Historie pivovarů na území dnešní Karviné
26. 2. 2018
Historie pivovarů na území dnešní Karviné
Na území dnešní Karviné se pivo vaří zaručeně po dobu čtyř století. Pivo vařili právovareční občané, vrchnost i církev. Jakýmsi pomyslným centrem domovarníků bylo město Fryštát. Nástup renesance přinesl do regionu hospodářský rozmach a pivo se pravděpodobně vařilo v téměř každém domě na náměstí ve Fryštátě. První písemná zmínka o vaření piva pochází z roku 1477. V roce 1504 byl prvně zmíněn fryštátský panský pivovar. V tomto období započala výstavba radnice na dnešním místě. V zadním traktu radnice byl vybudován pivovar
, zřejmě s cílem zkoncentrovat výrobu piva z jednotlivých právovarečných domů na náměstí a přilehlém okolí. Pivovar byl roku 1511 nově vystavěn po požáru a v roce 1545 zaručeně prosperoval. Pivo se v domech měšťanů vařilo i nadále a v roce 1560 těšínský kníže Václav stanovil počet právovarečných domů na 82. Roku 1574 přespal ve Fryštátě polský a francouzský král Jindřich III. z Valois (utíkal z Krakova do Francie). Navštívil také městskou krčmu s pivovarem v radničních prostorách. V rozsáhlém sklepení pod radnicí se dochovala i studna, z které zcela jistě používali vodu k výrobě piva. Některé prameny uvádějí, že dříve (středověk) se používala voda z kašny na náměstí (samozřejmě nešlo o současnou kašnu). Pivo se vařilo mimo jiné i v zámeckém pivovaru, činilo se tak ovšem v budově nepřiléhající k zámku, ale v jeho blízkosti. Zámecký pivovar zanikl buď požárem roku 1617 nebo následky třicetileté války. Z roku 1676 se dochovala zmínka o přiznání práva várek fryštátské faře. Fara tedy patřila mezi právovarečné domy. Počet 
právovarečných podílů v polovině 18.století byl 78. Ke konci 18. století se na výrobě piva a rozmachu pivovarnictví podílí i nový majitelé Fryštátského panství rod Larisch-Mönichů. Larisch-Mönichové získali do svého držení mimo jiné i pivovar ve Stříbrné ulici (dnešní Pivovarská), kam se r. 1781 přenesla výroba piva z areálu radnice na Radniční ulici (dnes Fryštátské ul.). Hraběcí pivovar zapříčinil pokles právovarečných podílů na 74. Do roku 1904 všechny podíly odkoupil uhlobaron Jindřich Larisch-Mönich. 
To již fungoval pivovar v dnešní Pivovarské ulici jen jako skladiště a pivnice. (přestavba 1874-1875, ukončení provozu 1876). Nájemcem hostince byl od r. 1879 Josef Knoppek. Od roku 1886 provozoval hostinec Julius Reik. Nejznámějším nájemcem byl Josef Baron, jenž podnik spravoval v meziválečném období (asi od r.1919 do r.1939), tedy v období tzv. První republiky.
, zřejmě s cílem zkoncentrovat výrobu piva z jednotlivých právovarečných domů na náměstí a přilehlém okolí. Pivovar byl roku 1511 nově vystavěn po požáru a v roce 1545 zaručeně prosperoval. Pivo se v domech měšťanů vařilo i nadále a v roce 1560 těšínský kníže Václav stanovil počet právovarečných domů na 82. Roku 1574 přespal ve Fryštátě polský a francouzský král Jindřich III. z Valois (utíkal z Krakova do Francie). Navštívil také městskou krčmu s pivovarem v radničních prostorách. V rozsáhlém sklepení pod radnicí se dochovala i studna, z které zcela jistě používali vodu k výrobě piva. Některé prameny uvádějí, že dříve (středověk) se používala voda z kašny na náměstí (samozřejmě nešlo o současnou kašnu). Pivo se vařilo mimo jiné i v zámeckém pivovaru, činilo se tak ovšem v budově nepřiléhající k zámku, ale v jeho blízkosti. Zámecký pivovar zanikl buď požárem roku 1617 nebo následky třicetileté války. Z roku 1676 se dochovala zmínka o přiznání práva várek fryštátské faře. Fara tedy patřila mezi právovarečné domy. Počet právovarečných podílů v polovině 18.století byl 78. Ke konci 18. století se na výrobě piva a rozmachu pivovarnictví podílí i nový majitelé Fryštátského panství rod Larisch-Mönichů. Larisch-Mönichové získali do svého držení mimo jiné i pivovar ve Stříbrné ulici (dnešní Pivovarská), kam se r. 1781 přenesla výroba piva z areálu radnice na Radniční ulici (dnes Fryštátské ul.). Hraběcí pivovar zapříčinil pokles právovarečných podílů na 74. Do roku 1904 všechny podíly odkoupil uhlobaron Jindřich Larisch-Mönich. To již fungoval pivovar v dnešní Pivovarské ulici jen jako skladiště a pivnice. (přestavba 1874-1875, ukončení provozu 1876). Nájemcem hostince byl od r. 1879 Josef Knoppek. Od roku 1886 provozoval hostinec Julius Reik. Nejznámějším nájemcem byl Josef Baron, jenž podnik spravoval v meziválečném období (asi od r.1919 do r.1939), tedy v období tzv. První republiky. 
Od roku 1907 byl Baron předsedou společenstva hostinských ve Fryštátě. Po II. Světové válce (r.1945) Larisch-Mönichové o svoje majetky přišli. Dnes sídlí na Pivovarské ulici Městský Karvinský Pivovar, kde soukromník pokračuje ve výrobě fryštátského piva. Areál budov vlastní firma Karpivovar (Ilija Popov a spol.).Kromě Fryštátu se pivo vařilo i ve staré Karvinné (Karwin) v okolí Solcy. Pivo se zde vařilo již v 16. století v pivovaru na místě dnešní odkalovací nádrže Dolu Darkov.
Písemné zmínky pocházejí z 18. století. Pivovar měl být zbourán v r. 1934, nicméně na mapě z r. 1938 je ještě zobrazen a dochované fotografie jsou datovány rokem 1942.Nový pivovar vznikl kousek od starého na druhém břehu Karvinského potoka směrem na Solcu. Stavba byla zahájena v 50.letech 19. století a do provozu byl spuštěn roku 1860. Byl to na svoji dobu velmi moderní pivovar, který distribuoval pivo i do vzdálených krajin (Uhry, Halič, Morava). Pivovar vzkvétal a na počátku 20. století to byl největší pivovar v tehdejším Rakouském Slezsku.
Předčil opavský i těšínský pivovar. Na Moravě byl větší pouze brněnský pivovar a přerovskému se rovnal. V tomto období u nás (Čechy, Morava, Rakouské Slezsko) fungovalo 800 pivovarů a pivovar Graf Larisch-Möniche Brauerei, Karwin, Oesterr. Schleissen patřil mezi 8 největších!!! 
Pivovar přežil obě světové války a okupaci, ale únor 1948 a komunistický puč byl pivovaru osudný. Horníci ze sousední šachty Gabriela (zal.1852), po více jak 100 letech těžby, pivovar poddolovali v hloubce 150 metrů a tím nad ním vynesli ortel. Trhliny ve zdivech a kádích se objevovali už v r. 1947, kdy se začínal rozpadat tzv. Larischův sloup pod pivovarem ( prostor, který těžaři slíbili nepoddolovat) a 13.4.1953 se na dvoře pivovaru objevil 30 cm schod, spílečné kádě popraskaly a mladé pivo vytékalo ven. Chod pivovaru byl zastaven. Dle kronik se pivovar propadal od března do listopadu 1953. Na dně odkalovací nádrže budou ještě pravděpodobně zbytky budov, jelikož se sklepy pivovaru propadaly samovolně - bez bourání. Jeden z největších a nejmodernějších pivovarů zmizel z mapy. Stejně jako celá oblast staré Karvinné. Zmizel starý zámek, "nový" zámek Solca a jeho krásný park a další pamětihodné budovy. Místo, kde pivovar stával se propadlo o 30 metrů a z velké části je zatopeno. V okolí zůstal jen barokní kostel svatého Petra z Alkantary (1735), který se propadl o 36 metrů a zůstal stát nakloněn o téměř 7°. Těžba černého uhlí v dole Gabriela (později Mír) v ložiscích pod pivovarem vydělala 3 miliardy Kčs a škoda na pivovaru činila 1 miliardu a 300 000 Kčs. Zisk 1 miliarda + 700 000 Kčs a ekonomika KSČ zvítězila nad zdravým rozumem.Zaplať pán Bůh za výše zmiňovaný Městský Karvinský pivovar založený v dubnu 2014 na Pivovarské ulici v Karviné - Fryštátě
a za Karvinský pivovar na Polské ulici v Karviné - Ráji, který vznikl v roce 2013 při restauraci Ovečka (zal. 1911). Karvinský pivovar je první karvinský pivovar vzniklý po "sametové revoluci" v listopadu r. 1989 a provozují ho pánové Doležal + Slíva. 
V Karviné krátce fungoval i Albrechtický pivovar na Lešetínské ulici ve Starém Městě (v areálu VOKD), ale výroba se přesunula do nové varny v Albrechticích u Českého Těšína. V současné době jsou tedy na území města Karviné dva funkční minipivovary. Tradice pivovarnictví v Karviné i nadále žije a pokračuje.
Použité prameny:
- Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I.
- Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I.
(Pivovary na Karvinsku)
http://www.zpravy.pivovary.info/?page_id=21693
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
