Mám rád pivo z minipivovarů
8. 5. 2018
Motto: Život je příliš krátký na to, abychom pili špatné pivo.
Mám rád pivo z minipivovarů
Na úplný začátek musím prohlásit, že nejsem žádný snob. Módním trendům jsem nikdy nepodléhal. Nekupuju oblečení kvůli značky, která zrovna frčí. Nikdy by mě nenapadlo pořídit si melír, nebo náušnici. Hudbu, kterou rád poslouchám, většinou nehrají v rádiích. Starý mobilní telefon používám jen na textovky a jako budík, nemám v něm kameru ani internet. V šuplíku mi leží dva chytré telefony. Jeden jsem dostal od manželky, druhý od syna. Nepoužívám je. Fotím laciným digitálním foťákem, nenosím na ruce velké moderní hodinky, minulý týden jsem vyhodil 25 let staré tričko. Auta a motorky mě nezajímají. Zkrátka nejsem moc "in" a nikdy jsem se o to ani nesnažil. Nejsem žádný zbohatlík, peníze jsem celý život vydělával ne zrovna příjemnou prací. Peněz mám víc než potřebuju, ale neslouží mi k povrchnímu nakupování módních věcí. Píšu to proto, abych vysvětlil, že láska k živému řemeslně vyrobenému pivu u mě není módní trend, tomu opravdu nepodléhám.
Poprvé jsem vznik minipivovaru v regionu zaznamenal někdy v roce 2006. To byl v mém životě obzvlášť hektický a divoký rok. Než jsem si život zase trochu uspořádal a uklidnil, uběhl nějaký ten pátek. Zkrátka první várky uvařeného řemeslného piva, v mém okolí, jsem propásl. O to víc jsem byl překvapen, když jsem CRAFT BEER v lepších časech ochutnal. Tenkrát to byl ležák z Vojkovic z pivovárku Koníček. Pivo bylo výborné. Další ochutnávky z jiných nově vzniklých minipivovarů na sebe nenechaly dlouho čekat. Když jsem se pak přestěhoval z Havířova do Karviné, kde vznikali tři nové minipivovary, měl jsem jasno. Vysral jsem se na všechny značky piva z velkovýroben Plzeňského Prazdroje a.s. a napájel se převážně živým pivem, vyrobeným řemeslně v pivovárcích v okolí mého bydliště. Když se přílivová vlna vzniku minipivovarů dostala mezi méně zainteresované občany, měl jsem už něco málo odkoštováno. Musel jsem náhle poslouchat, co že je to za divná piva, která popíjím. A že jsem se naposlouchal blbostí. Potom přišla druhá vlna, vyrojili se mj. trendy pijáci, kteří se chtěli odlišovat a pít "nové pivo". Najednou jsem měl "nové kolegy". Nejhorší pro mě bylo zjištění, že jsou mezi nima i ti, kteří se přiblble posmívali, když jsem jim vyprávěl o výborném živém pivku z Vojkovic, z havířovského Balona a z karvinských minipivovárků. O lidi ale nejde, jde o Pivo. Průmyslově vyráběná europiva se snažím vytěsnit ze svého "jídelníčku" a ještě pořád musím poslouchat hromady nesmyslů od konzervativních pijáků ostravsko-karvinského revíru. Už v tom ale nejsem úplně sám, jsou tu se mnou trendy pijáci-snobové a pak ti, kterým živé pivko opravdu zachutnalo.
Co mi na řemeslně vyrobeném pivku vlastně tak chutná? Někdo má tu smůlu, že pivní krásu prostě necítí na jazyku a musím mu to vysvětlovat. Udělám to tedy, vysvětlím:
- Když ti na domácí zabíjačce nabídne vesnický řezník ještě teplou jitrničku, tak odmítneš a zajedeš si do Tesca pro levnou vakuovanou z masokombinátu?
- Když ti babička natrhá na zahradě ovoce a vymačká ti z něho čerstvou šťávu, tak odmítneš a zajedeš si do Kaufu pro levnou šťávu s milionem éček a barvivem?
- Když ti babička o týden později upeče voňavou buchtu a ještě teplou ti ji naloží na talířek, tak odmítneš a zajedeš si do Lidlu pro balenou buchtu se stabilizátory, emulgátory a desítkou dalších chemikálií?
- Když ti máma upeče domácí chléb, tak tu teploučkou nádheru odmítneš a zajdeš si do Hrušky pro balený, krájený chleba s éčky?
- Když ti kamarád uřízne na zahradě domácí klobásku z udírny, tak odmítneš a zajedeš si do Billy pro klobásu bůh ví odkud a bůh ví z čeho?
- Když ti teta nabídne na zahrádce zrovna utrhnuté rajčátko či okurku, tak odmítneš a dáš si rajče z polské velkopěstírny, které vyrostlo na kapalině a se zeminou ani nepřišlo do styku?
- Když můžeš ochutnat klín ♦ vykoupané a hladce oholené partnerky, tak odmítneš a zajedeš na výpadovku z města vylízat romskou prostitutku?
Kolik příkladů ještě musím uvést, abys pochopil, že masová produkce se nemůže rovnat domácí výrobě? Ti šťastnější ten rozdíl prostě cítí v ústech. Těm méně šťastným (pijákům Radegasta, Staropramene, Kozla, Plzně, Gambrinusu a jiných eurokousků) to musím pořád a dokola vysvětlovat. Když jsem před časem několika domorodcům popisoval chuť ejlu (píše se ALE - jde o svrchně kvašené pivo), tak mi jeden skočil do řeči a konstatoval: "Pivo je pivo, kurva! A všechny tyhle novinky jsou na hovno!" Nenašel jsem sílu mu vysvětlit, že "všechny tyhle novinky" se na planetě Zemi vyrábí (v mnoha rozličných podobách) několik tisíc let. Zatím co to jeho "Pivo je pivo", kterým zajisté myslel světlý spodně kvašený ležák plzeňského typu, se vyrábí ani ne 200 let. Ještě pořád novinkou je tedy to jeho "Pivo je pivo" , jelikož za vznik "plzně" vděčíme vynálezu chladícího zařízení (tedy lednice), protože kvasinky spodního kvašení začínají "pracovat" při nižších teplotách - kolem 10°C. A například takové pivo svrchně kvašené vzniká při 15-20°C. Nevím jak vypadalo a chutnalo pivo, které znali Sumerové ve 4. tisíciletí př. n. l.*, jaké pivo se tedy pilo v Mezopotámii, nebo ve starém Egyptě při stavbě pyramid. Netuším jakému pivu holdovali Keltové, ale jedno vím jistě - určitě neznali filtrované pivo plzeňského typu, neboli "Pivo je pivo". Balík z Dětmarovic (nebo z Albrechtic) zná pouze to, co mu manželka přitáhne ze sámošky - Zlatopramen v PETce a to, co pil jeho tata - Radegast. Pivo, které jeho dědovi a otci připravovali komunisté v ČSSR obehnané ostnatým drátem. Pivo plzeňského typu, všechno ostatní je přeci píčovina a blbá novinka. Tyhle "novinky" a nemyslím tím zrovna ALE, pil svobodný svět po tisíciletí. Zpoza železné opony to však Balík nemohl zaznamenat.
Mně samotnému nejde o to, co je novinka a co je klasika. Jde mi o tu nenapodobitelnou chuť živého piva. Ta se lépe vyrábí v malém, než v průmyslovém pivovaru - pachtícím se za ziskem. Jasně, i minipivovary touží po zisku a jakmile se dají na cestu "kapitálu" a sleví z kvality, já už nekoupím. Přejdu tam, kde vaří chutnější pivo. A za kvalitu si rád připlatím. Nepůjdu však ani do minipivovaru, kde mi pivo nechutná. Nechodím tam pro pivo z principu, ale za kvalitou a když chybí kvalita, opět přejdu jinam.
Tolik na vysvětlenou, proč vlastně miluju pivo z minipivovarů. Protože je lepší než pivo z pivokombinátu. Ale když třeba takový Plzeňský Prazdroj a.s. uvaří várku chutného piva, tak si ji rád dám. Dále tady uvedu, že i piva z minipivovarů jsem pil "slabší", asi dvakrát. Nedobrého piva z velkých pivovarů jsem vypil mnoho, ale chápu že někomu naopak chutná nevýrazné, nezajímavé pivo. Já ho prostě nemusím, tak "sorry jako".
Poprvé jsem vznik minipivovaru v regionu zaznamenal někdy v roce 2006. To byl v mém životě obzvlášť hektický a divoký rok. Než jsem si život zase trochu uspořádal a uklidnil, uběhl nějaký ten pátek. Zkrátka první várky uvařeného řemeslného piva, v mém okolí, jsem propásl. O to víc jsem byl překvapen, když jsem CRAFT BEER v lepších časech ochutnal. Tenkrát to byl ležák z Vojkovic z pivovárku Koníček. Pivo bylo výborné. Další ochutnávky z jiných nově vzniklých minipivovarů na sebe nenechaly dlouho čekat. Když jsem se pak přestěhoval z Havířova do Karviné, kde vznikali tři nové minipivovary, měl jsem jasno. Vysral jsem se na všechny značky piva z velkovýroben Plzeňského Prazdroje a.s. a napájel se převážně živým pivem, vyrobeným řemeslně v pivovárcích v okolí mého bydliště. Když se přílivová vlna vzniku minipivovarů dostala mezi méně zainteresované občany, měl jsem už něco málo odkoštováno. Musel jsem náhle poslouchat, co že je to za divná piva, která popíjím. A že jsem se naposlouchal blbostí. Potom přišla druhá vlna, vyrojili se mj. trendy pijáci, kteří se chtěli odlišovat a pít "nové pivo". Najednou jsem měl "nové kolegy". Nejhorší pro mě bylo zjištění, že jsou mezi nima i ti, kteří se přiblble posmívali, když jsem jim vyprávěl o výborném živém pivku z Vojkovic, z havířovského Balona a z karvinských minipivovárků. O lidi ale nejde, jde o Pivo. Průmyslově vyráběná europiva se snažím vytěsnit ze svého "jídelníčku" a ještě pořád musím poslouchat hromady nesmyslů od konzervativních pijáků ostravsko-karvinského revíru. Už v tom ale nejsem úplně sám, jsou tu se mnou trendy pijáci-snobové a pak ti, kterým živé pivko opravdu zachutnalo.
Co mi na řemeslně vyrobeném pivku vlastně tak chutná? Někdo má tu smůlu, že pivní krásu prostě necítí na jazyku a musím mu to vysvětlovat. Udělám to tedy, vysvětlím:
- Když ti na domácí zabíjačce nabídne vesnický řezník ještě teplou jitrničku, tak odmítneš a zajedeš si do Tesca pro levnou vakuovanou z masokombinátu?
- Když ti babička natrhá na zahradě ovoce a vymačká ti z něho čerstvou šťávu, tak odmítneš a zajedeš si do Kaufu pro levnou šťávu s milionem éček a barvivem?
- Když ti babička o týden později upeče voňavou buchtu a ještě teplou ti ji naloží na talířek, tak odmítneš a zajedeš si do Lidlu pro balenou buchtu se stabilizátory, emulgátory a desítkou dalších chemikálií?
- Když ti máma upeče domácí chléb, tak tu teploučkou nádheru odmítneš a zajdeš si do Hrušky pro balený, krájený chleba s éčky?
- Když ti kamarád uřízne na zahradě domácí klobásku z udírny, tak odmítneš a zajedeš si do Billy pro klobásu bůh ví odkud a bůh ví z čeho?
- Když ti teta nabídne na zahrádce zrovna utrhnuté rajčátko či okurku, tak odmítneš a dáš si rajče z polské velkopěstírny, které vyrostlo na kapalině a se zeminou ani nepřišlo do styku?
- Když můžeš ochutnat klín ♦ vykoupané a hladce oholené partnerky, tak odmítneš a zajedeš na výpadovku z města vylízat romskou prostitutku?
Kolik příkladů ještě musím uvést, abys pochopil, že masová produkce se nemůže rovnat domácí výrobě? Ti šťastnější ten rozdíl prostě cítí v ústech. Těm méně šťastným (pijákům Radegasta, Staropramene, Kozla, Plzně, Gambrinusu a jiných eurokousků) to musím pořád a dokola vysvětlovat. Když jsem před časem několika domorodcům popisoval chuť ejlu (píše se ALE - jde o svrchně kvašené pivo), tak mi jeden skočil do řeči a konstatoval: "Pivo je pivo, kurva! A všechny tyhle novinky jsou na hovno!" Nenašel jsem sílu mu vysvětlit, že "všechny tyhle novinky" se na planetě Zemi vyrábí (v mnoha rozličných podobách) několik tisíc let. Zatím co to jeho "Pivo je pivo", kterým zajisté myslel světlý spodně kvašený ležák plzeňského typu, se vyrábí ani ne 200 let. Ještě pořád novinkou je tedy to jeho "Pivo je pivo" , jelikož za vznik "plzně" vděčíme vynálezu chladícího zařízení (tedy lednice), protože kvasinky spodního kvašení začínají "pracovat" při nižších teplotách - kolem 10°C. A například takové pivo svrchně kvašené vzniká při 15-20°C. Nevím jak vypadalo a chutnalo pivo, které znali Sumerové ve 4. tisíciletí př. n. l.*, jaké pivo se tedy pilo v Mezopotámii, nebo ve starém Egyptě při stavbě pyramid. Netuším jakému pivu holdovali Keltové, ale jedno vím jistě - určitě neznali filtrované pivo plzeňského typu, neboli "Pivo je pivo". Balík z Dětmarovic (nebo z Albrechtic) zná pouze to, co mu manželka přitáhne ze sámošky - Zlatopramen v PETce a to, co pil jeho tata - Radegast. Pivo, které jeho dědovi a otci připravovali komunisté v ČSSR obehnané ostnatým drátem. Pivo plzeňského typu, všechno ostatní je přeci píčovina a blbá novinka. Tyhle "novinky" a nemyslím tím zrovna ALE, pil svobodný svět po tisíciletí. Zpoza železné opony to však Balík nemohl zaznamenat.
Mně samotnému nejde o to, co je novinka a co je klasika. Jde mi o tu nenapodobitelnou chuť živého piva. Ta se lépe vyrábí v malém, než v průmyslovém pivovaru - pachtícím se za ziskem. Jasně, i minipivovary touží po zisku a jakmile se dají na cestu "kapitálu" a sleví z kvality, já už nekoupím. Přejdu tam, kde vaří chutnější pivo. A za kvalitu si rád připlatím. Nepůjdu však ani do minipivovaru, kde mi pivo nechutná. Nechodím tam pro pivo z principu, ale za kvalitou a když chybí kvalita, opět přejdu jinam.
Tolik na vysvětlenou, proč vlastně miluju pivo z minipivovarů. Protože je lepší než pivo z pivokombinátu. Ale když třeba takový Plzeňský Prazdroj a.s. uvaří várku chutného piva, tak si ji rád dám. Dále tady uvedu, že i piva z minipivovarů jsem pil "slabší", asi dvakrát. Nedobrého piva z velkých pivovarů jsem vypil mnoho, ale chápu že někomu naopak chutná nevýrazné, nezajímavé pivo. Já ho prostě nemusím, tak "sorry jako".
P.S. - Rok po sesmolení tohoto mého příspěvku jsem v internetovém magazínu četl článek jakéhosi rekreačního golfisty o SNOBECH. Golfista amatér v něm popisoval jak bezpečně poznat snoba a jako vrchol snobství označil konzumaci piva z mikropivovarů. Škoda, že v článku nenapsal, jakému pivu dává přednost on sám. Zajímalo by mě to, ale tak nějak to tuším. Pokud pán není spíš kafař či vinař, tak europivko je jasné. Ale trefím i značku? Heineken? Stella Artois? Amstel? Nebo snad "světácká" Corona? Ne, Corona ne - tu cucají holky. Možná se pletu, možná pan redaktor pivo pije jen zřídka a pivní svět prostě vnímá jako jednu velkou španělskou vesnici. Jo a podle pisatele článku není golf hra pro snoby, naopak snobský je právě tento převzatý a pouze bezduše opakovaný názor. 
* Některé prameny uvádějí, že v Mezopotámii znali pivo v 7. tisíciletí před Kristem, některé prameny uvádějí 5. tisíciletí a některé 4. tisíciletí. Dejme tomu, že PIVO lidstvo (Sumerové) znalo 4000 let před našim letopočtem . Velká část vědců je toho názoru, že pivo se v Mezopotámii pilo ještě před vznikem Sumerské civilizace.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
