Jdi na obsah Jdi na menu
 


Citáty, popěvky a hlášky o pivu a hospodách 5

"Děda Hašek chodil do hospody, kde měli dobrý pivo, to znamená, vychlazený, říz, pěnu a podle toho to hodnotil."
 
o Jaroslavovi Haškovi vypráví jeho vnuk Richard Hašek
wink
"Samozřejmě piv bylo hodně, protože bylo hodně pivovarů, takže když jezdil nebo chodil po světě, tak navštěvoval vždycky pivovárky."
o Jaroslavovi Haškovi
vypráví jeho vnuk Richard Hašek
wink
richard-hasekfoto-denikjosef-nemec.jpg R. Hašek - vnuk J. Haška
„O slavného dědečka jsem se začal více zajímat až v dospívání. Rodiče mi o něm v dětství jinak zvlášť nevyprávěli, protože ani tatínek se s ním jako dítě moc nestýkal. K tomu se váže známá historka o tom, jak Jaroslav Hašek přinesl kumpánům do hospody ukázat svého synka a nakonec ho tam zapomněl,“ vypráví s úsměvem Richard Hašek o bohémském dědečkovi.
wink
Richard Hašek se se slavným dědečkem nikdy nesetkal, ale pořádá nejrůznější konference, setkání či soutěže, které nesou jeho jméno. Dále spravuje dědečkovu pozůstalost a také opravil hostinec v Lipnici nad Sázavou, kde Jaroslav Hašek psal legendárního Švejka. Penzion U České koruny se Haškovi potomci rozhodli koupit, i když to bylo opuštěné a vlhké stavení. Právě v něm Jaroslav Hašek (nar. 30.4.1883) napsal podstatnou část osudů dobrého vojáka. Na dům, kde se spisovatel usadil po návratu z Ruska a kde je dnes jeho muzeum, je vidět z lokálu. Na jeho hrob je vidět z podkrovního pokoje pro hosty. O penzion a hostinec se stará především Richardova manželka Zdeňka a jejich syn Martin. K zabydlování Haškových v Lipnici patřilo i umístění spisovatelovy sochy.
 K domu, který koupil Jaroslav Hašek v roce 1922, se váže vtipná historka. Po příchodu do Lipnice Jaroslav Hašek, doprovázen a sponzorován kamarádem malířem Jaroslavem Panuškou, kolem půlnoci v lokále prohlásil:
„Konečně bydlím v hospodě, nic lepšího mě nemohlo potkat.“
Jeho štěstí trvalo krátce, zemřel na tuberkulózu 3. ledna 1923.
wink
Spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj (1881-1955), byl proslaveným kumpánem Jaroslava Haška a předobraz dobrého vojáka Švejka. V roce 1903 vyhrál v Hamburku v kartách lodní lístek a odjel do USA, kde žil 6 let. V roce 1912 byl cestovatel Kuděj zatčen v Kyjevě. Šlo o omyl, ruské vězení mu však přivodilo revmatismus. V letech 1913 a 1914 podnikl řadu tuláckých výprav s Jaroslavem Haškem a jeho kumpány, čehož výsledkem byly postupně knížky „Ve dvou se to lépe táhne“, „Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře“, „Když táhne silná čtyrka“. Cestopisem o zážitcích s Jaroslavem Haškem Ve dvou se to lépe táhne předběhl Kerouacovo On the Road (Na cestě) o jednu generaci. V letních dnech roku 1914 vypukne Velká válka a ve všeobecné mobilizaci je povolán také Zdeněk Kuděj. Nemocný Zdeněk byl přáteli posazen na invalidní vozík a za všeobecného veselí je z Nového Města vezen Prahou až do kasáren na hradčanský Pohořelec, kde plukovní lékař Sojka rozhodne o zdravotní dovolené, kterou Kuděj stráví u matky v Příbrami. Netřeba připomínat, že tuto scénu následně Hašek inkarnuje do příběhů svého dobrého vojáka Švejka, kterak se dostavil před odvodní komisi. Po různých peripetiích (prohlášen za mrtvého, eskortován do Rumburku ke svému pluku aj.) dostává nakonec klasifikaci C - ke službě beze zbraně. Kuděj se dvakrát dostal z vojenských spárů díky předstírané duševní chorobě poté co doslova "udeřil po vypasené mordě" odrodilého slovenského kněze a vrchního polního kuráta, majora c. a k. duchovní služby Bartolomea Borrosse - tj. Bárty Brože, který českého písaře nazve při jednom rozhovoru "českým prasetem". Kuděj se nedal: "A co jsi ty, pitomé Slovačisko? Prachobyčejný renegát, který nezasluhuje nic jiného, nežli aby dávno visel v oprátce, jako každý jiný bagoun." Po těchto slovech kuráta bacil do obličeje složkami s úředními lejstry. Zdeněk Matěj byl nejen jedním z předobrazů Švejka a Haškův velký kamarád, který rukoval na invalidním vozíku. Byl vším možným: romanopisec, povídkář, veršotepec, herec bramborového divadla, překladatel Dickense, Scotta a Burroughsova Tarzana, redaktor, ale také houbař, kamelot, natěrač, čistič střev na jatkách, myč nádobí v New Yorku, farmář v Kanadě, v Clevelandu prodával lihoviny, pracoval ve slévárně nebo jako příručí v lékárně, v Chicagu působil jako osobní strážce zdejšího milionáře, byl pomocným dělníkem (malířem pokojů) u krajana vlastnícího stavební firmu, dále pracoval v dřevařské ohradě, v chemické čistírně, po hospodách myl nádobí, v Alabamě byl zaměstnán na stavbě železnice, pracoval při sklizni kukuřice, v Ohiu se stal nočním kuchařem, v Severní Dakotě ho přijali na ranč, v Oregonu rýžoval zlato. Celoživotní tulák, mimoběžec a outsider, který se do čítanek nemohl vejít. Nikdy se také neztotožnil s žádnou politickou ideologií, nacismus i komunismus mu byly odporné. Často kritizoval Sovětský svaz. Nejvíce toužil po svobodné nezávislosti a především chtěl, aby ho stát a společnost obtěžovaly co nejméně. Jako již čtyřicetiletý se žení se svojí bytnou, Boženou Frýdlovou. Ve svazku vydrží sotva rok, než z něho uteče. Zjistí totiž, že není zrozený pro usedlý měšťácký život (pro nedělní obědy, korza podél Vltavy), že nesnese domácí pořádek. Po roce 1948 jsou jeho knihy stahovány z knihoven. Podle vládnoucích komunistů se ve svých textech urážlivě pomlouvačným způsobem otíral o ruský národ.
Že byl Kuděj velký milovník piva dokazuje dopis pro Marii Panuškovou:

Tak držíme slovo a píšeme z Vlašimě, kde jsme navštívili pana doktora (kvůli našemu gsichtu??) a Suky. Otec byl povýšen na švakra, musil prohlížet malé děti a chválit je. Tem měl vztek! Jinak je tu ještě pivovar a park. Jinač jsme vzdor velikým pochodům z hospody do hospody ještě zdrávi ač je tu pivo benešovské, vlašimské atd. Zítra jdeme na Blaník. Pracujeme jek vzteklí. Vaši poutníci.
Matěj Kuděj

Zdeněk Matěj Kuděj, vlastním jménem Zdeněk Marian Kuděj alias Haškův Josef Švejk. Mezi americkými trampy nazývaný Sidney Sid Goodday, byl prvním a možná jediným Čechem, který zakusil život amerických trampů před první světovou válkou a ve svých reportážích, povídkách a románech o tom podal písemné svědectví. Jeho životní motto bylo: Tulákův domov je celý svět.
j.hasek--a-z.m.-kudej-na-vylete-v-r.1914.-tuhle-fotku-zaslali-do-redakce-svetozoru..jpg   Fotografie Jaroslava Haška (vlevo) a Zdeňka Matěje Kuděje, která byla otištěna v časopise Český svět.v r. 1913. Snímek byl pořízen u rybníka v Novém Jáchymově a pochází z jejich první „dobrodružné cesty " po Brdech. Jsou na něm oba tuláci po kolena ve vodě, oblečeni do dámských koupacích úborů.   
wink
"Pivo je projímavé povahy"
Zdeněk Matěj Kuděj
wink
"Seznámení se událo na Havelském náměstí. Bylo stručné, ale velmi srdečné. Poněvadž tehdy byl Hašek z nás jediný, který byl právě při penězích, zavlekl nás ihned do hostince U Mrázků. Od té doby jsem uzavřel s Haškem pevné přátelství."
Zdeněk Matěj Kuděj o seznámení s Jaroslavem Haškem
wink
V r.1913 byli na nádraží v Loděnici vysazeni dva vzpurní černí pasažéři a předáni přednostovi k potrestání. Byli to Matěj Kuděj a Jaroslav Hašek. Ale místo potrestání nastalo velké vítání. S přítelem Kudějem se pak ubytovali po tři dny na nádraží a tři dny Jaroslav Hašek po hospodách v Loděnici zakládal Stranu mírného pokroku v mezích zákona.
wink
 „Kuděje celá desetiletí trápila tasemnice, přivezl si ji odněkud ze světa, někde tam na jednom ze svých vandrů (byl i v Rusku) snědl nějaké špatně upečené maso. Tasemnice ho zřejmě užírala pořádně, byl to chlap jako lunt. V Humpolci byl tehdy za války nový mladý primář, MUDr. Melichar, vysoký a statný pupkáč s lví hlavou Viktora Dyka – perzóna. Kuděje s primářem někdo seznámil a primář mu nabídl, aby si šel na pár dnů lehnout k němu do špitálu, že ho tasemnice zbaví. Zrovna prý nedávno četl v nějakém lékařském časopise podrobný popis nového způsobu léčení: tasemnice se nejdřív usmrtí pomocí koňské dávky nějakého oleje, který se pacientovi vpraví do střev, a když se zakousnutá hlavička pustí, tasemnice se pak z pacienta vytáhne – v celku, důležité je ji nepřetrhnout! Kuděj se dal přemluvit: nechal se v Humpolci hospitalizovat. Primář Melichar se nechlubil zbytečně: tasemnici zahubil a celou – nepřetrženou – ji z Kuděje vysoukal. Byla sedm metrů dlouhá. Potom ji naskládali do lihu ve skleněném válci, z obou stran uzavřeném černými dřevěnými kolečky, a dali nám ji do školy, do přírodovědeckého kabinetu – jako exponát. Byla ve skle naskládaná jak chaluhy v moři, vypadala jako hojně zažloutlý a článkovaný knot z petrolejky. Na dřevěný uzávěr skleněného válce dali mosaznou tabulku s nápisem: TASEMNICE p. SPISOVATELE Z. M. KUDĚJE – SEDM METRŮ DLOUHÁ. 
Často jsme se na ten exponát v přírodopisném kabinetě dívali a dobře se pamatuji, že nám tenkrát na tom nápisu nebylo nic k smíchu... Nebýt spisovatele Zdeňka Matěje Kuděje, nevěděl bych dodnes, jak taková tasemnice vypadá...
Historka má ale ještě pointu: když v květnu 1945 dorazila do Humpolce Rudá armáda, vojáci ubytovaní ve škole všechny exponáty naložené v lihu – zmije, užovky, žáby, raky, pulce, včetně Kudějovy tasemnice – rozbili, havěť vyházeli na podlahu a líh ve zdraví vypili."   laugh
  vzpomíná spisovatel Jan Zábrana  
wink

Restaurace U Pešků byla původně na Sokolské ulici naproti lékařskému domu a ulici na Bojišti, kde je restaurace u Kalicha známá z Haškova Švejka. V 19. století tu byla velmi oblíbená noční tančírna U Havrdů. Oproti tradované legendě Hašek k hospodě na Bojišti neměl žádný vztah. Zato v tančírně U Havrdů, která se v roce 1930 přejmenovala na restauraci U Pešků, končíval obvykle pracovní den skupiny umělců okolo Jaroslava Haška. Z těch známějších to byli Josef Lada, Zdeněk Matěj Kuděj,sochař Gustav Opočenský. Ráno se všichni naopak scházeli v tehdejší kavárně Národního domu na Vinohradech. Důvod byl velmi prozaický. Byly tu zdarma k dispozici všechny noviny a většina časopisů z tehdejší Rakouské monarchie a dalším velmi podstatným lákadlem byl vrchní číšník Patera, který dal snídani na dluh a často půjčil nějakou pětku na další štaci v některé vinohradské hospodě. A právě v prostorách kavárny Národního domu je současná restaurace U Pešků.

wink

„ Člověk míní a hospoda mění!"
Jaroslav Hašek
   Tímto heslem se řídili Hašek s Kudějem na svých toulkách.
spisovatel-jaroslav-hasek--s-kloboukem-.jpg
Spisovatel Jaroslav Hašek (s kloboukem) u piva
wink
Než si slavný zpěvák KURT COBAIN z kultovní kapely NIRVANA prohnal kulku hlavou, vychutnal si poslední pivo a cigaretu Camel. 

Kurt Cobain    kurt-cobain.jpg

wink
Švýcarští vědci potvrdili starou známou pravdu, že lidé jsou po konzumaci piva otevřenější, společenštější a ztrácejí sexuální zábrany, zejména ženy. Studie rovněž odhalila, že existují tzv. pivní brýle, kdy se po vypití piva stává jinak nepřitažlivá osoba velmi žádoucí.
wink
Nejstarší dochovaný pivní účet a nejstarší hrob pivaře
V Žatci se neuvaří zdaleka tolik
piva jako v Plzni, ale celé město, jeho historie i architektura jsou s chmelem a pivem provázány více než důkladně.
Konec konců kde myslíte, že se nalezl hrob nejstaršího
pivaře? Ano, hádáte správně, bylo to v Žatci na náměstí a není to vtip. U jeho kostry byla hliněná nádobka, zbytky dřevěného sudu a hliněná destička se sedmi vrypy – nejstarší dochovaný pivní účet.
nejstarsi-pivni-ucet--zatec.jpg
Velitel Chmelobrany Miroslav Sieger drží v ruce vzácnou relikvii - hliněnou destičku - nejstarší pivní účet - dnes logo Žatecké chmelařské oblasti a také Chrámu Chmele a Piva v Žatci.
wink
Myslíme jenom na to
Že chmel je naše zlato
Jediné co nám svato
Je chmel a jenom chmel
KECÁTE!
Protivo! Protivo!
Děláme to pro
pivo!
Pro
pivo, protivo,
Češe každý Čech
 STARCI NA CHMELU
wink
Údajně nejmenší chmelnici na světě najdete kousek od Žatecké radnice.
zatec-chmelnice.jpg
wink
Otázka pro lídra a zpěváka kapely Mňága a Žďorp Petra Fialu:
Na jakém koncertě jsi nejvíc zapařil?
"Na koncertě Slepého střeva, jehož jsem byl členem, v roce 1983 v hospodě na Dolní Bečvě. Seděl jsem u kamen a pil s kamarády z kapely pivo a vodku. Teprve když jsem se po pár hodinách šel vyčúrat, zjistil jsem, že odehrát koncert nebude jen tak a že vestoje to rozhodně nepůjde. A nešlo."
mnaga-a-zdorp---pivo--1-.jpg P. Fiala - druhý zprava
Mňága a Žďorp na pivku
wink
V době ostravských studií Petra Fialy vládli Ostravě horníci a při setkání s nimi šlo často do tuhého.
„Bydlel jsem na Hladnově na kolejích a na
pivo jsme chodili na Plivanec, do hospody naproti. Jednou jsme šli omylem do hornické, která stála poblíž. Ve tři čtvrtě na deset přišel číšník a říká: ‚Zaplaťte a běžte.‘ A my: ‚Ne, my si ještě dáme.‘ On říká: ‚Kluci, běžte.‘ Byl totiž čas, kdy se vynořili borci z díry, a my jsme zrovna seděli na jejich místech. Nejdříve jsme sice říkali, že nikam nejdeme, pak se otevřely dveře a my moc rádi zaplatili a rychle zmizeli.“
Horníci tehdy ovládali i blízké okolí, třeba Havířov. „Dříve jsme jezdili nahrávat písničky sami pro sebe za kámoši do Havířova. A tam jsme vždycky dostali od horníků naloženo. Hodinu jsme čekali, než přijede náš autobus, a během té doby si nás vždycky někdo vyhlídnul. Jeli jsme tam třeba šestkrát a šestkrát jsme to od nich inkasovali,“ popisuje
Fiala.
mnaga-a-zdorp---pivo--5----kopie.jpg
Petr Fiala (Mňága a Žďorp) u PIVKA 
wink
Rozhovor Sládka a Vaňka.
Dobrý den. Á - pan Vaněk.
Dáte si
pivo? Ne, děkuji. Proč ne? Jen si vemte. Děkuji. Tak co, jak to jde? Děkuji, dobře. Musí to jít, že jo? Hm. Co dnes děláte? Koulíte? Přikuluji. Přikulovat je lepší než koulet. Že jo? Ano. Kdo dnes koulí? Šerkézy. On dnes přišel? Ano, před chvílí. Je ožralej? Trochu. Pijte! Proč nepijete. Děkuji, nejsem na pivo moc zvyklý. Vážně ne? Však my vás to tady naučíme. Tady si na pivo zvyknete. Tady pijeme pivo všichni, to už je taková tradice. Já vím. A nebuďte smutnej. Já nejsem smutný. A co jinak?

Václav Havel - Audience.

vaclav-havel-a-pavel-landovsky-v-havlove-hre-audience.jpg

Václav Havel a Pavel Landovský v Havlově hře Audience

wink
Cihlový komín a obrázky Krakonoše na zdech zdobí pivovar v centru Trutnova. Průchodem vrátnicí a sestupem po schodech úzkými klaustrofobními chodbami se lze dostat do míst, kde se na výrobě místního piva Krakonoš podílel v roce 1974 budoucí prezident Václav Havel. Trutnovský pivovar je pravděpodobně jediný pivovar na světě, kde pracoval jako dělník příští prezident a celosvětově známý politik. Žádná pamětní deska tady není a už zde ani není téměř nikdo, kdo by Havla pamatoval. Přece jenom, bude to 40 let. Samotný pivovar se od té doby hodně změnil. Zůstává však hala s křemelinovým filtrem, kde Václav Havel pracoval. A pivo je nadále uloženo v zásobnících z těch dob. Některé jsou z poloviny šedesátých let. Slavná hra Audience, která se v pivovaru odehrává a Ferdinand Vaněk alias Václav Havel v ní vede dialog s opilým sládkem, vznikla právě tady. V prvním patře budovy. Mezi Václavem Havlem a Trutnovskem existovala velmi úzká vazba. Havel tu měl chalupu na Hrádečku, pracoval v trutnovském pivovaru a do města často jezdil. StB tady sledovala každého, kdo se kolem něj šustl, vyprávějí pamětníci a vzpomínají, jak Václava Havla učili pít pivo. Na měsíce, které budoucí prezident strávil v trutnovském pivovaru, si pamatuje Jiří Pelc. Dělal tehdy v pivovaru  mechanika a byl to právě on, kdo Václava Havla přijímal: "Havel jezdil do pivovaru mercedesem a vždy z něj vystoupil v montérkách a holinkách. Řediteli pivovaru to vadilo a rozčiloval se, že Havel jezdí mercedesem a on - ředitel - má jen moskviče. Musel jsem tak Václava požádat, aby parkoval raději v ulici za rohem."

wink
Je o vás známo, že máte rád piva z malých pivovarů. Mají podle vás těžké prosadit se na českém trhu?
Já mám rád všechna dobrá
piva, nejen z malých pivovarů. Hlavně mám rád piva zajímavá a originální. A v té pestrosti jsou mikropivovary přeci jen pružnější než fabriky. Na trhu se pozvolna prosazují, je jich u nás už přes sto padesát. Ale dohromady mají výstav sotva dvě procenta celkové produkce. Český pivař je bohužel fixován na jeden jediný typ piva – ležák – a žádná jiná piva nezná a k odlišným stylům má nedůvěru. Proto to mají nové pivovary těžké.
Ladislav Jakl
wink
A tenhle znáte?
Den po svatební noci:
Novomanžel se nemohl dočkat, až si vyrazí se svými starými kamarády. Večer říká své manželce: "Jdu do baru, lásko, dám si
pivo." "Chceš pivo, miláčku?"otevřela žena chladničku a ukázala mu 25 různých značek piva z 12 zemí. Manžel se trochu zarazil: "Ano, lásko, ale v baru, víš, mají chlazené sklenice." "Chceš chlazenou sklenici, miláčku?" a manželka šáhla do mrazničky a vyndala dokonale vychlazenou pivní sklenici, zmrzlou tak, až ji začala přimrzat k ruce, když ji držela. Manžel, trochu pobledlý, říká: "Ano, moje nejmilejší, ale v baru mají chuťovky, ty jsou opravdu výborné! Nebudu tam dlouho, hned se vrátím. Slibuji. Dobře?" " Chceš chuťovky, cukroušku můj?" snesla žena postupně na stůl nakládaný hermelín, utopence, topinky, pečená kuřecí křidélka, rarášky, kyselé kloboučky z hub, atd.
"Ale, nejmilejší, ... v baru,...víš, .. s kamarády, ... ty nadávky, hrubé výrazy, a to všechno..." "Chceš hrubé výrazy, čumáčku? Tak si vypij to zasraný
pivo v tom tvým zkurveným půllitru a sežer si ty podělaný chuťovky, protože nepůjdeš nikam! Už ti to došlo, ty debile?!"
wink
A tenhle taky není špatný:
Sedí muž večer před televizí, najednou se zvedne a povídá:
"Stará, oblékni se, jdu do hospody!"
Manželka s radostí odpoví:
"A ty mně vezmeš s sebou?"
"Ne, ale vypínám topení."
wink
A ještě jeden manželský:
Povídá žena manželovi:
"Starej pojď se milovat. Ty na mě úplně kašleš. Jediný, co umíš, je dojít si do ledničky pro
pivo a na mě vůbec nemyslíš."
"No tak dobrá, ale rozdáme si to na koníčka."
"Víš, když my už se tak dlouho nemilovali, že ani nevím jak se to dělá?"
"To máš jednoduchý. Vlezeš si na všechny čtyři, já si na tebe sednu a ty mě dovezeš k lednici, kde si vezmu
pivo."
wink
A jeden fajny z Ostravska:
Přijde chlápek k výčepnímu pultu v pivnici a říká: "Dej mi pivo, pičo."
Prodavačka se dožaduje trošky slušného chování a povídá: "A co takhle kouzelný slovíčko?"
Chlápek na to: "Abrakadabra,
pivo pičo.."
wink
Manželské vtipy jsou nejlepší:
Přijde chlap domů, sedne si před televizi a říká ženě:
"Přines mi
pivo než to začne."
Dopije a zase: "Přines mi
pivo než to začne."
To se opakuje ještě pětkrát a pak se žena naštve a začne řvát:
"To seš celej ty, sedět u televize a chlastat!"
Chlap si zabručí: "No jó, už to začalo."
wink
A tenhle znáte?
Jsou tři koktaví kámoši v hospodě, číšník je zná a že si z nich udělá prdel: "Pánové, když si objednáte bez koktání, je vaše objednávka zdarma"
Tak se první snaží: "Pi..pi..
pivo!"
"Tak to bude za dvacku"
Druhý: "Pi..pi..pi..
pivo!"
"Taktéž za dvacet"
A třetí zauvažuje a vyvalí s vypětím všech sil:
"Desítku!"
A číšník na to: "Malý nebo velký?"
"T..t..ty hajzle!"
wink
A co tenhle - znáte?
Přijde ožralý muž z hospody a v náručí drží cizí ženu. Jeho manželka otevře dveře a vyčítavě se podívá na svého muže. Ten jí pošeptá:
"Stará, nebuď svině. Řekni, že si ségra."
wink
Manželské vtipy jsou nej:
Přijde opilý muž z hospody a zaklepe na dveře.
Když mu žena otevře, on jí dá květy a žena mu vyčítavě povídá:
"Co si myslíš, že když mi dáš květy, tak já hned roztáhnu nohy?"
Muž se na ní užasle koukne a povídá:
"A my nemáme vázu?"
wink
kapela BLAF - Radegast
Uż wychodzo słónko
A robi se widno
Noc byla przestraszno
Boł jo se dość
Isto żech był w górach
Niezwany gość
Isto żech był w górach
Niezwany gość
Z wieczora w putyce ogrómnie żiwo
Na ceste wypił żech nie jedno
piwo
Z wieczora w putyce ogrómnie żiwo
Na ceste wypił żech nie jedno
piwo
Miesiónczek świycił
Jak jo se obrócił
Z cesty żech uż zeszeł
Było mi źle
Nogi mie bolały
Co to tam je?
Nogi mie bolały
Co to tam je?
Trzi metry nadymnóm gałynź je krziwo
Z ni na mie wisielec szpatnie se dziwo
A z kapsy tyrczi mu flaszowe
piwo
A z kapsy tyrczi mu flaszowe piwo
Noc byla przestraszno
Boł jo se dość
Jak żech se zpamiyntoł
Mioł jo radość
Noc byla przestraszno
Boł jo se dość
Jak żech se zpamiyntoł
Mioł jo radość
Bo trzi metry nadymnóm galynź je krziwo
Z ni na mie wisielec uż se niedziwo
Za wszecko coch widzioł tak może
piwo
Dwanostka na export Radegast piwo
Za wszecko coch widzioł tak może piwo
Dwanostka na export Radegast piwo
wink
BLAF - Cug do Werku
Wyjechoł na Mostach osobni z tunela wlak
Je w nim piekno pruwodczo, na listkach robi cwak
W tym cugu siedzi ale ludzi wielki daw
Wiezie wszeckich na szichte do werku pantograf
Werkowy cug, werkowy cug
Na ceste kiwie mu tu smrek, tam buk
Na siyni chłop marske dusi, wedla pijóm piwo
Starka co z Źiliny jedzie ze strachym se dziwo
Bo w jednej cztwórce wszecy spióm, tam grajóm maryjasz
A mało kiery z tych ludzi mo ogolónóm twarz
Cug do Werku, cug do Werku
Włada robi ślosorza, Palo na sztalwerku
wink
Otázka pro Pavla Jákla
Jak vás vůbec napadlo stát se hospodským malířem?

Prvotní nápad vznikl v roce 1990 na zájezdě na západ po pádu režimu. Všimnul jsem si, že mnoho hospod je malovaných, a zajímalo mě, jestli to bude fungovat i u nás. Tradice tu přitom byla, na výzdobě restaurací pracoval třeba i Mikoláš Aleš, můj velký vzor.
Pavel Jákl, autor Encyklopedie
pivovarů Čech, Moravy a Slezska, výtvarník a pivní badatel, se narodil 30.10.1950 v Praze a umřel v roce 2018. Navštěvoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze na Žižkově. Potom byl 25 let grafikem a výtvarníkem propagace Pražských pivovarů. Mimo jiné navrhoval reklamní tiskoviny, etikety na láhve, pivní tácky a pod. Devatenáct let byl redaktorem dvouměsíčníku Pivní kurýr, který však v roce 2009 přestal vycházet. Od roku 1997 byl na volné noze.
K jeho dalším publikacím pak patří například „Pivo & cukr“ nebo „Pivovary poté“.
Jáklova výtvarná tvorba se orientovala především na velkoplošné malby na stěnách pražských restaurací, a to interiérů i exteriérů. 
pavel-jakl-pred-holesovickou-pivni-galerii.jpg foto: Libor Hruška
Pavel Jákl před holešovickou Pivní galerií
wink
11 faktů o MNICHOVSKÉM OKTOBERFESTU
1) největší
pivní slavnost na světě s více než 6 miliony návštěvníků
2) každý rok se zde vypije kolem 7 milionů tupláků
piva
3) celý festival je rozprostřen na Tereziánské louce na ploše 31 hektarů
4)
v r. 2011 se poprvé v historii vyšplhala cena mázu piva přes 9 eur. 
5) nejdražší tuplák
piva stojí v přepočtu 226 korun
6) každý rok se zde utrží přes 7 miliard korun
7) 14,5 miliardy korun utratí návštěvníci za ubytování, suvenýry a dopravu
8) na Oktoberfestu pracuje přes 12 tisíc lidí
9) dohromady zde je přes 95 gastronomických podniků
10) největší
pivní zahrada nabízí přes 10 tisíc míst k sezení
11) Základní kámen položil jeden z bavorských občanů 17. října 1810. Na místě dnešní Tereziánské louky uspořádal u příležitosti svatby krále Ludvíka Bavorského s princeznou Terezou Saskou závody koní. Poté zde probíhaly veliké lidové slavnosti. Ty se zde od té doby konaly každoročně s výjimkou několika let, kdy v Evropě probíhaly války či řádily epidemie. Tradiční
pivní slavnost, jak ji známe dnes, se z Oktoberfestu stala až koncem 19. století. Oktoberfest zažil i svou temnou chvilku. V roce 1980 vybuchla u hlavního vchodu bomba a zabila 13 osob a přes 200 jich zranila. Tento sebevražedný útok byl jedním z nejhorších atentátů v německé historii.
wink
Máz je stará objemová jednotka. Označení pochází z německého MASS používaného v Bavorsku, kde je používáno pro 1,069 litru piva.
wink
Šestadvacetiletý Němec překonal v roce 2016 v Mnichově světový rekord, když se mu podařilo do vzdálenosti 40 metrů bezpečně odnést 27 litrových sklenic naplněných pivem. Téměř tři desítky plných mázů, jak se tradiční bavorské pivní sklenice nazývají, vážily téměř 70 kilogramů. Matthias Völkl se na čtyřicetimetrovou trasu ve slavné mnichovské pivnici Hofbräuhaus vydal s 29 sklenicemi, dvě z nich ale při pokládání na stůl rozbil. I tak je jeho výkon úctyhodný, protože o dvě sklenice překonal dosavadního rekordmana.
wink
Petr Novák - svérázný nezvladatelný rebel a vášnivý
pivař. Jeho hity Já budu chodit po špičkách, Povídej, Klaunova zpověď a Náhrobní kámen doslova zlidověly a dodnes se hrají třeba u táboráků. V roce 1967 prožíval s kapelou George and Beatovens největší úspěch v celé kariéře a díky hitu Náhrobní kámen dostal dokonce Zlatého slavíka. Na Bratislavské lyře v roce 1969 vyhlásil Petr Novák v přímém televizním přenosu po svém vystoupení minutu ticha za Jana Palacha, čímž si definitivně podepsal (u vládnoucí KSČ) ortel. Petr měl několik velkých neřestí. Byl velmi silný kuřák, rád a vytrvale popíjel a téměř vůbec nejedl. Místo snídaně si dal pivo, místo oběda další, k večeři pro změnu víno. Populárnímu bigbíťákovi zkrátka stačily k životu cigára a pivo. Petr Novák se narodil 6. září 1945 a umřel ve spánku v úterý 19. srpna 1997. Příčinou jeho smrti byl údajně srdeční kolaps a celkové vyčerpání organismu – při svých 190 centimetrech totiž vážil pouhých 60 kilogramů. V úmrtním listu, který později poskytla médiím jeho sestřenice, však je uvedeno podezření na otravu neznámou látkou.
petr-novak-u-piva.jpg Petr Novák u milovaného piva...
wink
Spisovatel Arnošt Lustig (*21.12. 1926 +26.2.2011) přežil holocaust, přežil léta socialistického útlaku, přežil dokonce dvě války a přes otřesnou zkušenost v koncentračních a vyhlazovacích táborech neztratil životní optimismus. Ve stáří rád navštěvoval Pražský hrad, rodnou Libeň nebo Nusle. A pak také rád trávil čas svačinami, což obnášelo např. čínskou kachnu, dobrou kotletu, crème brûlée, klobásu na Václaváku, nebo jen studené pivo. Na to chodil třeba do knajpy na prvním perónu Smíchovského nádraží, když doprovázel svoji múzu Markétu Mališovou (ředitelka Centra Franze Kafky) na vlak. I když byl Lustig židovského vyznání a zároveň velký gurmán, uměl si opravdu pochutnat na čemkoli – třeba na obložené bagetě, jen nesměla být šizená. Když se mu v ní zdálo málo šunky, řekl si o přidání. Jeho domovským podnikem byl hotel Union v Nuslích, kde měl pravidelně pracovní schůzky, vyzvedával si tu poštu, a popíjel dobře chlazenou plzeň. Dopřál si ji do poslední chvíle svého života, když už pro nemoc nemohl ani vstát z postele. Patřilo k jeho umění vychutnávat si život plnými doušky, když v mládí viděl smrt tolikrát tak zblízka…
arnost-lustig-s-pivkem-na-mff-karlovy-vary-2008.jpg
Arnošt Lustig s pivkem na MFF Karlovy Vary 2008.
wink
Ve stínu lípy - TEXT: Jaroslav Müller
(BLUESBERRY, KRAUSBERRY)
Je hroznej hic
a
pivo sotva teče,
dejchat mě palí,
tělo se sotva vleče.
Ležím ve stínu lípy
a v hlavě ňák dusno mám!
Rozteklej tér
a pár vypitejch
piv,
jsem jenom troska toho,
toho čím sem bejval dřív
Ležím ve stínu lípy
a v hlavě ňák dusno mám!
Válím se dál,
už není co pít,
jsem jen ubohej vandrák,
a vím, že měl bych zas dál jít.
Že měl bych zas dál jít.
Ležím ve stínu lípy
a v hlavě ňák dusno mám.
Ňák dusno mám.
wink
Slavný anglický kuchař Ainsley Harriott téměř čtvrt století působil ve špičkových restauracích, rád vaří a objevuje i ochutnává světovou kuchyni. V současné době Harriott vystupuje jako hostitel celebrit, na jevištích, v divadlech, radiích, televizních stanicích a také jako zpěvák a herec. Jeho knihy (kuchařky) se velice dobře prodávají. Stal se nejzajímavější kuchařskou osobností v Anglii. Televizními diváky byl zvolen za nejlepšího televizního kuchaře a to s velkou převahou hlasů (volila ho téměř polovina zúčastněných diváků). Sám říká, že jeho cílem je udělat z vaření zábavu. Ainsley je velký fanoušek anglického fotbalového klubu ARSENAL LONDON a kromě dobrého jídla má rád také pivo...
ainsley-harriott-beer.jpg
Ainsley Harriott (vpravo) s načatým pivkem
wink
 Alois Nebel - komiks, Alois Nebel - film. Příběh o tichém nádražákovi Aloisi Nebelovi a o tom, že "Sametová revoluce" nemusela udělat všem slušným lidem radost, že zničila nejednoho člověka, který nebyl dost starý na důchod, ale ani dost mladý na to, aby mohl být pro nový systém perspektivní.​..
 Alois Nebel - narozen ve znamení Vah roku 1948 ve Frývaldově, dříve Freiwaldau, nyní Jeseník. Celý život u dráhy, stejně jako jeho příbuzní. Sbírá jízdní řády, občas zajde na pivo (nemá v oblibě pivo Litovel), občas v mlze vidí to, co jiní nevidí. Naposledy pracoval jako výpravčí v Bílém Potoce. Pak mu vlaky, projíždějící stanicí napříč celým stoletím, zatemnily mysl.
Já se snažil přijít na chuť Gustavovi 13° z Litovle, ale Frištenský mi prostě nejede. Jestli náhodou Alois nekoštoval toho Gustava.

alois-nebel---kopie.jpg

Nádražák Alois s toaletářkou Květou u vánočního smaženého kapra, bramborového salátku a lahváče...

wink
Jak reagovat, když vám v hospodě donesou teplé pivo? Co třeba jako Jean-Paul Belmondo ve filmu POLICAJT NEBO ROŠŤÁK.
Jean-Paul jako divizní komisař Borowitz
chrstnul pivo majiteli podniku do obličeje se slovy : "Je moc teplý" ...

A to se ani nenapil laugh
Policajt nebo rošťák - Flic ou voyou (1979) aneb "Časy jsou zlé, Kamile" aneb "Tlusťochu, zaplať!"
policajt_nebo_rostak--2-.jpg

wink
XAVIER BAUMAXA - PIVÍČKO
Někdy vážně chtěl bych, abys byla pivíčko,
abych tě pohladil a ty ses mi otevřela.
Dávám ti pusu na víčko,
stačí jen maličko – a ty jsi moje celá!
Jsem tě pln a ty jsi ve mně prázdná
Nech těch vln, vždyť jsi tak krásná,
spolu můžem mrakům v ústrety jít,
roztáhni vějíř pěnový, ať se mezi nebem a vodou
o nás dvou nedoví...
Někdy vážně chtěl bych, abys byla
pivíčko,
třímat tě na klíně nad ránem,
když vstává sluníčko.
Tvé hrdlo v mé ruce prdlo, jsem trdlo,
ale jenom maličko,
jsem piánem tvé krásy
a ty mou trumpetou, holčičko...
Jsem tě pln a ty jsi ve mně prázdná
Nech těch vln, vždyť jsi tak krásná,
spolu můžem v bublinách být,
až do poslední kapky,
pak vezmu si tě znovu celou...

Xavier Baumaxa
Litvínovský "bard všech úchylů", vlastním jménem Lubomír Tichý, se narodil v prosinci r. 1973, ve čtrnácti založil svou první folkrockovou skupinu Prach, v šestnácti punkovou V. M. H. V šestadvaceti začíná vystupovat jako sólový písničkář, jeho songy si pohrávají se slovy, parodují popové zpěváky i hudební styly.
"Můj vzor je Martin Maxa, kterej je z Litvínova jako já. Oba jsme pohledný svalovci a sympaťáci s kytarou," vysvětoval v prvních rozhovorech ještě coby pracovník v sektoru kartonového zboží v mosteckém Baumaxu, jak přišel ke své přezdívce.Řadu let spolupracuje s ukrajinským minimalistickým básníkem Em Rudenkem. 
Vystudoval pedagogiku s aprobací angličtina a čeština.

xavier-baumaxa--autor-honza-vedral-.jpg Foto: Honza Vedral

Lubomír Tichý aka Xavier Baumaxa aka Negativ Nasran + pivko + pejsci + výhled na "zkurvenou Milešovku"               
wink

Boris Hybner žárlí na hospodu.

"Dětství jsem prožil ve Vyškově, v Besedním domě. Rodiče tam měli hospodu a hned nad ní jsme bydleli. Celé odpoledne a večery jsem byl sám nebo s kamarády, rodičů jsem si skoro vůbec neužil. Proto na ni žárlím, že mi je vzala. Ale byl tam i sál, kde se hrálo ochotnické divadlo a to bylo moje."

wink
Cestovní kancelář ATIS - Pobyty s příchutí PIVA
Dopřejte si odpočinek na dovolené s příchutí
piva v některém z českých nebo slovenských minipivovarů. Odhalte tajemství českých sládků, regionálních gastrospecialit a blahodárných účinků pivního wellness. Pobyt Vám zpříjemníme novými zážitky, které jsou spojené s degustací pivních speciálů, vařících se v těchto minipivovarech. Vyzkoušejte živá piva bez chemie, barviv a konzervantů jenž jsou vařena jen z chmele, vody a sladu, která jsou nepasterizovaná, nefiltrovaná, plná chutí i vitamínů.
Ještě nikdy nebylo tak blízko k dobrému
pivu. Tak „Na zdraví!“ a na "Pivní pobyty". Jak říkají pivovarníci „Dej Bůh štěstí!“.

wink
Cynthia Lennon (první manželka Johna Lennona) tvrdí, že Lennon vymyslel název Beatles „během brainstormingového sezení u pivem nasáklého stolu v baru Renshaw Hall.“

let-it-beer-all-you-need-is-beer.jpg All you need is beer

Let it beer

wink

VLADIMÍR HANZEL, DLOUHOLETÝ TAJEMNÍK PREZIDENTA VÁCLAVA HAVLA vzpomíná na předvečer koncertu skupiny Rolling Stones (18.8.1990 na Strahově) pro více než sto tisíc diváků.
„Den před koncertem, 17. srpna, přiletěli Stouni do Prahy. Odpoledne jsme s nimi (Jagger, Richards s manželkou, Wood s přítelkyní, manažer Michael Cohl a další, na něž si už nevzpomínám) spolu s Olgou Havlovou a bandou rockerů a spřízněných duší poseděli ve zcela napěchované hospodě Na rybárně kousek od Havlova tehdejšího bytu. Předpokládal jsem, že Mick Jagger bude při tzv. Meet and Greet na roztrhání, takže když Stouni vstoupili po schodech do Rybárny , osmělil jsem se a pozval Keithe, aby si k nám přisedli. Mick vedle první dámy, Olgy Havlové, a Keith ke mně. Zajímavý je, že Mick s Olgou vypil maximálně tři deci vína a potvrdil mi tak pověst člověka, který jestli má po pódiu běhat třicetimetrové sprinty, musí být alespoň částečně spořádanej člověk. To my s Keithem vypili asi
pět plzní, na které, na rozdíl ode mne, nebyl moc zvyklý. Pije většinou panáky. Takže se pěkně rozparádil!“
rolling-stones-v-restauraci-rybarna.jpg 
Meet and Greet v restauraci Rybárna v předvečer koncertu. Mezi Keithem Richardsem a Mickem Jaggerem sedí první dáma, paní Olga Havlová. Nad nimi Jiří Černý s pivečkem.
Foto Kateřiny Blažkové dokazuje, že plzeň pili Na Rybárně všichni.
wink
JIŘÍ ČERNÝ, HUDEBNÍ PUBLICISTA vzpomíná na předvečer koncertu skupiny Rolling Stones (18.8.1990 na Strahově) pro více než sto tisíc diváků.
„V předvečer koncertu jsem si na kytaru dával nový struny a to fakt nedělám moc často. Druhej den, když jsem přijel na Strahov, koukám, že je futrál prázdnej. Samozřejmě že jsem kytaru nechal doma, vůbec mi nepřišlo, že je futrál nějakej lehkej. Což dokumentuje, jak jsme z toho byli dokonale nervózní. Produkce pro nás neměla žádnou šatnu, načež se nám začala věnovat nějaká šarmantní ženská s tím, že to je ,impossible‘, a za čtvrt hodiny nás uvedla do výtečný místnosti s gaučem, plnou mísou ovoce, stoly s pochutinama, který jsme snad viděli poprvý v životě, ale my se vrhli na
pivo Fosters. Za chvíli tam přišla jiná Američanka a Fosters odnesla s tím, že to není pro nás, ale pro nějaké Australany. Náš zvukař Míla nased’ do žigulíka, skočil mi domů pro kytáru a já mu dal peníze, ať raději přiveze dvě basy plzní. Mezitím se tam vrátila ta ženská a přinesla pivo značky Beck’s – strašná sračka. Skála vzal pár plzní, skočil za technikem (od Stounů), ať mu naladí nástroj, a já, když jsem zjistil, že mám jinou šňůru, tak jsem ji vyměnil za několik dalších lahváčů. Teď na tu šnůru hraje můj syn.“
wink
Průměrní, hloupí i chytří
duši si v půllitru jitří
      Xavier Baumaxa - Problémy s pitím
wink
Proč na vystoupeních urážíte své diváky?
"Protože jsem opilec a trpím nedostatkem sebevědomí, což se snažím zakrýt verbální agresí".
       Xavier Baumaxa
wink
"A ten Clintn, on mi hýká, já koksim, že?"
      Xavier Baumaxa
-v-hospode-u-tygra-v-roce-1994--2-.jpg U Zlatého tygra (Praha)
Hýkal mu to možná v hospodě u piva...tak tady toho Clintna s Havlem prostě musím dát...
wink
Jihoafrický pivovar Vale Bru sklidil kritiku za sexistickou reklamní kampaň, kterou propagovala svou kolekci piv. Názvy Povolná blondýna (Easy Blonde), Necudná bruneta (Filthy Brunette), nebo Zralá zrzka (Ripe Redhead) lidé zkritizovali na sociálních sítích. Společnost se za kampaň sice omluvila, ale povedlo se jí to až na druhý pokus. Etiketa piva Povolná blondýna od Vale Bru obsahuje také slogan „Všichni tví přátelé už ji měli“. K Necudné brunetě firma zase na svém Instagramu napsala „když k popisu užijete slova stříkající a vlhký, víte o co jde“. První pokus o nápravu situace společnosti Vale příliš nevyšel. V reakci na článek na blogu Craft Geek publikovala na Instagramu omluvu, kterou komentovala slovy „byli jsme úspěšní se snahou šokovat vás“. Příspěvek navíc firma doplnila obrázkem Necudné brunety s fotografií polonahého muže s pivem v ruce. (firma Vale Bru údajně žádné pivo nevyrábí, pouze prodává pod svou značkou produkty jihoafrického pivovaru Swagga).
necudna-bruneta-vale-bru.png    devil
wink
Koncert skupiny DEPECHE MODE - Praha 1988.
     Dovedete si představit, že byste si dali
pivko u stánku na Hlaváku a vedle vás si v klidu popíjel David Gahan s Martinem Gorem z Depeche Mode? Přesně to se vám ale mohlo stát, kdysi dávno za socialismu… Dokládá to černobílá fotografie Antona Corbijna, slavného fotografa a režiséra.
    Bylo nebylo, v r. 1988 se uskutečnil v Praze koncert, který v zemi za železnou oponou působil jako nějaký omyl, nebo zjevení. Koncertovala zde totiž kapela Depeche Mode, jedna z nejpopulárnějších skupin té doby, a to se u nás opravdu nestávalo. Desky kapel ze západu se zde nevydávaly, o kapelách se zde nepsalo. Fanoušků kapely DM se v ČSSR přesto našlo mnoho. Koncert Depeche Mode tak byl okamžitě vyprodán. Přitom se desky Depeche Mode v socialistickém Československu neprodávaly, v rádiu se jejich hity nehrály a ani jeden videoklip se nevysílal v televizi. Přesto se kolem této skupiny u nás utvořil silný kult a jeho vyznavači se mohli přetrhnout, aby své „bohy“ mohli konečně vidět naživo. Pro 13 000 šťastlivců byl pátek 11. března 1988 v pražské Sportovní hale velkým svátkem a nezapomenutelným zážitkem. Dnes, kdy si každý týden můžeme vybrat z pestré nabídky koncertů, je těžké pochopit, co pro tehdejší mladé lidi přílet kapely Depeche Mode do Prahy znamenal. Naprosté zjevení, něco jako zázrak. Bylo to první vystoupení špičkové hudební skupiny z „nepřátelského Západu“ od návštěvy Beach Boys v v roce 1969. Lidé tomu ani nemohli uvěřit. Depeche Mode se zde tenkrát nezdrželi příliš dlouho. Po koncertě už spěchali na další štaci, vlakem do Vídně.
   Ačkoliv to byly hvězdy první velikosti, udělaly si čas na to, aby si na pražském Hlavním nádraží dali u toho nejumaštěnějšího okénka pravý „kelímkáč“, tedy pivo v plastovém kelímku. Rozhodně se nijak neošklíbali a pivo si vypili s chutí.
martin-lee-gore-a-dave-gahan-u-pivka--praha-1988.jpg Foto: Anton Corbijn 1988
Martin Lee Gore a Dave Gahan u pivka před bufetem, Praha 1988
wink
"Zvětralý pivo z muzejní pípy...kdybys věděl, jak jsi mi scházel."
                 Heywood Gould - Koktejl (1988, USA)
wink
"Můžu tě pozvat? Co třeba nějaká rumová specialita?" "Dám si pivo." "Seš můj člověk."
                Heywood Gould - Koktejl (1988, USA)
koktejl--2-.jpg
Elisabeth Shue si ve scéně z filmu Koktejl dopřává jamajský ležák RED STRIPE.
wink
"A ty se ukaž - hraj! Počkej, nešprtej s tím moc...a branku si vyndej. S tímhle nehraj. Gól! 3:1 vyhrál jsem pivo!
   MLÝNY - nejúspěšnější drama divadla SKLEP, volně na motivy hry Václava Havla a Karla Bryndy „Život před sebou“. Divadelní libreto: Jiří Fero Burda, Jan Slovák, David Vávra
wink
 
Teď tady přebírám velení já! Piva na můj povel! Piva póózor! Piva ke stolu druhý roty pochodéém vchod!
  MLÝNY - nejúspěšnější drama divadla SKLEP, volně na motivy hry Václava Havla a Karla Bryndy „Život před sebou“. Divadelní libreto: Jiří Fero Burda, Jan Slovák, David Vávra
mlyny---divadlo-sklep.jpg
 MLÝNY, divadlo SKLEP 1994, režie: Ondřej Trojan, Jiří Fero Burda
wink
Vůbec první pohankové
pivo v České republice uvařil Zámecký minipivovar z Ostravy-Zábřehu.* Jde o lehké devítistupňové pivo, které dokáže ve vedru osvěžit.
    Sládek Zámeckého
minipivovaru Václav Baron rád experimentuje a vaří speciální druhy piv podle středověkých receptů. Tentokrát si vybral jako základní surovinu namísto sladu pohanku.  „Zjišťoval jsem, jestli se někde v Česku takové pivo vaří. Jsme ale jediní, kdo se do pohankového piva pustil," vyprávěl Václav Baron.  Složení dokonce konzultoval s lékařem.  Pivo neobsahuje lepek a mohou jej pít všichni, kteří mají celiakii - alergii na tuto obilnou bílkovinu. 
* (srpen 2018)
katka-kalocova-vaclav-baron-zabreh-pivovar.jpg Sládek V. Baron (vpravo)  
Pil jsem pivo z ječmene, pšenice, ovsa, žita, puškvorce, kukuřice, rýže...ale pohankové ještě ne. yes  surprise      
wink       
"Co to piješ? Dej si pivo."
"Nechci"
"Ale...co nechci?"
"Nemůžu"
"Jakto nemůžeš?"
"
Sem přejel policajta"
"Policajta, jo? A nevymýšlíš si takhle Vladimíre už trochu moc?
"
Já nelžu!"
 Petr Šabach + P. Jarchovský - PUPENDO (ČR 2003)​
 
pupendo-policajt-pivo.jpg
wink  
„Bedřichu, dej to dovnitř!“ - velí manželka Alíša (myslíc tím pivo zpět do lednice)
„Kam myslíš, že to chci dát? Dovnitř, ne?“ - brání se sochař Bedřich Mára (Boleslav Polívka) a mocnými doušky zahání pivem - ranním lahváčem žízeň.
Petr Šabach + P. Jarchovský - PUPENDO (ČR 2003)​
wink    
   Hej, hej pivo nalej
Staré české přísloví nám praví: Pijte
pivo posílí Vám zdraví! A jak praví historie, každý Čech rád pivo pije, my jsme národ chlastavý.
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
Už když praotec Čech stanul na Řípu , neopoměl s sebou vzíti i pípu a jak tam stál unuděně dal narazit malý štěně a pak pravi zasněně:
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
I Hus kázal před Kostnicí neleňme, dobré
pivo u nás vždycky dělejme. Když pak stanul na hranici, dal si natočit s čepicí a pravil všem v Kostnici:
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
I Jan Žižka před bitvou u Moháče , na zdraví tam exnul hned 2 lahváče, jak vyhnali ty křižáky, spařili si tak rypáky a zpívali si taky :
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
A když nám vládl moudrý Jiřík z Poděbrad ,dal si taky dobrý
pivo nalejvat. Jiřík nebyl žádnej debil , každej večer veselej byl, proto taky dlouho žil.
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
Každej dneska ví kdo to byl Masaryk , taky on si na
pivečko tuze rychle zvyk. Chybělo mu v Americe, když tam zdrhl za hranice, až dal vzniknout republice.
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
My si tady budem všichni krásně žít, nic nebudem dělat jenom
pivo pít.
Všichni škopky pozdvihněme, na zdraví všem připijeme a spolu zazpívejme:
   Hej, hej
pivo nalej , hrdlo zalej a zavolej: Vidím zemi zaslíbenou orosenou pivní pěnou.
Kdyby toho alkoholu nebylo, do práce by více lidí chodilo.
Ale že je alkoholu nadbytek, chodíme my do práce jak dobytek, my jsme národ chlastavý.​
                                          ⇒ 
Tuhle písničku mnozí z nás slyšeli u táboráku v mnoha rozličných verzích. Traduje se, že autor je "bezejmenný tramp". Některé prameny uvádějí jako autory písně trojici Werich Jan, Voskovec Jiří, Ježek Jaroslav.
 A zde je údajná verze písně od pánů W + V + J :
                    Staročeský přísloví
 Staročeský přísloví nám praví, pijme
pivo, posloužíme svému zdraví.
 Poučí nás historie, že každý Čech
pivo pije, že jsme národ chlastavý.
 Když praotec Čech stanul na Řípu, neopomněl vzít si sebou svojí pípu.
 Zastavil se a neleně dal narazit nový štěně a zazpíval zasněně.  
 Hej, hej
pivo nalej, hrdlo zalej. Vidím zemi zaslíbenou obílenou bílou pěnou.
 Dal si ještě lok pivního lektvaru, ještě jeden, aby to šlo do páru.
 Tady bude prima žití, je tu všude hojnost pití, tak jako v
pivováru.
wink
Jaký tu kdysi byl
opojný puch!
Kdeco se skrývalo
pod hejny much,
kdeco však roznášel
klevetný vzduch...
Tehdá se tušilo,
co ví jen Bůh.
Snadno jsme luštili
hieroglyf,
vsáknutý do stolů
z rozlitých
piv.
Kdo koho pomuchlal,
kdo po kom pliv.
Jako to Jezule
hýčkal nás chlív.

NINA RICCI (Michal Horáček)
wink
 Pivovar u Fleků je jeden z nejznámějších a nejstarších českých pivovarů, který se nachází v Praze v městské části Praha 1 na Novém Městě v Křemencově ulici. Kromě pivovaru nabízí podnik také restauraci, Kabaret U Fleků a také expozici Pivovarského muzea U Fleků. Pivovar u Fleků je jeden z mála pivovarů, který přežil bez úhony všechny režimy a svým legendárním pivem hasí žízeň všem milovníkům tohoto moku už více než 500 let. Patří k nejstarším ve Střední Evropě. První písemná zmínka o existenci pivovaru pochází z roku 1499, kdy dům U dvou strak (kde se nyní pivo vaří) koupil sladovník Vít Skřemenec. Pivovar pak častokrát měnil majitele. Po bitvě na Bílé hoře byl celý tento dům zkonfiskován tehdejší majitelce Kateřině Ulrichové, která emigrovala. Roku 1762 podnik zakoupil Jakub Flekovský, jehož jméno nese dodnes. Téměř celé 19. století patřil dům s pivovarem rodině Pštrossových, za jejichž správy podnik dosáhl do dnešního rozsahu. Pro pivovar je významný zejména rok 1843, kdy se zde poprvé začal vařit proslulý Flekovský tmavý 13 % ležák. Ten se zde vaří dodnes. Počátkem 20. století koupil podnik Josef Karel Khop, ale po jeho smrti patřil dům rodině Brtníků, kteří ho vlastnili až do roku 1949, kdy jim byl zkonfiskován a podnik znárodněn. Podnik poté spadal pod Pražské pivovary. Sládek Ivan Chramosil chátrající a zpustlý podnik v 80. letech doslova zachránil před zavřením. Hlavně díky němu prošel pivovar v roce 1986 rozsáhlou rekonstrukcí a získal tím dnešní vzhled. Rodina Brtníkových ho pak v r. 1991 získala zpět v restituci. Pod Pražskými pivovary pracoval sládek Chramosil 21 let, pak dalších 23 let pod rodinou Brtníkových. Vyhlášenou Flekovskou tmavou 13° tedy vařil 44 let! Chramosil také vychoval svého následovníka. Sládek Michael Adamík pokračuje v tradici vaření tmavého piva a je zodpovědný za jeho kvalitu. Adamík pochází z rodiny Brtníkových, majitelů pivovaru, kterým ho komunisté v roce 1949 znárodnili a kteří ho od restituce na začátku devadesátých let vlastní dodnes.
u-fleku-vari-pivo-nejdele-slouzici-sladek-v-cr---ivan-chramostil-foto-petr-topic..jpg FOTO: Petr Topič
U Fleků vařil pivo nejdéle sloužící sládek v ČR - Ivan Chramosil.
wink
Město bouří ve sklenici piva... diskusí
básníků píšících svoje verše na schůzích
Jak balónek z pouti náhle život uletí
ty trváš rosteš sílíš touho drogo prokletí
      Praha magická - Vladimír Merta
wink
A tenhle znáte?
Vpadne chlap večer do hospody, dá si
pivo, vypije ho jedním lokem a chce další. To se opakuje čtyřikrát.
"Vy máte nějakou žízen", povídá hospodský.
"No, já venku šukám v autě nějakou buchtu a ona je hrozně vášnivá, já už úplně padám."
"Sákra, to bych si taky dal", povídá hospodský.
"Tak já to za vás tady vemu, běžte, ona to ve tmě nepozná."
Hospodský vpadne do auta a začne si to s buchtou rozdávat. V tom jde okolo policajt, posvítí do auta a řve:
"Co to tu děláte?"
Hospodskej povídá: "Ale souložím tu s manželkou."
"Promiňte, to sem nevěděl", povídá policajt.
Hospodskej na to: "Já taky ne dokud jste nerozsvítil."
wink
A co tenhle:
"Zase jsi včera přišel domů opilý," vyčítá žena manželovi, "a co já, co děti? To ti to nevadí?"
"Měj rozum, stará," odvětí muž, "přece nebudeme chlastat všichni."
wink
A ještě jednou o manželce:
Ptají se kamarádi Pepy: "Proč jsi včera nebyl v hospodě?"
"Moje žena se rozhodla, že se mi tam nechce!"
wink
Tenhle je dobrej:
Přijde chlap do restaurace a říká: "Pane vrchní, dal bych si hovno s cibulí."
Vrchní na to: "Cože prosím??"
"No říkám, hovno s cibulí!"
Tak mu to vrchní přinese.
Druhý den přijde zase ten stejný host a říká: "Dám si zase to co včera!"
Číšník se tak na něj podívá, ale už nic neříká a přinese mu hovno s cibulí.
Třetí den, když host vchází do restaurace, tak už z dálky na něj číšník křičí: "Tak zase hovno s cibulí??"
Host: "Nene, dneska jen to hovno bez cibule, mám totiž ještě potom rande..."
wink
Vtip:
Místní opilec přijde do hospody s úsměvem od ucha k uchu.
Hospodský: "Ty jsi dnes nějaký veselý. Copak se stalo?"
Opilec: "Tak to si poslechni. Víš, že bydlím blízko trati, že? Tak když jsem šel včera večer domů, uviděl jsem, že na kolejích leží přivázaná mladá holka - prostě jako v nějakém filmu. Spěchal jsem k ní, přeřezal provazy a vzal jsem ji k sobě domů. A abych to zbytečně neprodlužoval: prostě jsem si s ní pěkně užil. Souložili jsme celou noc. Vyzkoušeli jsme všechny místnosti v baráku a vyzkoušeli jsme všechny možné polohy".
Hospodský: "To je fantastické. Tos teda měl štěstí. A byla hezká?"
Opilec: "To nevím. Hlavu jsem nenašel".
wink
Tenhle taky není špatný:
Do baru přijde krásná ženská, opře se o pult a koketně kývne na barmana, který na ní může nechat oči. Ten se přiřítí a čím že jako může pomoct. Ona mu zajede oběma rukama do fousů, až mu z toho naskočí husí kůže, pomalu se těma vousama probírá a zapřede :
"Vy jste majitel tohohle baru?" "N..n..ne", vydechne barman. Ženská mu sjede rukama z fousů do vlasů, pomalu mu je cuchá a zavrní: "A kdypak přijde majitel?"
"N..n..nevím", koktá barman v sedmém nebi.
"Tak až se vrátí," zašeptá ta ženská, zatímco mu zasouvá prostředník do pusy, aby jí ho mohl cucat, "tak mu vyřiďte, že na záchodě není papír"...
wink
A tenhle tady prostě musím dát:
V Brně pije chlápek vodu z kašny. Přijde k němu Brňák a povídá: "Tý, kémo, nechlemté tu vasrůvku z tej kaserne, blejó do teho zkalené machři a chčijó do teho morgoši!"
Chlápek se otočí: "Hele pane, já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy."
"Aha, tak to jo", říká Brňák a pokračuje:
"Povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte."
wink
Noc je mladá rána chladná, neví kam má jít...
snad ve svým malym báru, nalezne velkej klid.
   HELEMESE - Doma je doma
wink
Krkovička šnicl perkelt ovar uzený,
slivovice jitrnice
jedno chlazený,
krkovice parenice mandle pražený,
a nakonec utopenec sele pečený.
    HELEMESE - Šnyclperkelt
wink
LIBOR VOJKŮVKA (23. července 1947 – 21. září 2018)
Vystudoval zahradnictví, ale proslavil se jako malíř samouk. Sám o sobě říkal, že je nejen malíř, ale i cestovatel (navštívil 140 zemí světa), dobrodruh, fotograf, sběratel utencílií, filozof, básník, spisovatel, zoolog, ichtyolog, herpetolog, zdatný pěstitel sukulentů, botanik, odborník na plísně, pábitel, člověk s vkusem vytříbeným a vysokých hodnot mravních, tramp, kytarista, též zpěvák – příležitostný jódler, milovník žen a dlouhodobě i abstinent. Byl rovněž uznávaným entomologem, na cestách objevil několik dosud neznámých brouků. Vytvořil večerníček pro děti a jako zábavný vypravěč býval s oblibou zván do nejrůznějších televizních pořadů. Třetí dítě (syna) si pořídil v 67 letech s ani ne třicetiletou druhou manželkou - svou múzou. O 38 let mladší ženu zaměstnal jako brigádnici na léto a v 65 letech ji pojal za choť. Pro mnohé podivín chodil bos. Věřil, že právě chůze naboso mu pomohla zbavit se tlaků v hlavě a migrén, kterými často trpěl. Jeho obrazy, které se prodávají za statisícové až milionové sumy, zdobí řadu světových galerií. Malíř, který na sklonku života bojoval za možnost výchovy svého čtyřletého syna, měl těžké zdravotní problémy. Odmítal hospitalizaci i léčbu a přestal abstinovat.
malir-libor-vojkuvka-foto-miroslav-homola.jpg L.Vojkůvka foto: M. Homola
„On měl tehdy ateliér na hradě ve Šternberku, kde i bydlel a já jsem za ním dojížděl, bylo to úžasně romantické, úžasně vtipné. Natáčení se odehrávalo mezi jeho obrazy, kde měl jako správný umělec velký nepořádek. Nepil alkohol, ale každé návštěvě nabízel pivo, víno nebo slivovici. Ať jsem tam byl sám, nebo se tu sešlo dvacet lidí, on vždycky mluvil stejně výbušně, dynamicky, vtipně a strhnul všechny přítomné jako by byl neustále na pódiu.“
  Na natáčení rozhlasového dokumentu s Liborem Vojkůvkou vzpomíná redaktor Antonín Bezrouk.
wink
Pivovarské muzeum v Plzni je jako jediné na světě dochované v původním středověkém právovárečném domě a je jedno z nejstarších muzeí svého druhu na světě. Právovárečný dům, ve kterém muzeum sídlí, je mimořádnou historickou památkou celosvětového významu. Souhrou šťastných náhod se dům dochoval ve své původní podobě, proto si zde mohou návštěvníci prohlédnout gotickou sladovnu se studnou, hvozd na sušení sladu, valečku, lednici, dvouúrovňové sklepy i prostory bývalého šenku. Stovky unikátních exponátů dokládají historii vaření piva a kulturu pití piva od nepaměti po současnost. Výroba piva je v muzeu popisována od kolébky pivovarnictví ve starověké Mezopotámii až do 20.století. Vývoj kultury pití piva je demonstrován na dvou odlišných typech hospod - venkovské z 19. století a měšťanské z počátku 20. století. Historie objektu, ve kterém sídlí Pivovarské muzeum je značně složitá. První písemná zmínka pochází z roku 1492, i když nelze vyloučit původ značně starší. V budově Pivovarského muzea začíná také prohlídka Plzeňského historického podzemí, které bylo pod centrem města budováno od 14. století a které s délkou necelých 20 km patří k nejrozsáhlejším nejen v České republice, ale i ve Střední Evropě. Téměř 800 metrů dlouhý prohlídkový okruh vás provede labyrintem chodeb, sklepů a studní. Díky vystaveným předmětům, které se našly převážně ve zdejších studních, nahlédnete také do tajů každodenního středověkého života, dozvíte se jak se dříve skladoval led a potraviny, jakou roli hrálo podzemí v době obležení a prohlédnete si historickou vodárnu z první poloviny 16. stolet.
wink
V areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj se nachází restaurace Na Spilce, která je se svými 580 - 600 místy největší pivnicí v Čechách.
wink
"Obecně se dá říct, že nabídka piva je u minipivovarů mnohem pestřejší než u těch velkých. Jsou tu sice takové, které si vystačí s ležákem českého typu, na druhou stranu jsou i pivovary, které dobře uvaří i desítky pivních stylů za rok. Tomu, že se české pivovarnictví vrací k pestrosti, která tu kdysi byla – než ji minulý režim sešněroval do desítky a dvanáctky k nedělnímu obědu – se dnes říká trend. Já bych to ale viděl spíše jako návrat k normálu." 
   Jan Kočka - pivovarník, degustátor, publicista
wink
Rickova (Humphrey Bogart) replika z filmu CASABLANCA "Of all the gin joints in all the towns in all the world, she walks into mine." (v překladu "Ze všech barů ve všech městech na celém světě, musela vejít zrovna do mého.") se umístila na 67. místě žebříčku největších filmových hlášek všech dob, který sestavil Americký filmový institut.
wink
Vajglové blues
rumový song
jízdenková symfonietta
pach
piva z úst
a oči plonk
to zpívá Markéta
bláznivá Markéta
   Jaromír Nohavica
wink
Myslel jsem na něho. Před svým vnitřním zrakem jsem viděl jeho potrhanou uniformu. Když vešel do baru v Pat Pongu, na rukávech měl krev a jednu stranu jeho obličeje hyzdila působivá jizva ve tvaru srpku. Přišel si odpočinout od hrůz války, dát si pivo a užít si trochu ženské společnosti.
      BANGKOK 8 - John Burdett
wink
Lákadlem 3. ročníku pivního festivalu v Brně-Řečkovicích byla účast nejstaršího pivovaru na světě Weihenstephaner (zal. v r. 1040 v Německu). Organizátor festivalu Daniel Budík potvrdil, že se jejich letního beerfestu 2018 zúčastnily také pivovary z Belgie či Velké Británie. Festival se konal ve starém pivovaru a návštěvníky nejvíce zaujaly speciály s netradičními až kuriózními přísadami, např. : Houbový ležák, pivo s názvem Mléčný koktejl (obsahuje laktózu) nebo škopek se zrnky kávy (brněnský pivovar Brewniverse). Už po pár hodinách bylo vyprodané speciální pivo ochucené ginem, tuňákem a uzenou solí až z Himalájí. "Na jeho tvorbě jsme spolupracovali s ovocným lihovarem Žufánek, oni dodali ginové koření," říká autorka piva Tina Nagyová. Nagyová je spolumajitelkou létajícího minipivovaru Crazy Clown, který se specializuje na opravdové kuriozity. "S Jakubem (spolumajitel Jakub Rendl) vymýšlíme vlastní recepty. Já vytvářím názvy a přísady my oba. Můj výmysl je houbový ležák," tvrdí Nagyová. Prozrazuje také některé přísady opravdu netradičního piva. "Ležák obsahuje sušené lesní houby, rozmarýn a pepř," tvrdí spoluzakladatelka pivovaru, který bývá označován za „nejšílenější" v České republice kvůli neobvyklým kombinacím chutí.
Do repertoáru
minipivovaru CRAZY CLOWN patří také pivo s Medvědím česnekem, nebo pivo s názvem Cthulhu. Jde o karamelový IPA, do kterého autoři receptu přidali inkoust ze sépie. Díky tomu má pivo velmi zajímavé aroma a hlavně příjemnou lehce slanou chuť. Ještě na vysvětlenou: Cthulhu je obrovská nestvůra, jeden z bájných Prastarých, vyskytující se v dílech H. P. Lovecrafta.
zakladatele-pivovaru-crazy-clown-jakub-rendl-tina-nagyova.jpg
Zakladatelé pivovaru Crazy Clown T. Nagyová a J. Rendl.
wink
Žena, přibíhající k zahrádce u hospůdky, křičí na muže popíjejícího pivo: "Štěpko! Okamžitě to polož!" "Vždyť si říkala, že můžu" - odpovídá chlapík. "Jedno, ale ne dvacet. Neriskuj...nejsi Belmondo" zasyčí ženuška výhružně přes zatnuté zuby.
 Bezva ženská na krku. Scénář: Jiří Vejdělek, Tomáš Hoffman, Martin Horský.
wink 
„Jeden profesor, dětský kardiolog říká, že nejhorší je lenoch, který zdravotně abstinuje. Líp je na tom ten, který pije v rozumné míře. A úplně nejlépe pak na tom je rozumný aktivní piják,“
   říká Ivo Smetánka z 1. selského pivovárku Kroměříž (pivo Sedláček).
wink
„Každému chutná něco jiného. Obecně mám takový názor, že pivo by mělo mít nějaký charakter. Ty dnešní takzvané europiva jsou víceméně všechna stejná. Nemají svou osobitost, charakter. Kamkoliv, kam jedu, ochutnám vždycky jejich místní pivo. Je to něco jiného, než pořád všude pít to jedno jedné značky. Nebraňte se zkusit něco jiného,“
 radí Ivo Smetánka
wink  wink  smiley  wink  wink  wink  wink  wink  wink 


  

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

Portrét





Statistiky

Online: 1
Celkem: 8466
Měsíc: 938
Den: 49