Pivo v Akci a René Costache

Výplatu za pivo. Táta nechtěl, abych vařila, stála jsem si ale za svým, říká sládková
"Sládkovské řemeslo mi vonělo odmalička," přiznává Žaneta Petružálková. Otci, který pracoval jako sládek v Plzeňském Prazdroji, pravidelně nakukovala přes rameno při vaření domovarů. Už tehdy prý věděla, že jednou půjde v jeho stopách. "Cesta to ale byla trnitá. Táta říkal, že to není práce pro holku, takže byl nejdřív proti," dodává žena, která dnes pracuje jako sládková v pivovaru Zlatá kráva.
V cípu nakloněného náměstí plzeňského Nepomuku stojí docela nenápadný pivovar. Zvučný a zvonivý hlas Žanety Petružálkové, místní sládkové, která se v modrých montérkách sluní na vstupních schodech, působí v kontrastu s ospalou dopoledního atmosférou malebného městečka skoro nepatřičně. "Dáme kafe nebo pivo?" ptá se hned na úvod. Na odpověď ale nečeká. Zazubí se a sama si vzápětí odpoví: "Jasně, že pivo, co by to jinak bylo za reportáž z pivovaru. A jen aby bylo jasno," dodává vzápětí žena, které místní varna říká 'pane': "Jsme v práci. A v práci se nechlastá. V práci se degustuje."
O chvíli později drží Petružálková v ruce dvě třetinkové sklenice a stáčí z nich po decilitru piva z prvního tanku. Dohromady jich tu mají patnáct. Každý z nich má svůj vlastní název - a protože stojí v pivovaru Zlatá kráva, jmenují se podle kravských plemen. "Lidé, kteří pivovar před lety rekonstruovali, se s pojmenováním inspirovali v Americe. U nějakého pivaře viděli, že má své tanky pojmenované podle hudebních skupin. Měl tam třeba AC/DC, Guns N' Roses nebo ZZ Top."
Řemeslo je dřina
Jak sama sládková přiznává, každý den při příchodu do práce je potřeba z každého tanku trochu ochutnat. "Je to milá pracovní povinnost. Do práce tak musím jezdit autobusem, jinak to nejde. Aspoň ale ušetřím za naftu," směje se Žaneta, která se před necelými pětatřiceti lety narodila do sládkovské rodiny. Řemeslo jí podle jejích slov vonělo odmalička, cestu si ale i přes nejvyšší předpoklady jít ve šlépějích svého otce-sládka musela prošlapat sama. A s pořádnou oklikou.
"Táta nechtěl, abych šla do sládkovského učení. Pro holku je to fyzicky náročná práce. Člověk je stále na nohou, pořád něco nosí, míchá, tahá, přenáší. Je to zkrátka dřina," vysvětluje Petružálková důvody, proč se po základní škole namísto vysněného řemesla vyučila cukrářkou. Když o několik chvil později nakládá na kovový rudlík třicetilitrové sudy s pivem, je jasné, co má onou dřinou na mysli. Zároveň se však nezdá, že by jí zvedání sudů dělalo sebemenší problém. 
Aniž by se zadýchala, vypráví dál a těžké sudy u toho zvedá jen tak jakoby mimochodem. "Po škole jsem nastoupila do kabelárny v Chotěšově. Věděla jsem, že to rozhodně není práce, kterou bych chtěla dělat do konce života," popisuje Žaneta s tím, že brouka do hlavy jí nakonec nasadila teta. "Jednou v létě přijely i se sestřenicemi na návštěvu. Povídaly jsme si o práci, když teta prohlásila: 'Tak jdi ještě někam do školy. Vždyť jsi to pivovarnictví chtěla vždycky dělat, ne?' A tak jsem šla."
Ačkoliv byl Žanetin otec původně proti, tvrdohlavost jeho dcery nakonec zvítězila. Když tak po letech sládek Petr Petružálek s dlouholetou praxí v Plzeňském Prazdroji došel k závěru, že Žanetu v cestě za vysněným řemeslem nezastaví ani náklaďák vyskládaný od spodu nahoru sudy plnými piva, povolil. "V roce 2018 dostal táta nabídku jít vařit pivo sem do Nepomuku. Rozjížděl tehdy ale svůj vlastní minipivovar, takže se nakonec s majitelem dohodli, že pivo půjdu vařit já a on bude garantem." 
Když přijde řeč na to, jestli není vaření craftového piva v kraji Prazdroje tak trochu řehole a nošení dříví do lesa v jednom, pokrčí nepomucká sládková rameny. "Copak v kraji Prazdroje, celý Plzeňský kraj je kraj piva. Navíc ta pověstná 'plznička' a craftové pivo z malého lokálního pivovaru, to je každé úplně jiné pivo," vysvětluje Žaneta. "Malých pivovarů tu je strašně moc, přesto jsme všichni jedna velká pivovarská rodina. Tu někdo potřebuje půjčit kvasnice, tam zase jiný slad… všichni si vzájemně pomáháme a nakonec si ani nejsme konkurencí. Každé dobré pivo si svého věrného zákazníka nakonec najde." 
S rozkvětem zdejšího pivovarnictví se zdá, že zákazníky kolikrát neodradí ani vyšší cena craftového piva. Když však člověk sedne do auta a vyrazí z Prahy směrem na Nepomuk, cestou nepotká příliš hospod, kde by měli na čepu pivo z lokálního minipivovaru. V drtivé většině případů se jedná o velké značky, jejichž pivo je podstatně levnější než to craftové. "U nás je holt zaplacená ta ruční práce. Velký pivovar sfoukne jednu várku v obrovském množství, kdežto my vaříme každou várku zvlášť. Největším nákladem jsou energie a pak samozřejmě zaměstnanci."
Nedostatek odbytu však Žanetu ani její kolegy netrápí. "Naopak v létě spíš nestíháme. Po pivu je žízeň, všechno se rychle vypije. A nové nestíhá ležet," vysvětluje. "Jenže jestli pivo něco doopravdy musí, tak ležet. A protože já chci, aby leželo, nepouštím nikdy ven pivo, které není uleželé," zvážní trochu nečekaně Petružálková.
Na otázku, jestli ji krom letní prekérky někdy trápily i stejné obavy, jaké měl ve vztahu k ní a řemeslu její táta, už ale opět odpovídá s úsměvem. "Ženský vařily pivo už ve středověku, tehdy to bylo normální. Navíc je nás v kraji hodně, není to kdovíjaký úkaz. A když se pivo vaří podle stejného receptu, je jedno, jestli vaří ženská, nebo chlap. Pokud je to šikovný sládek, bude pivo nakonec chutnat vždycky dobře," uzavírá Žaneta Petružálková.
ZDROJ: Autor - Tereza Šolcová, 20. 5. 2025, 5:55, magazin.aktualne.cz
https://magazin.aktualne.cz/sladkova-nepomuk/r~1741cbb81b6b11f0801c0cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box

Za horizontem událostí
týhle černý noci
Jsme sami
všichni ostatní hosté už potichu odešli
Jsme tu jenom my
zbyli jsme tu jenom my
To, co jsme vypili
nám nikdo nevezme ani nevrátí
To, co jsme utopili v týhle černý noci
v týhle černý noci...
úryvek z textu písně Horizont od skupiny Zvíře jménem Podzim

„Jest mi podivné, že se ještě nikomu nepodařilo napodobit lahodnou chuť plzeňského piva, ač se o to naši sládci, například ve Schwechatu, pokoušejí.“ 
Citát císaře Františka Josefa I. o pivu z plzeňského Měšťanského pivovaru, který se stal oficiálním dodavatelem císařského dvora. 
(Tuhle hlášku pronesl starej Procházka v roce 1874.)

Připíjím 
na všechny dobrý holky, který s náma jsou
Připíjím 
a snášej naše chyby a v noci tancujou
Připíjím 
na všechny známý kluky s kterejma sranda je
Připíjím
na ty co nevzdávaj se nikdy bez boje
Připíjím 
na všechny výčepní v těch našich hospodách
Připíjím 
na jaro rozkvetlý a zimu na horách
Připíjím 
na maso na grilu a na sny který sním
Připíjím 
půllitr pozvedám a na to připíjim
Připíjím
na všechny z vás, se kterejma jsem kdy pil
Připíjím
na všechny z vás, co mají dobrej styl
Připíjím 
na všechny putyky, na svoje zlozvyky
Připíjím 
na pivo, na život o kterým málo vím
Na to připíjim
Připíjím 
na ty co zakopnou a potom kráčej dál
Připíjím
na roky na cestách a další plnej sál
Připíjím
na slunce na nebi, ať svítí v létě nám
Připíjím 
na to že jedem dál, že nezavřeme krám
Připíjím
na tuhle planetu, která se otáčí
Připíjím 
na síly nad náma, kterým nestačím
Připíjím
na zdraví, na lásku, na plnou zahrádku
Připíjím 
ať nikdy nevidím se v zpětným zrcátku
Na to připíjim
Připíjím 
na všechny z vás, se kterejma kdy jsem pil
Připíjím
na všechny z vás, co mají dobrej styl
Připíjím
na všechny putyky, na svoje zlozvyky
Připíjím
na pivo na život o kterým málo vím
Na to připíjim
Připíjím
na všechny z vás, se kterýma jsem kdy pil
Připíjím
na všechny z vás, co mají styl
Připíjím 
na všechny putyky, na svoje zlozvyky
Připíjím
na pivo, na život o kterym málo vím
Na to připíjim
Na to připíjim
Na to připíjim
ALKEHOL - připíjím

Čtyřicet let putuje po hospodách. Vášeň proměnil v dobročinnost
Peter Hill z anglického West Bromwiche oslavil 69. narozeniny opravdu stylově – u piva v jedné z hospod ve městě Dudley. Nejenže si připil na další rok života, ale zároveň zaznamenal neuvěřitelný milník: navštívil svou 24 000. hospodu. Jeho putování po hostincích trvá už přes 40 let.
Hillova netradiční výprava začala v roce 1984, kdy stál půllitr zlatavého moku dle jeho slov 0,64 libry (při dnešním kurzu cca 18 Kč).
Tehdy se Angličan a jeho parta – později známá jako Black Country Ale Tairsters – rozhodli, že už mají dost chození do jedné a té samé hospody. Dali si za cíl obejít 300 podniků vyznačených na mapě pivovaru Banks z Wolverhamptonu. Tím to ale zdaleka neskončilo.
Od té doby Hill procestoval takřka 650 tisíc kilometrů, ochutnal více než 60 tisíc piv a navštívil hospody ve všech britských hrabstvích, na 69 ostrovech, a dokonce i v zahraničí, kde rád spojuje pivo s návštěvou válečných památek.
Vybral milion na charitu
„Byla to skvělá jízda. Poznal jsem spoustu úžasných lidí. Vážně nevím, jestli s tím někdy přestanu – pořád mě to baví. A hospod, které jsem ještě neviděl, je pořád dost,“ svěřil se agentuře Reuters Hill, dnes už důchodce, který svou vášeň proměnil i v dobročinnost.
Za ta léta vybral přes 35 tisíc liber (takřka 1 milion Kč) na charitu, většinou pro dětské nemocnice a leteckou záchrannou službu.
Ve svém domě má místnost věnovanou jen tomuto koníčku – 280 šanonů plných fotek, účtenek, pivních tácků a poznámek ke každému navštívenému podniku. Jako důkaz si všude nechává podepsat „návštěvní kartičku“ od personálu.
Když v roce 2017 navštívil 20 000. podnik, zapsal se oficiálně do Guinnessovy knihy rekordů, podle níž šlo o nejdelší výpravu po hospodách na světě.
S alkoholem už je rozumnější
A jak to má vyřešené s alkoholem? „V mládí jsme to trochu přeháněli, dnes je to už uvědomělejší koníček,“ říká a dodává, že ceny piva od dob jeho začátků narostly až absurdně. „Sedm liber (200 Kč) za půllitr, někdy i deset (285 Kč), to je šílené.“
Manželka Dawn je prý s jeho zálibou smířená. „Bere to jako můj koníček. Příští týden máme výročí, tak jedeme do Greenwiche. A já už si samozřejmě zjistil, že je tam pár hospod, v nichž jsem ještě nebyl,“ směje se Hill.
„Dokud nedojde pivo, budu pokračovat,“ uzavírá muž, který se stal symbolem britské hospodské kultury.
ZDROJ: 10. 7. 2025, 6:38, Martin Vlk, www.novinky.cz
https://www.novinky.cz/clanek/lifestyle-ctyricet-let-putuje-po-hospodach-vasen-promenil-v-dobrocinnost-40529433#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz