Historie pivovarů na území dnešní Karviné
26. 2. 2018
Historie pivovarů na území dnešní Karviné
Na území dnešní Karviné se pivo vaří zaručeně po dobu čtyř století. Pivo vařili právovareční občané, vrchnost i církev. Jakýmsi pomyslným centrem domovarníků bylo město Fryštát. Nástup renesance přinesl do regionu hospodářský rozmach a pivo se pravděpodobně vařilo v téměř každém domě na náměstí ve Fryštátě. První písemná zmínka o vaření piva pochází z roku 1477. V roce 1504 byl prvně zmíněn fryštátský panský pivovar. V tomto období započala výstavba radnice na dnešním místě. V zadním traktu radnice byl vybudován pivovar
, zřejmě s cílem zkoncentrovat výrobu piva z jednotlivých právovarečných domů na náměstí a přilehlém okolí. Pivovar byl roku 1511 nově vystavěn po požáru a v roce 1545 zaručeně prosperoval. Pivo se v domech měšťanů vařilo i nadále a v roce 1560 těšínský kníže Václav stanovil počet právovarečných domů na 82. Roku 1574 přespal ve Fryštátě polský a francouzský král Jindřich III. z Valois (utíkal z Krakova do Francie). Navštívil také městskou krčmu s pivovarem v radničních prostorách. V rozsáhlém sklepení pod radnicí se dochovala i studna, z které zcela jistě používali vodu k výrobě piva. Některé prameny uvádějí, že dříve (středověk) se používala voda z kašny na náměstí (samozřejmě nešlo o současnou kašnu). Pivo se vařilo mimo jiné i v zámeckém pivovaru, činilo se tak ovšem v budově nepřiléhající k zámku, ale v jeho blízkosti. Zámecký pivovar zanikl buď požárem roku 1617 nebo následky třicetileté války. Z roku 1676 se dochovala zmínka o přiznání práva várek fryštátské faře. Fara tedy patřila mezi právovarečné domy. Počet
právovarečných podílů v polovině 18.století byl 78. Ke konci 18. století se na výrobě piva a rozmachu pivovarnictví podílí i nový majitelé Fryštátského panství rod Larisch-Mönichů. Larisch-Mönichové získali do svého držení mimo jiné i pivovar ve Stříbrné ulici (dnešní Pivovarská), kam se r. 1781 přenesla výroba piva z areálu radnice na Radniční ulici (dnes Fryštátské ul.). Hraběcí pivovar zapříčinil pokles právovarečných podílů na 74. Do roku 1904 všechny podíly odkoupil uhlobaron Jindřich Larisch-Mönich.
To již fungoval pivovar v dnešní Pivovarské ulici jen jako skladiště a pivnice. (přestavba 1874-1875, ukončení provozu 1876). Nájemcem hostince byl od r. 1879 Josef Knoppek. Od roku 1886 provozoval hostinec Julius Reik. Nejznámějším nájemcem byl Josef Baron, jenž podnik spravoval v meziválečném období (asi od r.1919 do r.1939), tedy v období tzv. První republiky.




Kromě Fryštátu se pivo vařilo i ve staré Karvinné (Karwin) v okolí Solcy. Pivo se zde vařilo již v 16. století v pivovaru na místě dnešní odkalovací nádrže Dolu Darkov.


Nový pivovar vznikl kousek od starého na druhém břehu Karvinského potoka směrem na Solcu. Stavba byla zahájena v 50.letech 19. století a do provozu byl spuštěn roku 1860. Byl to na svoji dobu velmi moderní pivovar, který distribuoval pivo i do vzdálených krajin (Uhry, Halič, Morava). Pivovar vzkvétal a na počátku 20. století to byl největší pivovar v tehdejším Rakouském Slezsku.


Zaplať pán Bůh za výše zmiňovaný Městský Karvinský pivovar založený v dubnu 2014 na Pivovarské ulici v Karviné - Fryštátě


Tradice pivovarnictví v Karviné i nadále žije a pokračuje.


Použité prameny:
- Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I.
- Starec Milan: Po stopách zaniklých a existujících pivovarů severní Moravy a Slezska I.
(Pivovary na Karvinsku)
http://www.zpravy.pivovary.info/?page_id=21693
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář