Citáty, popěvky a hlášky o pivu a hospodách 4
PIVO Z TANKU
Pivo je v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku. Pro zachování dokonalé hygieny se použije pro každou dávku piva nový, absolutně sterilní vak. Pivo se do potrubí vytlačuje vzduchem vháněným mezi stěnu tanku a vak. Vzduch z kompresoru nepřijde do styku s pivem. Na správnou teplotu je vychlazená celá tankovna včetně veškerých potrubních rozvodů a vlastních tanků. Celá zásoba piva je trvale vychlazena na vhodnou teplotu, takže ani při velké výtoči nenastanou problémy s chlazením.
„bag-in-tank“
V některých lokálech trůní tanky ve speciálních místnostech, tankovnách. Ty fungují jako chladicí box, termostat zde hlídá stálou teplotu mezi pěti až osmi stupni Celsia. Ať je venku horko, nebo zima, celá dávka pětihektolitrových a někdy i desetihektolitrových tanků má stále tu správnou teplotu.
Existují i tanky, které nezabírají celou místnost, stávají se součástí restaurace. Interiérové tanky jsou novinkou posledních let. Jsou dvouplášťové a mezi plášti cirkuluje studená voda, která tank chladí. Voda má svůj chladič, přes který cirkuluje, takže zařízení není náročné na její spotřebu.
„Starobrno fandí Kometě a platí to i u nás v pivovaru. Proto jsme si dali práci a uvařili na začátek nové sezóny pro radost fanouškům pivní specialitu. Modrá kometa je ležák uvařený jako každé Starobrno z toho nejlepšího moravského ječmene a žateckého chmele. Pro Kometu zcela typickou modrou barvu získala díky dlouho připravovanému extraktu z lesních plodů a bylin,“ vysvětlil vrchní sládek pivovaru Tomáš Pluháček, který zná jako jediný přesnou recepturu.
Kateřina Beute, mluvčí společnosti Heineken
Sládek z pivovaru Starobrno poslal vzorek piva inkognito na testy do Krajské Hygienické Stanice. Výsledek testu byl překvapivý, v papírech z hygieny bylo napsáno:
Jiří Pirkl
"Pane vrchní, tohle pivo už nedopiju.
Jiří Pirkl
Nejdramatičtější z nich je, že dojde pivo...
Miroslav Kemel
vzpomíná filozof Ivo Tretera, jehož krédem zůstává Epikurovo „žij v skrytu!“.
"Ochutnávači vína poválejí mok na jazyku a potom to vyplivnou. Ale u piva můžete plně ocenit jeho chuť jen tehdy, když si dáte pořádný hlt a potom ho spolknete," vysvětlila Mooresová a dodala: "Někdy ochutnávám i přes 20 piv za jedno sezení, musím si tedy dávat pozor."
Fanoušek fotbalového Millwallu Roy Larner se při teroristickém útoku v Londýně postavil teroristům s dlouhými noži holýma rukama. Spoustě lidí tím zachránil život, i když sám utrpěl mnohočetná zranění a v kritickém stavu skončil v nemocnici. Sedmačtyřicetiletý Larner už je stabilizovaný a celý případ má ještě jednu pozitivní dohru.
Jeden ze švédských pivovarů teď začal vyrábět pivo příznačně pojmenované F**k you, I´m Millwall podle slov, s kterými se fanoušek teroristům postavil. V prohlášení na svých webových stránkách pivovar Frequency Beer Works napsal: "Byli jsme ohromeni, když jsme četli, jak se Larner v Londýně zachoval a jak nebojácně proti teroristům vystoupil. Ušetřil spoustu životů tím, že upoutal pozornost útočníků a ostatní lidé mohli utéct."
Prohlásil Petr Krýsl, toho času sládek v plzeňském pivovaru Purkmistr
Petr Krýsl, Foto:Vlastimil LeškaZdroj: https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/pivovar-pripravil-vidensky-lezak-po-cernicku.html
Petr Krýsl - sládek soukromého pivovárku Purkmistr
„Pivní degustace je z mého pohledu větší dobrodružství než degustace vín. Na rozdíl od vína se pivo totiž musí polykat, protože centrum hořkosti je až na kořeni jazyka, tedy vzadu v puse. A vy musíte zapojit všechny chuťové pohárky, abyste zjistili jeho kvalitu.“
sládková Lenka Straková z plzeňského Prazdroje
Moc toho nenamluvil, byl celkem sympaťák a měl smysl pro rodinu. Oblíbil si děti, lentilky a hlavně pivo. Nedostalo se mu moc příležitostí a času ochutnat více pivních značek, takže nepohrdnul ani coloradským pivkem Coors. Zamiloval jsem si toho týpka už v dětství (cca v 10 letech) a do dnešních dnů na něj nedám dopustit. Je to jednoznačně můj nejoblíbenější pivař v galaxii i v celém vesmíru...
E.T. Mým štěstím je sklenice plná
Mou láskou kdys bývala gotika
Teď smetla jí baroka vlna •
Když za nocích potácím se ulicí
A nahlížím do oken spáčů
Jen vlastní stín mě provází
A sám nad sebou pláču •
Jdu sám ztichlou ulicí
a nahlížím do oken spáčů
v srdci mám plnou sklenici
sám nad svým osudem pláču •
A proto mi ta tichá putyka
dál musí domovem býti
než zároveň s ní v noci dobliká
i kahan mého žití •
Zrzavý, zrzek, chmel, chmelovina, marast, echr, heřmánek, bahýnko, bahno, rahno, bahňák, bahniště, piviště, prelát, ležák, samec, malvaz, nektar, křen, pěnivec, šumák, šumivka, vejvar, kloktadlo, tykadlo, důchodový pojištění mladých, tekutej chleba, zrzavá voda, voda s pěnou, polotučný, desatero, plnotučný, dvanáctivoltový, dvanáctikarátový, dvanácterák, štyk, ženkle, hrnek, škopek, kýbl, jednička, jedno, půlčik, půlák, bota, sněženka, pivsón, echr šeříků, chlapík ryšavý s bílou čepicí, orosené, žejdlík, topivo atd. apod.
kniha Šmírbuch jazyka českého autora Patrika Ouředníka uvádí a cituje z literárních děl desítky synonym pro slovo pivo.
"Jeden, dva, tři - čtyři, pět. Pět žejdlíků na tyhle mladý pány doktory! "
Ladislav Pecháček napsal scénář s textem pro herce Františka Filipovského (Jak básníci přicházejí o iluze)
Když se jednou ptali novináři Františka Filipovského, jaké postavy hraje nejraději, odpověděl jim takto: „Drobného človíčka, který se pachtí životem za kouskem lidského štěstí. Když jej nalezne, ohlíží se rozpačitě kolem sebe, jako by se ptal, jestli mu skutečně patří.“
"Pivo se vyrábí z kvasinek ( jedná se zde konkrétně o Lactic Acid Bakterii, Lactobacillus - bakterii mléčného kvašení, která se v potravinářském průmyslu normálně používá, a kterou je možno použít od každé zdravé ženy) a tak jsem si řekla, že toto je dobrý nápad a chtěla jsem jim pomoci jej zrealizovat. Přeci jen, je to první pivo na světě, které se takto vyrábí."
Autor článku : Veronika Pavlíková (Blesk.cz)
po tobě toužím, chci tě posnídat
s tebou chci vstávat a i usínat
já tě chci líbat, chci tě objímat
já tě chci vzývat, chci tě vymáhat
já když tě nemám, tak já neusnu
pak tě furt hledám, chci ti dát pusu
pivo, ty moje pivo, moje pivo
ty moje pivo, pivo, pivo
VAGYNY DY PRAGA
Edinburg
Sotva začnou v Edinburgu dudy hrát,
každej Skot hned začne honem tancovat,
vezmou pivo a nasaděj suknice,
potom dupou až se třesou ulice.
My v Braníku taky můžem pivo vzít,
nad hlavu ho zvednout a pak do dna pít,
ráno potom bude řídká stolice,
venku pšoukám, až se třesou ulice.
VAGYNY DY PRAGA
Charismatický herec a ikona kinematografie. "Malý drak" z předních stránek časopisů i hvězda filmového plátna. Sportovec, který předběhl svou dobu a legenda bojových umění. Tím vším byl BRUCE LEE před téměř 50 lety. Svět na něho nezapomněl a z BRUCE LEE se stal nesmrtelný idol a kultovní "akční hrdina". Připomeňme si tuto showbyznysovou modlu na dvou přiložených fotkách a zaradujme se. BRUCE LEE byl PIVAŘ!!
B. Lee si při návštěvě Dominikánské republiky pochutnává na velmi populárním pivu střední ameriky značky Presidente. Snímky z roku 1971.
Bruce Lee nar. 27.11.1940 San Francisco, California, USA - zem. 20.7.1973 (32 let) Hong Kong
Šest piv za sedm vteřin dokáže načepovat pivní mašinka BEERJET. Jde o první takový stroj v České republice (konkrétně na akcích v Jihlavě). Beerjet vyvinula rakouská firma v r. 2002. Hlavní tajemství patentovaného stroje je o kombinaci tlaku a teploty, do kelímku se vždy načepuje čisté pivo a až nakonec se přidá pěna. S nejpopulárnějším modelem Beerjet 6 je možné za optimálních technických podmínek s jednou až dvěma obsluhujícími osobami načepovat až 1800 piv v 0,5l kelímcích či sklech za hodinu. První impuls k vyrobení takového stroje byl jednoduchý – velké fronty na velkých akcích.
„Viděl jsem, že je všude stejný problém, fronty, fronty a fronty. Tak jsem si řekl, že musíme vyvinout vysokorychlostní stroj na čepování piva. Ve všech odvětvích existují stroje, které pomáhají lidem a usnadňují jim práci, jen v točení piva to bylo pořád jen o pípě a výčepních," vyjádřil se Max Weigl, který stojí za zrodem Beerjetu.
Beerjet v Jihlavě - Foto: Dana Křížková (Deník)
Samoobslužný pivní výčep.
Automat na pivo provozoval v Uhřínovicích (Jihlavsko) zhruba čtyři roky majitel minipivovaru RUPRENZ Martin Povýšil. Na zakázku mu pivomat zhotovil jeho známý. Stačilo vzít si vedle kelímek, vhodit do stroje dvacetikorunu a z automatu načepovat půllitr piva. Potřeba byl i občanský průkaz, který musel projet čtečkou, v níž odečetl datum narození. Tak majitel automat zabezpečil, aby z něj nečepovali nezletilí.
Světovou raritu, o níž se zmiňovaly i prestižní světové zpravodajské servery, však pohřbili čeští zákonodárci. Do protikuřáckého zákona totiž dostali ustanovení, že je zakázán prodej alkoholu z automatů. A to se týká i piva.
Automat ve zdi domu minipivovaru i nadále zůstává. Už z něj ale neteče pivo, nýbrž limonáda.
Samoobslužný výčep
Pivovar DALEŠICE - pivovar filmových POSTŘIŽIN
Postřižiny jsou devátým celovečerním filmem režiséra Jiřího Menzela. Natáčeny byly v květnu roku 1980 především v Dalešickém pivovaru a jeho okolí. Některé z exteriérových scén (jízda na kole kolem kašny, kadeřnictví) byly natáčeny v Počátkách a vybrané záběry v pivovaru Studená u Telče. Film na motivy Hrabalovy knihy vypráví o chodu pivovaru za první republiky a rodině jeho správce (ve skutečnosti nevlastního otce Bohumila Hrabala).
Pivovar Dalešice
Pivní kola končí aneb soumrak pojízdných výčepů v Amsterodamu.
Kvůli stížnostem na hlučné a podnapilé turisty zakázali v Amsterodamu takzvaná pivní kola (beer bikes), pojízdné bary se sedadly pro maximálně sedmnáct lidí, kteří pohánějí zařízení silou vlastních nohou. Pojízdný bar prý narušuje veřejný pořádek a blokuje dopravu v úzkých uličkách města. Podle zástupců města osazenstvo pivních kol nezřídka ruší obyvatele svým křikem a navíc často močí na veřejnosti. Zákaz provozování atrakce oblíbené třeba u mužů či žen na předsvatebních večírcích se vztahuje na historický střed nizozemského hlavního města.
Pojízdné kolovýčepy fungují také v Německu, Maďarsku, ale i v České republice (Praha, Brno, Olomouc).
Beer bike Amsterodam
Ph PIVA ≈ Ph POCHVY♦
Potenciál vodíku neboli pH je míra kyselosti nebo zásaditosti roztoku. Rozsah hodnot je od 0 do 14, přičemž 0 označuje nejkyselejší prostředí a 14 nejzásaditější prostředí. Neutrálním roztokem je voda, jejíž hodnota pH činí 7. Zdravá pochva má pH v hodnotě od 3,8 do 4,5, neboli nachází se v intervalu kyselosti. To je způsobeno tím, že přátelské bakterie žijící v pochvě produkují kyselinu mléčnou, která snižuje hodnotu pH.
Česká piva mají schopnost potlačovat překyselení žaludku. Z toho pramení názor, že reakce piva je zásaditá. Ve skutečnosti musí být podle legislativních předpisů pH piva v rozmezí 4,0–4,9, tzn. piva jsou kyselá. Hodnoty pH piva mimo tento interval znamenají nějakou vadu piva. Piva s pH pod 4 jsou již chuťově kyselá, nepitelná. Takto nízké pH je důsledkem infekce octových bakterií. K tomuto jevu může dojít u starých piv, které dlouho leží ve sklepě při dozrávání při teplotách nad 4 °C. V praxi se pH piva pohybuje nejčastěji v rozmezí hodnot 4,3–4,7. Schopnost piva neutralizovat překyselení žaludku je dána pufrační schopností piva.
A jaké že z toho všeho plyne poučení? Ph pochvy je přibližně stejný jako Ph piva 
♦ Frnda sem - frnda tam, už rozumím proč pivo rád mám.♦
Sládek Jürgen Hopf vaří pivo nesoucí jeho jméno zásadně zcela nahý. Na sobě má pouze bavorskou koženou zástěru a krojový klobouk. Moku to prý dodává výjimečné vlastnosti, které lze srovnat s účinky Viagry. Chmelový nápoj údajně zvyšuje libido, a kdo ho ochutná, zapomene na nudné večery u televize a chce se jen milovat.
Michael J. Jackson připomněl licenční výrobu Prazdroje v polských Tychách a ruské Kaluze a velmi razantně se vyslovil proti takovému postupu
Michael J. Jackson o Prazdroji
Michael J. Jackson vehementně brojil proti pivní globalizaci, licenční výrobě piva, monopolizaci.
"Ty pivní zmrde"
Přeplaval jsem Guadalcanal piva
Já su tak hrdé...
Má žena mi láskyplně říká:
"Už zase páchneš. Přijdeš domů nalitej jak slíva a hned si dáchneš."
Xavier Baumaxa - Pivní zmrd
Karel Starý 1868
Světozor 1905
Z mého pohledu je české pivovarnictví na vysoké úrovni, to bych byla sama proti sobě a taky proti své rodné zemi, kdybych tvrdila, že to tak není. Nicméně je to tak, že nás spousta zemí dohnala, ne-li až předběhla. Ale to, co se tady děje, je opravdu velká pivní revoluce a malých pivovarů u nás vzniklo za posledních pár let opravdu hodně. Aktuálně je jich téměř čtyři sta. A vaří se v nich opravdové skvosty.
Šárka Vávrová - redaktorka, pořadatelka Českého pivního festivalu
Šárka Vávrová
Na přelomu roku 2017 a roku 2018 došlo k zajímavé historické paralele. Počet minipivovarů dosáhl 390 a se započítáním velkých producentů je nyní v České republice v provozu 435 pivovarů. Aktuální počet pivovarů tak dosáhl úrovně kolem roku 1930 (období počínající hospodářské krize). Podle odborníků navíc není všem dnům konec.
Při pohledu na celý český trh ale malé pivovary pořád představují pouhá dvě procenta, zbytek patří „velkým“. I ti ale nabízejí aspoň větší množství různých speciálů. Momentálně už činí asi pět procent objemu jejich produkce.
„Roste zájem o piva vyráběná méně tradičními postupy, jako jsou nefiltrovaná, svrchně kvašená či pšeničná,“
výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
Martina Ferencová
Pivní turista
Vlastimil Novotný z Jihlavy pěstuje od učňovských let koníčka, kterého mu mohou všichni pánové jen tiše závidět. Tenhle chlápek totiž ochutnal přes 4000 různých piv ze všech kontinentů světa (podle Ahaonline.cz). Do roku 2012 ochutnal piva ze 100 různých států. Vlastimil mimo jiné založil tzv. Svaz pivních turistů:
„Jezdíme pravidelně na expedice do různých pivovarů, kde ochutnáváme novinky. I díky tomu se moje sbírka každoročně rozrůstá.“
Na kolik peněz už ho tato záliba přišla, nikdy nepočítal. „Každopádně koníček to levný není,“ povzdychne si.
„Jsem vyučený kaličem oceli, pracuji na směny, takže přes týden skoro nepiju. Pár kousků si můžu dát jenom v sobotu,“
„Před nedávnem (2018) jsem ochutnal svůj čtyřtisící vzorek. Na kontě mám ochutnaných 2.064 československých piv, česká a slovenská piva počítám dohromady, a 1.965 vzorků zahraničních piv“.
Říká pivní turista Vlastimil Novotný
V pivárni sa pilo málo, dal som si tri pivá
V noci sa mi milovalo, že sa s tebou snívam
Jožo Ráž / Boris Filan - Bosorka
Zpěvák a textař Jožo Ráž + boxer Jaro Linka u pivka.
Určitě. A platí, že každý Čech rozumí pivu a fotbalu. Je fakt, že se tu vařilo od nepaměti, várečné právo známe od 12. století. V dávných dobách vařily pivo ženy. Bylo totiž původně podáváno jako pokrm a jedlo se lžící z misek. Z toho pochází slovo „ožrat se“.
Věra Lehovcová - degustátorka piva
Věra Lehovcová - degustátorka piva
Věra LehovcováVěra Lehovcová - degustátorka piva (pivovar Velké Popovice)
Tam se nekouří.
Vemte mátu, citron, zázvor a pramenitou vodu. Rozmixujte to, vylijte do záchodu a dejte si pivo.
Kdo byl v roce 2015 v Dánsku na největším hudebním festivalu v severní Evropě a má rád pivo, může si už brzy pochutnat na své vlastní moči. Tedy alespoň zprostředkovaně. Dánský pivovar se totiž rozhodl k výrobě novinky a jako přísadu použil na 50 000 litrů zpracované moči právě z tohoto festivalu. Pivovar počítá s tím, že si jeho novinku budou dávat především „dobrodružnější“ konzumenti. Pivo se jmenuje Pisner, což je slovní hříčka, která kombinuje název pilsner, kterým se označuje pivo plzeňského typu, a místní slangový výraz pro močení. Pivovar ale všechny uklidňuje. Pisner prý nebude obsahovat lidský odpad, ale bude vyroben ze sladovnického ječmene vyrostlého na polích hnojených spíše než tradičním živočišným hnojem a uměle vyrobenými rostlinnými živinami lidskou močí.
Dánska rada pro zemědělství a potraviny sebrala v roce 2015 od účastníků festivalu v Roskilde 54 000 litrů moči. Na jaře roku 2016 byla moč použita jako hnojivo a z takto pohnojených polí bylo sklizeno 11 tun sladovnického ječmene. Celý projekt je trefně pojmenován Beercycling.
ROZHODNÍ HOSTÉ
Pánové Kraus a Niebelstain chodívají spolu do malostranské pivnice již řadu let, každý pátek, aby si udělali bene po odpracovaném týdnu. Svá piva jenom tak cucají, protože jsou spořiví. Dvě, nejvíce tři piva za jeden večer. Mnoho nemluví. Však jsou to magistrátní úředníci a v práci se napovídají až až s obtížnými žadateli. Někdy si na to postěžují. Někdy na hloupé nadřízené nebo volené zastupitele. Jinak často mlčí, nemajíce co moudrého říci, nehledě na to, že by mohli říci, naprostou náhodou, něco, co by, kdyby to někdo slyšel, jim mohlo způsobit nepříjemnosti. Zato uši mají našpicované. Zjistili už, že Sněmovní ulicí chodí nějaká nahá flundra, a to tak nějak vždycky po půlnoci. A že asi ráda přidrží. "No, tak co bychom jí nepomohli?" zeptá se jednoho večera pan Niebelstein pana Krause. "Asi to ta holka pořád potřebuje." "Mají pravdu, pane Niebelstain," pokývne hlavou pan Kraus. "My tak vlastně poskytneme křesťanskou pomoc," rozesměje se svému zdařilému, a dokonce zdvojenému vtipu. "No jo, ale poslouchaj, bude teprve jedenáct a my už dopíjíme třetí pivo," strachoval se pan Niebelstain. "A tak," plácl furiantsky dlaní do stolu pan Kraus, "jednou si dáme ještě čtvrté. Za to to stojí. Věděj, kolik bychom museli platit v takovém tom..." "Ani to strašlivé slovo nevyslovujou. Mráz mi jde po zádech, když si ty strašlivé ceny představím. Pánové tedy prolili hrdlem ještě čtvrté pivo a potom vyrazili za naplněním svých choutek a křesťanskou pomocí nymfomanií stižené ženě.
Konec povídky si můžete přečíst v knize Erotické pověsti staré Prahy - Jan Žáček (nar.1963)
Vznik piva typu India Pale Ale
IPA je styl světlého piva, které bylo poprvé uvařeno v Anglii v 19. století. Jeho vznik byl dán potřebou vyrobit takové pivo, které by bez újmy na kvalitě vydrželo delší dobu i ve složitějších podmínkách. První známé použití výrazu "India Pale Ale" pochází z reklamy zveřejněné v novinách v lednu 1835 (do té doby bylo označováno jako „pale ale pro Indii“, „India Ale“ nebo také „Pale export India ale“)
Za pozornost stojí rozsáhlý místopis pražských hostinců, které Jan Neruda jako starý mládenec pravidelně navštěvoval. Je jich mnoho, a tak za všechny dva, jež dosud fungují - U Zlaté husy na Václavském a U Glaubiců na Malostranském náměstí. Nejoblíbenější pražská restaurace Jana Nerudy byla na rohu Spálené a Purkyňovy ulice na Novém Městě v domě U Ježíška. Básník tu měl jako vážený štamgast vlastní stůl, kde se scházel s uměleckou i akademickou elitou té doby. Říkalo se dokonce, že kdo se chce s Nerudou seznámit, musí za ním k Ježíškovi.
Rád poslouchám když se rock and roll zpívá
Na zábavách kde čepujou piva
Voblíknu špinavý džíny a jde se
Vobsluhující číšník nese...zase pivo!
Sáša Pleska (skupina BRUTUS)
Jdu válet do pivovaru sudy,
mé tělo zesílí a potlačí nízké pudy.
Budu se víc líbit Tamaře
na podzim, v zimě i na jaře,
vždycky si přála mít svalouše,
a ne nějakýho teplouše.
Pepa Nos - Pivovarnická
kdo zavítal hlad měl a strádal
dostal hned najíst moh vypít pár piv
i v noci aniž by se hádal
J. Samson Lenk - Zájezdní hostinec (BOKOMARA)
Moje Máňa bydlí
Má charakter a má páru
Chrání svou čest židlí
Samí dědci uslintaný
Nenechavejch vočí
Choděj domů zkárovaný
A pod lampou močí
Servírka má život těžký
pokud není lehká
Ale nemá život lehký
Pakliže je těžká
Tak jim plivne bez váhání
Do zlatistejch moků
Máňa ta si svou čest chrání
šedesát dva roků
J.M. Brabec - Pivovarská Mary (BOKOMARA)
Byl u mě doktor a ten mi řek
na tuhle nemoc chlapče nemám lék
není tu šance že ti bude líp
vážně se mnou nic nedělá
když vidím nahý ženský kolena
od těch věcí mám už dávno klid
neměl jsem zrovna dobrou náladu
když požádal jsem dědka o radu
co po ulici dvě ženský si ved
poznal nápoj co vařej na jihu
od tý doby že je denně na pivu
nikdy neměl sílu co má teď
TLUSTÁ BERTA - Pivo třeboňský
Přivezli pívečko, kdo ho platí
Jen ať platí grošovatí
To, co se vypije, se neztratí
Jen ať platí grošovatí
To, co se vypije, se neztratí
Pivovarské koně češe kočí
Šenkýř je filuta, pívo točí
Pívo točí a co kočí
Ten domů bez píva nevykročí
Pívo točí a co kočí
Ten domů bez píva nevykročí
V těch našich hospůdkách bejvá živo,
Protože my máme dobré pívo
Pívo dobré, ženy hezké
Nejlepší jsou dary země české
Česká lidová - Pivovarští koně
"Mamince vyřiď, že je tady úplnej ráj na Zemi, a že tady zůstaneme jak jen dlouho to půjde."
Ota Pavel - ZLATÍ ÚHOŘI (režie filmu Karel Kachyňa)
Z filmu ZLATÍ ÚHOŘI.Restaurace U Rozvědčíka
Co takhle zajít na pivo k Rozvědčíkovi? Do kultovní hospody, kterou proslavil Ota Pavel. Kdo nečetl jeho knihy, ten jistě viděl krásný Kachyňův film Zlatí úhoři, nebo jeho další skvělý film Smrt krásných srnců.
Stejně jako v předválečných časech stojí restaurace na svém místě u Berounky. Když se z Křivoklátu vydáte na Roztoky a potom budete pokračovat silničkou podél řeky na Nezabudice a Týřovice. Cestou k Rozvědčíkovi se můžete zastavit na přívoze v Luhu pod Branovem. Tam žil a tamní starousedlíky převážel za prací, přáteli, láskami i na hřbitov přes Berounku Karel Prošek, další hrdina z Pavlových povídek. U slavné hospůdky můžete posedět na zahrádce ve stínu lip, vybrat si z nabídky piv (Plzeň, Gambrinus, Bernard, Bakalář nebo Svijany) a k tomu si dát třeba utopence nebo tlačenku s cibulí. Sázkou na jistotu je také svíčková a ovocné knedlíky. Už léta neměnný je systém "roznášení" jídla. Zatímco v lokále všechno dostanete až pod nos, na zahrádce to tak snadné není. Jídlo si objednáte v restauraci, dostanete číslo a pak už venku čekáte, až se z okénka ozve to vaše. Personál je jednoduše zakřičí, případně ho zahlásí do mikrofonu. Dřív se používal i klasický megafon.
Z filmu SMRT KRÁSNÝCH SRNCŮ (na snímku Karel Heřmánek).
Jitka Molavcová - herečka, zpěvačka
„Plzeň, Budvar, Samson, Kozel, Radegast i jakékoliv jiné druhy piva mi vždycky spraví nejen žaludek, ale i náladu. A když jsem v zahraničí, ochutnávám ráda i tamní produkci, ale tak jako u nás mi ještě nikde pivo nechutnalo.“
Jitka Molavcová + láhve Plzeňského Prazdroje"Nejradši mám pivo točené z tanků, čili nikoliv ze sudů, kdy je do pípy poháněno kysličníkem uhličitým. Když se jeho poměr v pivu přežene, trochu pak připomíná sodovku," vysvětluje zpěvák a hudebník Vilém Čok. Pražské restaurace, kde mají plzeň točenou z tanku, vyjmenuje obratem: „U Pinkasů, PUOR Celnice, U Rudolfina…“
Jako znalec kvalitního piva se redaktorky Věry Keilové zeptal, jestlipak ví, proč je na pivu pěna, kterou nejvíce ničí již zmiňovaný CO2. „Nevíte? Pěna je na pivu proto, aby se do něj nedostal vzduch, takže čím déle se na něm udrží, tím je nápoj lahodnější.“
Pro "znalce kvalitního piva" Viléma Čoka je lahváč a PETka fuj, ale pivo z tanku je skvělé....i když je pivo v tanku uchováváno v jednorázovém polypropylenovém vaku. PET mu vadí, ale PP ne
. Znalec Vilém mi připoměl dva chytráky, kteří se na pivním festivalu vytahovali vlastní pivní sklenicí a ohrnovali nos nad mým pivem v kelímku. Oba milovníci tankového piva zřejmě netušili, že můj kelímek a jejich PP VAK (z kterého tak milují pivo) mají zcela totožné chemické složení - POLYPROPYLEN 
Ital nezná ten zázrak
a tak mu chátrá tělo
Ital nezná ten zázrak
Pivo, vepřo, knedlo, zelo...
Karek Šíp
GUINNESSHodně okrajovou záležitostí může být i použití dubových štěpků (či chipsů). V dnešní době se jejich užití také velmi rozšířilo hlavně co se týče úpravy senzorických vlastností piva. Dubové dřevo obsahuje velké množství taninů, které teoreticky mohou také napomáhat při čiření piva (stejně jako Irský mech nebo rybí měchýřky).
bývalý sládek Pivovaru Vyškov Jakub Hájek v rozhovoru s Janem Kužníkem
Sládek František Ondřej Poupě (1753-1805) patří mezi významné osobnosti českého pivovarnictví, byl přímo zakladatelem českého odborného pivovarnictví. Někdy je nazýván jako „geniální sládek“, zajímal se o kvasnou chemii, proslul také jako konstruktér pivní váhy. Navrhl řadu úprav výroby sladu a piva, sládky přesvědčoval o výhradním používání ječného sladu, připravil dávkování chmelu. Ke konci 18. století napsal dvoudílný spis – Umění vařit pivo fyzicko-chemicko-hospodářsky popsané. V roce 1801 vydal první českou učebnici o pivovarnictví – Počátkové základního naučení o vaření piva.
Československo v roce 1918 převzalo z monarchie 562 pivovary, 2. světová válka velkou část z nich zlikvidovala.
Chmelařství Tršice.
První zmínka o pěstování chmele v hanáckých Tršicích je z r.1506 (o pivovaru r.1561). Majitelem Tršic byl tehdy Nikodem z Bobolusk (Bobolusky - malá osada v Polsku). Historie moravského chmelařství je spojena se jménem Hynka Florýka, moravského sedláka v obci Tršice. Hynek Florýk zavedením pěstování chmele postavil mezník v hospodářském životě Tršic a širokého okolí. Nejstarší chmelaři si vzpomínají, že v Tršicích a okolí, kde se pěstovalo nejvíce chmele, se této polní kultuře neříkalo chmelnice, ale po hanácky "chmelén". Chmel se na Hané nečesal, ale "obiral". Sezonním dělníkům při sklizni se říkalo "obirači". Místo dočesné bývala "doobiraná". Chmelovým hlávkám se říkalo "šeške". Neměřilo se při sklizni na věrtele, ale na "miro", která měla 100 "cólu". Chmelové štoky měly "opratu" a listí s ostatními částmi rostliny to bylo "chmeléni". Toto využívali hlavně drobní pěstitelé ke krmení domácích zvířat. Opraty bývaly někdy i topivem. Ještě něco stojí za připomínku. Protože při sklizni, která se zpravidla protáhla až do září, pomáhali i školáci, začínal školní rok na Tršicku až 15.září a končil 15.července. Změnilo se to až v samostatném Československu. To všechno odvál čas. Moderní chmelařství je dnes docela jiné a pamětníkům nezbývá, než vzpomínat a srovnávat. V současnosti se produkce chmele snižuje, chmelařský areál je využíván pouze sezónně a to jen částečně.
potvrzuje Ing. Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
Nejnovější studie University College London vztah mezi nárůstem tělesné hmotnosti a pitím piva nepotvrdila. Podle zkoumání této univerzity má neblahý vliv na zvyšování váhy nárazové pití většího množství alkoholu a samozřejmě nedostatek pohybu. „Pivo je spíše koktejl nutričně významných látek. Je pravda, že hořké chmelové látky obsažené v pivu podporují trávení a zvyšují apetit. Takže se spíše tloustne po jídle, které člověk povzbuzen pitím piva sní. Pro zajímavost: energetická hodnota výčepního piva je mezi 130 -190 kJ/100 ml, jablečný džus má 240 kJ/100 ml a červené víno má dokonce 300-370 kJ/100 ml,“
"Tak kdepak je ten prďola, co tady čepuje to pivo?"
Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Oldřich Lipský -Jáchyme, hoď ho do stroje!
Paní Nováková se ptá Pepy:
"Kam jsi dal těch 200 korun, co jsi dostal na nákup?"
"Jednomu staršímu muži."
"Odkdy jsi takový lidumil? Co vlastně ten chlap dělal?"
"Čepoval pivo!"
