si to už každý rozmyslí. Když jde člověk do hospody a za deset piv dá skoro sedm set korun, aniž by se stačil podívat do jídelního lístku, má to určitě vliv na domácí rozpočet,“ hodnotí.
Majitelé podniků se podle něj obávají odlivu zákazníků. „Jsme pivní národ, štamgasti byli vždycky na cenu piva citliví. Hranice, po kterou jsou lidé ochotní zaplatit, někde musí být. Bojím se, že té částce se blížíme,“ vysvětluje.
S tím souhlasí i vrchní Michal Vojtek z nedalekého Hostince u Bláhovky. Naposledy se u nich zdražovalo na podzim, plzeň tam vyjde na 64 korun. „Lidé to komentují pořád. Za poslední rok nebo dva šly nahoru zhruba o deset korun,“ uvádí.
Cena se mu už zdá vysoká. Zvýšená daňová sazba na čepované pivo se u nich ale nejspíš také do cen promítne. „Myslím, že na jaře budeme muset zdražovat znovu,“ obává se.
Zdražování je nejvýraznější v Praze. „Půllitr prémiového ležáku se tam v centru blíží 80 korunám. Méně výrazné je na menších městech a vesnicích, kde je obava z úbytku hostů nejvyšší. Zároveň je tam ale i ekonomické zdraví hospod nejslabší,“ upozorňuje Eliáš.
Nejzranitelnější jsou v této chvíli vesnické nebo maloměstské hospody. „Ekonomika těchto provozů za současných podmínek může být jen stěží zisková. Proto budou podnikatelé tento formát opouštět,“ varuje.
Už žádný dezert a kávička
Místy zdražovali už na konci loňského roku. To je i případ podniku Pivní burza. „Zdražení je v řádu pětikorun na půllitr. Většina stojí okolo 59 korun, speciály jsou pak dražší,“ říká výčepní Pavel.
Zájem zákazníků to podle něj ale zatím neovlivnilo. „Chodí pořád stejně. Nezaznamenal jsem ani to, že by si nějak na cenu piva stěžovali nebo že by na to někdo upozorňoval,“ komentuje.
Jinde se na zdražování teprve chystají. Například ve Stopkově plzeňské pivnici zatím ceny nezvedali, brzy ale nejspíš budou muset.
„Budeme to řešit odhadem na konci ledna nebo v únoru. Ještě ale nemáme žádný nástřel toho, jak by to mělo vypadat a o kolik procent by se mělo zdražit,“ přemítá vedoucí podniku Igor Přibyl.
Za zdmi domu s historickým malovaným průčelím čepují čtyři druhy piv, všechny stojí 60 korun. Za speciál pak návštěvníci zaplatí 57 korun.
Přibyl si už delší dobu všímá změn v chování zákazníků. „Útrata už není taková, jako bývala. Lidé prostě šetří. Když k nám zajdou, dají si jídlo, jeden nápoj a odchází. Nedávají si třeba polévku, předkrm, dezert, kávičku. Koukají na korunu,“ popisuje.
Přesun piva do vyšší daňové sazby vnímá – stejně jako většina majitelů hospod – kriticky. „Nadšený není nikdo. Vláda, která v Česku zdraží pivo, je špatná,“ uzavírá.
ZDROJ: DANIELA KRÁSENSKÁ, 13.1. 2024, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-pivo-i-za-80-korun-nadseny-neni-nikdo-rika-hospodsky-243331#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Šatlava - drsná špeluňka, stačí slovo a letíte
Místo opery Richarda Wagnera jsem vyslechla symfonický rock a pasovala se do role přísné výčepní.
Minulé pondělí mi zavolal kamarád:
„Přijď večer do Šatlavy, hraje kapela Valkýra, je to symfonickej rock.“
Tak to mě zajímá. Valkýra je opera od Richarda Wagnera postavená na severské mytologii. Jsem zvědavá, jak bude znít symfonie v Šatlavě.
V Šatlavě jsem byla jenom jednou, je to útulná špeluňka pod Karlovým mostem, kde se úplně zastavil čas; v ulici, kde je jedna luxusní restaurace vedle druhé, je to vlastně fenomén. Kdysi se tu scházeli muzikanti z Karlova mostu, aby zapili svůj výdělek. Za barem obsluhuje Jiřina, postarší dáma, která ostrým pohledem monitoruje celý prostor, a jakmile se jí někdo nezdá, okamžitě zasáhne.
Vejdu, Jiřina mě hned sjede pohledem:
„Dobrý den, dám si grog,“ řeknu opatrně.
„Ne, pivo,“ opraví mě Jířa.
„Ne, grog.“
„Říkám pivo.“
„Tak aspoň svařák,“ zkouším to.
„Tak to radši grog, ale uděláš si ho sama, já se s tím nebudu matlat,“ zabrblá Jiřka.
Vstupuji za bar na minové území Jiřky, která mě totálně ignoruje, z čehož usuzuji, že se nesmím na nic ptát a rušit ji při čepování piva.
Na zdi nad barem jsou vylepená pravidla Klubu:
„Očekává se, že přítomní se budou chovat podle norem společenského chování s vědomím toho, že mohou být kdykoli vykázáni.“
Mladík na baru si právě dává malé pivo a mudruje: „Ať je Zeman, jakej chce, tak všechno, co říká, dává smysl,“ řekne a za pár minut už je venku na mrazu, aniž by si stihnul obléct kabát.
„Dá si malý pivo a ještě tohle. To se mi snad zdá,“ uleví si Jiřka.
Konečně najdu lahev s rumem, ale ujede mi ruka, takže mám rumu plný hrnek a není už místo na vodu. Nechci riskovat vyhazov, a tak si jdu sednout mezi hosty.
To už v rohu místnosti řeže do kytary frontman Valkýry, bělovlasý hobit kolem padesátky. Je evidentní, že symfonii dnes neuslyším, jde o vlastní tvorbu, ale textům není vzhledem k nahalenému zpěvu vůbec rozumět. Po třetí skladbě přichází Jířa s kytarou a začne hrát motiv z filmu Balada pro banditu. Toho využívám a jdu si udělat opravdový grog.
Dám vařit vodu a čekám. Dovnitř vchází Angličan, který prý právě večeřel U Tří pštrosů, šel si ven zakouřit a ztratil se. Když zjistí, že u nás se kouří uvnitř, poroučí si malé pivo. Vžívám se do role Jiřky:
„Velký.“
„Ne, malý,“ brání se Anglán.
„Říkám, že velký.“
„O. k., tak velký,“ řekne Angličan. „Kde to vlastně jsme? “
„V Šatlavě.“
„Můžeš to napsat anglicky?“
Pokouším se o anglický přepis: „Shut-love-yeah.“
„Aha! Tady je zavřená láska, proto je tu tak příjemně,“ řekne Angličan a směje se.
Do našeho hovoru někdo začne zpívat Rosu na kolejích. To se mi snad zdá. Vykouknu zpoza baru… u mikrofonu stojí Jiřina, jediný štěstí, bejt to někdo jinej, tak už letí.
ZDROJ: EVA TURNOVÁ, 13.1. 2024, 9:16, medium.seznam.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/eva-turnova-satlava-drsna-spelunka-staci-slovo-a-letite-38903#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Pivo nám nezdražuje ani DPH, ani energie, ale nenažranost
Za zdražení piva prý může vláda, za kterou jde zvýšení DPH, vysoké ceny energií a tím i nárůst veškerých nákladů. Opravdu?
Když před někým řeknete, že se zdražuje pivo, hned moc dobře ví, kdo za to může. Pochopitelně je to současná vláda. Za jejího vládnutí teď máme vysoké ceny energií, které se pochopitelně podepíšou na nákladech na výrobu. Tato vláda také posouvá pivo do vyšší, tedy 21% sazby DPH. Ano, nepopírám, toto na nějaké zdražení vliv bude. Ale je to ten důvod, proč cena piva míří do astronomických výšin?
Pivo za 80 korun
Tak jsem se dočetl, že pivo má stát až 80 korun. A protože ve škole jsme se o žádné měrné jednotce „jedno pivo“ neučili, musím pátrat, co je tím myšleno. A dopátral jsem se. Obvykle je tím myšlený jeden čepovaný půllitr známého ležáku z Plzně. Tak jsme doma! A ceny, o kterých se v článku mluví, jsou opravdu rozmanité. Jedno pivo (jen pro připomenutí – čepovaný půllitr Plzně) v různých hospodách vyjde na 52, 60, 64, 68, ale i 80 korun. No, to už opravdu není nic levného.
Může za to vláda?
Je snadné, hodit to na vládu, jako všechno. Ale opravdu ty energie a DPH mohou za to, že se plzeňské čepuje za takhle vysokou cenu? Nepřemýšlející pivaři a odpůrci této vlády mají jasno – ano, může za to vláda. Tak jim to pojďme zkusit vymluvit.
Cena Plzně
Začnu přímo u ceny „jednoho piva“, tedy u té půllitrové Plzně. Pokud si koupím soudek do garáže, tak za něj zaplatím vcelku slušných 3 200 Kč. To znamená 32 Kč za půllitr piva. Pokud si koupím lahváče a chytím dobrou akci, pohybuji se na částce kolem 25 Kč na jednom půllitru piva. Je jasné, že to pivovar neprodává za částku, která je pod výrobními náklady, stejně jako je jasné, že na tom netratí ani obchodník. Každý si na tom přihodil a cena je stále slušná.
Pamatujete si ještě ty ceny z nápojových lístků restaurací, o kterých jsem četl? Tak vám je připomenu: 52, 60, 64, 68, ale i 80 korun. Jde tak o částky klidně dvojnásobné oproti tomu, za kolik koupím padesátku sud já, normální spotřebitel. Matematika základní školy dává tušit, že i kdyby hospodský koupil sud jako já, za 3 200 Kč, má na jednom vytočeném pivu třicet Kč. Takže energie a DPH, jo?
Cena jiných piv
Pojďme se podívat i na jiná piva. Nemyslím konkurenci europiv, zůstaneme u toho, že je Plzeň jakýmsi prémiovějším druhem. A porovnejme toto pivo s některým z craftofvých pivovarů. Tedy s pivovary, které to vaří doslova „na koleni“, v jedné místnosti, bez možnosti využití moderních technologií. A to je ještě ten lepší příklad, protože takzvané létající pivovary, ty si všechny technologie musí pronajímat u jiných pivovarů, což jsou další náklady. A asi je každému jasné, jaký rozdíl bude v nákupních cenách, které má minipivovar a gigant jako Plzeň. Nemluvě o vyladění technologie procesu výroby, která bude ve městě na západě Čech také úplně jinde.
A v tomto kontextu si doslova klepu na čelo, jak je možné, že si mohu dát točený půllitr craftového piva za nižší cenu? Třeba dvanáctku ležák za 67 Kč, třináctku weizen za 66 Kč, dvanáctka single hop ale za 79 Kč, třináctka neipa za 73 Kč, nebo třináctka kölsch za 68 Kč, nebo třináctka red ipa za 59 Kč. To jsou reálné ceny piv ve dvojici craftových pivnic, které jsem minulý týden navštívil ve východních Čechách.
Takže vláda, jo?
Je to tedy opravdu vláda, která může za to, že craftový minipivovar, může mít nejenom u ležáku, ale dokonce i u svrchně kvašených piv cenu nižší než gigant se svým standardním „jedenáctistupňovým“ ležákem? Nebude problém tak trochu jinde? Říká se tomu nenažranost.
ZDROJ: Autor - (NE)SPOKOJENEC, 16.1. 2024, 13:30, medium.seznam.cz
https://medium.seznam.cz/clanek/ne-spokojenec-pivo-nam-nezdrazuje-ani-dph-ani-energie-ale-nenazranost-40449?utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=1

Čepované pivo zdražilo v průměru na 58 korun
Cena točeného dvanáctistupňového piva v hospodách, restauracích a barech byla v polovině ledna o deset procent meziročně vyšší. Jen mezi prosincem a lednem pivo podražilo v průměru o čtyři procenta, tedy o víc než dvě koruny. Vyplynulo to z analýzy společnosti Dotykačka, která sleduje data z pokladních systémů.
Zákazníci za půllitr piva v půlce ledna platili průměrně 57,80 koruny. V městských restauracích je průměr 69,20 koruny, zatímco na vesnicích 49,10 Kč.
Více než třetina podniků od začátku roku ceny piva neměnila, pětina z nich naopak zdražila výrazněji, o šest i více korun.
Letos v lednu se změnila sazba daně z přidané hodnoty u točeného piva v restauracích z deseti na 21 procent. Stejně sazba rostla u nealkoholických nápojů. Domácí limonády podle analýzy za rok zdražily v podnicích v průměru o dvanáct procent a káva v průměru o osm. Některé podniky upravovaly ceny s předstihem a nečekaly na přelom roku.
„U piva řada podniků nepřenesla zvýšení DPH na zákazníka v plné výši. Předpokládám, že další zdražení ještě přijde,“ prohlásil restauratér Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.
Hospodští především v menších městech a na venkově se nicméně zdražovat obávají, aby jim nepřestali chodit lidi a nepopíjeli raději lahvové pivo doma s přáteli. Již tak řada hospod skončila a další balancují na hraně přežití.
Meziroční zdražení v gastronomii celkově v lednu dosáhlo 7,6 procenta, v prosinci činilo 5,9 procenta. Ceny jídel, jako jsou guláš nebo svíčková, podle analytika Dotykačky Vladimíra Sirotka rostly jen mírně, zhruba o tři procenta.
Těžké časy pro bary
Ještě loni na jaře si podnikatelé nadšeně mnuli ruce. Tržby úvodních měsíců byly nad očekávání vysoké a slibovaly silný nájezd letní sezony. Pak ale přišly propady, v létě se zázrak nekonal a v závěru roku taky ne.
Podle Kastnera bylo po představení vládního úsporného balíčku koncem jara znát, že lidé začali šetřit. Tržby v gastronomii loni v průměru stouply o tři procenta, o šest procent se ale zvedly ceny, především kvůli zdražení energií a surovin. Reálně tedy tržby naopak o tři procenta poklesly.
Velké rozdíly jsou mezi regiony. Zatímco Praha a Jihomoravský kraj díky Brnu si i po odečtení inflace mírně polepšily, tak v Karlovarském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji celkové tržby podniků o několik procent klesly.
ZDROJ: 18.1. 2024, 16:24, Tomáš Volf, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cepovane-pivo-zdrazilo-v-prumeru-na-58-korun-40457768#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Nutella hadr. Cena plechovkové plzně v Německu vás zvedne ze židle
Když loni v listopadu premiér Petr Fiala (ODS) v Německu zjišťoval, že tam mají řadu potravin levnějších než v Česku, stala se symbolem jeho nepovedeného PR kousku Nutella. Stejnou pozornost přitom mohl vzbudit i jiný, pro Čechy snad ještě důležitější produkt: pivo. Zatímco plzeň v plechovce lze totiž v německém Kauflandu pořídit za pouhé euro, tedy necelých 25 korun, tak v českých obchodech cena atakuje 40 Kč.
Nedaleko za hranicemi, v Drážďanech, lze v tamní prodejně Kauflandu koupit půllitrovou plechovku slavného českého piva Pilsner Urquell za běžnou cenu, nikoliv tedy hezky počesku ve slevě, za 0,99 eura (přibližně 24,80 Kč). Při návštěvě českého Kauflandu se ale nákup stejného zboží významně prodraží. V regálu totiž visí cena 37,90 Kč. Stejnou cenovku u Plzně má také Tesco, v Bille je dokonce ještě o korunu dražší.
Na jednom kartonu (24 plechovek) tak lze nákupem v Německu ušetřit neuvěřitelných 300 korun.
Novinky se Kauflandu zeptaly, co za tak propastným cenovým rozdílem v jeho prodejnách stojí, obzvlášť vezmeme-li v potaz skutečnost, že plzeň se vaří v Česku, a tak minimálně náklady na dovoz by měly být pro německý Kaufland vyšší.
„Smluvní podmínky s dodavateli se sjednávají vždy lokálně a nejsou v každé zemi stejné. Každá země má svůj specifický trh, kterému je celá akční strategie a strategie tvorby cen přizpůsobena. V rámci České republiky řídíme náš akční management a tvorbu cen tak, abychom nabízeli nejpříznivější ceny produktů v rámci českého trhu,“ odpověděla za Kaufland celkem specificky mluvčí Renata Maierl.
Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Zdeňka Kováře si konečnou cenu piva určuje vždy obchodník, ať už v tuzemsku, nebo za hranicemi.
„Pivo je národní nápoj nejen v Česku, ale i v Německu. A pro většinu řetězců je pivo hlavním lákadlem, aby nakupující pořídili svůj nákup u nich. To může být důvod, proč ho německé řetězce drží cíleně na nižší úrovni, než je v okolních státech. Naopak čepované pivo je v Německu výrazně dražší než u nás, přičemž tvoří pouze zhruba 15 procent celkového prodaného objemu piva na tamním trhu,“ odpověděl Novinkám.
Otázka exkluzivity?
Agrární analytik Petr Havel nabízí ještě jiný úhel pohledu. Roli v tom, proč je plzeň v Česku o tolik dražší než u západního souseda, může podle něj sehrávat samotná značka a její reputace.
„Plzeňské pivo je považováno za nejkvalitnější, a tato image se odráží ve vyšší cenové hladině tohoto piva v Česku proti ostatním pivům, zatímco v Německu je plzeňské pivo ‚jedním z mnohých‘, takže tam se ta exkluzivita tolik neodráží,“ myslí si.
„Druhým důvodem je skutečnost, že tržní síla Prazdroje je v České republice mnohem vyšší než v Německu, a tím pádem má Prazdroj u nás lepší vyjednávací sílu,“ dodal Havel.
Analytik zároveň míní, že do hry mohou zasahovat také dílčí faktory, jako jsou vyšší česká inflace, chování českých spotřebitelů, kteří si vyšší ceny „nechají líbit“, nebo i daň z přidané hodnoty (DPH). Ta je v Německu u piva nastavena na 19 procent, zatímco u nás je 21procentní.
ZDROJ: 19.1. 2024, 11:52, Adam Kahánek, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nutella-hadr-cena-plechovkove-plzne-v-nemecku-vas-zvedne-ze-zidle-40457879#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Jako kdyby se vrátil covid. Odstavení Liberty vymazalo život z ulic i hospod
Rostoucí nervozita mezi zaměstnanci, kteří jsou už měsíc doma. Před hutěmi prázdno. Stejně jako v nedaleké hospodě. V okolí odstavené firmy Liberty v Ostravě to nyní vypadá jako za vrcholící covidové pandemie.
Hospůdka U Sýpky je deset minut svižné chůze od hlavní brány firmy Liberty v Ostravě. V okolí to teď vypadá jako za dob covidu. Ulice jsou pusté. Autobusové zastávky zejí prázdnotou. Do firmy hlavní branou projede občas osamocené auto.
To, že jsou zaměstnanci hutě Liberty od 22. prosince doma v malé ostravské hospůdce, tvrdě pociťují. Dokonce kvůli tomu upravili otevírací dobu. Ve čtvrtek odpoledne po 14. hodině uvnitř nikdo nesedí nad pivem, jak je to tady jindy běžné. V kamnech praská dřevo a u pípy stojí majitel Tomáš. Skleslým hlasem popisuje, jaký vliv má dění v Liberty na jeho podnik.
„Totálně to pociťujeme. Nechodí sem agenturní zaměstnanci. Přicházeli podle toho, jak jim končily šichty. Teď dorazí pár místních nebo sousedů. Propad návštěvnosti je devadesát procent. Doufáme, že se to znovu rozjede. Tady je rekord 700 piv za den, teď je průměr kolem stovky,“ vypočítává hospodský.
V době, kdy byl na místě reportér Seznam Zpráv, přišel do hospody jeden zákazník, který nebyl z Liberty. Dal si půllitr piva za 36 korun. Místní servírka také vzpomíná, jak to vypadalo před zastavením výroby. „Od pěti do devíti jsem si nesedla,“ popisuje šrumec, který jí teď chybí.
Zda a kdy lidé půjdou opět do práce, a tím pádem se vrátí i do hospody, nikdo neví. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo nevěří, že se zaměstnanci vrátí příští týden, tedy v úterý 23. ledna. Což je zatím poslední zveřejněný termín.
ZDROJ: JAROSLAV GAVENDA, 19.1. 2024, 15:00, www.seznamzpravy.cz
Výňatek z článku:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-jako-kdyby-se-vratil-covid-odstaveni-liberty-vymazalo-zivot-z-ulic-i-hospod-243992#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varAA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Hospody v 80. letech: Frčely čtyřky, pivo, guláš se šesti, gothaj s cibulí a dršťková polévka!
Nejen dnes se chodí s oblibou do restaurací a hospod. I v dobách minulého režimu to byla hojně navštěvovaná místa, která představovala únik od reality šedého dne. Mezi lidmi mizely sociální rozdíly a dalo se tu sehnat vše od řemeslníka až po protekci u lékaře.
I když v jedné ze svých slavných písní zpívá Petr Hapka o hospůdce páté cenové skupiny, ve skutečnosti existovaly v socialistických dobách skupiny jen čtyři. Většina hostinců spadala pod komunální podnik Restaurace a jídelny, který sdružoval pohostinské provozovny v daném obvodě či okrese. V každé cenové skupině byly státem dané pevné ceny a bylo jedno, jestli se podnik nachází v Praze, nebo v malé vísce v Podkrkonoší. Pouze na horách existovaly horské přirážky.
V kurzu byly trojky a čtyřky
Do první cenové skupiny se řadily nejluxusnější podniky, kterými v té době byl například Alcron v Praze či restaurace v karlovarském Grandhotelu Pupp (v 50. letech byl přejmenován na Grandhotel Moskva). Do druhé skupiny pak spadala většina barů a vináren.
Nejvyhledávanější byly běžné restaurace třetí skupiny a „čtyřky“ s výčepem. „Chodili jsme do Černé Plzně. V roce 1984 tam stála desítka 1,70 koruny československé,“ vzpomíná dnešní šedesátník Vladimír z Karlových Varů. Kromě točeného piva byly v nabídce také rum a zelená. A nutno podotknout, že tyto „špeluňky“ byly nejoblíbenější. Co na tom, že jste přes kouř neviděli na druhý konec lokálu…
Je libo svíčkovou, nebo znojemskou?
Mezi nejčastější nabízená jídla patřila česká klasika, jakou byl například guláš nebo svíčková. Porce stála zhruba 6 Kčs. Za stejnou cenu jste mohli pořídit také španělský ptáček a vařené nebo pečené maso s rýží či houskovým knedlíkem s různými populárními omáčkami: znojemskou, rajskou nebo univerzální hnědou. K levným jídlům pak patřily polévky – jejich cena se pohybovala kolem tří korun. Mezi studené favority patřily gothaj s octem a cibulí, zavináče či obložené chleby s paštikou.
Smažák a kaťák
Smažený sýr s tatarskou omáčkou, jak ho známe dnes, se na jídelních lístcích začal objevovat už koncem 70. let. Tehdy ale s brambory. Hranolky se na výsluní dostaly až koncem osmdesátek. A pamatujete si ještě na katův šleh neboli kaťák? Byl symbolem „dvojek“ a „trojek“: vepřové maso na nudličky s cibulí, česnekem a lečem… A v lepších restauracích měl své výsostné postavení také jeden typický předkrm – plněná šunková rolka s křenem.
Pevně daná provozní doba
Většina provozoven otevírala v devět nebo deset hodin a „zavíračka“ byla pevně stanovená: ve 22 hodin. Překročení provozní doby se trestalo pokutami. A nebylo nic výjimečného, když během večera přišli do hospody příslušníci SNB a zkontrolovali hosty.
Jídlo v bufáči na stojáka
Nejlevnější a také nejrychlejší jídla nabízely automaty, tedy samoobslužné jídelny. Vůbec tím prvním u nás byl automat Koruna na Můstku v Praze, ten byl velice populární už v meziválečném období. Do bufetů, jak se automatům říkalo, chodily snad všechny vrstvy obyvatel na párky, polévky, limonádu, pivo, chlebíčky či ruské vejce, ale i na obědy, často klasická česká jídla.
„Je to volné?“ Na to se vás většinou nikdo nezeptal, ale pokud jste se od pultu, na kterém jste měli nedojedené jídlo, vzdálili, riskovali jste, že se do něj pustí někdo jiný. Bezdomovci sice moc nebyli, ale chudí, o kterých se nesmělo mluvit, ano.
Výjimečná čína
Už od konce 50. let byla v pražské Vodičkově ulici vyhlášená čínská restaurace. „Pamatuju si, že když jsem dělala v roce 1983 zkoušky na vysokou, tak mě tam tehdy vzal táta na oběd,“ vzpomíná Alena. Na jídelních lístcích bylo klasické kung pao, ale tehdy to bylo stále něco výjimečného.
ZDROJ: JINDRA PELIKÁNOVÁ, 22.1. 2024, 05:00, www.prozeny.cz
https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-a-zivotni-styl-hospody-v-80-letech-frcely-ctyrky-pivo-gulas-se-sesti-gothaj-s-cibuli-a-drstkova-polevka-93543#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Restaurace ve ztrátě. Čeká je rok boje zákazníků s jejich cenami
Tržby restaurací, hospod, barů, bister nebo klubů sice vloni meziročně stouply o tři procenta, po započtení vlivu inflace byl ale pro velkou část podniků uplynulý rok spíše ztrátový. Hlavním poraženým jsou diskotéky a noční kluby. Vyplývá to z údajů, které redakci poskytla společnost Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá největší podíl gastro zařízení. Těžký pro ně bude i letošek.
Ještě loni na jaře to vypadalo hodně nadějně. Tržby prvních měsíců roku byly nad očekávání vysoké, což dávalo naději na dobrý. Jenže pak přišly propady: Léto nic moc a ani závěr roku nepřinesl zlepšení. I tak tržby nakonec meziročně vzrostly o tři procenta.
„Čísla je vždy třeba vnímat v souvislostech. Proti tříprocentnímu nárůstu tržeb bohužel stojí šestiprocentní inflace. Reálně tak gastro obor skončil tři procenta v mínusu. A to se bavíme pouze o oblastech, které odpovídají průměru. Na řadě míst měly gastro podniky mrzutější skóre,“ sdělil redakci FAEI.cz Petr Menclík, ředitel Dotykačky.
Podobně se vyjádřil rovněž Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory ČR a člen představenstva AMPS ČR: „Gastronomie se nevrací do reálného růstu. Brzdí jej nové překážky. Zatímco 2023 byl rokem bojů s cenami energií a surovin, rok 2024 bude rokem boje zákazníků s vyššími cenami, které na ně gastro – zejména u nápojů – bude muset přenést kvůli vyšší DPH.“
Dlouhodobé srovnání ukazuje, že ceny v tuzemských restauracích, barech, klubech nebo bistrech se od prosince 2019 do konce loňského roku zvýšily o 34 procent. V porovnání s předloňským lednem byly loni v prosinci ceny vyšší o 18 procent.
Praha a Brno válcují ostatní
Od celorepublikového průměru se výrazně odlišují pouze dva regiony: Praha a Brno, respektive Jihomoravský kraj. Jen tady restaurační zařízení shodně dosáhly sedmiprocentního nárůstu tržeb, tedy více než dvojnásobku celorepublikového průměru. Na opačném konci jsou kraje, které skončily v mínusových číslech.
„Největší meziroční pokles tržeb vykazovaly gastro podniky v Pardubickém kraji. O moc lépe na tom nebyly ani provozy v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. I tam skončil rok 2023 oproti tomu předchozímu v červených číslech,“ uvedl Petr Menclík z Dotykačky.
Při podrobnějším pohledu na jednotlivá města se ukazuje, že platí obecné pravidlo, které se dá charakterizovat jako „čím větší město, tím vyšší tržby“. Zatímco v Praze se souhrnné gastro tržby zvedly o sedm procent a velká města vykázala čtyřprocentní nárůst, v malých městech a na vesnicích si gastro polepšilo o pouhé procento.
Zmíněné pravidlo přímé úměry ovšem neplatilo po celou dobu, například v závěru roku to bylo přesně naopak. „V druhé půlce prosince se lidé podle všeho přesouvali z měst pryč. Gastru tak o Vánocích nejrazantněji stouply tržby v malých obcích, zatímco Praha se ocitla v mínusu,“ konstatoval Menclík.
Večerní pařby už netáhnou
Celoroční analýza Dotykačky ukázala rovněž na zajímavou proměnu spotřebitelského chování. Dlouhodobě se nejvíc daří kavárnám, jejichž zákazníci tolerují i nadprůměrnou míru zdražování. Dobře si vedou také bistra a restaurace – zejména pak ty pro náročnější klientelu. Po několika letech propadů se v uplynulém roce stabilizovaly i segmenty hospod a hotelů.
Zásadní propady ovšem zažívají podniky orientované na noční život. „Zpočátku jsme odhadovali, že jde pouze o dočasný efekt pandemie. Celoroční loňská čísla však naznačují, že jde o dlouhodobý trend,“ uvedl Petr Menclík.
Zákazníci totiž začali trávit čas jinak než dříve. „Mnohem častěji zajdou na drink už v odpoledních hodinách do kavárny, než aby někam vyráželi v nočních hodinách. Navíc se obecně pije méně alkoholu než dřív,“ konstatoval Menclík.
Nejvíce zdražily kavárny
A tak zatímco bary evidují pouze několikaprocentní pokles tržeb, u diskoték a nočních klubů je meziroční pokles markantní a většinu roku se držel ve dvouciferných hodnotách. A to se provozovatelé barů a disco klubů snažily držet ceny co nejníže, zdražili pouze o tři procenta.
Ukazuje to takzvaný gastro index, který Dotykačka sestavuje na základě dlouhodobého monitoringu cen 50 nejprodávanějších položek – od polévek a předkrmů přes hlavní chody až po dezerty a nápoje. Oproti předchozím rokům rostly ceny v uplynulém roce napříč republikou poměrně rovnoměrně. Naprostá většina krajů zdražila o pět až sedm procent.
„Dvouciferných hodnot dosáhl pouze Karlovarský kraj, kde ceny meziročně stouply o jedenáct procent. Naopak na Vysočině a v Pardubickém kraji byl meziroční rozdíl zcela minimální, pouhé dvě, respektive tři procentní body,“ sdělil Petr Menclík z Dotykačky.
Z pohledu jednotlivých gastro segmentů loni nejvýrazněji zdražovaly kavárny, kde ceny meziročně stouply o jedenáct procent. Nejméně zvedli ceny právě zmiňovaní provozovatelé diskoték, nočních klubů a barů.
Uhasit žízeň nebude levné
Podle analýzy prvních dvou lednových týdnů už se v cenách gastro podniků začíná projevovat vládní konsolidační balíček. Zvýšení DPH u nápojů už některé provozovny promítly do aktuálních ceníků, další se nejspíš brzy přidají.
„Zatímco loni v lednu jsme nezaznamenali téměř žádné meziměsíční posuny cen točeného piva nebo kávy, letos už v prvních týdnech pozorujeme nárůsty. Například průměrná cena dvanáctistupňového čepovaného piva byla v polovině ledna 57,80 koruny, zatímco ještě v prosinci se stejný půllitr prodával za průměrných 55,50 koruny,“ řekl Menclík.
V Praze nyní zaplatí milovníci piva za jeden 12° půllitr zhruba o dvanáct korun víc, než činí celorepublikový průměr. Naopak ve vesnické hospodě je cena oproti průměru skoro o devět korun nižší. Všude ale ceny poskočily oproti prosinci více než o dvě koruny na jedno pivo.
Meziměsíční nárůst cen mezi prosincem a první polovinou ledna zaznamenala společnost Dotykačka i u dalších nápojů, například u kávy nebo domácích limonád. Prozatím nejsou nárůsty cen nijak dramatické – u kávy je to v průměru 2,5 procenta a u limonád 5,5 procenta. Dlouhodobé sledování trhu však naznačuje, že velká část podniků upravuje ceny až v únoru. Je tedy pravděpodobné, že rozdíly v cenách nápojů v nadcházejícím období ještě porostou.
Těžká doba pro pivo
Na to, že před pivovary i hospody stojí nelehké období, hovořil před časem i Tomáš Slunečko, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. A zmínil především zvýšené DPH na čepované pivo. „Pivovarníci i hospodští hledí do budoucna s velkými obavami,“ upozornil Slunečko.
Připomněl dlouhodobý trend, kdy se konzumenti nejprve kvůli pandemii, poté v důsledku vysoké inflace a zhoršující se ekonomické situace domácností začali přesouvat z hospod do bytů a garáží. Tato změna dopadá zejména na provozovatele menších vesnických hospod, některé z nich se už rozhodly zavřít, další o tom uvažují.
„Pokud budou hospodští skutečně omezovat a ukončovat svou činnost, vláda nakonec zapláče nad výdělkem a bude ráda, pokud na DPH vybere stejnou částku jako doposud,“ upozornil Tomáš Slunečko.
ZDROJ: 22. ledna 2024, Pavel Baroch, faei.cz
https://faei.cz/restaurace-ve-ztrate-ceka-je-rok-boje-zakazniku-s-jejich-cenami/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1233001&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Vypadám jako květák, smál se po zápase nový šampion UFC. Příště by rád zúčtoval s Adesanyou
Dricus du Plessis o víkendu ukázal, že dokáže v oktagonu bojovat i 25 minut a stal se novým šampionem střední váhy. Pokud mu to doktoři dovolí, rád by se brzy vrátil zpět, v hledáčku má teď jediného soupeře.
Zbitý ale šťastný, tak působil na tiskové konferenci po turnaji UFC 297 nový šampion střední váhy Dricus du Plessis, kterému se po tvrdé 25minutové bitvě povedlo připravit o pás Seana Stricklanda. "Pamatujete si, jak jsem byl před tímhle zápasem krásný? Teď vypadám jako květák," zažertoval.
Stačilo přitom málo a jeho nálada by byla pod bodem mrazu, zvítězil totiž těsně 2:1 na body, to znamená, že jeden ze tří rozhodčích viděl vyhrát Stricklanda. "Jakmile při vyhlašování začali – jeden rozhodčí, druhý rozhodčí... Tak jsem si říkal: A sakra! Do té chvíle jsem si upřímně myslel, že jsem na vítězství udělal dost," popsal své myšlenky během napínavého vyhlašování výsledku. Druhým dechem ale přiznal, že se i podle něj jednalo o hodně vyrovnaný souboj.
"Když pak řekli, že jsem nový šampion, cítil jsem, jako by se celých těch patnáct let dřiny, snění a obětování zhmotnilo v té jedné větě. Bylo to neuvěřitelné." 
V Jižní Africe se okamžitě začalo slavit, Du Plessis totiž svou domovinu doslova zakreslil na mapu MMA světa. On sám zavzpomínal, že už v začátcích kariéry, kdy ještě bojoval v kickboxerském ringu, nikdo nevěřil, že by mohl uspět na mezinárodní scéně. Teď tedy svůj životní úspěch plánuje náležitě oslavit. "Asi budu pít hodně piva. Zůstanu pár dnů v Kanadě, budu hodně jíst, jídlo tady v Torontu vypadá skvěle, takže ho pořádně ochutnám. A pak se vrátím domů a tam začne ta pravá party."
Oslavy sice nejspíš budou intenzivní, ale ne moc dlouhé. Nový šampion sice cestou z oktagonu trochu kulhal a na tiskovce přiznal, že ještě netuší, zda si ze zápasu neodnesl nějaké zranění, zároveň ale vyhlíží brzký návrat. Hned totiž vyzval Israele Adesanyu.
Tento duel už byl v plánu loni na podzim a zejména ze strany tehdejšího šampiona mu předcházel dost agresivní trashtalk. Du Plessis ale nakonec nemohl nastoupit kvůli zranění a Adesanya dal přednost právě Stricklandovi, který mu pás sebral. Dricus sice tvrdí, že pro něj zápas s Israelem není nikterak osobní, ale fanoušci ho chtějí vidět, a tak by se měl odehrát. "Nechci tomu dávat žádné datum, UFC 300 zní úžasně, ale uvidíme, co řekne doktor."
O titulovou šanci už se sice přihlásil také Khamzat Chimaev, o souboj s ním ale nový šampion nejeví žádný zájem. "Vždyť on vyzýval i Jona Jonese, toho chlapa nemůže nikdo brát vážně." Vypadá to tedy, že čečenskému predátorovi nezbyde, než ulovit jinou kořist, aby ukázal, že se s ním ve střední váze musí počítat.
ZDROJ: 22. 1. 2024 – 3:26, UFC, Tomáš Bříza, www.fights.cz 
https://www.fights.cz/ufc/vypadam-jako-kvetak-smal-se-po-zapase-novy-sampion-ufc-priste-by-rad-zuctoval-s-adesanyou-572374?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1233001&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Dricus du Plessis si vychutnává životní úspěch - s pivem.
zdroj: Profimedia

Glosa: Rakušan najel na vítězný model Zemana a Babiše. Ale mnohem chytřeji
Lidé na Rakušana střídavě křičeli cosi o nadržování Ukrajincům, drahé elektřině, nízkých důchodech. Nechyběla sprostá slůvka a urážky. To vše je vedlejší. Byli jsme svědky politického marketingového školení.
Vít Rakušan v pondělí večer předstoupil před pivem rozjařené publikum v Karviné v mikině s kapucí, v džínech a s pivem v ruce. Lidově oděn si sem přijel údajně popovídat s místními lidmi, jakkoliv bylo předem zřejmé, že to nepůjde. Ostatně, skandované pokřiky „Demisi!“, případně „Fašisto!“, kterým čelil, napověděly mnohé o dalším dění.
Na věcnou diskuzi až na výjimky nedošlo. Lidé na Rakušana střídavě hulákali cosi o nadržování Ukrajincům, drahé elektřině, nízkých důchodech. Pelmel hořkosti. Do jisté míry je to pochopitelné. Nechyběla sprostá slůvka a urážky. I když, buďme spravedliví, padlo i několik racionálních dotazů.
Lekce z politického marketingu
Celé je to úplně vedlejší. O diskusi, jež by cokoliv věcně řešila, tady nejde, a ani jít nemůže.
Jsme svědky marketingového školení.
Předseda STAN a jeho poradci pochopili sílu politiky dělané tváří v tvář takzvaně obyčejnému lidu. Přičemž vůbec nešlo o těch pár desítek obyvatel Karviné, kteří přišli Rakušanovi nadávat.
Hrálo se o publikum daleko početnější. Čítající vysoké tisíce diváků na sociálních sítích, kam Rakušanův tým show snímanou několika kamerami živě přenášel.
O účastníky a tiché konzumenty následných svárů na těch samých platformách. Debat zčásti orchestrovaných Rakušanovým PR týmem, který vypouštěl mezi online lid krátká ostrá videa s vitálním potenciálem. O reportáže, mediální ohlasy, polemiky, komentáře a glosy, mezi něž se, ano, řadí i tento text.
Vít Rakušan turné po městech, kde ho, souzeno dle volebních výsledků, nemají rádi, nazval Debaty bez cenzury. Je to sice absurdní a nepravdivé, protože v České republice cenzura neexistuje, leč jistě chytlavé. Lidé jsou zvědaví a nabydou-li dojmu, že se dozví cosi tajného, co je před nimi skrýváno, čili cenzurováno, lačnost jen roste.
Po Rakušanově výjezdu do Karviné je zřejmé, že zůstane neukojena. Nic cenzurovaného ministr vnitra nevyřkl, neboť ani nemohl (zopakujme, cenzura v Česku neexistuje).
Co si z toho všeho odnést? Vít Rakušan se evidentně vydal krkolomnou, troufalou, avšak potenciálně úspěšnou cestou, po níž kráčeli kromě jiných i Miloš Zeman nebo Andrej Babiš.
Na rozdíl od nich ale šéf STAN udělal riskantní krok navíc. Zvolil obtížnější terén. Zeman a Babiš obvykle putovali do míst, kde se dalo očekávat, že se jim dostane vlídného přijetí. Rakušan – vědom si, že nemá co ztratit – kráčí opačným směrem.
Kdyby mu dnes večer ujely nervy, kdyby se začal s lidmi přít, kdyby neudržel zenovou tvář, kdyby po většinu času neodpovídal jen na to, co se mu hodilo (byť, pravda, v případě Ukrajiny hájil bez kompromisu nepopulární názor), mohla jeho tour Bez cenzury skončit fiaskem hned po premiéře v Karviné.
Vlně negativní energie, jež jej zalila, protentokrát dokázal čelit. A pozorný divák si mohl všimnout, že s přibývajícím časem agrese davu slábla.
V samotné Karviné dnes asi mnoho nových voličů nezískal. Což ho nemusí trápit. Předvedl se jako lídr, který se nebojí mezních situací a postaví se i nelásce mas.
Protentokrát Vítu Rakušanovi jeho výsostně pragmatický tah vyšel. Uvidíme, zda mu nedojdou síly za týden v Sokolově.
ZDROJ: JAN STRÁNSKÝ - Editor, www.seznamzpravy.cz, 22.1. 2024, www.seznamzpravy.cz
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-glosa-rakusan-najel-na-vitezny-model-zemana-a-babise-ale-mnohem-chytreji-244232#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Vít Rakušan v pondělí večer 23.1. 2024 v Karviné
Foto: Michal Turek - Seznam Zprávy

Když jsem si pustil záznam z karvinské pivnice Centrum, tak jsem si nemohl nevzpomenout na klasiku pánů Hapky & Horáčka:
"V hospůdce páté cenové skupiny
ať hodí šutrem ten, kdo je bez viny.
Šéfíku, ty to nejsi.
Jen si svý řeči nabouchej do kecek,
nezkoušej na mně, že nikdy nemáš vztek.
A na ten připijem si.
Z jídelního lístku
tady nemá smysl číst
ani jíst ani nic
Koukni kolem a co vidíš:
Jenom buřty a pivo a nenávist."
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/hapka-horacek/burty-pivo-nenavist-2835

Jestli ještě jednou připomenu text písně dvojice Hapka & Horáček a lehce jej parafrázuju, tak Vít Rakušan tam venku start rozhodně nezmeškal, naopak mu vyšel parádně. 

Rakušanův výjezd jasně ukázal, že s lůzou mluvit nejde
KOMENTÁŘ / Ano, ministr vnitra Vít Rakušan to zkusil. Je obdivuhodné, že na to měl žaludek, a taky je pozitivní, že se nebál a neschovával se před svými kritiky v cukrárně jako někdo, koho je asi zbytečné jmenovat. Šel do střetu, uspořádal debatu na výbušném místě a stalo se to, co se dalo očekávat. Dezoláti – a ano, tohle jsou dezoláti – se shromáždili jako můry kolem rozsvícené lampy a viděli jsme přehlídku toho nejhoršího, co v některých lidech dřímá.
Sledovat tu přehlídku totálních nesmyslů, které agresivní jedinci jeden přes druhého vykřikují, jak se to ostatně naučili v řetězových mailech nebo na facebooku, je skoro až fyzicky k nevydržení. Když člověk někdy přemýšlí nad tím, kde ti lidé vlastně jsou (pokud je nemá ve své sociální bublině), tak tady to je, takhle vypadá úspěšné vymývání mozků v rámci ruské hybridní války. A tohle jsou lidé, na které míří. Nevychovaná lůza.
Lži o nacistech v Kyjevě a další bláboly stačí nahradit třeba řečmi o Židech a rázem se ocitneme ve 30. letech minulého století v Německu. Nebo třeba těmi o kulacích, které je třeba okrást, no a sledujeme rok 1948. Je to pořád totéž, historie se opakuje proto, že v části lidí dřímá zlo, které vhodně mířená propaganda probudí, rozproudí a živí tak dlouho, až se verbální násilí zvrhne v to fyzické.
Ačkoli je jasné, že tenhle totálně zmanipulovaný dav nemohl Rakušan v žádném případě normální rozumnou argumentací o ničem přesvědčit, protože o fakta už tady dávno nejde, alespoň ukázal, že se nebojí. A to je dobře, protože na strach čekají jako na tu největší slabost, aby ji mohli překřičet.
Je to vskutku děsivé divadlo, ačkoli si člověk stokrát může říkat, že to je normální a že v každé společnosti takové lidi najdeme. Dnes ale žijeme v zemi, kde je těchto lidí nezanedbatelné množství a vlivem nekonečného proudu lží, které k nám neustále z Ruska a od jeho spojenců, tedy od kolaborantů, proudí, jich přibývá. A posouvají se také hranice toho, čeho jsou schopni. Nikdy to normální být nesmí, a proto na to musíme upozorňovat.
ZDROJ: JOHANA HOVORKOVÁ - KOMENTÁŘE - 22. 1. 2024, www.forum24.cz
https://www.forum24.cz/rakusanuv-vyjezd-jasne-ukazal-ze-s-luzou-mluvit-nejde?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

REPORTÁŽ: Rakušan si v Karviné sedl na pivní sud nenávisti. Hospoda mu nadávala do fašistů
Stovky vypitých půllitrů, převážně agresivně naladění pivaři a nebezpečně moc osob na metr čtvereční v uzavřeném prostoru. Zda je to od minstra vnitra Víta Rakušana (STAN) dobrý nápad uspořádat Debatu bez cenzury zrovna v hornické pivnici na sídlišti v Karviné, to jeho tým asi ještě vyhodnotí. Z pohledu laika je to riziková situace. Hlava na hlavě, raději si nepředstavovat, kdyby se slovní vulgarita v těsném prostoru proměnila ve fyzickou. „Proč tak vehementně podporujete kyjevský fašistický režim?“ Přesně tak zní jeden z prvních dotazů Debaty bez cenzury. Diskusního pořadu, s nimiž se ministr vnitra rozhodl objíždět republiku, hlavně okrajové části země.
Počítal Vít Rakušan s možností, že hned od počátku besedy budou padat i dotazy, které možná naplňují paragrafy číslo 355 a 356 trestního zákoníku? Tedy hanobení národa či podněcování k nenávisti. „Proč tak vehementně podporujete kyjevský fašistický režim?“ Otázka vyřčená v karvinském výčepu anonymním tazatelem je minimálně na hraně, tento večer nebude zdaleka jediná. Je něco po 17. hodině, pondělí 22. ledna 2024. Hospoda napjatě čeká na odpověď.
Proruská nálada v sídlištním výčepu
Rakušan sice slibuje Debatu bez cenzury, tohle je ovšem provokativní dotaz z dezinformační scény. Ministr vnitra je ve složité situaci, má vůbec reagovat? „Tím agresivním režimem není Ukrajina, ale Rusko,“ nakonec prohlásí. Sál zabučí, tedy jeho velká část. Ministr se snaží apelovat na československou zkušenost z roku 1968 a tehdejší okupaci sovětskou armádou. „Neměli bychom vytěsňovat vlastní zkušenosti s Ruskem,“ dodá Rakušan. Ze sálu přiletí na pivní pěně další konspirační teorie, která míchá hrušky s jabkama: „V roce 1968 nás napadl Sovětský svaz včetně Ukrajinců.“ Výčep křičí něco o účelové lži a ohýbání historie.
„Nefoť mě, nebo ti to rozbiju,“ okřikuje mě jeden z hostů. Asi 200 účastníků debaty přitom sleduje nejméně dvacítka novinářů a spouště mobilů a fotoaparátů permanentně cvakají. „On to tak nemyslí,“ omlouvá kamaráda nad půllitrem jiný štamgast. „Je celostátně hledaný, tak se toho Ropušana prostě bojí.“ Černý humor je rozhodně lepší než následující dotazy.
Když je ministr vnitra označen za fašistu
Publikum v hospodě pořád pálí stejnou ráží. Invazi ruských vojsk na nezávislou Ukrajinu, která je spojena s genocidou (v Buči, Irpini a jinde) i s každodenním vražděním civilistů včetně žen, dětí a starců, prostě mnoho přítomných odmítá přijmout jako realitu. Padá dotaz, jak si Rakušan mohl dovolit vyvěsit na ministerstvo vnitra instalaci s tváří Vladimira Putina v pytli na mrtvoly.
„Fašista, fašista, fašista,“ hřímá sídlištní krčma, až jde z davu strach. Hospody brání Putina, z toho jde docela hrůza. A je to velmi nestandardní situace, když tolik hlasů křičí na ministra vnitra, že je fašistou. Encyklopedie o fašismu mimo jiné říká, že jde o politickou ideologii, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, vypjatý nacionalismus či militarismus. Rakušan opět zabrousí do historie a připomene, že jeho dědeček byl za nacistů vězněn čtyři roky v koncentračním táboře. „A pokud budete popírat, že Putin není vrah dětí, žen a civilistů na Ukrajině, tak se neshodneme,“ dodá.
Politik s pivem a tykání místopředsedovi vlády
Ministr vnitra se napije z půllitru. Rázného piva z rázovitého kraje, s těmito hesly rády pracují právě místní pivovary. Sál půllitr v jeho ruce oceňuje, Rakušan se posiluje chmelovým mokem v hornické hospodě, to jsou body navíc. Uběhne půlhodina a ze sálu opět zazní obhajoba válečného zločince Putina: „Proč lžete? Proč vyvěšujete pytle s mrtvolami?“ Rakušan se snaží usmívat, tuhle Debatu bez cenzury musí dohrát do konce. Vždyť slíbil, že dialog s Karviňáky povede celé dvě hodiny, a hodlá to dodržet.
Padají samozřejmě i dotazy jiného druhu než ty spojené s válkou na Ukrajině. Někdy je to i drsná tykačka: „Já se chcu zeptat, kdy podáš demisi? Už jsi zkazil, na co jsi sáhnul.“ Pivnice v ten okamžik zaskanduje: „Demisi, demisi, demisi...“
Jistý bachař si stěžuje, že musí z Karviné dojíždět až do Valdic, protože ve věznicích v Moravskoslezském kraji pro něho není místo. „Kluk se mě ptá, proč zase odjíždím na dva měsíce pryč. A to všechno za 34 tisíc čistého,“ stýská si člen vězeňské služby. Od jiných stolů se nesou další dotazy spojené se sociální situací v regionu. Chlapi se na místopředsedu vlády obrací s dotazy na vývoj v huti Liberty Ostravy a matka postiženého dítěte emotivně líčí, že státní příspěvek na péči ve výši 4 600 korun je jedním slovem směšný.
Výhrůžky lidovým soudem
„Lid vás potrestá,“ zazní také od stolů s pivními čepicemi. „Usilujeme o zřízení lidových soudů,“ nechá se slyšet jiný představitel dezinformační scény. Lidové soudy znal například nacistický režim anebo ten komunistický po převratu 1948. Spravedlnost tam podstatná nebyla, jen ideologie.
Trpělivost Víta Rakušana je svým způsobem obdivuhodná. Obrazně řečeno, Rakušan si v Karviné sedl na pivní sud plný nenávisti. V hornickém městě, u kterého stojí poslední dvě černouhelné hlubinné šachty v České republice (Doly ČSM 1 a ČSM 2), se protestuje i proti korespondenční volbě krajanů v zahraničí. „Když někdo žije 15 let v cizině, h*vno ví o našich politicích, volit by neměl,“ s vážnou tváří mi říká 64letý muž. Někdejší hornický předák, který velel partě 25 havířů. Emigranti jsou zlo, tak ho to učili v komunistické škole...
Ukrajinská karta stále znova
A opět Ukrajina. Jeden z přítomných vypráví ministrovi, jak ho údajně zmlátili a zranili Ukrajinci. Policisté prý do protokolu napsali, že o šlo neznámé pachatele romské národnosti. Ministr vnitra marně vysvětluje, že Ukrajinci se na kriminalitě v Karviné podílejí minimálně, mají na svědomí jen 1,4 procenta trestných činů spáchaných ve městě.
Někteří hosté jsou po dvou hodinách viditelně opilí, ale s počtem piv napětí v sále kupodivu vyprchává. Mnoho štamgastů už Rakušana vůbec neposlouchá a věnují se kamarádům, další odcházejí, pivnice Centrum se pomalu vylidňuje. Poslední dotaz: „Jsme ještě vůbec stát, anebo už je to korporace?“ Rakušan: „Stát není firma, stát je stát. A o politicích rozhodují občané ve svobodných volbách. I proto jsem dneska tady.“
ZDROJ: Téma: Domácí, Ivan Motýl, 22. ledna 2024 22:53, cnn.iprima.cz
https://cnn.iprima.cz/reportaz-rakusan-si-v-karvine-sedl-na-pivni-sud-nenavisti-hospoda-mu-nadavala-ze-je-fasista-423458?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

Neříkejte nám tady „v Karviný“. Ministr Rakušan dostal na debatě v místní pivnici vynadáno - VIDEO
Ve vyhrocené atmosféře se od samého počátku nesla pondělní debata ministra vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana s obyvateli Karviné. Rakušan sem přijel na první z plánovaných debat Bez cenzury. Chce jezdit do míst, kde to podle jeho slov schytává strana nejvíc.
V místní pivnici Centrum se večer tísnilo okolo 200 lidí, většina z nich stála. Převažovali mezi nimi Rakušanovi odpůrci, kteří ministrovi nadávali a křičeli na něj, odpovědi ho mnohdy nenechávali dokončit.
Více než dvouhodinová debata tak obzvlášť zpočátku místy připomínala spíše hádku.
Rakušan to schytal hned na začátku, když řekl: „Je zajímavý, že v Karviný já nejsem vůbec poprvý.“ Lidé začali bučet a pískat, vyjadřovali tak nesouhlas s tím, že ministr nepoužil spisovný a místně obvyklý výraz „v Karviné“. Tohoto faux pas se Rakušan dopustil opakovaně a trest ho nikdy neminul.
„Nebylo to snadný“
„Mám za sebou první debatu bez cenzury v Karviné. Nebylo to snadný,“ okomentoval posléze zážitek minstr Rakušan na sociálních sítích. Nicméně městu poděkoval a uvedl, že se již těší na příští pondělí do Sokolova, kde bude mít další debatní zastávku.
Restaurace Centrum byla zcela zaplněná již dlouho před začátkem debaty. Už více než půl hodiny před oficiálním startem se hosté pouštěli s ministrem do diskusí a někteří se s ním fotili.
Kdy podáš demisi?
Servítky si nebral tazatel, který položil hned první otázku do mikrofonu: „Já se chci zeptat, kdy podáš demisi, protože jsi pokazil, na co jsi sáhnul?“ Když ministr odpověděl, že demisi se podat nechystá a že o složení vlády rozhodují volby, ozvalo se skandování „Demisi! Demisi“, které přehlušilo i další otázku.
Otázky na Rakušana se týkaly důchodců i mladých rodin, mezd, vězeňské služby, zvyšování daní, korespondenční volby, střelby na univerzitě v Praze, pošty, problémů Liberty Ostrava i podpory Ukrajiny proti Rusku.
Rakušan mimo jiné řekl, že daň z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou vláda premiéra Petra Fialy (ODS) uvalila na energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky, byla chyba. Rakušan také uvedl, že 25 sociálních dávek je moc, stačí jich pět až šest jasně definovaných, nebo že odklon Němců od jaderné energie byla hloupost.
Tazatelé ministrovi skákali do řeči, křičeli na něj, nadávali mu, že je lhář i fašista. Na konci mu ale zatleskali.
Akce v Karviné byla první ze série Rakušanových debat Bez cenzury - po Karviné a Sokolovu pojede do Mostu, České Lípy, Vyškova, Přerova, Ústí nad Labem a Havířova. „Zcela záměrně se chystám jet do měst, kde to od lidí schytáváme nejvíc,“ uvedl Rakušan na webu STAN s tím, že si uvědomuje, že je spousta lidí s vládou a výsledky její práce nespokojena. Jedním z důvodů je podle něj skutečnost, že nedokáže lidem dobře vysvětlit přijímaná úsporná opatření.
Za video, které k tomu natočil, schytal Rakušan minulý týden kritiku od koaličních partnerů.
ZDROJ: 22.1. 2024, 20:45, Karviná, Štěpánka Zenklová, Novinky, ČTK
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-nerikejte-nam-tady-v-karviny-ministr-rakusan-dostal-na-debate-v-mistni-pivnici-vynadano-40458177#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

VIDEO: https://twitter.com/Vit_Rakusan/status/1749459900365934815?t=q_tJYbYnxmaBFUDjQYO-5A&s=09

VIDEO: Podporujete fašisty na Ukrajině. Dav v Karviné řval na Rakušana, padaly výzvy k demisi i urážky
Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan v pondělí večer zamířil do padesátitisícové Karviné, kde s místními občany zhruba dvě hodiny diskutoval o politice vlády. Šlo o první ze série „debat bez cenzury“, jak akci Rakušanovo hnutí nazvalo. Jednu z tamních hospod téměř do posledního metru zaplnily desítky lidí. Část z nich hned v úvodu ministra vnitra vypískala a následně vyzvala k demisi. Padaly také urážky na adresu Ukrajinců i ostrá slova směrem k samotnému Rakušanovi. Toho část přítomných nazvala například fašistou, mafiánem nebo psychopatem. I přesto šéf hnutí STAN stál přímo mezi účastníky a snažil se odpovídat na všechny dotazy.
„Chci se zeptat, kdy podáš demisi, protože na co si sáhnul, to si zkazil,“ zaznělo hned v prvním dotazu na ministra Rakušana. Následně se z publika ozval nadšený potlesk a skandování, které vyzývalo ministra vnitra k demisi.
„Proč tak vehementně podporujete fašistický ukrajinský režim? Kolik jste poslali, když Američané vraždili v Iráku a Sýrii?“ padla další otázka na mikrofon, který koluje mezi účastníky. Část přítomných reagovala potleskem. „Agresivním režimem, který útočí, není Ukrajina, ale Rusko,“ reagoval Rakušan.
„Nesmíme vytěsnit myšlenky z roku 1968. Sám jsem u sebe měl ubytovanou paní z Ukrajiny s dítětem. Státní pomoc Ukrajincům je oddělený sociální systém. Navíc pracující Ukrajinci v Česku odvedou za příští rok 50 miliard do našeho systému,“ prohlásil ministr.
Dav přítomných následně označil fašistou také samotného ministra. „Definujte, proč jsem fašista,“ zeptal se publika Rakušan. „Můj děda byl čtyři roky zavřený v koncentráku. Říkat mi fašista je chucpe,“ dodal poté, co odpověď na otázku nedostal. Zároveň odmítl, že by někdy někoho nazval dezolátem. „Vždy jsem říkal, že je potřeba rozlišovat mezi lidmi na náměstí a lidmi, kteří mluví na pódiu a štvou lidi,“ vzkázal Rakušan.
Na debatu dorazili také zástupci proruské dezinformační internetové televize KTV. „Kdy konečně dáte rozhovor alternativním médiím?“ padlo z jejich strany na mikrofon. „Mám docela radost, že tu jste. Nikdo vás neposílá za dveře, jste dva metry ode mě,“ vzkázal do davu Rakušan s tím, že to na cenzuru úplně nevypadá.
Mikrofon v jednu chvíli ukořistil muž, který se představil jako první místopředseda uskupení Referendum hlas lidu. Rakušanovi vzkázal, že chtějí zavést lidové soudy. „Jste banda mafiánů a psychopatů, jak dlouho ještě budete ohýbat Ústavu ČR?“ Rakušan nechápe, na co se ptá, a chce dotaz rozvést. „Celá vaše vláda ji ohýbá, kromě jednoho jediného, kterého jste odsoudili, zasloužíte lidový soud,“ zaznělo dále z davu.
Většina dotazů z publika byla konfrontačních. Kromě urážek samotného ministra Rakušana nebo útoků na Ukrajince účastníci kritizovali korespondenční volbu, ptali se na tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, politiku vlády směrem k rodinám s dětmi nebo situaci ve společnosti Liberty Ostrava.
ZDROJ: JAN PÁNIK, DOMÁCÍ, 22. 1. 2024, www.forum24.cz
https://www.forum24.cz/video-podporujete-fasisty-na-ukrajine-dav-v-karvine-rve-na-rakusana-padaji-vyzvy-k-demisi-i-urazky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1198421&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

VIDEO: https://twitter.com/Vit_Rakusan/status/1749459900365934815?t=q_tJYbYnxmaBFUDjQYO-5A&s=09

Proboha, co ho to napadlo? Mistrovský tah, píší čtenáři o Rakušanovi v hospodě
Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan přijel diskutovat do karvinské hospody s místními. Během dvouhodinového vystoupení čelil nadávkám a pokřiku. Jak jeho krok hodnotí čtenáři Seznam Zpráv?
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u reportáže o debatě Víta Rakušana v Karviné.
Petr Houda: Proboha, co ho to napadlo? Smluvit si schůzku v hornické hospodě a věřit, že ti, kteří nepřemýšleli nikdy o ničem, ale vždycky jsou primárně proti vrchnosti, budou rozumět jeho názorům? Že ho budou vůbec poslouchat? Ten človíček je naprosto vytržený z reality. Na Karvinsko poslat slevu na chlast platnou pro tento týden, důchodcům slíbit zvýšení a všem dát stravenky za 500 Kč. Jen tak se s nimi o něčem můžete bavit.
Petr Kiwak: Jsem z Karviné. A jak se mě někdo ptal, zda tam půjdu – má odpověď byla, že ne. Zaprvé z časových důvodů, zadruhé že nečekám žádnou debatu, ale směs nadávek, osočovaní a nenechaní se ani pokusit něco vysvětlit s tím, že pokud nesouhlasím, tak to zkusit rozumně vyvrátit. Je tu až šíleně populární Babiš, což naprosto nechápu. Když řeknu, že tahle vláda je pořád menší zlo, tak na mě koukají jak na blázna a diví se, že jsem nikdy nedostal v hospodě tzv. po držce. Spousta lidí věří, že nastoupí Babiš a bude lépe, a důsledky je vůbec nezajímají.
Martin Kudlík: Tahle zkušenost má pro něj cenu zlata. Udělal jedině dobře a měli by to tak dělat i ostatní. Nejde o lidi v hospodě, ale o princip a o odvahu a ta se vždy cení. Jinak ti lidé moc nepřemýšlejí, bohužel, a nikdy je nebudou zajímat argumenty, kterým nerozumí a ani rozumět nemohou.
Přemysl Havel: Zajít diskutovat do karvinské hospody byla od Rakušana stejná odvaha, jako kdyby Okamura přišel přednášet na Karlovu univerzitu.
Jan Spurný: Pan Rakušan to zvládl bravurně a perfektně ukázal, kdo jsou voliči opozice. Bučet při zmínce o utrpení na Ukrajině může pouze duševní chudák. Pan Rakušan není na rozdíl od pana Babiše zbabělec. Asi jsem i já pana Rakušana podcenil v jeho politické kariéře, uvidíme. Do voleb je ještě daleko a tato akce byla opravdu mistrovským tahem politika Rakušana.
Jiří Konšel: Kalkul nekalkul, měl odvahu a čelil dvě hodiny urážkám. To bych osobně nedal. Chvilku jsem koukal na záznam, ale nedalo se na to dívat. Já ho volit určitě nebudu, ale za mě palec nahoru.
Jiřina Bradáčová: Rakušan je součástí vlády, ta vláda prokázala, že není dobrá, a lidé, kteří přišli diskutovat s Rakušanem, toho mají prostě dost, myslím si, že už je nepřesvědčí o tom, že vláda dělá vše pro to, aby se i obyčejným lidem žilo lépe. I kdyby vlezl přímo do jámy lvové, z těchto lidí ho už nikdo volit nebude.
Jan Horn: Ta TV reklama byla celkem trapná, ale v Karviné ministr Rakušan jednoznačně obstál. Smekám klobouk, byl to tedy drsný test, ale dokázal si zachovat nervy, kulturu i tvář. Myslím si, že na tom drsném severu to právě tito lidé časem ocení, pokud alespoň něco hmatatelného do plusu zaregistrují. Nepamatuji si, že by v moderní době někdo z našich politiků něco takového a v této míře podstoupil. Za mě na první pokus skvěle. Jestli to vydržíte, tohle by mohla být cesta, jak začít věci měnit. Bude však potřeba opravdu konat v tom, o čem jste mluvil. A je mi jasné, že bude hodně těch, kteří budou bránit, aby se to dařilo. Cesta z pekel očistcem bývá dlouhá. Uvidíme, zda obstojíte.
Jiří Novotný: Jako fakt všechna čest Rakušanovi. Všichni kritizují vládu, že špatně komunikuje. Jít takhle mezi lidi, kde spousta z nich ani nechce vést debatu a jsou plní nenávisti kvůli ruské dezinformační scéně, chce odvahu. Nikdo ho za to nemůže kritizovat. Někdo se úplně nesmyslně pohoršuje nad tím, že tam byla ochranka. Jako ministr vnitra ochranku mít musí! No zkrátka, kdo chce psa bíti, hůl si najde. Ať dělá, co dělá. Vždy to bude špatně. Když Rakušan zmínil fakt, že Putin na Ukrajině vraždí ženy a děti, dav bučí, je to opravdu smutný pohled. Někdo ho nazývá fašistou a cenzorem. Ještě nikdy jsem neviděl diktátora jít takhle mluvit se svými odpůrci.
Stanislav Sedlák: Většina diskutérů na fórech je dost zatvrzelá, a to na tom budou v průměru lépe než ti ve čtverce bez větráku. Mudrlanti zpoza pokecaného stolu navíc s nějakým pivem v kebuli těžko pochopí to, co doposud nestačili. Velmi pochybuji, že STAN uspěje u primitivního elektorátu a u toho druhého si to spíš polepí. Komu z těch, kteří cítí, že reformy jsou nezbytné a současně limitně politicky průchodné, bude imponovat tohle chování?
ZDROJ: SEZNAM ZPRÁVY, 23.1. 2024, 16:15
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nazory-komentare-nazory-forum-ctenaru-diskuze-proboha-co-ho-to-napadlo-mistrovsky-tah-pisi-ctenari-o-rakusanovi-v-hospode-244285#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz